Že turecká lira je měna poněkud klouzavých vlastností, to ví v Turecku snad každý. Proto si místní obvykle spoří v amerických dolarech, (západo)německých markách, či následně v eurech, nebo ve zlatu. Podobně vypadají také dárky při svatbách, nebo narození. Ale poslední týden se i pozornost místních opět obrátila k vlastní měně.
Psychologickým spouštěčem bylo překonání 7 tureckých lir za americký dolar a následné zrychlování pádu měny. Je to opravdu pád, nebo jen běžný pohyb v rámci tradice, případná intervence turecké národní banky, nebo na to má vliv pandemie koronaviru? Na tuto otázku musí odpovědět ekonomové, především při zpětném zkoumání.
Turecká lira má pravidelné měsíční cykly (nezaměňujte prosím se zcela jinými měsíčními cykly). Jde o chování, kdy poslední den v měsíci a v prvním dni následujícího dostane velké množství zaměstnanců výplatu, takže hned jde a mění část platu za zahraniční měnu, nebo zlato. Protože je to poměrně rozšířené, na kursu turecké liry se to samozřejmě projeví. Po zbytku měsíce se situace ustálí, často se kurs i zlepšuje ve prospěch turecké liry, aby se následující měsíc cyklus opakoval.
Pokud je doba i měna stabilní, potom prohlášení vlády nebo někoho z politiků nemá obvykle na měnu daného státu žádný významný vliv. Ale v případě Turecka posledních let je to problém dost znatelný. A může jít o obecné prohlášení, informace směřující dovnitř země, nebo naopak mimo Turecko, tedy ovlivňující vztah s jinými zeměmi (ať okolní, nebo velmoci typu USA, Rusko, nebo Evropská unie).
Další vliv na tureckou libru má také dění v okolních státech. Turecko leží částí území v kritické oblasti, na kterou si brousí zuby kdekterá velmoc (z toho či onoho důvodu). A výsledkem je nestabilní region Blízkého východu. Byla to například otázka Íránské revoluce, Irácko-íránské války, nebo obou válek v Perském zálivu, rusko-gruzínská válka, válka v Sýrii apod. Každý z těchto konfliktů byl přímo či nepřímo součástí vyšších mocenských her, které i původně lokální konflikt posunuly na mezinárodní až globální úroveň. To vše samozřejmě turecké liře a turecké ekonomice nesvědčí a jen to postačí, aby lira nebyla z nejstabilnějších. Další je vnitroekonomická a vnitropolitická situace. Součet pozitiv a negativ se potom zvrátí a turecká měna klesá.
Poznámka pod čarou: Pokud vám zde chybí cílení některých problémů na hlavu jedné osoby, tak to je vynecháno záměrně. Však všichni víme proč. Tak dlouho se chodí s pravdou ven, až se chodí s buchtami do Silivri.
Pokud bychom prodloužili platnost současné liry i do minulosti, pak by 1. ledna 1998 stála jedna lira 161,71 Kč! Tu je historie za posledních 20 let:
Od měny roku 2005 zažívala turecká dobré roky (sudé) a špatné roky (liché). Rok 2013 byl výjimečný v mnoha směrech, ale právě proto (viz Gezi park), poté byl takovým přelomovým rokem 2015. Od té doby se lira opět nacházela v permanentním poklesu, a to přibližně od 15 do 20 % za každý rok.
Při ročním pohledu je rychlý pokles od 25. března do 7. května dobře patrný. Do té doby zažívala lira jen drobný, ale setrvalý pokles.
Zrušení nul není tak neobvyklé. Totéž známe například ze starších francouzských filmů, kdy se hovoří o starých a nových francích. Šlo o následek měny, kdy od 1. ledna 1960 se škrtly dvě nuly. Znamenalo to, že 1 nový frank = 100 starých franků. Od roku 1963 se nový frank přejmenoval na prosté 'frank' (ale stejně nejlepší Frank byl Frank Burns). Také Polsko si od 1. ledna 1995 zrušilo čtyři nuly, takže 10.000 starých złotých (PLZ) se rovná 1 złotý (PLN). A to jsou jen dva příklady z mnoha, navíc příklady z doby po 2. světové válce. Stejným poměrem staré a nové měny prošlo od 1. července 2016 také Bělorusko.
Poznámka: Pokud bychom se z úhlu pohledu české koruny chtěli příliš povyšovat nad tureckou liru, tak je vhodné připomenout, že na rozdíl od Turecka nemá Česko žádné velké nebezpečí v okolí státu, navíc vliv sousedního Německa je velmi znát. Za další i česká koruna dokáže dělat přemety. Nezapomeňme, že právě česká koruna byla v roce 2008 nejvíce posilující a poté druhou nejvíce oslabující měnou světa.
Výhled je stabilní, uvedla agentura ve svém prohlášení. Potvrdil také krátkodobé ratingy státních dluhopisů v cizí měně a v místní měně v B.
„Pandemie COVID-19 pravděpodobně zatlačí tureckou ekonomiku do recese a povede k rozšíření fiskálního schodku na přibližně 5% HDP. Nicméně předpovídáme, že do konce roku 2020 bude čistý veřejný dluh činit 34 % HDP ponechává fiskální prostor k manévrování, navzdory rostoucím podmíněným závazkům,“ uvedla agentura. „Stabilní výhled vyrovnává zpomalující ekonomická rizika vyplývající z pandemie koronavirů v průběhu příštích 12 měsíců s odolností tureckého soukromého sektoru a stále ještě uzavřenou zásobou čistého veřejného dluhu. Očekáváme, že přes volatilitu měny a přerušení hospodářské činnosti související s COVID-19 se turecké HDP v druhé polovině letošního roku zotaví,“ uvedla agentura v prohlášení. Také uvedla, že turecká ekonomika by se v roce 2020 mohla reálně snížit o 3,1%, v roce 2021 se má zotavit o 4,2%.
A tak je to v Istanbulu se vším.
ZDROJE:
https://www.investing.com/currencies/try-czk
https://www.xe.com/currencycharts/?from=TRY&to=CZK
https://www.hurriyetdailynews.com/s-p-affirms-turkeys-credit-rating-154542?utm_source=Facebook&utm_medium=post&utm_campaign=s-p-affirms-turkeys-credit-rating-154542&utm_term=post
Psychologickým spouštěčem bylo překonání 7 tureckých lir za americký dolar a následné zrychlování pádu měny. Je to opravdu pád, nebo jen běžný pohyb v rámci tradice, případná intervence turecké národní banky, nebo na to má vliv pandemie koronaviru? Na tuto otázku musí odpovědět ekonomové, především při zpětném zkoumání.
 |
| mince hodnoty 100 tisíc tureckých lir z doby před měnou |
Turecká lira má pravidelné měsíční cykly (nezaměňujte prosím se zcela jinými měsíčními cykly). Jde o chování, kdy poslední den v měsíci a v prvním dni následujícího dostane velké množství zaměstnanců výplatu, takže hned jde a mění část platu za zahraniční měnu, nebo zlato. Protože je to poměrně rozšířené, na kursu turecké liry se to samozřejmě projeví. Po zbytku měsíce se situace ustálí, často se kurs i zlepšuje ve prospěch turecké liry, aby se následující měsíc cyklus opakoval.
Pokud je doba i měna stabilní, potom prohlášení vlády nebo někoho z politiků nemá obvykle na měnu daného státu žádný významný vliv. Ale v případě Turecka posledních let je to problém dost znatelný. A může jít o obecné prohlášení, informace směřující dovnitř země, nebo naopak mimo Turecko, tedy ovlivňující vztah s jinými zeměmi (ať okolní, nebo velmoci typu USA, Rusko, nebo Evropská unie).
Další vliv na tureckou libru má také dění v okolních státech. Turecko leží částí území v kritické oblasti, na kterou si brousí zuby kdekterá velmoc (z toho či onoho důvodu). A výsledkem je nestabilní region Blízkého východu. Byla to například otázka Íránské revoluce, Irácko-íránské války, nebo obou válek v Perském zálivu, rusko-gruzínská válka, válka v Sýrii apod. Každý z těchto konfliktů byl přímo či nepřímo součástí vyšších mocenských her, které i původně lokální konflikt posunuly na mezinárodní až globální úroveň. To vše samozřejmě turecké liře a turecké ekonomice nesvědčí a jen to postačí, aby lira nebyla z nejstabilnějších. Další je vnitroekonomická a vnitropolitická situace. Součet pozitiv a negativ se potom zvrátí a turecká měna klesá.
Poznámka pod čarou: Pokud vám zde chybí cílení některých problémů na hlavu jedné osoby, tak to je vynecháno záměrně. Však všichni víme proč. Tak dlouho se chodí s pravdou ven, až se chodí s buchtami do Silivri.
Historická zajímavost
Turecká lira je vlastně pokračování osmanské liry, tedy měny předchozího státního útvaru. Od vzniku Turecka známe dělení 1 lira = 100 kuruşů (podobně jako 1 koruna = 100 haléřů). Ale dříve to bylo složitější:
1 lira = 100 kuruş = 4000 para = 12000 akçe
Slovo 'para' se dnes používá ve významu peníze.
To je zloděj! A ještě si dělá legraci z cizince. Stojí to jednu liru, on na mě přitom chtěl milion! Ale měl smůlu, protože o měně vím.
To si neber osobně. Pořád hodně lidí počítá ve staré měně. To cizinec necizinec nemá nic společnějšího.
Oni si za patnáct let nezvykli na to, že mají novou měnu?
Ono je to ještě závažnější. Třeba když počítají, tak kuruše (jako naše halíře) nepočítají někteří 100 do jedné liry, ale 1000. Když tedy takový prodavač chce 12,50 TL, tak to může říct jak správně (dvanáct padesát), ale také přepočteně na dvanáct pět set,
To tedy tuplem turisti sbohem!
Ty kritizuješ Turky za to, že stále počítají v měně, která už neplatí patnáct let. Sám přitom přepočítáváš na měnu, která už neplatí přes sto let, přesně tedy 128 let.
To snad ne?!
To snad jo. Cos to říkal, když's mi dával desetikorunu? Tady máš pětku.
No, a?
Pětka neboli pět zlatých, měna Rakouska Uherska.
Jak jako?
Rakousko-Uhersko provedlo 2. srpna 1892 měnovou reformu. Do té doby se používaly zlaté, od té doby rakouské koruny s převodním poměrem 1 zlatý = 2 koruny. Deset korun tedy znamenalo pět zlatých, pětku.
To je zloděj! A ještě si dělá legraci z cizince. Stojí to jednu liru, on na mě přitom chtěl milion! Ale měl smůlu, protože o měně vím.
To si neber osobně. Pořád hodně lidí počítá ve staré měně. To cizinec necizinec nemá nic společnějšího.
Oni si za patnáct let nezvykli na to, že mají novou měnu?
Ono je to ještě závažnější. Třeba když počítají, tak kuruše (jako naše halíře) nepočítají někteří 100 do jedné liry, ale 1000. Když tedy takový prodavač chce 12,50 TL, tak to může říct jak správně (dvanáct padesát), ale také přepočteně na dvanáct pět set,
To tedy tuplem turisti sbohem!
Ty kritizuješ Turky za to, že stále počítají v měně, která už neplatí patnáct let. Sám přitom přepočítáváš na měnu, která už neplatí přes sto let, přesně tedy 128 let.
To snad ne?!
To snad jo. Cos to říkal, když's mi dával desetikorunu? Tady máš pětku.
No, a?
Pětka neboli pět zlatých, měna Rakouska Uherska.
Jak jako?
Rakousko-Uhersko provedlo 2. srpna 1892 měnovou reformu. Do té doby se používaly zlaté, od té doby rakouské koruny s převodním poměrem 1 zlatý = 2 koruny. Deset korun tedy znamenalo pět zlatých, pětku.
Může za to korona?
Pokud se graf promítne do událostí, tak to moc nesedí. Níže uvedený graf zobrazuje kurs od 8. března do 8. května letošního roku. Od 10. března turecká lira posiluje, přestože 11. března byl zaznamenán první případ. První vrchol kursu měny je v pátek 20. března, druhý ve středu 25. března. Tou dobou Turecko mělo k tomu dni 59 mrtvých a 2433 nakažených. Právě od 25. března začala měna klesat z kursu 3,98654 Kč/TL.
Turecká lira versus česká koruna
Za poslední rok je nejnižší hodnota liry 3,45678 koruny ke včerejšku (7. května 2020) v 14:00 místního času. Lze říci, že jde o nejmenší hodnotu v historii, ale není tomu tak. Například 14. srpna 2018 (tedy před necelými 2 roky) dosáhla lira hodnoty 3,24857 Kč. Ovšem nová turecká lira vstoupila do života 1. ledna 2005 s kursem 17,30 Kč za jednu liru.
Pokud bychom prodloužili platnost současné liry i do minulosti, pak by 1. ledna 1998 stála jedna lira 161,71 Kč! Tu je historie za posledních 20 let:
Od měny roku 2005 zažívala turecká dobré roky (sudé) a špatné roky (liché). Rok 2013 byl výjimečný v mnoha směrech, ale právě proto (viz Gezi park), poté byl takovým přelomovým rokem 2015. Od té doby se lira opět nacházela v permanentním poklesu, a to přibližně od 15 do 20 % za každý rok.
Při ročním pohledu je rychlý pokles od 25. března do 7. května dobře patrný. Do té doby zažívala lira jen drobný, ale setrvalý pokles.
Co znamená "současná" lira? Existovala i nějaká "předchozí" lira?
Ano, existovala. Turecká měna coby měna nové turecké republiky vznikla roku 1923 a označovala se dlouhou dobu kódem TRL. Ale spirála hyperinflace přidávala na bankovky i mince nuly, takže se Turecko rozhodlo, že si šest nul škrtne (tzv. denominace). Od 1. ledna 2005 nastoupila nová turecká lira a přišla zkratka YTL (Yeni Türk Lirası), což řada místních vyslovovala "yetele" a čeští turisté váhali, jestli jde o jetel, nebo tele. Od 1. ledna 2009 přechodné období skončilo, takže se opět navrátilo označení turecká lira (TL). Podle normy ISO 4217 získala tzv. druhá lira mezinárodní kód TRY.Zrušení nul není tak neobvyklé. Totéž známe například ze starších francouzských filmů, kdy se hovoří o starých a nových francích. Šlo o následek měny, kdy od 1. ledna 1960 se škrtly dvě nuly. Znamenalo to, že 1 nový frank = 100 starých franků. Od roku 1963 se nový frank přejmenoval na prosté 'frank' (ale stejně nejlepší Frank byl Frank Burns). Také Polsko si od 1. ledna 1995 zrušilo čtyři nuly, takže 10.000 starých złotých (PLZ) se rovná 1 złotý (PLN). A to jsou jen dva příklady z mnoha, navíc příklady z doby po 2. světové válce. Stejným poměrem staré a nové měny prošlo od 1. července 2016 také Bělorusko.
Poznámka: Pokud bychom se z úhlu pohledu české koruny chtěli příliš povyšovat nad tureckou liru, tak je vhodné připomenout, že na rozdíl od Turecka nemá Česko žádné velké nebezpečí v okolí státu, navíc vliv sousedního Německa je velmi znát. Za další i česká koruna dokáže dělat přemety. Nezapomeňme, že právě česká koruna byla v roce 2008 nejvíce posilující a poté druhou nejvíce oslabující měnou světa.
Mezinárodní hodnocení turecké liry
Právě v těchto dnes proběhlo další hodnocení turecké liry. Ratingová agentura Standard & Poor's dne 6. května 2020 potvrdila turecký dlouhodobý státní rating v cizí měně na B+ a dlouhodobý rating v místní měně na BB-.Výhled je stabilní, uvedla agentura ve svém prohlášení. Potvrdil také krátkodobé ratingy státních dluhopisů v cizí měně a v místní měně v B.
„Pandemie COVID-19 pravděpodobně zatlačí tureckou ekonomiku do recese a povede k rozšíření fiskálního schodku na přibližně 5% HDP. Nicméně předpovídáme, že do konce roku 2020 bude čistý veřejný dluh činit 34 % HDP ponechává fiskální prostor k manévrování, navzdory rostoucím podmíněným závazkům,“ uvedla agentura. „Stabilní výhled vyrovnává zpomalující ekonomická rizika vyplývající z pandemie koronavirů v průběhu příštích 12 měsíců s odolností tureckého soukromého sektoru a stále ještě uzavřenou zásobou čistého veřejného dluhu. Očekáváme, že přes volatilitu měny a přerušení hospodářské činnosti související s COVID-19 se turecké HDP v druhé polovině letošního roku zotaví,“ uvedla agentura v prohlášení. Také uvedla, že turecká ekonomika by se v roce 2020 mohla reálně snížit o 3,1%, v roce 2021 se má zotavit o 4,2%.
A tak je to v Istanbulu se vším.
ZDROJE:
https://www.investing.com/currencies/try-czk
https://www.xe.com/currencycharts/?from=TRY&to=CZK
https://www.hurriyetdailynews.com/s-p-affirms-turkeys-credit-rating-154542?utm_source=Facebook&utm_medium=post&utm_campaign=s-p-affirms-turkeys-credit-rating-154542&utm_term=post
Komentáře
Okomentovat