Přeskočit na hlavní obsah

Generální konzulát v Istanbulu nebo Velvyslanectví v Ankaře?

Čas od času je nutno navštívit zástupnou organizaci státu, jako třeba kvůli volbám. Která turecká provincie ale spadá pod Istanbul, která pod Ankaru? Česká republika má odlišné rozdělení Turecka v porovnání se Slovenskou republikou. A jak jsou na tom další země Visegradské čtyřky, Maďarsko a Polsko?

Občan může samozřejmě v případě potřeby navštívit kterýkoli úřad, firma by ale měla kontaktovat ten, pod který spadá. Proto například Generální konzulát České republiky v Istanbulu informuje o aktivitách českých firem v černomořské oblasti Turecka, přestože je to blíž do Ankary.

Jak to vlastně dělit? Čistě teoreticky by to mohlo být podle toho kam je to blíž z hlavních měst provincií. Ale už tady je otázka jak to měřit. Je to vzdálenost vzdušná, nebo po silnici? Zohledňuje se snadnost dopravy? Podívejme se jakou logiku dělení používají čtyři státy střední Evropy.


Česká republika

Dělení mezi centrálu v Ankaře a pobočku v Istanbulu je orientováno severojižně. Sever spadá pod Generální konzulát v Istanbulu, ostatní pod Velvyslanectví v Ankaře.




Konzul Generálního konzulátu České republiky Jan Ondřejka k dotazu ohledně minulosti sdělil toto:

Generální konzulát v Istanbulu má mnohaletou tradici. Československá republika otevřela generální konzulát v Istanbulu dne 31. března 1927. Po omezení činnosti v letech 1939-1944 byla jeho práce plně obnovena v říjnu 1944. Generální konzulát  v Istanbulu působil na základě Konzulární úmluvy mezi ČSSR a Tureckou republikou, která byla podepsána v Ankaře dne 15. listopadu 1977. Úmluva byla publikována pod č. 33/1980 Sb. Stávající Generální konzulát České republiky v Istanbulu zahájil činnost současně se vznikem samostatné České republiky dne 1. ledna 1993. Konzulární obvod generálního konzulátu je v současné době tvořen následujícími provinciemi: Istanbul, Ardahan, Artvin, Balıkesir, Bartın, Bayburt, Bilecik, Bolu, Bursa, Çanakkale, Çorum, Düzce, Edirne, Erzurum, Giresun, Gümüshane, Karabük, Kars, Kastamonu, Kırklareli, Kocaeli, Ordu, Rize, Samsun, Sakarya, Sinop, Tekirdağ, Trabzon, Yalova, Zonguldak.

Slovensko

Dělení mezi centrálu v Ankaře a pobočku v Istanbulu je orientováno západovýchodně. Západ spadá pod Generální konzulát v Istanbulu (oblasti Egejského a Marmarského moře), ostatní pod Velvyslanectví v Ankaře. Je tam ale jedna výjimka, kterou je provincie Düzce. Ta je nejnovější provincií (podzim 1999) a zřejmě z toho důvodu spadá pod Velvyslanectví v Ankaře, přestože původní provincie Bolu patří pod Istanbul. Bylo také oficiálně potvrzeno, že i přes historické vazby spadá nejnovější turecká provincie pod Ankaru.





Zatímco v Česku vlastně platí, že letní jižní destinace spadají pod Ankaru, Slovensko to tak jednoduché nemá. Provincie Muğla totiž spadá pod Istanbul, takže i letoviska jako Bodrum, Dalaman, Datça, Fethiye, Ölüdeniz a další.

Slovensko má poměrně velké množství honorárních konzulátů napříč Tureckem, kde až na výjimky mají "na starosti" hned několik provincií.



Česká republika jich má výrazně méně, bez informací o konzulárních obvodech. Honorární konzuláty ČR jsou v İzmiru, Antalyi a Mersinu (viz Velvyslanectví ČR v Ankaře).

Obě země kopírují přibližně logiku tureckých regionů. Pod Generální konzulát ČR spadají regiony marmarský a černomořský, pod Generální konzulát SR spadají pro změnu regiony marmarský a egejský. Nejde o shodu stoprocentní, ale přibližnou (viz článek Kde jsou hranice Egejského moře?).


Maďarsko

Pokud půjdeme zkoumat další země V4, tak můžeme začít Maďarskem, které má podobné rozložení, jako Slovensko.



Zatímco Slovensko má přece jen Istanbul trochu více jako středobod (takže má o trochu více provincií pod něj i z oblasti západního Černomoří), Maďarsko se drží striktně příslušnost k Marmarskému moři.


Polsko

Náš severní soused používá logiku poněkud vyjímající se ostatním zemím V4. Pod Istanbul totiž spadá vše kromě Ankary a okolí (tedy poněkud širší okolí, pás od Černého po Středozemní moře). Západní část Egejského a Marmarského moře je velmi podobná Slovensku a Maďarsku, východ nikoli.



Co vedlo Polsko k takovémuto dělení, které na první pohled odporuje logice? Může jít o dopravní problém. Ať chceme nebo ne, Istanbul je středobod pro velmi široké a daleké okolí po staletí, Ankara pouze od vzniku Turecké republiky. A je přece jen snadnější se z řady lokalit se dostat do Istanbulu, než do Ankary.


Chci touto formou poděkovat všem pracovníkům velvyslanectví i generálních konzulátů, kteří spolupracovali při tvorbě tohoto článku i při ověřování dat, jako:

  • generální konzulka Slovenské republiky v Istanbulu paní Veronika Lombardini
  • konzul Velvyslanectví Slovenské republiky v Ankaře pan Matúš Cirák
  • konzul Generálního konzulátu České republiky pan Jan Ondřejka

Mnohokrát Vám všem děkuji!


A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík

ODKAZY (ABECEDNĚ):

CZ: https://www.mzv.cz/istanbul/cz/o_generalnim_konzulatu/organizacni_struktura_uradu.html

HU: https://isztambul.mfa.gov.hu/tur/page/konzuli-keruelet

PL: https://www.gov.pl/web/turcja/konsulat-generalny-rp-w-stambule

SK: https://www.mzv.sk/web/cgistanbul/konzularne-obvody

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nehoda zájezdového autobusu v Turecku si vyžádala řadu obětí

[ aktualizováno v 11:51 ] Ministr vnitra Ali Yerlikaya před chvílí oznámil, že zájezdový autobus jedoucí z Balıkesiru do regionu Kappadokie po dálnici E90 ( tedy Ankara - Adana neboli D750 ) v okrese Aksaray Merkez ( střed provincie Aksaray neboli samotné město Aksaray, pozn. red. ) sjel ze silnice a převrátil se. V autobuse se nacházeli 2 řidiči, 1 průvodce a 41 cestujících. K nehodě došlo přibližně v 7 hodin ráno. Stalo se tak těsně za křížením se silnicí Ulukışla Köyü Yolu ( silnice k vesnici  Ulukışla )  v katastru obce Acıpınar na sever od města Aksaray. Při nehodě přišlo bohužel o život 7 našich občanů ( původní informace uváděla čtyři oběti ), zraněno bylo 33 našich občanů, z toho 2 těžce. Jak ministr vnitra následně dodal , jedna osoba již prohlášená za mrtvou byla lékaři přivedena zpět k životu, takže zemřelo 6 lidí a 34 bylo zraněno. Protože se jednalo o soukromý zájezd a nikoli linkový autobus, lze předpokládat, že se ho účastnili jen turečtí občané. ...

Turecká lira po čtyřech měsících mění kurs

Turecká lira letošní rok předvádí něco, co svět nezažil dlouhé roky. Po dlouhé čtyři měsíce měla turecká měna vůči euru stabilní kurs 35 lir s velmi malou odchylkou. Od 1. července se lira uvolnila, aby se z hodnoty 35,06 liry za euro dostala na dnešní ranní hodnotu 35,85 liry, aby se odpoledne dostala ještě výš. Od počátku tohoto týdne (tedy od 8. července) začala lira oproti euru klesat. Meziroční změna vůči euru byla v pátek ráno necelých 25 procent, měsíční odchylka 3,1 %, nárůst od počátku července neboli od zahájení změny kursu byla necelých 2,5 procenta. To bylo dopoledne, kdy euro dosáhlo 35,85 liry. Celý den lira klesala výrazněji než celý týden, až odpoledne snížila svou hodnotu na 36 lir za euro. Souhrn předchozího roku 11. června 2024 to byl rok, co turecká státní měna prudce poklesla, takže během 11 dnů se z kursu 21,47 liry za euro dostala na 25,35 liry. Ale od 8. března letošního roku drží kurs pod hranicí 35 lir za euro až do konce června. Minulý rok byl kurs poznamenán...

Další střední zemětřesení v Turecku dnes ráno

[ aktualizováno ve 12:27 ] Ano, Kréta nebo střední Řecko se sice otřásají častěji, ale zemětřesení zaznamenaná tento měsíc v Turecku jsou silnější. A přestože od silných zemětřesení z února 2023 uplynul jeden a půl roku, stále se tam země třese. Příkladem je dnešní ranní několikanásobné zemětřesení. Srpnová zemětřesení nad 4 Turecko za prvních sedm dnů zažilo několik zemětřesení silnější než čtyři, všechna se vešla do škály 4 až 5, takže slabší až střední. První se objevilo hned 1. srpna v 5:52:14 ráno místního času o síle 4,3 v hloubce 5 km, a to ve východním Turecku s epicentrem 22 km jižně od asi půlmilionového města Malatya. Ano, také tam byla ona katastrofální zemětřesení před rokem a půl. Tentokrát se nic vážného nestalo, pokud se nepočítá vliv na psychický stav tamních obyvatel. Ministr vnitra Ali Yerlikaya oznámil , že situaci sleduje, ale že nebylo zaznamenána žádná negativní událost. mapa zemětřesení v Turecku od počátku srpna 2024 s magnitudem nad 4 (zdroj: emsc-csem.org ) ...