Přeskočit na hlavní obsah

Z minaretů místo náboženství levicovou píseň

Stalo se léta páně dne 20. května, že se v 17 hodin místo výzvy k modlení na několika místech provincie Izmir ozvala píseň Çav Bella. Pro někoho komická klukovina někde z 56. stránky okresních novin se dostala do nejvyšších politických kruhů a na titulní strany novin, i se zatýkalo. Co se vlastně stalo?

Muftí [muftý] provincie Izmir to komentoval následovně: "Dnes kolem 17:00 neidentifikovaní lidé z reproduktorů některých mešit v různých částech našeho města sabotovali tím, že pirátsky zasahovali do frekvence našeho centrálního systému. Bylo podáno nezbytné trestní oznámení a bylo zahájeno nezbytné vyšetřování."


Co je muftí provincie?
Kdo. Je to někdo jako biskup pro katolický svět. Má na starosti svou diecézi, něco jako kraj, tady provincii.
A co jim vadí, že si někdo udělal legraci? Vždyť je to klukovina na pár facek maximálně, ne?
Chtělo by se říct "samozřejmě", ale není to tak jednoduché. Rozeberme si to. První část je náboženská, jakože urážka náboženského cítění, náboženská provokace. představitelé církve hovoří o sabotáži. Byly zneužitý audio systém, který má z mešity (resp. z jejích minaretů) vyvolat do světa, že se mají modlit. Tím to nabírá náboženský podtext. Dá se to použít jako útok proti víře. V Izmiru samotném by to asi nějaké velké emoce nedělalo (či spíš jen v rámci poškozené komunity).
Jako z jedné mešity se ozve písnička a už se z toho dělá pomalu třetí světová?
To nebyla lecjaká písnička a nebylo to z jediné mešity, ale z řady míst, jako Karşıyaka, Çiğli, Manavkuyu, nebo Odunkapı a řadě dalších, dokonce v několika okresech provincie Izmir.
Tak to už je docela velké. No a proč vypichuješ, že v Izmiru?
Protože to je jedno z nejzápadnějších měst.
Ano, když se dívám na mapu...
Na mapu zapomeň, jde o cítění a postoje lidí. Řeknu to tedy jinak - lidé v Izmiru jsou jedni z nejotevřenějších a nejdemokratičtějších v Turecku.
No vidíš, a já myslel, že to bude Istanbul.
To ani omylem. To možná mohlo platit před mnoha a mnoha lety, nebo před mnoha a mnoha volbami.
Jo ták, aha, rozumím.
Za další je to otázka KDY se to stalo.
Jakože jestli po ránu, nebo odpoledne? Nebo ve tři ráno? No zažil jsem, že z mešit se ozývaly i různé zvuky napříč Istanbulem, celou noc, myslím někdy v létě 2015, ale na detaily už si nevzpomínám.
Tak na tyhle detaily velmi rychle zapomeň! Respektive nezapomeň, velmi dobře si to zapamatuj, ale moc o tom tady nemluv.
Ale... aha. Dobře.
Takže tady nešlo o denní nebo noční dobu, ale že se to stalo v době ramadánu, neboli v době půstu, nejsvatější měsíc v roce. To je pak otázka náboženského cítění nejcitlivější.
Druhá část je CO se hrálo. Píseň Bella Ciao (v Turecku můžete někdy vidět "Çav Bella") byla skladba z 19. století, kterou na konci 2. světové války převzali italští partyzáni jako svou bojovou píseň.
Ale Ciao Bella, jako Sbohem krásko?
Tak nějak by se to dalo chápat. A také to bylo původně na svatbách.
Jo ták, protože kráska se vdávala, takže proto, to dává smysl.
Partyzáni si také trochu text upravili. Sbohem krásko, když mě zatkli a odcházím do basy.
A že to bylo po celém světě přijímáno a podporováno komunisty a socialisty?
No protože ta skupina partyzánů, to byli komunisti.
Aha, jo takhle. Ale vždyť to je snad 75 let poté! To to ještě někoho dráždí?
Hrála komunistická píseň, když to vezmu politicky. A ta píseň žije svým životem. Vždyť ji roku 2015 mnohé severoitalské radnice vedené Ligou severu zakázaly.
Fakt? To jsem nevěděl. A proč?
No právě z politických důvodů, protože tam byla pravice, možná krajní pravice, ale nejsem odborník na italskou politiku, to si dohledej.Aha. A v Turecku? Nechci jejich znalosti nějak přeceňovat, ale copak umí natolik italsky, aby rozuměli?
Ale vůbec ne. Ale ta píseň byla přeložena do turečtiny a nazpívána, dokonce dvakrát.
Grup Yorum v albu Haziranda Ölmek Zor / Berivan už roku 1987 (právě skladba Çav Bella), dále Volkan Konak, skupina Bandista a další. Existuje i více překladů do turečtiny (viz Engin Yılmaz, nebo Ertan Arslansoy atd.). A hlavně ta první je mezi levicově smýšlející mládeží velmi populární. Však si projdi levnější diskotéky a kluby a uvidíš, Çav Bella uslyšíš a s velkou odezvou.
A to je nadzdvihlo?
Vysloveně tohle ne. Ale tyto dny a týdny se děje něco, co s tím velmi souvisí, a to Grup Yorum.
Ti něco provedli?
Jejich minulost je poněkud komplikovaná, řečeno diplomaticky. Můžeš tam cítit politiku, tedy levici a pravici, tady ale hraje roli ještě něco jiného, a to kurdská otázka a podezření z podpory terorismu.
To je v Turecku dost citlivá otázka, což.
Velmi. Někteří z členů této skupiny jsou aktuálně ve vězení, proti čemu dva další začali protestovat hladovkou. Vládní představitelé souhlasili s jednáním, ale s podmínkou, že přeruší hladovku. S tím protestující nesouhlasili. A tak bohužel oba zemřeli.
To je moc smutné. A to se stalo teď někdy?
Ano. Helin Bölek zemřela 5. května, Ibrahim Gökçek zemřel 7. května. Toto se stalo přesně 2 týdny po jeho smrti. Vlastně ne, 13 dní, protože se to stalo 20, května, ale psalo o tom 21. května.
Takže jestli tomu dobře rozumím, tak to je chápáno tak, že to není klukovina, ale že je to útok proti náboženství, proti pravicové vládě a navíc se to může otřít o případnou podporu terorismu?
Dobře tomu rozumíš.
Dobře, no - a co z toho? Pořád je to klukovina, i když chápaná jinak a možná nafouknutá.
Teď rozumíš základům.
Ono je to ještě složitější?
Ano, je. O události informovali mnozí svědci a sdíleli na sociálních médiích.
A to je trestné?
Není, pokud to nepodpoříš slovem, které už může být posuzováno jako podezřelé až trestné.
A to se stalo?
No to je právě to. Vedle řady jiných sdílela video také členka opoziční CHP a zároveň bývalá místostarostka Izmiru, Banu Özdemir (třeba na Twitteru @BanuOzdemirChp). Již za pár hodin přijela policie a političku zatkla.
A co ta s tím měla společného? Ona to udělala, ona to tam pustila do těch mešit?
Ona zveřejnila videa na sociálních médiích, napsala kde to bylo. Nijak nekomentovala. Ostatní je předmětem vyšetřování.
Ale... něco mi asi uniká, ale... To tam hraje roli, že je z Izmiru a navíc opoziční?
To nechám bez odpovědi. Na sociálních médiích se strhla smršť příspěvků v její prospěch, nebo naopak proti ní. Její odpůrci argumentovali tím, že určitě za tím stojí ona, nebo že to alespoň skrytě schvaluje (to psali často "vlaječkáři", tedy ti s vlajkou v názvu, případně i s písmeny RTE v názvu). Její příznivci oponovali tím, že na to upozorňovala a proč byla zatčena právě ona, když to nikde neschvalovala a na sociálních médiích to nasdílela spousta lidí ještě před ní, navíc, že to odsouvá skutečného pachatele do pozadí. Debata se také dotkla otázky, jestli byla pozornost policie a zatčení v pořádku, nebo ne. Předseda strany CHP vznesl k prezidentovi a zároveň předsedovi vládnoucí strany AKP Recepu Erdoğanovi protest. Prezident měl dokonce o případu projev v televizi.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Turecko, korona, pátek: To snad ne...

Dnešní smutné povídání pokračuje. Skvělá myšlenka alespoň zdravotníkům v devět večer zatleskat byla definitivně zadupána. Několik předchozích večerů se začalo po výzvě k večerní modlitbě ozývat z mešit modlitba, která se z reproduktorů mešit nikdy neozývala. Veřejnost čekala, až to přešlo, pak pár minut po deváté se pustili do tleskání. Včera se ale modlitba posunula, dnes to vypadalo, jako by mělo ‚vysílání z měšit‘ dohromady přes 20 minut. Dnes to vypadalo, jako když je povinná a volitelná část. Po skončení té povinné může každá mešita zvolit dobrovolnou. Někde se modlitby opakovaly, jinde se zpívalo, jiné mešity ztichly. Veřejnost byla připravena v oknech a na balkonech (resp. ten zbytek, ti nejvytrvalejší), aby čekali, čekali (venku vítr, vlhko, 8 stupňů), aby nakonec zase zmizeli v teplech svých domovů.

Lékárny si stěžují, že nemají roušky ani respirátory sami pro sebe, natož pro zákazníky. To je situace, která je známá v mnoha zemích. Prosakují rovněž informace, že Čína skupoval…

Jak velké je Turecko?

Syndrom školního atlasu asi postihl každého z nás. Poměřujeme velikost zemí podle toho, jak velké byly ve školním atlase v zeměpisu na základní škole. Tam bylo Turecko přes celou dvojstranu, stejně jako Česko, Austrálie, nebo Asie. Ale jak je doopravdy velké?

Již před časem jsme pátrali po sousedech Turecka a prali jsme se s pojmem Malá Asie (viz článek Kdo jsou sousedé Turecka?). Čísla porovnat matematicky umíme, ale dovedeme si doopravdy představit velikost? Ale když porovnáme velikost Turecka s dalšími zeměmi, jak dopadne? A co vzdálenosti při porovnání s tím, co z České republiky známe?

Pro následující porovnání byl použit server TheTrueSize.com. Začněme vpravením Česka do Turecka. Praha je přibližně na stejném místě, jako centrum Istanbulu. Z Istanbulu do Ankary pak vypadá podobně, jako z Prahy do Žiliny.


A jak to dopadne obráceně? z Istanbulu do městečka Posof je přibližně tak, jako z Prahy do Kyjiva. Nebo z Istanbulu do města Şırnak je asi jako z Prahy do Oděsy.


A co Turecko a …

COVID-19: Je důvod se bát jet do Turecka?

Debaty ohledně cestování směřují mnoha směry. Porovnávají se mantinely definované státy, možnosti dané leteckými společnosti, cestovkami, nebo přímo hotely či ubytovacími zařízeními obecně. Klíčová je ale otázka korony. Je Turecko strašák, nebo jen je to jen řadový pěšák?

Někteří porovnávají Turecko s Německem, jiní s Řeckem, další se zeměmi Balkánu. Pojďme porovnat Turecko ve skupině 60 zemí z různých koronových úhlů pohledu.

Nakažených na milion Následující graf porovnává počet nakažených na milion obyvatel pro 60 nejpostiženějších zemí světa. Červeně je vyznačeno Turecko a Česko (Slovensko se do šedesátky nedostalo).

Hned první řádek šokuje. Katar překonává druhé Španělsko hned několikanásobně. Třetí je Bahrajn, pátý je Kuvajt. Vypadá to, že Perský záliv je světové centrum COVID-19 v nakaženosti při přepočtu na počet obyvatel (státy zálivu vyznačeny zeleně).

Země západní Evropy jsou vyznačeny žlutě. Ty patří do druhé skupiny nejnakaženějších zemí světa. Pokud se cestovatel či turis…