Přeskočit na hlavní obsah

Cahit Külebi: báseň Istanbul

Básnická tvorba pocházející z Turecka je v Česku známá velmi málo, spíš vůbec. Přitom třeba Cahit Külebi je v Turecku znám velmi, stal se součástí tureckého kulturního dědictví a školních učebnic. Právě dnes je výročí jeho úmrtí (před 25 lety).

Nejdříve kdo to vlastně byl Cahit Külebi [džáhit küľebi]? Především přední turecký básník a autor. Narodil se 20. prosince 1917 ve vesnici Çeltek v okrese Zile, provincii Tokat v Osmanské říši (dnes Turecko, střed severní části). Toto místo komentoval na sklonku svého života takto:

Narodil jsem se ve vesnici Çeltek, která je 12 km od okresního města Zile, Tokat. Moje rodina emigrovala, když ruské armády obsadily východní Anatolii během první světové války. Přišla a usadila se v oné vesnici po dlouhé cestě na volském povozu během zimního soudného dne. Moje matka měla horečnaté onemocnění, úplně jí vypadly vlasy, ale nezemřela a porodila mě.

Po dokončení školy v Sivasu se odstěhovali do Istanbulu, kde absolvoval Katedra tureckého jazyka a literatury Vysoké školy pedagogické. Poté nastoupil jako učitel turečtiny a literatury v Ankaře a Antalyi.  Roku 1964 působil jako kulturní atašé Turecka ve Švýcarsku a poté zpět v Turecku jako generální tajemník Asociace tureckého jazyka. Básnické sbírky vydával od roku 1946 do 1996. Zemřel 20. června 1997 v hlavním městě Ankaře.

POZNÁMKA: Numerologové by se na něm asi vyřádili. Narodil se 20. prosince 1917 s zemřel 20. června 1997 (také dvacátého, také sedmý rok, na den půl roku před/po narozeninách). Svou první básnickou sbírku vydal roku 1946, poslední 1996.

Připomeňme si alespoň jeho báseň Istanbul.


ISTANBUL

Nákladní auta s melouny míjejí;

A já jsem stále myslil jenom na ni;

Nákladní auta s melouny míjejí;

A já jsem stále jenom na ni myslil,

Já, který jako ptáci

býval tu volný kdysi.


Celý tento můj známý svět

Se jednoho dne náhle zřítil;

Celý tento můj známý svět

Se náhle zřítil jednoho dne;

A ve střídání let

Jen zapomenout zbývalo mně.


Všichni odešli posmívajíce se,

A mě se stala tato místa cizí;

Všichni odešli posmívajíce se,

A mě se stala cizí tato místa;

Auto za autem dále ještě míjí,

Ale píseň ve mě, ta již ztichla.

(z francouzštiny přeložil Antonín Vlach; otištěno v časopise Sklizeň, září 1954)

Poznámka: u básní by se asi nemělo používat slovo "přeložit", ale spíš "přebásnit", protože jde hlavně o překlad pocitu, nikoli o přímý překlad slov.

MIMOCHODEM: Co byl časopis Sklizeň? Šlo o samizdat, nezávislou kulturní revue, kterou vydával Antonín Vlach v letech 1953 až 1969 spolu s jmenovcem Robertem Vlachem v německém Hamburku po emigraci z Československa roku 1949. Poté Slizeň opatroval Antonín Kratochvil do té doby, než začal spolupracovat s novým nakladatelstvím 68 Publishers, které založili po své emigraci do kanadského Toronta Zdena Salivarová-Škvorecká a její manžel Josef Škvorecký. Zde jsou (snad) všechny výtisky v PDF provedení. Příběh pánů Vlachů zdokumentoval například Český rozhlas, ještě více potom Michal Přibáň z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Shrnuto: zmíněnou báseň Istanbul si tedy mohli přečíst Češi v zahraničí, ale přímo v Československu velmi výjimečně.


Výše uvedený překlad je dvojí (tedy nejdřív z turečtiny do francouzštiny a poté do češtiny) a již lze uvažovat o "ztraceno v překladu". Nyní pokus o přebásnění originálu básně s využitím Deepl:


Nákladní auta vozí melouny a já

Pořád jsem na něj myslela,

Nákladní auta vozí melouny a já

Pořád jsem na něj myslela,

Když jsme v Niksaru byli doma

Byl jsem volný jako malý vrabec.


Pak se svět změnil

Zvlášť voda, zvlášť vzduch, zvlášť půda.

Pak se svět změnil

Zvlášť voda, zvlášť vzduch, zvlášť půda.

Roční období jak rychle uběhla

Zapomeňte, zapomeňte, zapomeňte.


Rozumím, toto město je jiné

Všichni mě podváděli,

Rozumím, toto město je jiné

Všichni mě podváděli,

Nákladní auta opět melouny vozí,

Ale písničky mi došly.


...a nyní originál básně:



İSTANBUL

Kamyonlar kavun taşır ve ben

Boyuna onu düşünürdüm,

Kamyonlar kavun taşır ve ben

Boyuna onu düşünürdüm,

Niksar'da evimizdeyken

Küçük bir serçe kadar hürdüm.


Sonra âlem değişiverdi

Ayrı su, ayrı hava, ayrı toprak.

Sonra âlem değişiverdi

Ayrı su, ayrı hava, ayrı toprak.

Mevsimler ne çabuk geçiverdi

Unutmak, unutmak, unutmak.


Anladım bu şehir başkadır

Herkes beni aldattı gitti,

Anladım bu şehir başkadır

Herkes beni aldattı gitti,

Yine kamyonlar kavun taşır

Fakat içimde şarkı bitti.

(zdroj: siir.gen.tr)


....a teď totéž (recituje Ali Burak ÖRÜM, učitel turečtiny, Střední odborná a technická anatolská škola Nene Hatun)



A tak je to v Istanbulu se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Mapa Turecka s aktuální pozicí požárů

 Agentura AA zveřejnila souhrn aktuálních informací k současné vlně požárů, tedy počínaje 28. červencem, tedy z před šesti dny. Dosavadní skóre po půl dnech je následující: 85 požárů, 74 pod kontrolou, 11 hoří (30.7.) 98 požárů, 88 pod kontrolou, 10 hoří (31.7., viz  článek s detailním seznamem ) 107 požárů, 98 pod kontrolou, 9 hoří (31.7. v noci) 112 požárů, 107 pod kontrolou, 5 hoří (1.8. dopoledne) 129 požárů, 122 pod kontrolou, 7 hoří (v noci z 1. na 2. srpna) 132 požárů, 125 pod kontrolou, 7 hoří (2. srpna) zdroj: hurriyet.com.tr Jen v okresu Manavgat shořelo 30632 hektarů, jak bylo změřeno ze satelitních snímků. Teplota na povrchu dosahovala 95 stupňů. Snímky pořídily satelity Landsat-8 OLI (Operational Land Imager) z USA a Sentinel-2 (EU) 31. července 2021. Přestože na mapě není zakreslen požár v Manavgatu, jiné zdroje hovoří o tom, že požár stále není dohašen (včetně informací samotného ministerstva). Kde je neustále aktuální mapa požárů v Turecku, Řecku a okolí? ...

Dvě budovy se v Istanbulu po výbuchu zřítily, hlášena zranění a pohřešovaní

[ aktualizováno v 20:28 ] Opět v Istanbulu se zřítily dokonce dva sousední domy najednou. Stalo se v oblasti, kde domy padají každoročně ( za poslední rok je dnešní případ dokonce již třetí ). Stalo se tak dnes v neděli 22. března 2026 v poledne. Informace o výbuchu plynu coby pravděpodobné příčiny neštěstí dokreslují snímky z okolí, kde řada budov má rozbitá okna. Na místě jsou záchranné složky. Prozatím bylo podle oficiálních informací do nemocnic dopraveno 7 osob ( nyní již devět ). Pátrání po dalších osobách pokračuje. Prozatím nejsou informace o tom, že by se v daných budovách nacházeli cizinci. Finální zpráva říká, že bylo z trosek zachráněno 9 osob s lehkým zraněním, 1 s těžkým zraněním, jedna osoba bohužel nepřežila. Záchranné práce ztěžují podmínky. Uličky v dané oblasti jsou z velkých kostek a navíc velmi úzké, takže se záchranná technika k místu dostává obtížně. Navíc již několik dnů prší a teploty se pohybují jen pod +10 stupni. zdroj: GazeteOksijen.com Guvernér Davut Gül ...

Kouzlo tureckých příjmení: Jak poznat jméno a příjmení?

Velmi neznámé jazyky dovedou zamotat hlavu. Co je jméno, co je příjmení? Jak oslovovat danou osobu? Sice se říká "neber jméno Boží nadarmo", ale toto pravidlo dnes porušíme tím, že použijeme všem známé jméno tureckého prezidenta i jména jeho konkurenta v boji o prezidentský post. Jméno + příjmení Turečtina sice patří s maďarštinou mezi turkické jazyky, ale přece jen jsou mezi nimi opravdu velké odlišnosti. Turečtina na rozdíl od maďarštiny používá stejné pořadí, jaké máme také my, tedy jméno + příjmení ( maďarština má příjmení + jméno, například Orbán Viktor ). Ale zatímco z maďarštiny přece jen řadu křestních jmen známe a rozpoznáme tedy co je jméno a co příjmení, u turečtiny selháváme. Naštěstí ale příjmení bývá na konci. MIMOCHODEM : Protože je řada příjmení příliš častých, volí někteří rodiče pro své děti dvě jména pro lepší rozpoznání. Například turecký prezident se jmenuje Recep Tayyip Erdoğan. Odlišení příjmení Aby se ale přece jen neudělala chyba, používají Turci čast...