Přeskočit na hlavní obsah

Turečtí vlaječkáři: čím víc vlajek, tím víc vlastenec

Laciné vlastenectví, přístup k informacím a vůbec logika je společná pro určitou skupinu lidí, a to i v Česku a Turecku. Pojem "vlaječkáři' se začal používat, protože se typicky honosí se státní vlajkou. Co je na těch tureckých specifické a proč je tam opět zahrnutá politika a trochu i náboženství?

Být vlastencem ke samozřejmě pozitivní. Velký rozdíl mezi Českem a Tureckem je přístup ke státu, ke státním symbolům. Turecko má vlastně podobný přístup, jako USA. Studenti po příchodu do školy zpívají hymnu, v učebnicích je poměrně silně vštěpován vztah ke státu. Mít doma státní vlajku a vyvěšovat ji ve významných dnech, případně mít i třeba papírové vlajky pro děti či pro průvod, je běžné. V Česku se podobný směr mohl udržet ještě za 'první republiky', ale potom se mnohokrát znehodnotil a tak závažně, že panuje všeobecná nechuť až odpor k podobným záležitostem (viz povinné vylepování československé a sovětské vlajky při československých či sovětských výročích apod.). Příklad vypovídající tehdejší náladu vystihli tvůrci ve filmu Srdečný pozdrav ze zeměkoule:

  • OTÁZKA: Jak byste se zachoval při návštěvě mimozemské civilizace?
  • ODPOVĚĎ: Já se o politiku nezajímám, do práce chodím, okna zdobím, já chci mít klid. 
(zdobení oken není nic jiného, než vylepení československé a sovětské vlajky)

Sledujte Žít Istanbul také na Twitteru https://twitter.com/zitistanbul

Turecký zlom

Klíčovým datem pro rozkol ke vztahu k symbolům vlastního státu je 15. července 2016, neboli událost, uváděná jako takzvaný pokus o puč. Tehdy příznivci si de facto tureckou vlajku přivlastnili. Ta se stala symbolem odporu vůči puči a stala se vlastně potažmo symbolem příznivců Recepa Tayyipa Erdoğana. Příznivci opozice byli tímto svým způsobem zbaveni symbolů vlastního státu. Proto se víc než jeden rok aktivně vyhýbali použití turecké vlajky. To na ulicích mohutně vynahradili nově vzniklí vlaječkáři, protože měli najednou vlajku všude - namalovanou přes celou kapotu auta, dvoumetrovou vlajku na domě či z balkonu, tričko apod.

Po nějaké době si ale příznivci opozice nechtěli už nadále nechat ukrást symboly vlastního státu, a tak se ve větší míře začala používat upravená vlajka, které součástí je Atatürk. Ta samozřejmě existovala i předtím, ale nová symbolika byla právě až po pokusu o převrat. Na sociálních médiích se ale striktně brání použití turecké vlajky vedle svého jména, aby nebyli spojováni s vlaječkáři.


Taková pěkná tečka za tím naším případem*

Hlavně v posledním roce se objevil nový trend pro nábožensky zaměřené členy a příznivce AKP. Začali mít vedle jména kromě jiného také zelené kolo, aby se mezi sebou snadno rozpoznali (zelená je symbolem islámu). A nejde o vysloveně spontánní akci. Vyzval k tomu Místopředseda Strany spravedlnosti a rozvoje (tedy AKP) Mahir Ünal (TWITTER), aby občané od 12. května 2020 použili vedle svých jmen vlajku Turecka a zelené kolečko z těchto důvodů:

ČLÁNEK: https://dokuz8haber.net/veri-haberciligi/twitterda-yesil-noktali-profiller-kimler/

Zde je galerie ze sociálních médií:













Taková smršť vzbudí pozornost, takže si z toho i někteří dělají legraci:



Být hrdými občany Turecka, to vydrželo, řízení se etickými pravidly zřejmě ne. Mnoho příznivců zelené kolečko smazalo.


Ázerbájdžán

Na podzim 2020 se část vlaječkářů obohatilo o novou vlajku. Zatímco předtím šlo o příznivce vládní koalice (v čele s AKP), nyní jde spíš o nacionálně až nacionalisticky zaměřenou MHP (druhá část vládní koalice). Pro vysvětlení pozadí - příznivci MHP tradičně brojí za sjednocení Turků, tedy turkických národů. Symbolem je modrá vlajka se třemi srpky měsíce. Prapůvodně šlo o logický odpor turkických národů proti tomu, aby byly pohlceny rozpínavou Ruskou říší (19. století). Pan-turkismus se opět dostal na světlo světa v 80. letech 20. století v Turecku jako součást MHP. Turecku nejbližší a dodnes aktivně bratrské vzahy udržuje s Tureckem sousední Ázerbájdžán. A právě proto v souvislosti s konfliktem této země s Arménií o sporné území Náhorního Karabachu automaticky se Turci kloní na stranu Ázerbájdžánu, takže jako symbol podpory dávají za své jméno vedle turecké vlajky také vlajku Ázerbájdžánu.


Rozbor jednoho vlaječkáře

Když byl 8. ledna 2021 vypuštěn nový turecký satelit (Türksat 5A, po mnoha zdržení), opět se vyrojila skupina vlaječkářů, oslavující tento čin. Zde je jeden z příkladů, na kterém si lze vysvětlit řadu detailů.

Zde je tweet, který na tento účet upozornil.



...a zde je účet jako takový.


Zkratka RTE je v Turecku posledních asi dvacet let velice známá. Znamená iniciály jména Recep Tayyip Erdoğan, což byl starosta Istanbulu, premiér a nyní prezident Turecké republiky. Onen pán na fotografii je evidentně jeho příznivcem.

Vlajky před a za iniciálami RTE, to jsou vlajky Turecka (červená vlevo) a Ázerbájdžánu (modro-červeno-zelená, vpravo). Spousta ikonek znamená řadu informací o onom pánovi. Žárovka je symbol politické strany AKP, což je strana prezidenta Erdoğana. Postavičky panenky a panáčka s prstenem vedle nich zřejmě znamená, že pán je ženat.

Poznámka #Kahramanmaraş a přitom lokalita Avcılar, İstanbul, to je poměrně typické pro Istanbul. Je populární se vymlouvat stylem "sice bydlím v Istanbulu, ale nebojte, nejsem odsud, jsem tááámhle odtamtud". Tento pán tedy zřejmě bydlí ve čtvrti Avcılar na evropské straně Istanbulu, ale jeho rodina možná pochází z provincie Kahramanmaraş. Jméno Kahramanmaraş je sice stejnojmenné město, ale v Turecku se to rozšiřuje vzhledem k velikosti země na celou provincii. Pán tedy může pocházet přímo z onoho města, ale také z kterékoli jiné lokality příslušné provincie.

Tento účet může být pravý, nelze vyloučit, že jde o virtuální identitu, černou duši, neexistující osobu (vyberte si popis dle vkusu).


Ze století do století jdem**

Toto chování není nové, vlaječkáči existují vždy a všude, za všech časů, ve všech státech, ve všech národech (návštěvníci amerického Kapitolu 6. ledna 2021 to jen potvrdili). Ti turečtí byli například zachyceni ve filmu 'Entelköy Efeköy'e Karşı' (2011, IMDB, ČSFD), konkrétně scéně, kdy na protestní rockový koncert proti výstavbě tepelné elektrárny přijde skupina vlaječkářů (spolu se starostou vesnice) a koncert de facto zruší ve své původní podobě. Hudebníci jsou ale otevření a pružní ve svém myšlení (na rozdíl od příchozích) a s pozvanými hudebníky se domluví a zahrají nakonec společně. Celý film je na Youtube, zde malá ukázka právě zmíněné scény (kdy bylo z Youtubu smazáno, tak se podívejte na celý film, od 55. minuty):



Mimochodem - tvůrcem filmu není nikdo jiný, než slavný Yüksel Aksu (film sám byl několikrát oceněn na filmových festivalech).

Patrik Veselík

*replika z divadelní hry Vražda v salonním coupé
** z písně Nashledanou v lepších časech, Osvobozené divadlo

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě zemětřesení v Turecku o síle nad 5

[ AKTUALIZACE V 23:24 ] Dnes zažilo Turecko dvě nezávislá zemětřesení, která ovlivnila různá místa země. Vyděsily jak místní, tak turisty. Ministr zdravotnictví Fahrettin Koca při prvotní informaci neuvedl žádné případy zranění či úmrtí. Následně byla informace aktualizována. Zemětřesení v 16:16 tureckého času První zemětřesení se odehrálo sice mimo území Turecka, ale ovlivnilo široké území celého Antalyjského zálivu včetně turistických regionů Antalya, Side či Alanya, stejně tak jako Kypru. Toto zemětřesení mělo epicentrum mimo velké zlomy. Podle serveru EMSC zemětřesení mělo pocítit 34 milionu lidí. Později byla síla zemětřesení snížena na 4,7. Také vzdálenost asi 100 kilometrů od tureckých břehů snížila vliv na úroveň jen pocitovou, někdy ani to ne. 177 osob nahlásilo svůj pohled na zemětřesení Zemětřesení ve 20:48 tureckého času Druhé zemětřesení s magnitudem 5,2 se odehrálo na východě Turecka. Epicentrum se nacházelo 11 km od města Malatya (v okrese Yešilyurt), poblíž zlomu, na

Jaká je aktuální kvalita vody na tureckých plážích?

Dovolenkáře bažící po čisté vodě i pláži nejvíc zajímají právě tyto informace. Ale jak se k nim dostat? Ptát se po různých skupinách na sociálních sítích je jedna možnost, ale ještě lepší je mít jeden zdroj pro všechny pláže v celém Turecku. Zde velmi pomáhá turecké Ministerstvo zdravotnictví. To nejenže nechává pravidelně na všech veřejných plážích testovat kvalitu, ale také informace shromažďuje a zveřejňuje ve veřejně dostupné mapě. zdroj:  https://yuzme.saglik.gov.tr/ Čísla na mapě značí počet pláží v daném místě, které jsou pod kontrolou ministerstva. Po přiblížení je možné pro přiblížení kliknout na modře orámovanou oblast daného regionu, případně rolovat kolečkem na myši do té míry, až nebude k dispozici žádné číslo ( tedy budou vidět všechny pláže jednotlivě ). Mapa má problém s vykreslováním ikon u konkrétních pláží ( testováno na Windows i Androidu, Google Chrome, Mozilla Firefox, MS Edge či Samsung Internet, všude stejný výsledek ), což kazí záměr rychle se zorientovat ve de

Jak vidí USA bezpečnost v Evropě? Doporučují jezdit do Turecka?

[ AKTUALIZACE 4. 8. 2023 ] Snad každý stát na světě sleduje bezpečnostní situaci v ostatních zemích a doporučuje svým občanům kam jezdit, kde si dávat větší pozor a kam nejezdit vůbec. Spojené státy americké to samozřejmě dělají také. Jaký je jejich úhel pohledu na bezpečnost napříč Evropou a okolím? Ano, je to překvapení. Typicky od 4. či 5. října 2022 platí aktuální situace, zveřejněná na stránce https://travelmaps.state.gov/TSGMap/ . Písková barva (či chcete-li světle žlutá) znamená nejlepší hodnocení, tedy normální situaci. Je to překvapivě nejen Irsko, Portugalsko nebo Uzbekistán, ale celý pás podél bojujících stran, tedy od Skandinávie přes pobaltské státy, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Žlutá barva znamená zvýšenou opatrnost. Sem spadá celá západní Evropa včetně Česka, dále západní Balkán, Turecko, Kazachstán, Turkmenistán, dále Maroko, Tunisko a další. Co je na Česku špatně? To lze zjistit po rozkliknutí Česka na dané mapě. Ale překvapení poté trvá,