Vlastním jménem Fahrettin Cüreklibatır, ovšem uměleckým jménem Cüneyt Arkın byl v Turecku jedním z nejznámějších herců. Zemřel dnes 28. června 2022 v nemocnici v istanbulské čtvrti Bešiktaš, a to na zástavu srdce.
Fahrettin Cüreklibatır se narodil 8. září 1937 v okresním městečku Alpu v provincii Eskişehir na severozápadě Turecka. roku 1961 dokončil střední zdravotnickou školu v Istanbulu a poté pracoval v okolí Adany jako fyzioterapeut.
Filmovou kariéru zahájil roku 1963 filmem Halit Refiğ. Jen o rok později svou rolí ve filmu Gurbet Kuşları (a především fight scénou) se jeho profesní dráha začala jednoznačně ubíhat do rolí, kde argumentem k vítězství bude tvrdá pěst a akrobatické kousky, kterým se učil v cirkusu Medrano.
Kara Murat
Když se v Turecku vysloví jeho jméno, vybaví se lidem postava jménem Kara Murat, což je něco mezi Johnem Waynem, Clintem Eastwoodem, Johnem McLanem (Bruce Willis), Jackie Chanem, Stevenem Seagalem a trochu z šílenství Martina Riggse (Mel Gibson), případně odvahy Čuka a Geka.
Kara Murat je komiksový hrdina, kterého vytvořil Rahmi Turan a nakreslil Abdullah Turhan. Kara Murat se narodil 5. prosince 1971, kdy vyšel jako kreslená příloha v tureckém deníku Günaydın. Příběhy se postupně transformovaly do filmové podoby.
Slavná scéna s neméně slavnou větou Kara Murat benim! (Já jsem Černý Murat!).
Postava je svou známostí srovnatelná například s (Kemal Sunal a "jeho" Šaban) a také si žije svým životem. Sám Cüneyt Arkın se objevil spolu se svým synem v reklamě Kara Murat Benim! firmy Turkcell (Dailymotion, Youtube), poté již jen připomínka postavy v reklamě na pojištění od Sigortam.net.
Dünyayı Kurtaran Adam
Když se řekne Cüneyt Arkın, tak to také znamená "turecké Star Wars" neboli film Dünyayı Kurtaran Adam (Muž, který zachránil svět) z roku 1982, někdy označovaný jako nejhorší sci-fi na světě (nebo nejlepší parodie, ovšem film byl míněn vážně), kde není nouze o vizuální i zvukové "výpůjčky" (něžně řečeno), takže chvíli máte dojem, že sledujete film Dobyvatelé ztracené archy, jindy zas Bondovku Moonraker, Ben-Hur, Flash Gordon a další a další. Film má ale víc z filmů 70. let s bojovým uměním a Planety opic než z Hvězdných válek. Sám Cüneyt Arkın ale nebyl pouhým hercem, ale k tomuto filmu napsal také scénář.
Film je v Turecku velmi znám a vlastně i populární (mnozí ho považují za národní ostudu). Přesto byl po letech digitalizován, vyčištěn a značně zrekonstruován (existovala jen dost nekvalitní kopie) a dokonce v říjnu 2021 se prodával jako velmi limitovaná edice na Blu-ray. Zde je k dispozici starší kopie na Youtube (turecky, ale s anglickými titulky). Vyzkoušejte, něco takového jste určitě ještě neviděli (první výbuch smíchu už v 5. minutě):
Umělecké jméno Cüneyt Arkın začal používat až po rozvodu se svou první ženou Güler Mocan (bývalá spolužačka) roku 1968.
Když se řekne Cüneyt Arkın, tak si to Turci také spojí s postavami Battal Gazi (turecký legendární válečník z 8. století; pohřben v Seyitgazi v provincii Eskišehir), nebo Malkoçoğlu (série postupně dospěla až do šesti filmů, uváděných v letech 1966 až 1973) podle skutečně existující historické postavy z první poloviny 16. století (velitel osmanské armády, vzal si dceru sultána Bájezída II., měl zásluhy v bitvě u Moháče 29. srpna 1526).
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat