Přeskočit na hlavní obsah

Turečtí vlaječkáři: čím víc vlajek, tím víc vlastenec

Laciné vlastenectví, přístup k informacím a vůbec logika je společná pro určitou skupinu lidí, a to i v Česku a Turecku. Pojem "vlaječkáři' se začal používat, protože se typicky honosí se státní vlajkou. Co je na těch tureckých specifické a proč je tam opět zahrnutá politika a trochu i náboženství?

Být vlastencem ke samozřejmě pozitivní. Velký rozdíl mezi Českem a Tureckem je přístup ke státu, ke státním symbolům. Turecko má vlastně podobný přístup, jako USA. Studenti po příchodu do školy zpívají hymnu, v učebnicích je poměrně silně vštěpován vztah ke státu. Mít doma státní vlajku a vyvěšovat ji ve významných dnech, případně mít i třeba papírové vlajky pro děti či pro průvod, je běžné. V Česku se podobný směr mohl udržet ještě za 'první republiky', ale potom se mnohokrát znehodnotil a tak závažně, že panuje všeobecná nechuť až odpor k podobným záležitostem (viz povinné vylepování československé a sovětské vlajky při československých či sovětských výročích apod.). Příklad vypovídající tehdejší náladu vystihli tvůrci ve filmu Srdečný pozdrav ze zeměkoule:

  • OTÁZKA: Jak byste se zachoval při návštěvě mimozemské civilizace?
  • ODPOVĚĎ: Já se o politiku nezajímám, do práce chodím, okna zdobím, já chci mít klid. 
(zdobení oken není nic jiného, než vylepení československé a sovětské vlajky)

Sledujte Žít Istanbul také na Twitteru https://twitter.com/zitistanbul

Turecký zlom

Klíčovým datem pro rozkol ke vztahu k symbolům vlastního státu je 15. července 2016, neboli událost, uváděná jako takzvaný pokus o puč. Tehdy příznivci si de facto tureckou vlajku přivlastnili. Ta se stala symbolem odporu vůči puči a stala se vlastně potažmo symbolem příznivců Recepa Tayyipa Erdoğana. Příznivci opozice byli tímto svým způsobem zbaveni symbolů vlastního státu. Proto se víc než jeden rok aktivně vyhýbali použití turecké vlajky. To na ulicích mohutně vynahradili nově vzniklí vlaječkáři, protože měli najednou vlajku všude - namalovanou přes celou kapotu auta, dvoumetrovou vlajku na domě či z balkonu, tričko apod.

Po nějaké době si ale příznivci opozice nechtěli už nadále nechat ukrást symboly vlastního státu, a tak se ve větší míře začala používat upravená vlajka, které součástí je Atatürk. Ta samozřejmě existovala i předtím, ale nová symbolika byla právě až po pokusu o převrat. Na sociálních médiích se ale striktně brání použití turecké vlajky vedle svého jména, aby nebyli spojováni s vlaječkáři.


Taková pěkná tečka za tím naším případem*

Hlavně v posledním roce se objevil nový trend pro nábožensky zaměřené členy a příznivce AKP. Začali mít vedle jména kromě jiného také zelené kolo, aby se mezi sebou snadno rozpoznali (zelená je symbolem islámu). A nejde o vysloveně spontánní akci. Vyzval k tomu Místopředseda Strany spravedlnosti a rozvoje (tedy AKP) Mahir Ünal (TWITTER), aby občané od 12. května 2020 použili vedle svých jmen vlajku Turecka a zelené kolečko z těchto důvodů:

ČLÁNEK: https://dokuz8haber.net/veri-haberciligi/twitterda-yesil-noktali-profiller-kimler/

Zde je galerie ze sociálních médií:













Taková smršť vzbudí pozornost, takže si z toho i někteří dělají legraci:



Být hrdými občany Turecka, to vydrželo, řízení se etickými pravidly zřejmě ne. Mnoho příznivců zelené kolečko smazalo.


Ázerbájdžán

Na podzim 2020 se část vlaječkářů obohatilo o novou vlajku. Zatímco předtím šlo o příznivce vládní koalice (v čele s AKP), nyní jde spíš o nacionálně až nacionalisticky zaměřenou MHP (druhá část vládní koalice). Pro vysvětlení pozadí - příznivci MHP tradičně brojí za sjednocení Turků, tedy turkických národů. Symbolem je modrá vlajka se třemi srpky měsíce. Prapůvodně šlo o logický odpor turkických národů proti tomu, aby byly pohlceny rozpínavou Ruskou říší (19. století). Pan-turkismus se opět dostal na světlo světa v 80. letech 20. století v Turecku jako součást MHP. Turecku nejbližší a dodnes aktivně bratrské vzahy udržuje s Tureckem sousední Ázerbájdžán. A právě proto v souvislosti s konfliktem této země s Arménií o sporné území Náhorního Karabachu automaticky se Turci kloní na stranu Ázerbájdžánu, takže jako symbol podpory dávají za své jméno vedle turecké vlajky také vlajku Ázerbájdžánu.


Rozbor jednoho vlaječkáře

Když byl 8. ledna 2021 vypuštěn nový turecký satelit (Türksat 5A, po mnoha zdržení), opět se vyrojila skupina vlaječkářů, oslavující tento čin. Zde je jeden z příkladů, na kterém si lze vysvětlit řadu detailů.

Zde je tweet, který na tento účet upozornil.



...a zde je účet jako takový.


Zkratka RTE je v Turecku posledních asi dvacet let velice známá. Znamená iniciály jména Recep Tayyip Erdoğan, což byl starosta Istanbulu, premiér a nyní prezident Turecké republiky. Onen pán na fotografii je evidentně jeho příznivcem.

Vlajky před a za iniciálami RTE, to jsou vlajky Turecka (červená vlevo) a Ázerbájdžánu (modro-červeno-zelená, vpravo). Spousta ikonek znamená řadu informací o onom pánovi. Žárovka je symbol politické strany AKP, což je strana prezidenta Erdoğana. Postavičky panenky a panáčka s prstenem vedle nich zřejmě znamená, že pán je ženat.

Poznámka #Kahramanmaraş a přitom lokalita Avcılar, İstanbul, to je poměrně typické pro Istanbul. Je populární se vymlouvat stylem "sice bydlím v Istanbulu, ale nebojte, nejsem odsud, jsem tááámhle odtamtud". Tento pán tedy zřejmě bydlí ve čtvrti Avcılar na evropské straně Istanbulu, ale jeho rodina možná pochází z provincie Kahramanmaraş. Jméno Kahramanmaraş je sice stejnojmenné město, ale v Turecku se to rozšiřuje vzhledem k velikosti země na celou provincii. Pán tedy může pocházet přímo z onoho města, ale také z kterékoli jiné lokality příslušné provincie.

Tento účet může být pravý, nelze vyloučit, že jde o virtuální identitu, černou duši, neexistující osobu (vyberte si popis dle vkusu).


Ze století do století jdem**

Toto chování není nové, vlaječkáči existují vždy a všude, za všech časů, ve všech státech, ve všech národech (návštěvníci amerického Kapitolu 6. ledna 2021 to jen potvrdili). Ti turečtí byli například zachyceni ve filmu 'Entelköy Efeköy'e Karşı' (2011, IMDB, ČSFD), konkrétně scéně, kdy na protestní rockový koncert proti výstavbě tepelné elektrárny přijde skupina vlaječkářů (spolu se starostou vesnice) a koncert de facto zruší ve své původní podobě. Hudebníci jsou ale otevření a pružní ve svém myšlení (na rozdíl od příchozích) a s pozvanými hudebníky se domluví a zahrají nakonec společně. Celý film je na Youtube, zde malá ukázka právě zmíněné scény (kdy bylo z Youtubu smazáno, tak se podívejte na celý film, od 55. minuty):



Mimochodem - tvůrcem filmu není nikdo jiný, než slavný Yüksel Aksu (film sám byl několikrát oceněn na filmových festivalech).

Patrik Veselík

*replika z divadelní hry Vražda v salonním coupé
** z písně Nashledanou v lepších časech, Osvobozené divadlo

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nehoda zájezdového autobusu v Turecku si vyžádala řadu obětí

[ aktualizováno v 11:51 ] Ministr vnitra Ali Yerlikaya před chvílí oznámil, že zájezdový autobus jedoucí z Balıkesiru do regionu Kappadokie po dálnici E90 ( tedy Ankara - Adana neboli D750 ) v okrese Aksaray Merkez ( střed provincie Aksaray neboli samotné město Aksaray, pozn. red. ) sjel ze silnice a převrátil se. V autobuse se nacházeli 2 řidiči, 1 průvodce a 41 cestujících. K nehodě došlo přibližně v 7 hodin ráno. Stalo se tak těsně za křížením se silnicí Ulukışla Köyü Yolu ( silnice k vesnici  Ulukışla )  v katastru obce Acıpınar na sever od města Aksaray. Při nehodě přišlo bohužel o život 7 našich občanů ( původní informace uváděla čtyři oběti ), zraněno bylo 33 našich občanů, z toho 2 těžce. Jak ministr vnitra následně dodal , jedna osoba již prohlášená za mrtvou byla lékaři přivedena zpět k životu, takže zemřelo 6 lidí a 34 bylo zraněno. Protože se jednalo o soukromý zájezd a nikoli linkový autobus, lze předpokládat, že se ho účastnili jen turečtí občané. ...

Turecká lira po čtyřech měsících mění kurs

Turecká lira letošní rok předvádí něco, co svět nezažil dlouhé roky. Po dlouhé čtyři měsíce měla turecká měna vůči euru stabilní kurs 35 lir s velmi malou odchylkou. Od 1. července se lira uvolnila, aby se z hodnoty 35,06 liry za euro dostala na dnešní ranní hodnotu 35,85 liry, aby se odpoledne dostala ještě výš. Od počátku tohoto týdne (tedy od 8. července) začala lira oproti euru klesat. Meziroční změna vůči euru byla v pátek ráno necelých 25 procent, měsíční odchylka 3,1 %, nárůst od počátku července neboli od zahájení změny kursu byla necelých 2,5 procenta. To bylo dopoledne, kdy euro dosáhlo 35,85 liry. Celý den lira klesala výrazněji než celý týden, až odpoledne snížila svou hodnotu na 36 lir za euro. Souhrn předchozího roku 11. června 2024 to byl rok, co turecká státní měna prudce poklesla, takže během 11 dnů se z kursu 21,47 liry za euro dostala na 25,35 liry. Ale od 8. března letošního roku drží kurs pod hranicí 35 lir za euro až do konce června. Minulý rok byl kurs poznamenán...

Další střední zemětřesení v Turecku dnes ráno

[ aktualizováno ve 12:27 ] Ano, Kréta nebo střední Řecko se sice otřásají častěji, ale zemětřesení zaznamenaná tento měsíc v Turecku jsou silnější. A přestože od silných zemětřesení z února 2023 uplynul jeden a půl roku, stále se tam země třese. Příkladem je dnešní ranní několikanásobné zemětřesení. Srpnová zemětřesení nad 4 Turecko za prvních sedm dnů zažilo několik zemětřesení silnější než čtyři, všechna se vešla do škály 4 až 5, takže slabší až střední. První se objevilo hned 1. srpna v 5:52:14 ráno místního času o síle 4,3 v hloubce 5 km, a to ve východním Turecku s epicentrem 22 km jižně od asi půlmilionového města Malatya. Ano, také tam byla ona katastrofální zemětřesení před rokem a půl. Tentokrát se nic vážného nestalo, pokud se nepočítá vliv na psychický stav tamních obyvatel. Ministr vnitra Ali Yerlikaya oznámil , že situaci sleduje, ale že nebylo zaznamenána žádná negativní událost. mapa zemětřesení v Turecku od počátku srpna 2024 s magnitudem nad 4 (zdroj: emsc-csem.org ) ...