Když se rozhodne někdo se na protest upálit, mívá k tomu velmi závažný důvod. Protestoval proti teroristickému útoku na letišti Esenboğa v Ankaře, kde zemřelo po výbuchu bomby a střelbě z automatických zbraní teroristů 9 lidí a 72 bylo zraněno. Útočníkem byla Arménská tajná armáda pro osvobození Arménie, která měla na svědomí již řadu dalších útoků včetně zavraždění 23 tureckých diplomatů či členů jejich rodin.
Organizace vznikla roku 1975 vytkla si za cíl kromě jiného, že Turecko musí odstoupit kus území pro velkou Arménii podle plánu z roku 1920 (viz Sèvreská smlouva). Toto území se mělo spojit s Arménskou sovětskou socialistickou republikou, tedy de facto připojení části Turecka k tehdejšímu Sovětskému svazu.
Jejich útoky za existenci organizace měly dohromady 46 úmrtí and 299 zraněných. Že o arménskou otázku ani Turecko či Turky nejde ukázal teroristický útok na pařížském letišti Orly 15. července 1983, kdy bylo zabito 8 lidí a 55 jich bylo zraněno, přičemž většina z nich nebyli Turci. Dokonce členové, kteří nesouhlasili s popravováním nevinných a s případem nesouvisejících lidí, byli popravováni. Řada zemí postupně uznala tuto organizaci jako teroristickou.
 |
| novinový článek neznámého původu |
MIMOCHODEM: Zmíněný novinový článek není zcela přesný. Skupina již zaútočila na istanbulské letiště Esenyurt 30. prosince 1979.
Bombový útok na ankarském letišti vysvětlila Arménská tajná armáda pro osvobození Arménie tak, že odpovědnost leží "na bedrech nepřátel mírumilovných národů: turecké vlády, NATO a Spojených států." Také teroristické útoky byly vedené jen v západní Evropě ve členských zemích NATO včetně bombových útoků na letištích, zatímco tzv. východní blok zůstal ušetřen (pouze v Bulharsku byl zavražděn atašé tureckého konzulátu). Navíc některé bombové útoky prováděly spolu s dalšími organizacemi jako Palestinská osvobozenecká fronta nebo Islámský džihád. Také kvůli kontaktům s extrémně levicovými marxistickými organizacemi, které se samy ocitaly na seznamu teroristických organizací (viz PKK) vzniklo podezření, že mají vazby na Sovětský svaz a její mocenské složky.
Na protest proti takovému to zneužití arménské otázky se Armén žijící v Turecku 61letý krejčí Artin Penik na istanbulském náměstí Taksim 10. srpna 1982 upálil (tedy na den před 40 lety). Zemřel po pěti dnech 15 srpna a mohutný dav ho doprovázel až na Arménský hřbitov v Balıklı.
A tak je to ohledně Turecka se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat
Kvůli systematickému útoku porno webů bylo zrušeno anonymní vkládání komentářů. Nyní mohou komentovat jen uživatelé s účty Google. Děkuji za pochopení.