Přeskočit na hlavní obsah

Jak si Francie představovala poválečné uspořádání Osmanské říše roku 1915?

Sotva první světová válka začala, již se spřádaly plány jak bude vypadat Evropa po jejím skončení. Každý měl své představy, založené na svých znalostech, zkušenostech, ale také emocích, sympatii a antipatii. Jaké byly představy francouzských nacionalistů?

Francie již po velmi dlouhou dobu inklinovala k levicovému smýšlení, stejně tak jako k imperialismu na nejvyšší úrovni. Tomu také odpovídá jejich představa o poválečném ideálním uspořádání.



Mimochodem: ono města "Adalia" není nic jiného, než Antalya, dříve zvaná Attalia po svém zakladateli, což byl Attalos II Philadelphos, král Pergamonu (Pergamské království).

Osmanská říše měla být samozřejmě rozsekána na prvočinitele. A přestože to byli nacionalisté, zcela ignorovali nacionalisty z jiných národů. Zcela nevyslyšena byla přání Arménů nebo Kurdů, zato nejbližší okolí Francie si mělo přijít na své (včetně Francie jako takové). Velká část západního a jižního Turecka měla připadnout Itálii (komplet turecká riviéra od Antalye po Dilim, na sever až po Balikesir). Řecku měl připadnout Izmir a velké okolí, stejně tak jako jižní Albánie (ta měla zaniknout), na druhou stranu Rhodos a další ostrovy měly zůstat pod Itálií, současné severovýchodní Řecko mělo zůstat pod nadvládou Bulharska. Tomu mělo připadnout severozápadní Turecko až po Istanbul. Ten měl být spolu s nemalou částí v Malé Asii neutrální zónou. To se ale týkalo jen asijské části, protože té evropské se demilitarizace nekonala (Bulharsko). Turecko jako takové (resp. zbytek Osmanské říše) měl být malou zemí kolem Ankary (tehdy zvané Angora). Zbytek současného Turecka měl připadnout Francii (od Alanye až po Haifu, na severu včetně Kayseri a Sivasu) s výjimkou severovýchodní části, které mělo spadnout do chřtánu Ruska. Kolem měl být jednolitý pruh od Egypta přes Bagdád až po Írán pod Velkou Británií. Persie (dnes Írán) měla být částečně britská, částečně ruská.


zdroj: redd.it


Pokud se nepřestáváte divit, neustávejte. Pro zajímavost se podívejme do střední Evropy. Německo mělo být ze západu zabráno frankofonními národy (Francie, Belgie), Nizozemsku neměl připadnout ani metr. Zbytek Německa se měl rozdělit do menších částí, viz Bavorsko, Sasko a další (částečně se kryje se spolkovými zeměmi). Rusko mělo v tomto plánu končit kousek od Berlína (Polsko? Jaké Polsko? A jaké Finsko?).  Nejvyšší česká hora Sněžka by byla z jižní části česká, ze severní části ruská. V srdci Evropy měl vzniknout stát Čechy. Západní část Rakouska mělo spadnout pod Švýcarsko (nezapomeňme, že jeho část je také frankofonní). Nové Rakousko podle jejich názoru mělo být zhruba v současném východním Rakousku, částečně Slovinsku, západním Maďarsku, bratislavském kraji a celé Moravě a českém Slezsku. Snad vlivem jízdy Ferdinanda Sarajevem mělo vzniknout velké Srbsko, tedy pokud nenarazilo na nacionalistické myšlenky velkého Bulharska, nebo velkého Řecka.

Pokud se divíte i nadále, setrvejte v divení se i nadále. Však i myšlenek na uspořádání Čech a kdo ví jakého okolí mělo i své neuvěřitelné myšlenky. Není tajemstvím, že vedle spojení s nejbližšími Slovany vedla touha snížit velikost a vliv německé menšiny v Čechách, což vyústilo ve snahu po co největším státě s co nejvyšším počtem národů. Tou snad nejkurióznější byl stát přibližně stejný jako výsledné Československo, ovšem včetně Slovinska. Protože nejde o sousední země, mělo se tuto drobnost postarat pozemní spojení, přesněji řečeno pruh mezi Rakouskem a Maďarskem. Otázka byla v hranici mezi Slovenskem a Maďarskem, ale také východní hranice. Některé návrhy počítaly i s Kladskem, nebo s jižním Saskem, protože obě území bývala součástí Českého království. Slovensko mělo být součástí Maďarska (samostatné Slovensko ale do té doby neexistovalo, nutno přiznat).

Německo, Rakousko, Uhersko (Maďarsko) a Osmanská říše se měly rozdělit na co nejmenší díly. Naopak obří impéria jako Velká Británie, Francie nebo Rusko se měly výrazně rozšířit, pokud možno na jejich úkor. Minority a národy neměly mít ani v jejich pojetí nárok na sebeurčení.

A tak je to na tom světě se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nehoda zájezdového autobusu v Turecku si vyžádala řadu obětí

[ aktualizováno v 11:51 ] Ministr vnitra Ali Yerlikaya před chvílí oznámil, že zájezdový autobus jedoucí z Balıkesiru do regionu Kappadokie po dálnici E90 ( tedy Ankara - Adana neboli D750 ) v okrese Aksaray Merkez ( střed provincie Aksaray neboli samotné město Aksaray, pozn. red. ) sjel ze silnice a převrátil se. V autobuse se nacházeli 2 řidiči, 1 průvodce a 41 cestujících. K nehodě došlo přibližně v 7 hodin ráno. Stalo se tak těsně za křížením se silnicí Ulukışla Köyü Yolu ( silnice k vesnici  Ulukışla )  v katastru obce Acıpınar na sever od města Aksaray. Při nehodě přišlo bohužel o život 7 našich občanů ( původní informace uváděla čtyři oběti ), zraněno bylo 33 našich občanů, z toho 2 těžce. Jak ministr vnitra následně dodal , jedna osoba již prohlášená za mrtvou byla lékaři přivedena zpět k životu, takže zemřelo 6 lidí a 34 bylo zraněno. Protože se jednalo o soukromý zájezd a nikoli linkový autobus, lze předpokládat, že se ho účastnili jen turečtí občané. ...

Turecká lira po čtyřech měsících mění kurs

Turecká lira letošní rok předvádí něco, co svět nezažil dlouhé roky. Po dlouhé čtyři měsíce měla turecká měna vůči euru stabilní kurs 35 lir s velmi malou odchylkou. Od 1. července se lira uvolnila, aby se z hodnoty 35,06 liry za euro dostala na dnešní ranní hodnotu 35,85 liry, aby se odpoledne dostala ještě výš. Od počátku tohoto týdne (tedy od 8. července) začala lira oproti euru klesat. Meziroční změna vůči euru byla v pátek ráno necelých 25 procent, měsíční odchylka 3,1 %, nárůst od počátku července neboli od zahájení změny kursu byla necelých 2,5 procenta. To bylo dopoledne, kdy euro dosáhlo 35,85 liry. Celý den lira klesala výrazněji než celý týden, až odpoledne snížila svou hodnotu na 36 lir za euro. Souhrn předchozího roku 11. června 2024 to byl rok, co turecká státní měna prudce poklesla, takže během 11 dnů se z kursu 21,47 liry za euro dostala na 25,35 liry. Ale od 8. března letošního roku drží kurs pod hranicí 35 lir za euro až do konce června. Minulý rok byl kurs poznamenán...

Další střední zemětřesení v Turecku dnes ráno

[ aktualizováno ve 12:27 ] Ano, Kréta nebo střední Řecko se sice otřásají častěji, ale zemětřesení zaznamenaná tento měsíc v Turecku jsou silnější. A přestože od silných zemětřesení z února 2023 uplynul jeden a půl roku, stále se tam země třese. Příkladem je dnešní ranní několikanásobné zemětřesení. Srpnová zemětřesení nad 4 Turecko za prvních sedm dnů zažilo několik zemětřesení silnější než čtyři, všechna se vešla do škály 4 až 5, takže slabší až střední. První se objevilo hned 1. srpna v 5:52:14 ráno místního času o síle 4,3 v hloubce 5 km, a to ve východním Turecku s epicentrem 22 km jižně od asi půlmilionového města Malatya. Ano, také tam byla ona katastrofální zemětřesení před rokem a půl. Tentokrát se nic vážného nestalo, pokud se nepočítá vliv na psychický stav tamních obyvatel. Ministr vnitra Ali Yerlikaya oznámil , že situaci sleduje, ale že nebylo zaznamenána žádná negativní událost. mapa zemětřesení v Turecku od počátku srpna 2024 s magnitudem nad 4 (zdroj: emsc-csem.org ) ...