Obezita je zaklínadlo moderní doby. Dříve také existovala, v Africe jakbysmet, ale až moderní lékařská věda ji označila jako zhoubu lidstva. Poslední informace z Evropské komise z července 2021 prozrazují, že některé národy jsou na tom s nadváhou či obezitou špatně. V následujícím seznamu je procento obyvatel dané země s indexem tělesné hmotnosti BMI nad 25 (též Queteletův index), kde hranice 25 znamená již nadváhu:
- 65 % Chorvatsko, Malta
- 60 % Česko, Maďarsko
- 59 % Slovensko, Turecko, Rumunsko, Finsko
- 58 % Polsko, Řecko, Slovinsko, Lotyšsko
- 57 % Litva, Estonsko
První místo je s odstupem od ostatních zemí. Pak už to následuje v plynulém sledu. Česko a Maďarsko vypadají jedno jedno tělo roztržené Slovenskem.
![]() |
zdroj: ec.europa.eu |
Mimochodem: Hodnota BMI 25 se uznává v Evropě. Spojené státy americké mají hodnotu počátku nadváhy 27, naopak jižní Čína a jihovýchodní Asie má hranici nadváhy BMI 23. Samotný index BMI je z logiky věci zjednodušující a pro objektivní hodnocení je nutné přihlédnout i k dalším informacím.
Jak vypadá porovnání pro BMI 30 a víc?
Zatímco v případě nadváhy zcela jasně vládlo Chorvatsko s Maltou, v případě obezity je to jiné (data pocházejí ze zprávy WHO z roku 2017):
- 32,10 % Turecko
- 28,90 % Malta
- 27,80 % Velká Británie
- 26,40 % Maďarsko
- 26,30 % Litva
- 26,00 % Česko
- 25,00 % Bulharsko
- 24,90 % Řecko
- 24,50 % Bělorusko
- 24,40 % Chorvatsko
![]() |
mapa pochází z bigthink.com |
Jak je to možné? Je. Protože předchozí žebříček hodnotil BMI 25 a vyšší, takže na jedné hromadě skončili všichni, tedy ať s pouhou nadváhou, tak s obezitou. Rozdělme si tedy obě kategorie:
Poznámka: Data se časově mírně rozcházejí. Zatímco BMI 25+ je z roku 2019, BMI 30+ je z roku 2017. Jestliže mezi těmi dvěma lety nenastal žádný dramatický vývoj, lze je vzít jako ze shodného časového období.
Proč je zbytek šedý a nikoli zelený? Protože BMI pod 25 automaticky neznamená ideální hmotnost. Existuje totiž také podváha, ať přirozená (kategorie "dejte nám to vaše hubené dítě a my vám ho vykrmíme"), nebo nezdravá (špatná výživa, psychické problémy, hlad apod.).
Slovensko nebo Chorvatsko vypadají jako státy, kde má sice řada lidí BMI nad 25, ale dovedou se krotit. Zato Turecko má poměrně velké procento obyvatel bez problémů, ale když už se BMI vyšplhá nad 25, často překročí i BMI 30.
Je BMI problém spíš pro ženy, nebo muže?
Odpověď je jednoduchá - jak kde. Každý národ má zakořeněné určité stereotypy, které snadno nemění. Česko spolu s Německem, Maďarskem, Rumunskem a Japonskem patří mezi několik málo zemí na světě, kde je nadváha problém spíš mužů než žen. Naopak Turecko patří mezi většinu, kde je nadváha spíš ženský problém. Extrémem je Jihoafrická republika, kde ženy mají snad největší náskok v nadváze před tamními muži.
zdroj: Metrocosm.com |
Turecky se index tělesné hmotnosti řekne Vücut kitle indeksi (VKİ).
Každý stát má své důvody, zde se zaměřme na Turecko.
Proč tolik?
Turecko má několik příčin tak vysoké míry obezity. Zaprvé se sportuje jen velmi málo. Také jde o generační problém (ostatně jako všude), kdy až nová generace inklinuje ke sportu víc než předchozí, i když je to stále nedostatečně málo. Klasická turistika zde téměř neexistuje, sportovišť je málo, nebo jsou na velmi nevhodných místech (křižovatky), cyklostezky jsou vymožeností až posledních několika let. Za další chybí systematická propagace sportu ze strany státu. Právě olympijské hry to jasně ukázaly svým prapodivně neorganizovaným vysíláním. Situaci chce změnit Istanbul svou kandidaturou na pořadatelství olympijských her.
Další jsou stravovací návyky. Zatímco kuchyně jihozápadu je spíš středomořsky dietní, vnitrozemská kuchyně je založena na velkém množství masa a tuku. Další vliv přinášejí moučné produkty, kterých je velké množství. Turecké sladkosti často používají šerbet a nešetří s ním, takže někdy je to spíš cukr s příchutí něčeho jiného (čest výjimkám).
Samostatnou kapitolou jsou turecké maminky, které často běhají za svými dětmi a neustále jim něco cpou do pusinek. Někdy své krmící vášně neopustí ani na veřejném místě, takže běhá kolem skluzavek a houpaček a nevynechá jedinou příležitost jak zacpat pusu své ratolesti. Přemíra jídla v útlém věku si potom v dospělosti vybírá svou krutou daň.
To vše je nutno zabalit do celkového životního stylu řady rodin, kdy se snoubí absence pohybu, přemíra jídla s přemírou omastku a sladkostí, sledování nekonečných seriálů s nezřízenou komzumací jídla a nekonečný sled návštěv s exhibicí jídel (s převahou těch nezdravých). Nemálo žen má za životní cíl se vdát a být ženou v domácnosti, která peče a zve jiné ženy v domácnosti (aby předvedla své kuchařské umění a podělila se o drby) a pokračuje v nezdravém stylu.
Součástí problému je také velmi dlouhá pracovní doba ať v rámci pracovního dne, tak pracovního týdne. Jsou tací, kteří pracují i deset hodin denně, někteří více než pět dnů v týdnu. Na sportovní aktivity pak nezbývá ani čas, ani nálada a chuť.
Pro zajímavost: Ve Francii, Itálii a Španělsku byla zavedena legislativa zakazující používání modelek na módních přehlídkách s BMI pod 18, v Izraeli s BMI pod 18,5.
Při tématu obezity si nelze nevzpomenout na legendární pořad "Hop dva tři Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna" a jejich následující scénku:
Moje ruka slídivka vytahuje další problém: Problém obezita.
Hm, to je šťavnatý problém.
Hm, to je problém, obezita. Co to je?
Obezita je problém.
To vím, ale čeho se týká ta tvoje obezita?
Moje obezita? Já obézní nejsem, to si pamatuj.
To mohu dosvědčit, pan Grossmann nemá s obézitami nic společného. To je slušnej člověk, toho jsem s obézitama nikdy nepotkal.
Moment. Mám pocit, že si pleteš pojmy. Víš, co je to obezita?
No jejda, doma mě před nimi často varovali.
Před nima?
No, říkali mi: "Slávku, koukej si najít slušné děvče. Jak přivedeš domů nějakou obézitu, tak máš konec".
Počkej, Slávku, ale obezita není prodejná žena.
Co je tedy obézita, když to není ta obézita?
Obezita je obezita.
Vždyť to říkám, obézita je obézita. To mám prohovořený s kamarády, nemluvím o obézitách prvně.
Obezita je sice obezita, ale ne ta tvoje.
Obezita je tloušťka, a jsou s ní problémy.
Jo tak obezita je tloušťka?
Ano.
S tou jsou problémy. A nejhorší je, když je někdo obézní a ještě k tomu tlustej.
Tak počkej. To je zase pitomost, protože obézní člověk je tlustý samo sebou.
To ne, obézní se brání, aby nebyl tlustý. Obézní běhá, cvičí, nejí, nespí.
A tady si myslím, že obézní dělá zásadní chybu. Tím, že cvičí, nejí...
To je ono.
Teď jsi uhodil hlavičkou o hřebíček. Já to shrnu. Zaprvé, obezita není ta obézita, jak tady někdo z vás mylně říkal. A zadruhé, hladové slabé tělo se nemůže obezitě bránit. Proto, kdo nechce být obézní, musí řádně jíst a hodně spát, aby tělo mělo sílu se proti tloušťce bránit.
(ona scénka začíná na 33. minutě)
...a nakonec:
"Prosím... prosimvás, do které třídy chodí... Hujer?" (film Marečku, podejte mi pero)
A tak je to ve Turecku se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat