Také Turecko je schopno minimálně vytvořit vlastní distribuci Linuxu, tedy operačního systému pro počítače typu PC (a nejenom). Když se spojí slova Turecko a Linux, potom automaticky vytane na mysli Pardus s bohatým příběhem, propleteným politikou.
Vše začalo 26. prosince 2005, kdy byla uvedena první turecká distribuce Linuxu zvaná Pardus. Poté pokračovala celá řada verzí. Ale koncem března 2013 byla slavnostně uvedena Debianová distribuce Pardus Linux 2013 "Corporate" s rozhraním GNOME a KDE. Poté se rozhostilo zlověstné ticho na dlouhé čtyři roky. Vliv na to měla změna na postu vedení TÜBİTAKu.
Dne 6. července 2017 se ledy pohnuly a z nich se vynořil Pardus 17 s rozhraním Xfce a kernelem 4.9.0. Distribuce Pardus 17 patří do kategorie LTS (Long Term Support) s konečným termínem podpory 1. května 2021.
TÜBİTAK-ULAKBİM se rozhodly co půl roku uvést novou verzi, či alespoň novou variantu aktuální řady:
Po řadě 17 byl číselný skok na Pardus 19.0 (logicky+ řada je uvedena roku 2019), založeném na Debianu 10, s rozhraním XFCE GNOME a Linux jádrem 4.19. To zlepšilo správu energie, což má pozitivní efekt na mobilních zařízeních.
Doposud poslední Pardus 19.3 měla premiéru 3. července 2020. Toto již třetí zlepšení řady 19 přineslo jádro 4.19.0-9, Firefox 68.10, VLC 3.0.11, Thunderbird 68.9 a řadu dalších změn (LibreOffice stále jen verzi 6.1.5, ale to se nechá instalovat nezávisle, nejnovější verze 7.0).
Výrobce doporučuje tyto minimální / doporučené konfigurace:
Další novinkou je verze pro školy s aktivními tabulemi zvaná Pardus ETAP 5.2 (http://www.etap.org.tr/). Turecké školství začalo mohutně přecházet na Pardus coby státní Linux (protože je z tohoto úhlu pohledu zdarma – vynechává se otázka údržby, školení apod.). Zatímco 16. ledna letošního roku se chlubili 30.000 instalacemi tabulí, tak pár měsíců později 9.3. již 50.000 chytrými (aktivními) tabulemi v tureckých školách. O tři dny později Turecko oficiálně potvrdilo první případ COVID-19. Od té doby se do dnešního dne s projektem téměř nepohnulo (dnes 53.724, viz http://tahta.etap.org.tr/). Na této stránce se lze dopátrat i v kterých školách jsou chytré tabule v rámci tohoto projektu instalovány.
Zajímavostí je, že tato distribuce má také zákaznické centrum také na telefonu 444 5 773. Nelze nepominout, že jde o státní záležitost Turecka. Proto má právě tato distribuce otevřené dveře do tureckých institucí. Proto se také může věnovat plně PR, viz následující animace:
Pardus odkazy:
Web https://www.pardus.org.tr/
Twitter: https://twitter.com/PardusKurumsal
Facebook: https://facebook.com/PardusKurumsal
Mimochodem – v turečtině je k vidění jméno 'PİSİ LİNUX', kde se na rozdíl od češtiny používá velké I s tečkou. Pokud se totéž napíše s malými písmeny, je záznam shodný.
Pisi Linux https://www.pisilinux.org/
Pisi Linux 1.0 (14.8.2014; kernel 3.8.5)
Pisi Linux 1.1 (4.11.2014; kernel 3.17.1)
Pisi Linux 2.0 Atatürk (kernel 4.9.86)
Pisi Linux 2.1 ATA (23.11.2018; kernel 4.14.73)
Pisi Linux 2.1.1 Felis Catus (28.2.2019)
Pisi Linux 2.1.2 Mehmetçik (kernel 4.19)
Až pohled na datum vzniku první beta verze napoví, že zřejmým startovacím bodem byly události v istanbulském parku Gezi v květnu a červnu 2013.
Velký rozdíl oproti státní verzi je podpora cizích jazyků. Již webová stránka jako taková má verzi tureckou, ázerbájdžánskou, anglickou a německou. Mají také daleko větší rozsah sociálních sítí:
Facebook: https://www.facebook.com/Pisilinux/
Twitter: https://twitter.com/pisi_linux
YouTube: https://www.youtube.com/channel/UCLGSGLpxVE-vxzBuebBj3tA
LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/pisi-linux-33a5b6137
Instagram: https://www.instagram.com/pisilinux_official/
Telegram: https://t.me/joinchat/MAcpp0o6E4dAAoz090cDjA
Vše začalo 26. prosince 2005, kdy byla uvedena první turecká distribuce Linuxu zvaná Pardus. Poté pokračovala celá řada verzí. Ale koncem března 2013 byla slavnostně uvedena Debianová distribuce Pardus Linux 2013 "Corporate" s rozhraním GNOME a KDE. Poté se rozhostilo zlověstné ticho na dlouhé čtyři roky. Vliv na to měla změna na postu vedení TÜBİTAKu.
Dne 6. července 2017 se ledy pohnuly a z nich se vynořil Pardus 17 s rozhraním Xfce a kernelem 4.9.0. Distribuce Pardus 17 patří do kategorie LTS (Long Term Support) s konečným termínem podpory 1. května 2021.
TÜBİTAK-ULAKBİM se rozhodly co půl roku uvést novou verzi, či alespoň novou variantu aktuální řady:
- 6.7.2017: Pardus 17
- 4.11.2017: Pardus 17.1
- 3.3.2018: Pardus 17.2
- 4.11.2018: Pardus 17.4
- 4.3.2019: Pardus 17.5
- 3.8.2019: Pardus 19
- 20.11.2019: Pardus 19.1
- 3.3.2020: Pardus 19.2
- 3.7.2020: Pardus 19.3
Po řadě 17 byl číselný skok na Pardus 19.0 (logicky+ řada je uvedena roku 2019), založeném na Debianu 10, s rozhraním XFCE GNOME a Linux jádrem 4.19. To zlepšilo správu energie, což má pozitivní efekt na mobilních zařízeních.
Doposud poslední Pardus 19.3 měla premiéru 3. července 2020. Toto již třetí zlepšení řady 19 přineslo jádro 4.19.0-9, Firefox 68.10, VLC 3.0.11, Thunderbird 68.9 a řadu dalších změn (LibreOffice stále jen verzi 6.1.5, ale to se nechá instalovat nezávisle, nejnovější verze 7.0).
Výrobce doporučuje tyto minimální / doporučené konfigurace:
- 64b procesor 1 GHz / 1,6 GHz
- 1 GiB RAM / 2 GiB RAM
- 8 GB volného místa na disku / 10 GB
- rozlišení alespoň 800x600
Další novinkou je verze pro školy s aktivními tabulemi zvaná Pardus ETAP 5.2 (http://www.etap.org.tr/). Turecké školství začalo mohutně přecházet na Pardus coby státní Linux (protože je z tohoto úhlu pohledu zdarma – vynechává se otázka údržby, školení apod.). Zatímco 16. ledna letošního roku se chlubili 30.000 instalacemi tabulí, tak pár měsíců později 9.3. již 50.000 chytrými (aktivními) tabulemi v tureckých školách. O tři dny později Turecko oficiálně potvrdilo první případ COVID-19. Od té doby se do dnešního dne s projektem téměř nepohnulo (dnes 53.724, viz http://tahta.etap.org.tr/). Na této stránce se lze dopátrat i v kterých školách jsou chytré tabule v rámci tohoto projektu instalovány.
Zajímavostí je, že tato distribuce má také zákaznické centrum také na telefonu 444 5 773. Nelze nepominout, že jde o státní záležitost Turecka. Proto má právě tato distribuce otevřené dveře do tureckých institucí. Proto se také může věnovat plně PR, viz následující animace:
Pardus odkazy:
Web https://www.pardus.org.tr/
Twitter: https://twitter.com/PardusKurumsal
Facebook: https://facebook.com/PardusKurumsal
Pisi Linux
Distribuce Pisi Linux (oficiálně Pisi GNU/Linux) je odvozená z Pardus Linuxu, protože delší dobu nová verze nevznikla. Aby si do státní distribuce tvůrce Pisi rýpli, pojmenovali novinku právě takto. Pardus je odvozeno od latinského jména Panthera pardus tulliana neboli anatolského leoparda, který žil na jihozápadě Turecka (okolí Izmiru). Protože to je kočkovitá šelma, tak nová distribuce dostala jméno Pisi (česky by se řeklo „čičí“). Další příznak opozice je odkaz verzí 2.0 a 2.1 na zakladatele moderního Turecka, Mustafy Kemala Atatürka. Samozřejmě oficiální výklad onoho 'pisi' je Packages Installed Successfully as Intended. Na rozdíl od státem tvořeného Pardusu (nyní jen v turečtině) mají tvůrci Pisi Linuxu o komunikaci jak v domácí turečtině, tak v mezinárodní angličtině.
Mimochodem – v turečtině je k vidění jméno 'PİSİ LİNUX', kde se na rozdíl od češtiny používá velké I s tečkou. Pokud se totéž napíše s malými písmeny, je záznam shodný.
Pisi Linux https://www.pisilinux.org/
Pisi Linux 1.0 (14.8.2014; kernel 3.8.5)
Pisi Linux 1.1 (4.11.2014; kernel 3.17.1)
Pisi Linux 2.0 Atatürk (kernel 4.9.86)
Pisi Linux 2.1 ATA (23.11.2018; kernel 4.14.73)
Pisi Linux 2.1.1 Felis Catus (28.2.2019)
Pisi Linux 2.1.2 Mehmetçik (kernel 4.19)
Až pohled na datum vzniku první beta verze napoví, že zřejmým startovacím bodem byly události v istanbulském parku Gezi v květnu a červnu 2013.
Velký rozdíl oproti státní verzi je podpora cizích jazyků. Již webová stránka jako taková má verzi tureckou, ázerbájdžánskou, anglickou a německou. Mají také daleko větší rozsah sociálních sítí:
Facebook: https://www.facebook.com/Pisilinux/
Twitter: https://twitter.com/pisi_linux
YouTube: https://www.youtube.com/channel/UCLGSGLpxVE-vxzBuebBj3tA
LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/pisi-linux-33a5b6137
Instagram: https://www.instagram.com/pisilinux_official/
Telegram: https://t.me/joinchat/MAcpp0o6E4dAAoz090cDjA
Pardus Anka
Tato distribuce je rovněž odvozená od původního Pardusu. Na rozdíl od úspěšnějšího Pisi Linuxu jak tiše přišla, tak tiše odešla. Doména www.pardus-anka.org již není aktivní.
Truva Linux
Tato distribuce nemá s Pardusem nic společného, tedy kromě toho, že je z Turecka, přesněji řečeno byla. První verze vznikla 11. listopadu 2006 na základě Slackwaru s rozhraním KDE. Ačkoli už není (jako to tak vypadá), má ještě webové stránky, bohužel se smutnou zprávou https://www.truvalinux.org.tr/
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat
Kvůli systematickému útoku porno webů bylo zrušeno anonymní vkládání komentářů. Nyní mohou komentovat jen uživatelé s účty Google. Děkuji za pochopení.