Vymítačka duchů v turecké televizi

Záplavu reakcí na sociálních médiích nejen v Turecku zaznamenal pořad “Her Açıdan” (moderátor Sercan Kahveci), kde byla hostem Pelin Hürman, která se před několika dny na živém Youtube vysílání televizním kanálu Beyaz TV představila jako „odbornice na metafyziku“. Podobné výstupy jsou ale podle některých médií v Turecku postaveny mimo zákon.

O skandálu informovala řada lokálních i celostátních tureckých médií (Cumhuriyet a znovu Cumhuriyet, Gazete Duvar, Gazete Vatan, Milli Gaztete, Tele1 a další), dokonce i v zahraničí (Severní Kypr, Izrael). Zajímavé je, že téma zcela ignorují provládní média, stejně jako případy v minulosti.

Pelin Hürman v průběhu vymítání

Zde je zmíněná část, sdílená na Youtube (neupraveno)

zpráva v televizní stanici KRT Haber

Některá média se dokonce jaly onu dámu zpovídat, takže zjistily, že ani dle jejích slov není odbornicí (ba nemá ani žádné znalosti) v oboru fyziky ani metafyziky, za což se přitom vydává. Jde spíš o zástěrku, jiný název pro exorcismus. Také se objevila tvrzení, že dříve šlo o běžnou ženu pro-západního typu, ale pro toto své nové "povolání" si vytvořila image silněji věřící muslimky (pro dodání větší důvěryhodnosti) a začala se věnovat exorcismu.

současnost Pelin Hürman v porovnání s údajným předchozím životem

Pelin Hürman sama později svá jasně míněná slova odvolala tvrzením, že nevyháněla duchy, ale zlou energii. Legraci z toho ale neměla samotná Beyaz TV, která vše dementovala. Video není (alespoň nyní) k vidění ani na Youtube kanálu pořadu Her Açıdan.

dementi Beyaz TV

Reakce sociálních médií

Hlavně pro-evropsky a ne-nábožensky smýšlející Turci z toho měli takovou legraci, že začali video sdílet, začali vytvářet různé posměšné fotografie či video remixy. Pravdou je, že je z čeho si dělat legraci.

Někteří poukazují na to, že používá slovo "donat", které znamená buď sponzor, nebo sladké kulaté pečivo.

Slovo "džin" se jinak píše, ale stejně vyslovuje v řadě dalších jazyků, jako v angličtině (jinn) nebo turečtině (cin). Zvukovým synonymem je alkohol Gin. Pod názvem Cin jsou ale také sladkosti.

Divácky asi nejatraktivnější je video autora "Remix Adam" (viz Youtube) a níže.

Podobnou záplavu na internetu pamatuje Turecko například roku 2004, kdy v Beyaz Show zazpíval Ajdar Anık svou píseň "Nane nane" (psali jsme), nebo v Česku po vystoupení Anna Gleisnerová (též přezdívaná Anička Dajdou).

Vyhánění duchů v Turecku

Toto je v Turecku vzácný, ale přesto vážný problém. Například mladá Özge Nur Tekin byla v březnu 2021 ubitá k smrti válečkem na maso svým manželem poté, co takzvaný učitel řekl: "Vyženeme duchy". Podobný případ se objevil v islámském centru v Grozném v Čečensku na přelomu roku 2021 a 2022. Podobně roku 2016 se v istanbulské čtvrti Beylikdüzü v tzv. Duchovním léčebném centru (Manevi Şifa Merkezi nebo také Cin Hastanesi) vyhánění duchů nabízelo (a za nemalé peníze).

Jedním z problémů je časté obcházení povinností vůči státu (placení daní apod.). Dalším problémem je, že oni "odborníci" nejsou vzděláni ani přímo v daném oboru, ale ani příbuzném (tedy od "lékařů těla" po "lékaře duše", tedy psychology, psychiatry, náboženské odborníky apod.). Dalším je časté používání násilí vůči zákazníkovi / pacientovi, které někdy až končí smrtí.

Vyhánění duchů ve světě

Nejenže nejde o nic nového, ale ba naopak, jde o něco velmi, velmi starého. Toto používali již šamané (ti jsou mimochodem součástí turecké kultury a v Turecku existují dodnes). Zmínka je například v Novém zákonu (tedy křesťanské Bibli), dokonce v katolickém světě existuje od roku 1993 Mezinárodní asociace exorcistů.

Islám zná tento pojem také. Přímo v Koránu je zmínka také o tzv. džinech, což mají být inteligentní bytosti z kombinace vzduchu a ohně bez kouře. Bůh měl podle Koránu stvořit anděly, lidi a džiny. Lidé a džinové mají být podobní, tedy hodní, neutrální či zlí (ti jsou srovnatelní s démony z křesťanské mytologie). Turecký folklor a mytologie má podobné kořeny jako ázerbájdžánská či íránská (perská). Na téma džinů je velmi plodná a slavná turecká autorka Latife Tekin.

Vyhánění duchů ve světě filmu

Když se řekne exorcismus, tak automaticky naskočí americká filmová tvorba, která je tímto tématem sama doslova posedlá (takže by měla vymítat spíš sama sebe a diváky nechat na pokoji). Hvězdou je hned dvou-oskarový film Vymítač ďábla z roku 1973. Pod vlivem amerických filmů se do tématu pustili také filmaři z Itálie, Japonska, Mexika a dalších zemí.

Ne všechny filmy jsou ale hororové. Slavným duchařskými filmy jsou Krotitelé duchů (1984), Beetlejuice (1988) nebo Duch (1990 se skvělou Whoopi Goldberg a neméně skvěle dabovanou Janou Andresíkovou). Například v lovestory A co když je to pravda? (Just like heaven) z roku 2005 je roztomilá pasáž, jak se hlavní hrdina snažil vymítit hlavní hrdinku s pomocí odborníků na vymítání nejrůznějších náboženství či duchařiny (viz ukázka níže). V Česku neznámý, přesto roztomilý a hvězdně obsazený, např. oskaroví Margaret Rutherford (později též jako Miss Marple), nebo Rex Harrison (později v roli profesora Higginse v My Fair Lady) je britský film Blithe Spirit z roku 1945 (získal Oscara za speciální efekty [a měl by i za čistou angličtinu, které se dnešní Británii tak nedostává]; celý film je i na Youtubu).

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík