Laciné vlastenectví, přístup k informacím a vůbec logika je společná pro určitou skupinu lidí, a to i v Česku a Turecku. Pojem "vlaječkáři' se začal používat, protože se typicky honosí se státní vlajkou. Co je na těch tureckých specifické a proč je tam opět zahrnutá politika a trochu i náboženství?
Být vlastencem ke samozřejmě pozitivní. Velký rozdíl mezi Českem a Tureckem je přístup ke státu, ke státním symbolům. Turecko má vlastně podobný přístup, jako USA. Studenti po příchodu do školy zpívají hymnu, v učebnicích je poměrně silně vštěpován vztah ke státu. Mít doma státní vlajku a vyvěšovat ji ve významných dnech, případně mít i třeba papírové vlajky pro děti či pro průvod, je běžné. V Česku se podobný směr mohl udržet ještě za 'první republiky', ale potom se mnohokrát znehodnotil a tak závažně, že panuje všeobecná nechuť až odpor k podobným záležitostem (viz povinné vylepování československé a sovětské vlajky při československých či sovětských výročích apod.). Příklad vypovídající tehdejší náladu vystihli tvůrci ve filmu Srdečný pozdrav ze zeměkoule:
- OTÁZKA: Jak byste se zachoval při návštěvě mimozemské civilizace?
- ODPOVĚĎ: Já se o politiku nezajímám, do práce chodím, okna zdobím, já chci mít klid.
Turecký zlom
Klíčovým datem pro rozkol ke vztahu k symbolům vlastního státu je 15. července 2016, neboli událost, uváděná jako takzvaný pokus o puč. Tehdy příznivci si de facto tureckou vlajku přivlastnili. Ta se stala symbolem odporu vůči puči a stala se vlastně potažmo symbolem příznivců Recepa Tayyipa Erdoğana. Příznivci opozice byli tímto svým způsobem zbaveni symbolů vlastního státu. Proto se víc než jeden rok aktivně vyhýbali použití turecké vlajky. To na ulicích mohutně vynahradili nově vzniklí vlaječkáři, protože měli najednou vlajku všude - namalovanou přes celou kapotu auta, dvoumetrovou vlajku na domě či z balkonu, tričko apod.
Po nějaké době si ale příznivci opozice nechtěli už nadále nechat ukrást symboly vlastního státu, a tak se ve větší míře začala používat upravená vlajka, které součástí je Atatürk. Ta samozřejmě existovala i předtím, ale nová symbolika byla právě až po pokusu o převrat. Na sociálních médiích se ale striktně brání použití turecké vlajky vedle svého jména, aby nebyli spojováni s vlaječkáři.
Taková pěkná tečka za tím naším případem*
Hlavně v posledním roce se objevil nový trend pro nábožensky zaměřené členy a příznivce AKP. Začali mít vedle jména kromě jiného také zelené kolo, aby se mezi sebou snadno rozpoznali (zelená je symbolem islámu). A nejde o vysloveně spontánní akci. Vyzval k tomu Místopředseda Strany spravedlnosti a rozvoje (tedy AKP) Mahir Ünal (TWITTER), aby občané od 12. května 2020 použili vedle svých jmen vlajku Turecka a zelené kolečko z těchto důvodů:
- 🟢 budu se řídit etickými pravidly (vyhlášená 1. května stranou AKP)
- národní účet
ČLÁNEK: https://dokuz8haber.net/veri-haberciligi/twitterda-yesil-noktali-profiller-kimler/
Zde je galerie ze sociálních médií:
Být hrdými občany Turecka, to vydrželo, řízení se etickými pravidly zřejmě ne. Mnoho příznivců zelené kolečko smazalo.
Ázerbájdžán
Na podzim 2020 se část vlaječkářů obohatilo o novou vlajku. Zatímco předtím šlo o příznivce vládní koalice (v čele s AKP), nyní jde spíš o nacionálně až nacionalisticky zaměřenou MHP (druhá část vládní koalice). Pro vysvětlení pozadí - příznivci MHP tradičně brojí za sjednocení Turků, tedy turkických národů. Symbolem je modrá vlajka se třemi srpky měsíce. Prapůvodně šlo o logický odpor turkických národů proti tomu, aby byly pohlceny rozpínavou Ruskou říší (19. století). Pan-turkismus se opět dostal na světlo světa v 80. letech 20. století v Turecku jako součást MHP. Turecku nejbližší a dodnes aktivně bratrské vzahy udržuje s Tureckem sousední Ázerbájdžán. A právě proto v souvislosti s konfliktem této země s Arménií o sporné území Náhorního Karabachu automaticky se Turci kloní na stranu Ázerbájdžánu, takže jako symbol podpory dávají za své jméno vedle turecké vlajky také vlajku Ázerbájdžánu.
Rozbor jednoho vlaječkáře
Zkratka RTE je v Turecku posledních asi dvacet let velice známá. Znamená iniciály jména Recep Tayyip Erdoğan, což byl starosta Istanbulu, premiér a nyní prezident Turecké republiky. Onen pán na fotografii je evidentně jeho příznivcem.
Vlajky před a za iniciálami RTE, to jsou vlajky Turecka (červená vlevo) a Ázerbájdžánu (modro-červeno-zelená, vpravo). Spousta ikonek znamená řadu informací o onom pánovi. Žárovka je symbol politické strany AKP, což je strana prezidenta Erdoğana. Postavičky panenky a panáčka s prstenem vedle nich zřejmě znamená, že pán je ženat.
Poznámka #Kahramanmaraş a přitom lokalita Avcılar, İstanbul, to je poměrně typické pro Istanbul. Je populární se vymlouvat stylem "sice bydlím v Istanbulu, ale nebojte, nejsem odsud, jsem tááámhle odtamtud". Tento pán tedy zřejmě bydlí ve čtvrti Avcılar na evropské straně Istanbulu, ale jeho rodina možná pochází z provincie Kahramanmaraş. Jméno Kahramanmaraş je sice stejnojmenné město, ale v Turecku se to rozšiřuje vzhledem k velikosti země na celou provincii. Pán tedy může pocházet přímo z onoho města, ale také z kterékoli jiné lokality příslušné provincie.
Tento účet může být pravý, nelze vyloučit, že jde o virtuální identitu, černou duši, neexistující osobu (vyberte si popis dle vkusu).
Ze století do století jdem**
Toto chování není nové, vlaječkáči existují vždy a všude, za všech časů, ve všech státech, ve všech národech (návštěvníci amerického Kapitolu 6. ledna 2021 to jen potvrdili). Ti turečtí byli například zachyceni ve filmu 'Entelköy Efeköy'e Karşı' (2011, IMDB, ČSFD), konkrétně scéně, kdy na protestní rockový koncert proti výstavbě tepelné elektrárny přijde skupina vlaječkářů (spolu se starostou vesnice) a koncert de facto zruší ve své původní podobě. Hudebníci jsou ale otevření a pružní ve svém myšlení (na rozdíl od příchozích) a s pozvanými hudebníky se domluví a zahrají nakonec společně. Celý film je na Youtube, zde malá ukázka právě zmíněné scény (kdy bylo z Youtubu smazáno, tak se podívejte na celý film, od 55. minuty):
Mimochodem - tvůrcem filmu není nikdo jiný, než slavný Yüksel Aksu (film sám byl několikrát oceněn na filmových festivalech).
Patrik Veselík
*replika z divadelní hry Vražda v salonním coupé
** z písně Nashledanou v lepších časech, Osvobozené divadlo
Komentáře
Okomentovat