Turecko a třetina Asie slaví první jarní den, nevruz

Náboženský i světský svátek nourúz (turecky nevruz, kurdsky newroz, persky nowruz) je opět zde. Tato oslava konce zimy a počátku jara je stará tisíce let, starší než islám, nebo křesťanství. Je spojeno s řadou rituálů, jako skákání přes oheň, koupel ve studené vodě pro fyzickou i spirituální očistu, zbavení se nemocí.

Také se může oslavovat bohatou nadílkou na stole, kde nesmí chybět 7 druhů jídla, aby nadcházející rok byl bohatý. Může se dát do látkového sáčku směs ořechů (to někdy může připomínat naši velikonoční výslužku), v Íránu a některých zemích směs semen, jako fazole a tak. Někdo také dává na stůl červená jablka. Tradice "semeni" zase velí naklíčit pšenici nebo ječmen v květináči (často s červenou pentlí), aby se zeleným osením ozdobil jídelní stůl. Ten mohou zdobit také obarvená vajíčka (někdy červeně) na symbol znovuzrození, obnovy. Červená barva je v symbolice častá.

Tu je několik příkladů zdobení stolů:

Tradiční je také jarní úklid, oprava nutného na domě. Také se má obléci nové oblečení na symbol odhození starého (zimy, nemocí, smrti) a příchod nového roku. Lze cítit, že právě jarem vlastně začínal rok, což vlastně známe (viz seznam ročních období jaro, léto, podzim, zima).

Jarní úklid z dílny karikaturistů:

Někteří používají také označení svátky mrtvých, protože je to spojeno s návštěvou hřbitovů. To může připomínat naše dušičky, nepřímo vynášení smrti. Čína má svátky mrtvých také na jaře, začátkem dubna (tedy za dva týdny).

Většina těchto zvyků je vlastně velmi totožná až shodná s tím, co se dodnes dodržuje v Česku i na Slovensku. Je možné, že jsme si tyto zvyky osvojili ještě před příchodem do střední Evropy.

Turci někdy připomínají, že tento svátek se slaví napříč turkickými národy od západní Číny přes středoasijské státy až po Ázerbájdžán a Turecko. U nacionalistů to může hraničit až s přivlastněním tohoto typu oslav jara (lze poznat větším použitím modré barvy [tedy pokud nejde o prosté nebe] případně vyjícího vlka) a možné třenice s jinými národy, speciálně Kurdy. Nacionalisté také často tvrdí, že na oslavu opuštění Ergenekonu se ková železo.

předseda strany MHP Devlet Bahčeli

Vedle toho totiž existuje také kurdský mýtus, že kovář jménem Kawa porazil zlého krále Zuhaka a v předvečer Newrozu osvobodil svůj lid.

Tento svátek ale není v rámci Turecka příliš dodržován a na rozdíl od řady dalších zemí to ani není státní svátek. Není proto příliš podporován ani prodejci (například prodejem osení, nebo sáčky s ořechy). Jde spíš o záležitost některých regionů, některých etnik, některých skupin.

Kdy je nevruz, kdy je astronomické jaro?

Další je otázka kdy vlastně se slaví nevruz. Organizace spojených národů (OSN) každoročně oslavuje začátek Mezinárodní den perského jarního festivalu 21. března. Ovšem Írán a další země jej slaví nejen v tento den, ale i jindy. Bohužel není zcela jasné kdy, protože řada zdrojů zmiňuje 20. března, některé zdroje 21. března.

Je to o jarní rovnodennosti, tedy první astronomický jarní den. Ten byl po dlouhou dobu spojen s 21. březnem. Astronomické jaro má kdekdo zafixované na 21. března, ale to už není pravda. Řadu let je 20. března včetně letošního roku. Dokonce může být i 19. března, jak se přesvědčíme roku 2044 nebo 2048, v dalších letech i daleko častěji.

Nevzuz, co že to je přesně?
To je oslava perského nového roku. Ale jinak se to může brát i jako Velikonoce včetně barvení vajíček, jako v Ázerbájdžánu. A když je uvidíš, tak si řekneš, že to je i jako naše čarodějnice – velký večerní oheň, skákání přes něj, rozkvetlé větvičky stromů, tanec a tak. Ale jsou tam i prvky prapůvodních slovanských či keltských oslav (Beltaine je vlastně naše Pálení čarodějnic). Z toho nám vlastně zbyla jen pomlázka, větvičky vrby jívy neboli kočičky, pentle a vajíčka namalovaná na červeno (proto se také říkalo 'červené svátky'), a z nábožensko-ideologických důvodů to bylo náležitě vysvětleno a předěláno do podoby křesťanských Velikonoc.
Počkej, ty ohně a tak, to jsem myslím loni viděl, v Edirne! A bylo tam moc lidí, to je pravda.
Ano, tam je to hodně slavné. Ale tam jsi mohl vidět i Kurdy, ale spíš Romy. A viděl jsi jiný svátek, v květnu myslím.

Nevzuz: skákání přes oheň (zdroj: AA)

A kde to slaví Kurdové?
No tam, kde žijí. No, vlastně to by slavili hlavně v Istanbulu (pokud jde o turecké Kurdy), ale jde spíš o jihovýchod země, jako Diyarbakır, nebo Gaziantep. Ale v posledních letech bych tam v tu dobu raději nebyl, kdyby se "něco semlelo".
Myslíš třeba nějakou nehodu při skákání přes oheň?
Spíš při utíkání před vodními děly. Ale to nechci rozebírat.
A co s tím mají společného Kurdové?
Ti berou nevruz jako symbol boje za svobodu.
Aha, politika, pryč od ní.
Nevruz bývá to totožné s astronomickým prvním jarním dnem, a tak se v Turecku jako první jarní den uznává meteorologické jaro.
To existuje?
Ano, to existuje. Jsou různé úhly pohledu, tak jsou různé první jarní dny.
A ten kalendářní první jarní den, kdy to je?
Prvního března. Ale třeba v Irsku podle keltského kalendáře jsou jarními měsíci únor, březen a duben, takže tam může být první jarní den prvního února. Číňané to slaví podobně, jen tak 4 až 5. února, říkají tomu Lìchūn.
Brrr. To bych radši první jarní den později, aby už bylo teplo.
Co mít první jarní den třeba prvního září?
Tak to už je spíš první podzimní podle téhle logiky, ne?
Jak kde. Třeba v Austrálii nebo na Novém Zélandu je 1. září bráno jako první jarní den.
Jo ták, jižní polokoule, tam to mají obráceně. To pak ano.
Když se ale podívám kolem sebe v Istanbulu, tak jaro je pro někoho po celý rok.
Jak to myslíš?
No ona je zima, pomalu kolem nuly, ale přesto někteří na motorkách bez přilby i bez čepice, na chodníku zase tu a tam někdo v pantoflích bez ponožek. A o kočkách raději nemluvím. Každou chvíli vidíš, jak tři čtyři kocouři "hlídají" nárazník auta, protože se pod ním schovává kočka.