Výročí upálení Artina Penika na istanbulském náměstí Taksim

Když se rozhodne někdo se na protest upálit, mívá k tomu velmi závažný důvod. Protestoval proti teroristickému útoku na letišti Esenboğa v Ankaře, kde zemřelo po výbuchu bomby a střelbě z automatických zbraní teroristů 9 lidí a 72 bylo zraněno. Útočníkem byla Arménská tajná armáda pro osvobození Arménie, která měla na svědomí již řadu dalších útoků včetně zavraždění 23 tureckých diplomatů či členů jejich rodin.

Organizace vznikla roku 1975 vytkla si za cíl kromě jiného, že Turecko musí odstoupit kus území pro velkou Arménii podle plánu z roku 1920 (viz Sèvreská smlouva). Toto území se mělo spojit s Arménskou sovětskou socialistickou republikou, tedy de facto připojení části Turecka k tehdejšímu Sovětskému svazu.

Jejich útoky za existenci organizace měly dohromady 46 úmrtí and 299 zraněných. Že o arménskou otázku ani Turecko či Turky nejde ukázal teroristický útok na pařížském letišti Orly 15. července 1983, kdy bylo zabito 8 lidí a 55 jich bylo zraněno, přičemž většina z nich nebyli Turci. Dokonce členové, kteří nesouhlasili s popravováním nevinných a s případem nesouvisejících lidí, byli popravováni. Řada zemí postupně uznala tuto organizaci jako teroristickou.

novinový článek neznámého původu

MIMOCHODEM: Zmíněný novinový článek není zcela přesný. Skupina již zaútočila na istanbulské letiště Esenyurt 30. prosince 1979.

Bombový útok na ankarském letišti vysvětlila Arménská tajná armáda pro osvobození Arménie tak, že odpovědnost leží "na bedrech nepřátel mírumilovných národů: turecké vlády, NATO a Spojených států." Také teroristické útoky byly vedené jen v západní Evropě ve členských zemích NATO včetně bombových útoků na letištích, zatímco tzv. východní blok zůstal ušetřen (pouze v Bulharsku byl zavražděn atašé tureckého konzulátu). Navíc některé bombové útoky prováděly spolu s dalšími organizacemi jako Palestinská osvobozenecká fronta nebo Islámský džihád. Také kvůli kontaktům s extrémně levicovými marxistickými organizacemi, které se samy ocitaly na seznamu teroristických organizací (viz PKK) vzniklo podezření, že mají vazby na Sovětský svaz a její mocenské složky.

Na protest proti takovému to zneužití arménské otázky se Armén žijící v Turecku 61letý krejčí Artin Penik na istanbulském náměstí Taksim 10. srpna 1982 upálil (tedy na den před 40 lety). Zemřel po pěti dnech 15 srpna a mohutný dav ho doprovázel až na Arménský hřbitov v Balıklı.

A tak je to ohledně Turecka se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě budovy se v Istanbulu po výbuchu zřítily, hlášena zranění a pohřešovaní

[ aktualizováno v 20:28 ] Opět v Istanbulu se zřítily dokonce dva sousední domy najednou. Stalo se v oblasti, kde domy padají každoročně ( za poslední rok je dnešní případ dokonce již třetí ). Stalo se tak dnes v neděli 22. března 2026 v poledne. Informace o výbuchu plynu coby pravděpodobné příčiny neštěstí dokreslují snímky z okolí, kde řada budov má rozbitá okna. Na místě jsou záchranné složky. Prozatím bylo podle oficiálních informací do nemocnic dopraveno 7 osob ( nyní již devět ). Pátrání po dalších osobách pokračuje. Prozatím nejsou informace o tom, že by se v daných budovách nacházeli cizinci. Finální zpráva říká, že bylo z trosek zachráněno 9 osob s lehkým zraněním, 1 s těžkým zraněním, jedna osoba bohužel nepřežila. Záchranné práce ztěžují podmínky. Uličky v dané oblasti jsou z velkých kostek a navíc velmi úzké, takže se záchranná technika k místu dostává obtížně. Navíc již několik dnů prší a teploty se pohybují jen pod +10 stupni. zdroj: GazeteOksijen.com Guvernér Davut Gül ...

Kouzlo tureckých příjmení: Jak poznat jméno a příjmení?

Velmi neznámé jazyky dovedou zamotat hlavu. Co je jméno, co je příjmení? Jak oslovovat danou osobu? Sice se říká "neber jméno Boží nadarmo", ale toto pravidlo dnes porušíme tím, že použijeme všem známé jméno tureckého prezidenta i jména jeho konkurenta v boji o prezidentský post. Jméno + příjmení Turečtina sice patří s maďarštinou mezi turkické jazyky, ale přece jen jsou mezi nimi opravdu velké odlišnosti. Turečtina na rozdíl od maďarštiny používá stejné pořadí, jaké máme také my, tedy jméno + příjmení ( maďarština má příjmení + jméno, například Orbán Viktor ). Ale zatímco z maďarštiny přece jen řadu křestních jmen známe a rozpoznáme tedy co je jméno a co příjmení, u turečtiny selháváme. Naštěstí ale příjmení bývá na konci. MIMOCHODEM : Protože je řada příjmení příliš častých, volí někteří rodiče pro své děti dvě jména pro lepší rozpoznání. Například turecký prezident se jmenuje Recep Tayyip Erdoğan. Odlišení příjmení Aby se ale přece jen neudělala chyba, používají Turci čast...

Je Turecko stále ostrovem bezpečí na Blízkém východě? Co poslední íránské rakety?

Snad není zprávařské médium, které by poslední týden dokola nepoužilo slova Blízký východ či Střední východ ve spojitosti s válkou, útoky, raketami, výbuchy, oběťmi, útěky do krytů či pryč ze zemí, repatriačními lety. Zmiňuje se skoro deset zemí, ale Turecko ne. Jak je na tom tato země? Změnila středeční a pondělní íránské rakety ( sestřelené silami NATO, jejich trosky dopadly na turecké území ) situaci také pro Turecko? Všechny níže uvedené informace pocházejí z oficiálních stránek ministerstev zahraničních věcí dotčených států. Kde je Střední a Blízký východ? Na tuto otázku nachází odpověď náš více než pět let starý článek Zeměpisné anomálie Turecka: Střední východ je i v Evropě . National Geographic Society ( Národní zeměpisná společnost ) označuje pojmy Blízký východ a Střední východ stejná území a " obecně se přijímá, že zahrnují země Arabského poloostrova, Kypr, Egypt, Irák, Írán, Izrael, Jordánsko, Libanon, palestinská území, Sýrii a Turecko ". Kde je nebezpečí? Írán ...

Prohledat tento blog