Turecko svádí urputný boj s inflací. Jak se očekávalo, připravuje se jak mince vyšší hodnoty (5 TL), tak i bankovka vyšší hodnoty (500 TL). Již přede dvěma měsíci se objevily první snímky jak by údajně bankovka měla vypadat.
Şenol Babuşçu, bývalý zástupce generálního ředitele Ziraat Bank, komentoval situaci následovně: „Centrální banka se připravuje na tisk 500 TL bankovek“. Babuşçu uvedl, že přípravy začaly neznamená, že bankovka půjde do oběhu zítra, a že bankovky mohou vstoupit do oběhu, pokud to vláda uzná za vhodné, poté, co centrální banka nejprve provede přípravy a předloží je vládě.
 |
| zdroj: milligazete.com.tr |
Proč je potřeba tisknout 500 TL bankovky? Pokud by centrální banka udělala svou práci a bojovala proti inflaci, nebylo by potřeba tisknout 500 TL bankovky.
Pokud podíl bankovky největší nominální hodnoty na emisích přesáhne 50 procent, měla by být vydána bankovka větší. Podíl 200 TL, což je v současnosti největší bankovka, na emisích přesáhl 42 procent a očekává se, že letos překročí 50 procent. Další akceptací je, že pokud podíl 2 největších bankovek na emisích přesáhne 90 procent, měla by být vydána bankovka vyšší nominální hodnoty. Podíl odstřižků 100 a 200 TL, což jsou v současnosti dvě největší bankovky u nás, je 88 procent a přesáhne dalších 90 procent. V tomto případě je nutnost vydání 500 TL bankovek jasná."
Nový vzhled? Řada nepříjemných otázek
Bankovka na zveřejněném snímku vypadá výrazně jinak než ty, které aktuálně kolují po Turecku. To může předznamenávat, že se mohou kompletně vyměnit bankovky aktuálního vzhledu za nové, výrazně odlišné.
Tato hypotetická možnost může znamenat hned několik důvodů a možností. Při platbě může být slušný zmatek, prodejci a zejména trhovci mohou upřednostňovat staré (tedy ty současné). Čistě teoreticky to také vytváří prostor pro řízenou a kontrolovanou výměnu bankovek, tedy možnost mít omezený limit na výměnu v hotovosti na nějakou sumu.
Další otázku, kterou snímek vyvolává, je umístění snímku současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana namísto Mustafy Kemala Atatürka. To se v historii moderního Turecka (tedy za 99 let) stalo jen od roku 1926 (Atatürk) a po krátkou dobu po jeho smrti (İsmet İnönü od roku 1942), aby od páté emise z roku 1951 až do dneška vyobrazil zakladatel moderního tureckého státu Atatürk. Sté výročí by mohlo ale přimět k nejrůznějším nápadům (kromě toho budou i prezidentské volby).
Pětistovka. Opět
Nebylo by to poprvé, co by Turecko mělo 500TL bankovku. Ta první byla uvedena do oběhu 1. září 1971 a po 13 letech stažena z oběhu 15. června 1984 (protože už měla příliš malou tržní hodnotu a byla nahrazena mincí). Na jedné straně byl vyobrazen zakladatel Turecka Mustafa Kemal Atatürk, na druhé historická hlavní brána Istanbulské univerzity.
Oficiálně: Nic nebude
Guvernér centrální banky Şahap Kavcıoğlu reagoval na obvinění, že bude vydáno 500 TL bankovek a 5 TL mincí. Kavcıoğlu prolomil mlčení a prohlásil, že obvinění „Není nic, co by se mělo brát vážně, občané a trh taková očekávání nemají,“ jsou nepodložená.
Fakt to není zapotřebí?
Současná turecký bankovka nejvyšší hodnoty je 200 TL. To je na místním trhu cena pěti litrů stolního slunečnicového oleje. Kolik to může být v jiných státech?
- Česko: asi 600 Kč (nejvyšší bankovka je ale 5000 Kč, tedy více než 8x vyšší)
- Slovensko: asi 25 eur (nejvyšší bankovka je ale 500 eur, tedy 20x vyšší)
- Polsko: asi 70 zł (nejvyšší bankovka 500 złotých, tedy asi 7x vyšší)
- Maďarsko: asi 4000 Ft (nejvyšší bankovka 20.000 forintů, tedy 5x vyšší)
Při porovnání se všemi státy V4 s nejrůznějšími měnami v "olejovém testu" vychází jednoznačně, že by bylo zapotřebí mít nejen 500TL bankovku, ale i ještě vyšší (jako 1000, případně i 2000 TL).
Nyní udělejme test minimální mzdy:
- Česko: čistá minimální mzda 14418 Kč = 2,88 bankovky nejvyšší hodnoty
- Slovensko: čistá minimální mzda 525,65 eur = 1,05 bankovky nejvyšší hodnoty
- Turecko: 4250 TL = 21,25 bankovky nejvyšší hodnoty
Také zde jednoznačně vyplývá nutnost dalších bankovek vyšších hodnot. I zaměstnanec s minimální mzdou pokud má celou měsíční výplatu v hotovosti, tak si může prozpěvovat "mám naducanou prkenici a to každej neumí" skupiny Natural, píseň Já na to mám (ovšem jen tuto část skladby).
A co mince?
Aktuálně nejvyšší hodnotu má mince 1 TL. Nejlevnější chléb (řekněme veka) stojí řekněme někde mezi 3 a 6 lirami, takže už přichází na řadu nejmenší bankovka, 5 TL.
Bankovky turecké liry mají rozpětí 40 (tedy nejvyšší bankovka má 40x vyšší hodnotu, než ta nejmenší). Stejné rozpětí má současné euro (po útlumu největší 500eurové bankovky) nebo maďarský forint (od zrušení nejmenší 200Ft bankovky roku 2015). Česká koruna má stejně jako polský zlotý rozpětí 50.
Ovšem když se na jedné straně ubírá, musí se na druhé straně přidat. A tím přidáním je zmíněná 500TL bankovka. Jestliže by se přidaly i bankovky vyšších nominálních hodnot, je potom otázka, jestli nenahradit bankovky nejmenších hodnot mincemi (konkrétně 10 TL).
Dalším logickým krokem, kterým prošla také česká koruna, je omezení až následné zrušení doprovodné měny pro nejmenší částky. Česko používalo haléře, Turecko stále používá kuruše. Ty mají aktuálně hodnoty 10, 25 a 50 kurušů (v podobě malých mincí). Jestliže se celek posune, ocitá se na "indexu" mince 10 kurušů (neboli 0,1 liry).
Tohle mi připomnělo něco, co s Tureckem fakt nesouvisí.
No jasně... co to bylo?
No, vzpomněl jsem si na projev prezidenta Antonína Zápotockého z 29. května 1953.
Něco mi říká, že jsem asi zrovna tehdy nesledoval televizi. Copak říkal?
Říkal, že 'Naše měna je pevná a měnová reforma nebude, všechno jsou to fámy, které šíří třídní nepřátelé.'
Pěkně. No - a co?
No nic, jen že 1. června měnová reforma byla, tedy jen o pár dnů později.
Ty to popisuješ, jako kdyby šlo o nějakou tragédii. Víš co států prodělalo měnovou reformu?
To sice ano, ale ne tohoto typu. Oficiálně byl kurs 5 Kč staré ze 1 Kč novou, při výměně v hotovosti nad 300 v poměru 50:1, pro vklady nad 5000 Kč byl jiný poměr, vyšší. Pro nové vkladní knížky to bylo 50 : 1, tedy jen desetina. Státní podniky a zemědělská družstva některých typů měla poměr 5:1, ostatní firmy poměrem 50:1. Někteří členové KSČ měli lepší poměr, navíc se jich netýkal limit 5000 Kč.
Tak to byla pěkná zlodějina! Takže kdo měl málo, zůstalo mu málo. Kdo měl víc, tak měl najednou málo, ale i míň, chápu to dobře? Všichni se najednou měli stejně, stejně špatně.
Chápeš to výborně. Taky na základě toho bylo Československo vyloučeno z Mezinárodního měnového fondu.
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
ZDROJE: bankahaberi.com, tcmb.gov.tr
Komentáře
Okomentovat