Přeskočit na hlavní obsah

Sbírejte čaj za 6.900 lir

Turecko již několik dnů žije prostým oznámením, že v čajové oblasti Turecka je takový nedostatek pracovních sil, že měsíčně vyplatí až 6900 lir (asi 24.300 Kč). V zemi s nezaměstnaností v řádu desítek procent to vyvolalo vlnu emocí.

Pokud se v Turecku hovoří o platu, jde obvykle o čistou mzdu, tedy to, co zaměstnanec dostane 'na ruku'. Minimální mzda je pro letošní rok stanovena na 2943 TL (asi 10.300 Kč). Nabízený výdělek je tedy více než dvojnásobkem minimální mzdy. To je na Turecko velmi slušný výdělek, natož na chudší oblast severovýchodu země. Sezóna sběru čajových lístků netrvá jeden měsíc, jak se občas píše, ale půl roku.

Kde je tedy zádrhel? Z mnoha provincií (v Česku by se řeklo krajů) se nesmí vycestovat (tedy 30 velkoměst a jedna provincie). Také se zahraniční pracovní silou nelze tuto sběrnou sezónu počítat, protože má zákaz přicestovat do země. Sezónní pracovníci jsou pro sběr čaje klíčoví.


Není fixní plat, ale je závislý na množství nasbíraného čaje:

  • 300 kg čaje denně > 4.650 TL
  • 350 kg čaje denně > 5.750 TL
  • 400 kg čaje denně > 6.900 TL

turecké regiony produkující čaj (hodnoty z roku 2013)
(zdroj: http://cografyaharita.com/haritalarim/4cturkiye-yas-cay-uretim-haritasi.png)

Že jde o vážný problém potvrzuje už to, že je to společná aktivita obecního úřadu Fındıklı (provincie Rize), tamní zemědělské komory, sdružení rychtářů a okresní městské rady. Sám starosta Fındıklı Ercüment Şahin Çervatoğlu již před dvěma týdny slavnostně otevřel čajovou sezónu, velmi důležitou pro daný kraj.

ZAJÍMAVOST: Víte, že Turecko má nejvyšší spotřebu čaje na hlavu na světě s 3,5 kilogramy! Velká Británie je až na druhém místě.

sběr čaje v Rize (zdroj: https://turkishfoodie.com/wp-content/uploads/2018/07/Tea-Harvesting-in-Rize.jpg)

Severovýchod Turecka (Rize, Trabzon, Artvin, Giresun) je znám pěstováním čaje, který většinou končí v podobě černého čaje. Jde o region s podobnými klimatickými podmínkami, jako nedaleký Kavkaz. Je to velmi hornatý kraj s velkým množstvím srážek, a to i v létě. Tradice pěstování čaje je v Turecku velmi mladá a souvisí s nedostatkem kávy po 1. světové válce. Nyní je Turecko 6. největším spotřebitelem čaje na světě. Produkuje přes 6 % světové produkce čaje (o třetinu méně, než Srí Lanka). Zhruba polovina postačí pro zásobování vlastní země, polovina se exportuje. V oblasti je 205 tisíc farmářů, pěstujících čaj na 760.000 dekarech = 76.000 hektarech.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Turecko, korona, pátek: To snad ne...

Dnešní smutné povídání pokračuje. Skvělá myšlenka alespoň zdravotníkům v devět večer zatleskat byla definitivně zadupána. Několik předchozích večerů se začalo po výzvě k večerní modlitbě ozývat z mešit modlitba, která se z reproduktorů mešit nikdy neozývala. Veřejnost čekala, až to přešlo, pak pár minut po deváté se pustili do tleskání. Včera se ale modlitba posunula, dnes to vypadalo, jako by mělo ‚vysílání z měšit‘ dohromady přes 20 minut. Dnes to vypadalo, jako když je povinná a volitelná část. Po skončení té povinné může každá mešita zvolit dobrovolnou. Někde se modlitby opakovaly, jinde se zpívalo, jiné mešity ztichly. Veřejnost byla připravena v oknech a na balkonech (resp. ten zbytek, ti nejvytrvalejší), aby čekali, čekali (venku vítr, vlhko, 8 stupňů), aby nakonec zase zmizeli v teplech svých domovů.

Lékárny si stěžují, že nemají roušky ani respirátory sami pro sebe, natož pro zákazníky. To je situace, která je známá v mnoha zemích. Prosakují rovněž informace, že Čína skupoval…

Jak velké je Turecko?

Syndrom školního atlasu asi postihl každého z nás. Poměřujeme velikost zemí podle toho, jak velké byly ve školním atlase v zeměpisu na základní škole. Tam bylo Turecko přes celou dvojstranu, stejně jako Česko, Austrálie, nebo Asie. Ale jak je doopravdy velké?

Již před časem jsme pátrali po sousedech Turecka a prali jsme se s pojmem Malá Asie (viz článek Kdo jsou sousedé Turecka?). Čísla porovnat matematicky umíme, ale dovedeme si doopravdy představit velikost? Ale když porovnáme velikost Turecka s dalšími zeměmi, jak dopadne? A co vzdálenosti při porovnání s tím, co z České republiky známe?

Pro následující porovnání byl použit server TheTrueSize.com. Začněme vpravením Česka do Turecka. Praha je přibližně na stejném místě, jako centrum Istanbulu. Z Istanbulu do Ankary pak vypadá podobně, jako z Prahy do Žiliny.


A jak to dopadne obráceně? z Istanbulu do městečka Posof je přibližně tak, jako z Prahy do Kyjiva. Nebo z Istanbulu do města Şırnak je asi jako z Prahy do Oděsy.


A co Turecko a …

COVID-19: Je důvod se bát jet do Turecka?

Debaty ohledně cestování směřují mnoha směry. Porovnávají se mantinely definované státy, možnosti dané leteckými společnosti, cestovkami, nebo přímo hotely či ubytovacími zařízeními obecně. Klíčová je ale otázka korony. Je Turecko strašák, nebo jen je to jen řadový pěšák?

Někteří porovnávají Turecko s Německem, jiní s Řeckem, další se zeměmi Balkánu. Pojďme porovnat Turecko ve skupině 60 zemí z různých koronových úhlů pohledu.

Nakažených na milion Následující graf porovnává počet nakažených na milion obyvatel pro 60 nejpostiženějších zemí světa. Červeně je vyznačeno Turecko a Česko (Slovensko se do šedesátky nedostalo).

Hned první řádek šokuje. Katar překonává druhé Španělsko hned několikanásobně. Třetí je Bahrajn, pátý je Kuvajt. Vypadá to, že Perský záliv je světové centrum COVID-19 v nakaženosti při přepočtu na počet obyvatel (státy zálivu vyznačeny zeleně).

Země západní Evropy jsou vyznačeny žlutě. Ty patří do druhé skupiny nejnakaženějších zemí světa. Pokud se cestovatel či turis…