Polská ves v Istanbulu slaví 180 let festivalem třešní

Polonezköy je ves, založená v Osmanské říši polskými emigranty jako druhé centrum polské emigrace hned po Paříži. Vzdálená muslimská země k nim byla přívětivější než křesťanské Rusko, které část Polska pohltilo.

Festival třešní 2022

Ve vsi Polonezköy se od pátku do neděle 17. až 19. června 2022 konal výroční 180. festival třešní, který byl zároveń oslavou 180 let založení obce.

zdroj: Konsulat Generalny Rzeczypospolitej Polskiej w Stambule

V průběhu festivalu proběhla také bohoslužba apoštolského vikariátu v Istanbulu, kterou celebroval apoštolský nuncius v Turecku arcibiskup Mark Solczyński.

zdroj: Konsulat Generalny Rzeczypospolitej Polskiej w Stambule

Kde se nachází Polonezköy?

Je to na asijské straně Istanbulu v městské čtvrti Beykoz, a to doslova uprostřed lesa (to není vtip ani narážka na Cimrmana a hru Hospoda Na mýtince).

zdroj: maps.google.com

Polonezköy je:

• na východ čtvrti a zároveň zálivu İstiniye (na evropské straně) nebo od čtvrti Pašabahče (neplést se stejnojmennou slavnou sklářskou značkou), oboje na Bosporu (jen na opačných kontinentech)
• na jih od vsi Riva na břehu Černého moře
• na sever od městské čtvrti Kartal na břehu Marmarského moře nebo od města Yalova na jižním břehu (dříve součást Istanbulu)

zdroj: maps.google.com

POZNÁMKA: Google Maps mají podivný vztah ke jménu dané obce. V adrese sice píší Polonezköy, ale v titulku najdeme POLONEZ (na fotce je sice řada aut, ale auto značky Polonez tam není...).

Co tomu předcházelo?

Abychom pochopili okolnosti vzniku Polonezköy, vraťme se do konce 18. století, kdy proběhlo trojí dělení Polska (1772, 1793 a 1795). Dále roku 1815 na vídeňském kongresu (o uspořádání Evropy po Napoleonských válkách) se rozhodlo, že Polsko a Rusko budou mít stejného panovníka, tedy ruského cara, tedy personální unie. Ovšem Rusko si to posléze vyložilo po svém, a tak se z Polska stala skutečná součást Ruska se vším všudy.

Proti Rusku Poláci vedli například Listopadové povstání (povstání polského lidu, armády a pokrokové inteligence proti ruské nadvládě v letech 1830 až 1831), ale Rusko vždy reagovalo zpřísněním podmínek a represemi. Roku 1832 tedy přešlo z personální unie (stejná je jen hlava státu) na reálnou unii.  V roce desátého výročí zavedlo tzv. polský rubl. Na lednové povstání roku 1863 Rusko reagovalo tak, že začala rusifikace (porušťování, likvidace jiné víry než ruské ortodoxní, likvidace jiného jazyka než ruštiny) a od roku 1863 se z Polska stala součást Ruska a roku 1867 se restrukturalizací se z něj stal Poviselský kraj (polsky Kraj Nadwiślański, rusky Привислинский край) a ještě intenzivnější rusifikace.

Jak vznikla Polonezköy?

Roku 1841 přijel Do Istanbulu Michał Czajkowski, kterého kníže Adam Czartoryski jmenoval vedoucím agentury Východní mise hotelu Lambert. Jejím cílem bylo bránit ruskému vlivu v Turecku (resp. tehdejší Osmanské říši). Zároveň v Turecku žilo mnoho emigrantů, bývalých účastníků listopadového povstání, kteří často neměli nic na práci a neměli prostředky k obživě. Z podnětu otce Adama Czartoryského koupil Michał Czajkowski asi 30 km od Istanbulu neobdělávanou půdu, na které začali zakládat vesnici lazaristé (katolická mužská kongregace založená sv. Vincencem z Pauly roku 1625).

Dne 19. března 1842 byl vysvěcen první dům a obec byla pojmenována Adampole na počest Adama Czartoryského. Kromě listopadových povstalců Czajkowského se v obci usadili také váleční zajatci, což byli typicky Poláci násilně odvedení do ruské armády na Kavkaze, kteří byli vykoupeni z tureckého a čerkeského zajetí.

Perník z Polské vsi

Místní restaurace zvaná Gospoda 1882 nabízí kromě jiného také sladkost zvanou piernik (perník) a rovnou přidávají také složení:

• 2 hrnky mouky
• 4 vejce
• půl sklenice slunečnicového oleje
• trochu mléka
• půl sklenice místního medu
• trochu cukru
• směs koření (zázvor, hřebíček, skořice, vanilka)
• prášek do pečiva

zdroj: Gospoda

A tak je to v Istanbulu se vším.

Patrik Veselík

ZDROJE:

web polonezkoy.com