Přeskočit na hlavní obsah

Jak si Francie představovala poválečné uspořádání Osmanské říše roku 1915?

Sotva první světová válka začala, již se spřádaly plány jak bude vypadat Evropa po jejím skončení. Každý měl své představy, založené na svých znalostech, zkušenostech, ale také emocích, sympatii a antipatii. Jaké byly představy francouzských nacionalistů?

Francie již po velmi dlouhou dobu inklinovala k levicovému smýšlení, stejně tak jako k imperialismu na nejvyšší úrovni. Tomu také odpovídá jejich představa o poválečném ideálním uspořádání.



Mimochodem: ono města "Adalia" není nic jiného, než Antalya, dříve zvaná Attalia po svém zakladateli, což byl Attalos II Philadelphos, král Pergamonu (Pergamské království).

Osmanská říše měla být samozřejmě rozsekána na prvočinitele. A přestože to byli nacionalisté, zcela ignorovali nacionalisty z jiných národů. Zcela nevyslyšena byla přání Arménů nebo Kurdů, zato nejbližší okolí Francie si mělo přijít na své (včetně Francie jako takové). Velká část západního a jižního Turecka měla připadnout Itálii (komplet turecká riviéra od Antalye po Dilim, na sever až po Balikesir). Řecku měl připadnout Izmir a velké okolí, stejně tak jako jižní Albánie (ta měla zaniknout), na druhou stranu Rhodos a další ostrovy měly zůstat pod Itálií, současné severovýchodní Řecko mělo zůstat pod nadvládou Bulharska. Tomu mělo připadnout severozápadní Turecko až po Istanbul. Ten měl být spolu s nemalou částí v Malé Asii neutrální zónou. To se ale týkalo jen asijské části, protože té evropské se demilitarizace nekonala (Bulharsko). Turecko jako takové (resp. zbytek Osmanské říše) měl být malou zemí kolem Ankary (tehdy zvané Angora). Zbytek současného Turecka měl připadnout Francii (od Alanye až po Haifu, na severu včetně Kayseri a Sivasu) s výjimkou severovýchodní části, které mělo spadnout do chřtánu Ruska. Kolem měl být jednolitý pruh od Egypta přes Bagdád až po Írán pod Velkou Británií. Persie (dnes Írán) měla být částečně britská, částečně ruská.


zdroj: redd.it


Pokud se nepřestáváte divit, neustávejte. Pro zajímavost se podívejme do střední Evropy. Německo mělo být ze západu zabráno frankofonními národy (Francie, Belgie), Nizozemsku neměl připadnout ani metr. Zbytek Německa se měl rozdělit do menších částí, viz Bavorsko, Sasko a další (částečně se kryje se spolkovými zeměmi). Rusko mělo v tomto plánu končit kousek od Berlína (Polsko? Jaké Polsko? A jaké Finsko?).  Nejvyšší česká hora Sněžka by byla z jižní části česká, ze severní části ruská. V srdci Evropy měl vzniknout stát Čechy. Západní část Rakouska mělo spadnout pod Švýcarsko (nezapomeňme, že jeho část je také frankofonní). Nové Rakousko podle jejich názoru mělo být zhruba v současném východním Rakousku, částečně Slovinsku, západním Maďarsku, bratislavském kraji a celé Moravě a českém Slezsku. Snad vlivem jízdy Ferdinanda Sarajevem mělo vzniknout velké Srbsko, tedy pokud nenarazilo na nacionalistické myšlenky velkého Bulharska, nebo velkého Řecka.

Pokud se divíte i nadále, setrvejte v divení se i nadále. Však i myšlenek na uspořádání Čech a kdo ví jakého okolí mělo i své neuvěřitelné myšlenky. Není tajemstvím, že vedle spojení s nejbližšími Slovany vedla touha snížit velikost a vliv německé menšiny v Čechách, což vyústilo ve snahu po co největším státě s co nejvyšším počtem národů. Tou snad nejkurióznější byl stát přibližně stejný jako výsledné Československo, ovšem včetně Slovinska. Protože nejde o sousední země, mělo se tuto drobnost postarat pozemní spojení, přesněji řečeno pruh mezi Rakouskem a Maďarskem. Otázka byla v hranici mezi Slovenskem a Maďarskem, ale také východní hranice. Některé návrhy počítaly i s Kladskem, nebo s jižním Saskem, protože obě území bývala součástí Českého království. Slovensko mělo být součástí Maďarska (samostatné Slovensko ale do té doby neexistovalo, nutno přiznat).

Německo, Rakousko, Uhersko (Maďarsko) a Osmanská říše se měly rozdělit na co nejmenší díly. Naopak obří impéria jako Velká Británie, Francie nebo Rusko se měly výrazně rozšířit, pokud možno na jejich úkor. Minority a národy neměly mít ani v jejich pojetí nárok na sebeurčení.

A tak je to na tom světě se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě zemětřesení v Turecku o síle nad 5

[ AKTUALIZACE V 23:24 ] Dnes zažilo Turecko dvě nezávislá zemětřesení, která ovlivnila různá místa země. Vyděsily jak místní, tak turisty. Ministr zdravotnictví Fahrettin Koca při prvotní informaci neuvedl žádné případy zranění či úmrtí. Následně byla informace aktualizována. Zemětřesení v 16:16 tureckého času První zemětřesení se odehrálo sice mimo území Turecka, ale ovlivnilo široké území celého Antalyjského zálivu včetně turistických regionů Antalya, Side či Alanya, stejně tak jako Kypru. Toto zemětřesení mělo epicentrum mimo velké zlomy. Podle serveru EMSC zemětřesení mělo pocítit 34 milionu lidí. Později byla síla zemětřesení snížena na 4,7. Také vzdálenost asi 100 kilometrů od tureckých břehů snížila vliv na úroveň jen pocitovou, někdy ani to ne. 177 osob nahlásilo svůj pohled na zemětřesení Zemětřesení ve 20:48 tureckého času Druhé zemětřesení s magnitudem 5,2 se odehrálo na východě Turecka. Epicentrum se nacházelo 11 km od města Malatya (v okrese Yešilyurt), poblíž zlomu, na

Jaká je aktuální kvalita vody na tureckých plážích?

Dovolenkáře bažící po čisté vodě i pláži nejvíc zajímají právě tyto informace. Ale jak se k nim dostat? Ptát se po různých skupinách na sociálních sítích je jedna možnost, ale ještě lepší je mít jeden zdroj pro všechny pláže v celém Turecku. Zde velmi pomáhá turecké Ministerstvo zdravotnictví. To nejenže nechává pravidelně na všech veřejných plážích testovat kvalitu, ale také informace shromažďuje a zveřejňuje ve veřejně dostupné mapě. zdroj:  https://yuzme.saglik.gov.tr/ Čísla na mapě značí počet pláží v daném místě, které jsou pod kontrolou ministerstva. Po přiblížení je možné pro přiblížení kliknout na modře orámovanou oblast daného regionu, případně rolovat kolečkem na myši do té míry, až nebude k dispozici žádné číslo ( tedy budou vidět všechny pláže jednotlivě ). Mapa má problém s vykreslováním ikon u konkrétních pláží ( testováno na Windows i Androidu, Google Chrome, Mozilla Firefox, MS Edge či Samsung Internet, všude stejný výsledek ), což kazí záměr rychle se zorientovat ve de

Jak vidí USA bezpečnost v Evropě? Doporučují jezdit do Turecka?

[ AKTUALIZACE 4. 8. 2023 ] Snad každý stát na světě sleduje bezpečnostní situaci v ostatních zemích a doporučuje svým občanům kam jezdit, kde si dávat větší pozor a kam nejezdit vůbec. Spojené státy americké to samozřejmě dělají také. Jaký je jejich úhel pohledu na bezpečnost napříč Evropou a okolím? Ano, je to překvapení. Typicky od 4. či 5. října 2022 platí aktuální situace, zveřejněná na stránce https://travelmaps.state.gov/TSGMap/ . Písková barva (či chcete-li světle žlutá) znamená nejlepší hodnocení, tedy normální situaci. Je to překvapivě nejen Irsko, Portugalsko nebo Uzbekistán, ale celý pás podél bojujících stran, tedy od Skandinávie přes pobaltské státy, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Žlutá barva znamená zvýšenou opatrnost. Sem spadá celá západní Evropa včetně Česka, dále západní Balkán, Turecko, Kazachstán, Turkmenistán, dále Maroko, Tunisko a další. Co je na Česku špatně? To lze zjistit po rozkliknutí Česka na dané mapě. Ale překvapení poté trvá,