Přeskočit na hlavní obsah

Odjezd z Turecka: 150 lir za překročení hranice

Turecko již řadu let penalizuje vlastní občany za to, že chtějí jet do zahraničí. Příští týden to bude 15 let, co Turecko zavedlo poplatek za každé překročení hranice (Yurtdışına Çıkış Harcı). V noci na dnešek vstoupil v platnost nový zákon, který opět zvyšuje výši poplatku.

Předchozí zvýšení ceny bylo těsně před COVIDem, tedy 15. července 2019, kdy se z původních 15 lir zvýšilo na 50 TL.


novější verze již použitého kupónu (s utrženým růžkem) za cestu do ciziny (zdroj: wikipedia.org)


Bez poplatku se jezdí do těchto států:

  • Severokyperská turecká republika

(konec seznamu)


Kolik to je pro Turky?

Pro cizince není 150 tureckých lir vzhledem k inflaci mnoho (či stále méně), ale pro ty žijící z turecké výplaty není 150 lir zrovna málo. Aktuálně se jedná o 3,5 % minimální mzdy. Pokud jde jen o poplatek za překročení státní hranice, tak může turecký občan překročit hranici 28x a má po minimální mzdě.



Situace je tedy poměrem k minimální mzdě stejná, jako v okamžiku zavedení poplatku. Tedy tak se to zdá při pohledu na čísla. Ovšem aktuální minimální mzda neodpovídá tomu, co současná hyperinflace provádí. Stále více lidí se v Turecku dostává pod hranici chudoby. Také cena letenek se vlivem nepříznivého kurzu liry vůči zahraničním měnám zvyšuje stále více.



Nejlevnější překročení hranic (tedy od zavedení poplatku) bylo v první polovině roku 2019, kdy 15 lir znamenalo jen 0,7 % minimální mzdy.


Jak to začalo?

Podle 1. článku zákona č. 5597 zveřejněného v Úředním věstníku ze dne 23.03.2007 a pod číslem 26471 se ustanovení „poplatek 15 YTL za odjezd účtuje těm, kteří opustí zemi s pasem Turecké republiky“.

Následující skupiny jsou osvobozeny od uplatňování poplatků:

  • ti, kteří mají ke dni odjezdu povolení k pobytu v zahraničí
  • osoby mladší 7 let
  • osádky vozidel pozemní, námořní, letecké a železniční veřejné dopravy a nákladní dopravy cestující do zahraničí za komerčními účely

Pravidla se od té doby mírně změnila, ale v zásadě je to stejné.


Jak by to bylo v pojetí Česka či Slovenska?

Představme si, že Česko by také mělo poplatek za každé překročení hranice. Kolik by to bylo?

Česko: Při minimální čisté mzdě 14418 Kč by 3,53 % z ní znamenalo 508,90 Kč za každé překročení české státní hranice (směrem ven).

Slovensko: Při minimální čisté mzdě 525,65 eur by 3,53 % z ní znamenalo 18,55 eur za každé překročení české státní hranice (směrem ven).

Dovedete si představit (hlavně mladší ročníky), že byste museli při cestě z Česka do Vídně, Berlína či jen Bratislavy zaplatit celníkovi 508,90 Kč (resp. 18,55 eur v případě cestování ze Slovenska, byť do Česka)? Cítíte závan dob, kdy bylo už tak velkým dobrodružstvím cestování z ČSSR do NDR, PLR, MLR nebo BLR? Doby, kdy se pro cestu do zahraničí potřeboval:

  • platný cestovní pas
  • platné vízum
  • platná výjezdní doložka
  • platné potvrzení o odevzdání vojenské knížky
  • platné potvrzení banky o přidělení deviz
  • platné a okolkované celní a devizové prohlášení

To se v době cestování na občanku (i při zabloudění na Šumavě při houbaření do Německa díky Schengenu) obtížně představuje.

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě budovy se v Istanbulu po výbuchu zřítily, hlášena zranění a pohřešovaní

[ aktualizováno v 20:28 ] Opět v Istanbulu se zřítily dokonce dva sousední domy najednou. Stalo se v oblasti, kde domy padají každoročně ( za poslední rok je dnešní případ dokonce již třetí ). Stalo se tak dnes v neděli 22. března 2026 v poledne. Informace o výbuchu plynu coby pravděpodobné příčiny neštěstí dokreslují snímky z okolí, kde řada budov má rozbitá okna. Na místě jsou záchranné složky. Prozatím bylo podle oficiálních informací do nemocnic dopraveno 7 osob ( nyní již devět ). Pátrání po dalších osobách pokračuje. Prozatím nejsou informace o tom, že by se v daných budovách nacházeli cizinci. Finální zpráva říká, že bylo z trosek zachráněno 9 osob s lehkým zraněním, 1 s těžkým zraněním, jedna osoba bohužel nepřežila. Záchranné práce ztěžují podmínky. Uličky v dané oblasti jsou z velkých kostek a navíc velmi úzké, takže se záchranná technika k místu dostává obtížně. Navíc již několik dnů prší a teploty se pohybují jen pod +10 stupni. zdroj: GazeteOksijen.com Guvernér Davut Gül ...

Mapa Turecka s aktuální pozicí požárů

 Agentura AA zveřejnila souhrn aktuálních informací k současné vlně požárů, tedy počínaje 28. červencem, tedy z před šesti dny. Dosavadní skóre po půl dnech je následující: 85 požárů, 74 pod kontrolou, 11 hoří (30.7.) 98 požárů, 88 pod kontrolou, 10 hoří (31.7., viz  článek s detailním seznamem ) 107 požárů, 98 pod kontrolou, 9 hoří (31.7. v noci) 112 požárů, 107 pod kontrolou, 5 hoří (1.8. dopoledne) 129 požárů, 122 pod kontrolou, 7 hoří (v noci z 1. na 2. srpna) 132 požárů, 125 pod kontrolou, 7 hoří (2. srpna) zdroj: hurriyet.com.tr Jen v okresu Manavgat shořelo 30632 hektarů, jak bylo změřeno ze satelitních snímků. Teplota na povrchu dosahovala 95 stupňů. Snímky pořídily satelity Landsat-8 OLI (Operational Land Imager) z USA a Sentinel-2 (EU) 31. července 2021. Přestože na mapě není zakreslen požár v Manavgatu, jiné zdroje hovoří o tom, že požár stále není dohašen (včetně informací samotného ministerstva). Kde je neustále aktuální mapa požárů v Turecku, Řecku a okolí? ...

Kouzlo tureckých příjmení: Jak poznat jméno a příjmení?

Velmi neznámé jazyky dovedou zamotat hlavu. Co je jméno, co je příjmení? Jak oslovovat danou osobu? Sice se říká "neber jméno Boží nadarmo", ale toto pravidlo dnes porušíme tím, že použijeme všem známé jméno tureckého prezidenta i jména jeho konkurenta v boji o prezidentský post. Jméno + příjmení Turečtina sice patří s maďarštinou mezi turkické jazyky, ale přece jen jsou mezi nimi opravdu velké odlišnosti. Turečtina na rozdíl od maďarštiny používá stejné pořadí, jaké máme také my, tedy jméno + příjmení ( maďarština má příjmení + jméno, například Orbán Viktor ). Ale zatímco z maďarštiny přece jen řadu křestních jmen známe a rozpoznáme tedy co je jméno a co příjmení, u turečtiny selháváme. Naštěstí ale příjmení bývá na konci. MIMOCHODEM : Protože je řada příjmení příliš častých, volí někteří rodiče pro své děti dvě jména pro lepší rozpoznání. Například turecký prezident se jmenuje Recep Tayyip Erdoğan. Odlišení příjmení Aby se ale přece jen neudělala chyba, používají Turci čast...