Jak se loni předvídalo, Istanbul bude zanedlouho na suchu. Zatímco v minulém roce se hladina nesnížila pod 30 % ani v nejsušším dni, letos již poklesla pod 25 % a nadále klesá. Loni bylo touto dobou o více než 10 procentních bodů více.
Zkraje letošního dubna se dosáhlo 70 % naplněnosti nádrží, od té doby klesá. A potřeba stoupala, nejvyšší byla první zářijový týden, kdy denní spotřeba byla téměř 3,3 milionu kubických metrů.
 |
| Istanbul: Týdenní spotřeba vody (2020) |
Otázka pitné vody se objevila jako jeden z hlavních argumentů proti megalomanským projektům typu 3. letiště (dnes pojmenované Letiště Istanbul), nebo Kanál Istanbul. Ten je prosazován hlavou státu a má vytvořit z evropské části Istanbulu ostrov. Z východu je přírodní Bospor, ze západu se má vykopat právě Kanál Istanbul. Faktem je, že již nyní začínají být zásoby vody znepokojující, budoucnost ukáže kam až může klesnout zaplněnost nádrží.
Problém se ale netýká jen Istanbulu, ale daleko širší oblasti. Na kriticky nízké hladině je plno řek od Marici na hranici s Řeckem (turecky Meriç, protéká městem Edirne) přes Izmir až po černomořské řeky. Zatímco západ Turecka může být sušší i jindy, černomořský region Turecka je obvykle velmi vlhký a deštivý. Množství dešťových srážek celkově výrazně klesá i jinde (však toto téma se začíná řešit i v Česku, rok co rok stále silněji). Však podzim býval srážkově příznivý, ale letos až na chvilkové výkyvy skoro neprší.
Situace na řece Marica je vynásobena situací v Bulharsku, odkud řeka přitéká. Také Bulharsko se potýká s nedostatkem srážek, takže zadržuje stále větší množství vody právě z řeky Marica. Proto do Turecka přitéká ještě méně vody, než by odpovídalo srážkové situaci. V Turecku na evropské straně je tak ohrožena úroda přenice pšenice a slunečnice (úroda přenice bude vždy velká, na rozdíl od pšenice... už jsem ten překlep opravil...).
 |
| Istanbul: Kolik je vody v jednotlivých nádržích? |
Ale vraťme se zpět do Istanbulu. Rozloha města je dost velká, navíc jde v drtivé většině o beton a asfalt. Velké množství dešťové vody se bez užitku odvádí pryč, případně se mění v povodňovou vodu, která nejenže není užitečná, ale navíc škodí. Problematika bleskových povodní je ale složitá, netýká se jen Istanbulu a zastavěných oblastí obecně, ale také kulturní krajiny či lesních porostů, které kvůli špatnému hospodaření lidí nejsou schopny takovým srážkám odolávat.
 |
| Istanbul: roční spotřeba vody |
Spotřeba vody v Istanbulu každoročně stoupá. Zatímco roku 2010 se odebralo 778,027 milionu kubíků, roku 2019 to bylo už 1.061,77 milionů.
 |
| Istanbul: roční úhrn srážek (čára znamená padesátiletý průměr) |
ODKAZY:
https://www.iski.istanbul/web/tr-TR/baraj-doluluk
https://www.dailysabah.com/turkey/threat-of-drought-rises-as-dams-dry-up-in-many-regions-of-turkey/news
Komentáře
Okomentovat
Kvůli systematickému útoku porno webů bylo zrušeno anonymní vkládání komentářů. Nyní mohou komentovat jen uživatelé s účty Google. Děkuji za pochopení.