Druhá vlna už klepe na dveře, nebo už je tady. Kde je to „tady“? Všude možně. Zároveň Turecko "slaví" pětiměsíční výročí, kdy se oficiálně nakažený COVID-19 přiznal na veřejnosti. Co turistické regiony Turecka?
Někteří jsou nepoučitelní, je jim jedno bezpečí i vlastní, i bezpečí jiných. A pokud někdo na COVID-19 nevěří (a berou to tedy jako otázku víry), tak ignorují to, že jiní věří. Jsou i tací, co si nemocí prošli, nebo i zemřeli.
Nepoučitelných je plno v kdejaké zemi. Třeba počátkem tohoto týdne se istanbulská policie činila a prováděla manévry na ty, co porušují nařízení mít v rušném prostředí masku (jak se tu říká). Samozřejmě se odchyt konal podle záběrů kolem Egyptského bazaru, také na asijské straně. Policie ale uplatňuje pravidlo, že na bohatý lid má být přísnost. V bohatších čtvrtích mají někteří pocit, že mají policii za zády kdykoli a kdekoli. Naopak v chudších čtvrtích není po policii poslední půl roku ani vidu, ani slechu, a tak se tam ochranné prostředky téměř nevyskytují. Bývají to zároveň ty čtvrti, které registrují největší počty nakažených i zemřelých. Byl také popsán případ, kdy byl taxikář na istanbulském náměstí Taksim pokutován, protože přijal pasažérku bez roušky. Té policie roušku následně darovala. Ta ji zahodila a opět nasedala do taxi.
Z médií přicházejí velmi rozporuplné informace ohledně turismu v Turecku, dokonce i ve stejný den (zmíněné články jsou z 3. srpna 2020). Podle některých jsou turistické oblasti liduprázdné, jiné si stěžují na to, že jsou přeplněné. Dokonce to je i ve stejný den. Pro vysvětlení tohoto podivného jevu je nutné přihlédnout k drobnosti, jako je čas a rozdílný přístup. Jedna věc je informovat o dění před několika dny až týdny, jiná aktuální situace z daného dne. Samozřejmě, že na jaře a počátkem léta se do Turecka skoro žádní turisté nedostali. Státy se teprve domlouvaly mezi sebou, tvořila se pravidla, připravovalo se znovuspuštění letecké dopravy. Dokonce prý existují státy, které se domluvily s jediným jiným, který svým občanům určili jako jediný vhodný pro letní dovolenou v zahraničí, dokonce i s vlakovým spojením. To se Turecka týká nepřímo (jen těch, kteří namísto Turecka vzali zavděk Chorvatskem).
Do toho přišla ve stejný den zpráva, kde opět čas hraje roli. Byla zveřejněna komentovaná zpráva o turismu z června 2020. To je doba před spuštěním leteckých spojení, takže logicky jsou čísla víc než tragická. Přicestovalo jen 213768 osob, tedy necelých čtvrt milionu namísto obvyklých přes 5 milionů.
Je zde ještě jedna lokální specialita, která se evropských turistů skoro netýká, a to muslimské sunnitské svátky. V jejich průběhu se velké množství místních rozhodlo si zajet na dovolenou, dokud v jejich vlastní zemi není příliš turistů. To vysvětluje přeplněné pláže z kraje srpna, jak o tom informovala místní média. Do Turecka přicestovali Turci z řady evropských zemí. Někteří přijeli na krátkou dobu, někteří na delší dobu (měsíc, nebo i celé prázdniny). To není specialita doby koronové, ale každého léta. Proto lze v Turecku spatřit velké množství osobních aut z Německa či Francie, ovšem osoby v něm sedící zrovna na Francouze či Němce nepřipomínají (ani dámské osazenstvo, často s pokrývkou hlavy, kterou evropanky obvykle nenosí). Častým vybavením takových aut je schránka pro lyže na střeše (ale lyže tam nenajdete).
Některá letecká spojení do Turecka se začala obnovovat v polovině července, některá od začátku srpna. Také nelze očekávat, že hned od prvního letu bude naplněnost na 100 %. Od prvního srpna jsou v provozu lety do Ankary a Istanbulu, od 10. srpna také do několika letovisek na jihu Turecka (Antalya, Dalaman, Milas-Bodrum) tak již stihlo do Turecka přicestovat přes sto tisíc turistů z Ruska (a denně přilétají desítky letadel). Mimochodem – kurs liry klesl vůči ruskému rublu na 10 kurušů za rubl. Letiště v Antalyi také od 10. srpna znovuotevřelo 2. terminál. Na letišti aktuálně přistávají lety z Ruska, Ukrajiny, Moldavska, Běloruska, Severní Makedonie, Srbska, ale také ze zemí EU a západní Evropy – Francie, Polska, Německa, Rakouska, Švýcarska, nebo Velké Británie. Letiště Milas-Bodrum ještě přidává lety z Kataru, nebo Kuvajtu. Letiště Dalaman upozorňuje cestující na testy za 220 tureckých lir, viz http://yda.aero/covid-19-measures/. Letiště Milas-Bodrum na svých stránkách sice dopodrobna informuje o situaci, ovšem v otázce testu odkazuje na stránky tureckého Ministerstva zdravotnictví, kde se zmiňuje cena 110 lir. Převažující lety těchto tří letišť míří do Turecka z Ruska, Ukrajiny a Velké Británie.
Obvykle se nepíše o dalších letištích, která ale také přijímají lety ze zahraničí. Patří mezi ně třeba Letiště Gazipaşa-Alanya (Rusko), Letiště Izmir (řada již uvedených zemí, navíc Finsko a Švédsko), Letiště Adana (hlavně Turecko, trochu Německo a Nizozemsko), možná i další.
Když jsme u těch letišť – Letiště Istanbul dnes získalo nečekané privilegium. Světová rada letišť (Airports Council International = ACI) World a ACI EUROPE dnes oznámily, že "třetí letiště" je prvním letištěm, které bylo akreditováno v rámci nového Programu zdravotní akreditace letišť.
(třetí letiště ze dvou - není to tak trochu jako Sedmá z devíti?)
OTÁZKA, NA KTEROU NIKDO NEDÁ ODPOVĚĎ: Když se testují cizinci, to je samozřejmě dobře. Je zde ale jedna důležitá otázka – který stát je vykáže? Bude to Turecko, kde onemocnění zjistili, bude to země původu, nebo země, odkud turista přijel (pokud to je třetí, tedy tranzitní země)? Nebo jej vykáže více států, případně ani jeden? A nejde o vyjádření politiků, ale o běžně prováděnou praxi.
A co Česko, nebo Slovensko? Obě země se rapidně zhoršují. Pokud budeme mít důvěru k číslům všech tří zemí, tak lze tvrdit, že Česko je při přepočtu na obyvatele na tom hůř než Turecko. Ale i při porovnání Česka i Slovenska s vlastní historií jsou čísla za poslední dobu ne zrovna povzbudivá. Výsledkem jsou opětovné problémy českých turistů při cestování po Evropě s tím, že situace se může měnit každým dnem (viz Řecko, předtím Slovinsko a další). Při průjezdu některými zeměmi je nutné pamatovat na to, že vstup do země bez důkazu o COVID-19 bezinfekčnosti neznamená, že tam lze pobývat donekonečna. Některé státy umožňují jen průjezd, na který dávají 12 hodin. To může narušit plány v případě, že při jízdě autem stylem „zase jste se kochal, pane doktore?“ (myšlena rychlost a okolí, nikoli nehodovost) a chtěli jste v průjezdní zemi také přespat.
Turecká křivka je zajímavá svým průběhem. Do konce června periodicky stoupá a klesá podle týdenních výkyvů, jak to dělají hodnoty i v jiných zemích (viz česká a slovenská křivka). Ale od prvního července je křivka oficiálně uváděných čísel pro Turecko poněkud plochá. Je to právě v místech, kde se nechá očekávat nástup druhé vlny.
Teď si trochu vypůjčím z dílny Divadla Járy Cimrmana, konkrétně filosofii externismu: "Vezmeme-li si kus papíru s dírou uprostřed, můžeme papír přirovnat k okolnímu světu a díru (která je naprosto zřetelně viditelná) k neexistujícímu filosofovi. Natahování a smršťování prostoru má za výsledek zrcadlově opačnou změnu ve tvaru díry, což lze chápat jako proces filosofova myšlení."
Proč ta divadelní odbočka? Protože ji lze dost dobře aplikovat na statistiku COVID-19. Jde o to, že příval nakažených vyvolá za určitou dobu podobný příval uzdravených. Turecká křivka z jara to dost dobře dokladuje (viz dubnová špička nakažených a květnová křivka uzdravených). Tam máme ještě „přítok a odtok“ spárovaný. Následná velmi patrná špička uzdravených s vrcholem 8. června ale neodpovídá žádnému přívalu nakažených o pár týdnů předtím. Trojitá špička v první polovině července také nemá žádný protiklad v přívalu nakažených (lehce se nechá uvažovat o malých vrcholcích 15. a 24. června).
Ať je to jak chce, data si začínají vybírat daň. Turecko bude mít přibližně první měsíc školní docházky na dálku; rozhodnutí o dalším pokračování školního roku bude později s přihlédnutím na aktuální situaci. Opět tedy vstoupí na program televizní kanály EBA TV.
Turecké Ministerstvo zdravotnictví dělí regiony podle NUTS-1 dělení, které se snaží zohlednit počet obyvatel (i když to není ideální). Tato mapa uvádí denní přírůstek nakažených (barva je jen pro rozlišení oblastí).
Následující tabulka kombinuje čísla s počtem obyvatel v daném regionu, což přihláší jiný úhel pohledu.
Následující mapka převádí totéž barevné hodnocení do vizuální podoby podle počtu obyvatel na jednoho nově nakaženého (více = lépe = zelená, méně = hůře = červená). Z toho vyplývá několik zajímavostí:
Poznámka: Právě z Ankary mají pocházet výtky lékařů ohledně COVID-19.
Jestli lze říct, že COVID-19 nemá rád moře, nebo je to chování lidí, nebo něčím ještě zcela jiným, nelze jednoznačně určit.
Rozbor každodenních hlášení v PDF podobě lze najít s několikadenním zpožděním na https://sbsgm.saglik.gov.tr/TR,66424/covid-19-situation-report-turkey.html
Data v Denním hlášení o situaci zahrnují období mezi 00:00 a 23:59.
Poznámka: Pokud hodnoty za daný den chybějí, neznamená to, že byly nulové, ale jen to, že se nevešly do Top15.
Následující graf to převádí do vizuální podoby.
Protože Rusko vede a zbytek zemí se krčí kdesi dole, logaritmické měřítko rozdíly poněkud zmírní.
Zatímco jiné země divoce stoupají a klesají, graf vykazuje dvě stálice s téměř rovnou křivkou bez ohledu na den v týdnu. Ano, je to Turecko a Rusko.
Srovnávat ale několikamilionové země typu Srbsko či Moldavsko s giganty typu Rusko není zrovna moc férové. Proto je lepší to přepočítat s přihlédnutím k počtu obyvatel. Nejhorší situace je v Moldavsku (pouhých 8,5 tisíce obyvatel na jednoho nakaženého), nejlépe vychází z Top15 zemí Itálie. Přestože se do celkového pořadí Řecko sotva vešlo a Polsko mělo vysoká čísla, při přepočtu je na tom Řecko hůř.
Mimochodem: Turecko se evidentně snaží být pod hodnotami Německa (mají zhruba stejný počet obyvatel), což se v tomto způsobu hodnocení daří po všech sedm dnů.
Modře jsou země Evropské unie (Velká Británie jinou modrou), mimo Evropskou unii zelenou, celkový součet červenou. Proužky určují poměr ostatních hodnot země k maximální hodnotě. Zde je opět Turecko a Rusko prakticky jednotlitým pruhem napříč celým řádkem.
Následuje opět graf. Čím menší je číslo a tudíž čím výš v grafu, tím hůř.
ZDROJE (pokud není již uvedeno v textu):
https://covid19.saglik.gov.tr/ (již také anglicky)
https://www.arcgis.com/apps/opsdashboard/index.html#/bda7594740fd40299423467b48e9ecf6
Někteří jsou nepoučitelní, je jim jedno bezpečí i vlastní, i bezpečí jiných. A pokud někdo na COVID-19 nevěří (a berou to tedy jako otázku víry), tak ignorují to, že jiní věří. Jsou i tací, co si nemocí prošli, nebo i zemřeli.
Nepoučitelných je plno v kdejaké zemi. Třeba počátkem tohoto týdne se istanbulská policie činila a prováděla manévry na ty, co porušují nařízení mít v rušném prostředí masku (jak se tu říká). Samozřejmě se odchyt konal podle záběrů kolem Egyptského bazaru, také na asijské straně. Policie ale uplatňuje pravidlo, že na bohatý lid má být přísnost. V bohatších čtvrtích mají někteří pocit, že mají policii za zády kdykoli a kdekoli. Naopak v chudších čtvrtích není po policii poslední půl roku ani vidu, ani slechu, a tak se tam ochranné prostředky téměř nevyskytují. Bývají to zároveň ty čtvrti, které registrují největší počty nakažených i zemřelých. Byl také popsán případ, kdy byl taxikář na istanbulském náměstí Taksim pokutován, protože přijal pasažérku bez roušky. Té policie roušku následně darovala. Ta ji zahodila a opět nasedala do taxi.
Z médií přicházejí velmi rozporuplné informace ohledně turismu v Turecku, dokonce i ve stejný den (zmíněné články jsou z 3. srpna 2020). Podle některých jsou turistické oblasti liduprázdné, jiné si stěžují na to, že jsou přeplněné. Dokonce to je i ve stejný den. Pro vysvětlení tohoto podivného jevu je nutné přihlédnout k drobnosti, jako je čas a rozdílný přístup. Jedna věc je informovat o dění před několika dny až týdny, jiná aktuální situace z daného dne. Samozřejmě, že na jaře a počátkem léta se do Turecka skoro žádní turisté nedostali. Státy se teprve domlouvaly mezi sebou, tvořila se pravidla, připravovalo se znovuspuštění letecké dopravy. Dokonce prý existují státy, které se domluvily s jediným jiným, který svým občanům určili jako jediný vhodný pro letní dovolenou v zahraničí, dokonce i s vlakovým spojením. To se Turecka týká nepřímo (jen těch, kteří namísto Turecka vzali zavděk Chorvatskem).
Do toho přišla ve stejný den zpráva, kde opět čas hraje roli. Byla zveřejněna komentovaná zpráva o turismu z června 2020. To je doba před spuštěním leteckých spojení, takže logicky jsou čísla víc než tragická. Přicestovalo jen 213768 osob, tedy necelých čtvrt milionu namísto obvyklých přes 5 milionů.
Je zde ještě jedna lokální specialita, která se evropských turistů skoro netýká, a to muslimské sunnitské svátky. V jejich průběhu se velké množství místních rozhodlo si zajet na dovolenou, dokud v jejich vlastní zemi není příliš turistů. To vysvětluje přeplněné pláže z kraje srpna, jak o tom informovala místní média. Do Turecka přicestovali Turci z řady evropských zemí. Někteří přijeli na krátkou dobu, někteří na delší dobu (měsíc, nebo i celé prázdniny). To není specialita doby koronové, ale každého léta. Proto lze v Turecku spatřit velké množství osobních aut z Německa či Francie, ovšem osoby v něm sedící zrovna na Francouze či Němce nepřipomínají (ani dámské osazenstvo, často s pokrývkou hlavy, kterou evropanky obvykle nenosí). Častým vybavením takových aut je schránka pro lyže na střeše (ale lyže tam nenajdete).
Některá letecká spojení do Turecka se začala obnovovat v polovině července, některá od začátku srpna. Také nelze očekávat, že hned od prvního letu bude naplněnost na 100 %. Od prvního srpna jsou v provozu lety do Ankary a Istanbulu, od 10. srpna také do několika letovisek na jihu Turecka (Antalya, Dalaman, Milas-Bodrum) tak již stihlo do Turecka přicestovat přes sto tisíc turistů z Ruska (a denně přilétají desítky letadel). Mimochodem – kurs liry klesl vůči ruskému rublu na 10 kurušů za rubl. Letiště v Antalyi také od 10. srpna znovuotevřelo 2. terminál. Na letišti aktuálně přistávají lety z Ruska, Ukrajiny, Moldavska, Běloruska, Severní Makedonie, Srbska, ale také ze zemí EU a západní Evropy – Francie, Polska, Německa, Rakouska, Švýcarska, nebo Velké Británie. Letiště Milas-Bodrum ještě přidává lety z Kataru, nebo Kuvajtu. Letiště Dalaman upozorňuje cestující na testy za 220 tureckých lir, viz http://yda.aero/covid-19-measures/. Letiště Milas-Bodrum na svých stránkách sice dopodrobna informuje o situaci, ovšem v otázce testu odkazuje na stránky tureckého Ministerstva zdravotnictví, kde se zmiňuje cena 110 lir. Převažující lety těchto tří letišť míří do Turecka z Ruska, Ukrajiny a Velké Británie.
Obvykle se nepíše o dalších letištích, která ale také přijímají lety ze zahraničí. Patří mezi ně třeba Letiště Gazipaşa-Alanya (Rusko), Letiště Izmir (řada již uvedených zemí, navíc Finsko a Švédsko), Letiště Adana (hlavně Turecko, trochu Německo a Nizozemsko), možná i další.
Když jsme u těch letišť – Letiště Istanbul dnes získalo nečekané privilegium. Světová rada letišť (Airports Council International = ACI) World a ACI EUROPE dnes oznámily, že "třetí letiště" je prvním letištěm, které bylo akreditováno v rámci nového Programu zdravotní akreditace letišť.
(třetí letiště ze dvou - není to tak trochu jako Sedmá z devíti?)
OTÁZKA, NA KTEROU NIKDO NEDÁ ODPOVĚĎ: Když se testují cizinci, to je samozřejmě dobře. Je zde ale jedna důležitá otázka – který stát je vykáže? Bude to Turecko, kde onemocnění zjistili, bude to země původu, nebo země, odkud turista přijel (pokud to je třetí, tedy tranzitní země)? Nebo jej vykáže více států, případně ani jeden? A nejde o vyjádření politiků, ale o běžně prováděnou praxi.
STATISTIKA
Poznámka na začátek: Je překvapivě dost zemí, jejichž obyvatelé moc oficiálně uváděným hodnotám nevěří. Důvodů může být celá řada. Když vynecháme ty, kteří COVID-19 nevěří, tak i přesto zůstane celá řada otazníků. Jsou to hlavně zpětně prováděné úpravy čísel (do této kategorie spadá i Česká republika), ale nejen to. Celá řada případů upozorňuje na zvláštní praktiky při testování (či netestování, ač by se testovat mělo), při vykazování výsledků (pozitivních i negativních). Jiná čísla než oficiálně dostupná nejsou, takže pracujme s tím, co nám vlády jednotlivých zemí překládají. I tak toho o sobě říkají víc, než by chtěly.
A co Česko, nebo Slovensko? Obě země se rapidně zhoršují. Pokud budeme mít důvěru k číslům všech tří zemí, tak lze tvrdit, že Česko je při přepočtu na obyvatele na tom hůř než Turecko. Ale i při porovnání Česka i Slovenska s vlastní historií jsou čísla za poslední dobu ne zrovna povzbudivá. Výsledkem jsou opětovné problémy českých turistů při cestování po Evropě s tím, že situace se může měnit každým dnem (viz Řecko, předtím Slovinsko a další). Při průjezdu některými zeměmi je nutné pamatovat na to, že vstup do země bez důkazu o COVID-19 bezinfekčnosti neznamená, že tam lze pobývat donekonečna. Některé státy umožňují jen průjezd, na který dávají 12 hodin. To může narušit plány v případě, že při jízdě autem stylem „zase jste se kochal, pane doktore?“ (myšlena rychlost a okolí, nikoli nehodovost) a chtěli jste v průjezdní zemi také přespat.
Turecká křivka je zajímavá svým průběhem. Do konce června periodicky stoupá a klesá podle týdenních výkyvů, jak to dělají hodnoty i v jiných zemích (viz česká a slovenská křivka). Ale od prvního července je křivka oficiálně uváděných čísel pro Turecko poněkud plochá. Je to právě v místech, kde se nechá očekávat nástup druhé vlny.
Teď si trochu vypůjčím z dílny Divadla Járy Cimrmana, konkrétně filosofii externismu: "Vezmeme-li si kus papíru s dírou uprostřed, můžeme papír přirovnat k okolnímu světu a díru (která je naprosto zřetelně viditelná) k neexistujícímu filosofovi. Natahování a smršťování prostoru má za výsledek zrcadlově opačnou změnu ve tvaru díry, což lze chápat jako proces filosofova myšlení."
Proč ta divadelní odbočka? Protože ji lze dost dobře aplikovat na statistiku COVID-19. Jde o to, že příval nakažených vyvolá za určitou dobu podobný příval uzdravených. Turecká křivka z jara to dost dobře dokladuje (viz dubnová špička nakažených a květnová křivka uzdravených). Tam máme ještě „přítok a odtok“ spárovaný. Následná velmi patrná špička uzdravených s vrcholem 8. června ale neodpovídá žádnému přívalu nakažených o pár týdnů předtím. Trojitá špička v první polovině července také nemá žádný protiklad v přívalu nakažených (lehce se nechá uvažovat o malých vrcholcích 15. a 24. června).
Ať je to jak chce, data si začínají vybírat daň. Turecko bude mít přibližně první měsíc školní docházky na dálku; rozhodnutí o dalším pokračování školního roku bude později s přihlédnutím na aktuální situaci. Opět tedy vstoupí na program televizní kanály EBA TV.
Jak jsou na tom jednotlivé regiony Turecka?
Kdo v Turecku bydlí, zajímá se o podmínky v okolí bydliště. Kdo do Turecka míří jako turista, zajímá se o podmínky v místě dovolené.Turecké Ministerstvo zdravotnictví dělí regiony podle NUTS-1 dělení, které se snaží zohlednit počet obyvatel (i když to není ideální). Tato mapa uvádí denní přírůstek nakažených (barva je jen pro rozlišení oblastí).
Následující tabulka kombinuje čísla s počtem obyvatel v daném regionu, což přihláší jiný úhel pohledu.
Následující mapka převádí totéž barevné hodnocení do vizuální podoby podle počtu obyvatel na jednoho nově nakaženého (více = lépe = zelená, méně = hůře = červená). Z toho vyplývá několik zajímavostí:
- severozápad je téměř nedotknutý (včetně kompletní hranice s Řeckem)
- turistické oblasti vykazují slabší až střední nárůst (včetně Istanbulu)
- za rizikové lze považovat střed Turecka včetně Ankary a východ země
Poznámka: Právě z Ankary mají pocházet výtky lékařů ohledně COVID-19.
Rozbor každodenních hlášení v PDF podobě lze najít s několikadenním zpožděním na https://sbsgm.saglik.gov.tr/TR,66424/covid-19-situation-report-turkey.html
Data v Denním hlášení o situaci zahrnují období mezi 00:00 a 23:59.
Evropská Top15
Jak je na tom Evropa jako celek? Zde je každodenních 15 zemí s nejvyšším počtem nově nakažených (v absolutních číslech).
Poznámka: Pokud hodnoty za daný den chybějí, neznamená to, že byly nulové, ale jen to, že se nevešly do Top15.
Následující graf to převádí do vizuální podoby.
Protože Rusko vede a zbytek zemí se krčí kdesi dole, logaritmické měřítko rozdíly poněkud zmírní.
Zatímco jiné země divoce stoupají a klesají, graf vykazuje dvě stálice s téměř rovnou křivkou bez ohledu na den v týdnu. Ano, je to Turecko a Rusko.
Srovnávat ale několikamilionové země typu Srbsko či Moldavsko s giganty typu Rusko není zrovna moc férové. Proto je lepší to přepočítat s přihlédnutím k počtu obyvatel. Nejhorší situace je v Moldavsku (pouhých 8,5 tisíce obyvatel na jednoho nakaženého), nejlépe vychází z Top15 zemí Itálie. Přestože se do celkového pořadí Řecko sotva vešlo a Polsko mělo vysoká čísla, při přepočtu je na tom Řecko hůř.
Mimochodem: Turecko se evidentně snaží být pod hodnotami Německa (mají zhruba stejný počet obyvatel), což se v tomto způsobu hodnocení daří po všech sedm dnů.
Modře jsou země Evropské unie (Velká Británie jinou modrou), mimo Evropskou unii zelenou, celkový součet červenou. Proužky určují poměr ostatních hodnot země k maximální hodnotě. Zde je opět Turecko a Rusko prakticky jednotlitým pruhem napříč celým řádkem.
Následuje opět graf. Čím menší je číslo a tudíž čím výš v grafu, tím hůř.
COVID-19 a svět
Jak se za poslední asi dva měsíce změnilo pořadí? Špičkou v absolutním počtu kdy nakažených je USA a Brazílie. Evropské země rapidně klesly, a to včetně Turecka. Ne že by na tom bylo Turecko tak skvěle, ale mnozí další jsou na tom hůře. Jedině Rusko spadlo jediné místo kvůli Indii. Raketově stoupla Jihoafrická republika, Mexiko, Kolumbie, nebo Argentina. Setrvale velmi špatně na tom jsou Peru, Chile, opět také Írán, Saúdská Arábie, nebo Pákistán.- [1] USA
- [2] Brazílie
- [4] Indie
- [3] Rusko
- [21] Jihoafrická republika
- [14] Mexiko
- [8] Peru
- [--] Kolumbie
- [13] Chile
- [11] Írán
- [6] Španělsko
- [5] Spojené království Velké Británie a Severního Irska
- [16] Saúdská Arábie
- [15] Pákistán
- [--] Argentina
- [18] Bangladéš
- [7] Itálie
- [12] Turecko<<<
- [9] Francie
- [10] Německo
- [--] Irák
- [--] Filipíny
- [--] Indonésie
- [17] Kanada
- [20] Katar
- [--] Kazachstán
- [--] Ekvádor
- [--] Egypt
- [--] Bolívie
- [19] Čína
[modrá] pokles o 5 a více míst
[modrozelená] pokles o 3-4 místa
[zelená] pokles o 1-2 místa
[černá] setrvání na pozici
[žlutá] vzestup o 1-2 místa
[oranžová] vzestup o 3-4 místa
[červená] vzestup o 5 a více míst
[rudá] nováčci v seznamu
[rudá] nováčci v seznamu
ZDROJE (pokud není již uvedeno v textu):
https://covid19.saglik.gov.tr/ (již také anglicky)
https://www.arcgis.com/apps/opsdashboard/index.html#/bda7594740fd40299423467b48e9ecf6
Komentáře
Okomentovat