Turecko se rozhodlo obnovit vízovou povinnost pro občany Turkmenistánu (která byla zrušena 19. července 2007), jak včera podepsal prezident Turecka Recep Tayyip Erdoğan a dnes se objevilo v Úředním věstníku (viz PDF).
Turecko se snažilo mít s Turkmenistánem co nejvřelejší vztahy. Však bylo první zemí světa, který při rozpadu Sovětského svazu uznala samostatný Turkmenistán.
Turecké Ministerstvo zahraničních věcí ostatně popisuje vzájemné vztahy takto:
Turecko je první zemí, která 27. října 1991 po rozpadu SSSR uznala Turkmenistán a 29. února 1992 otevřela své velvyslanectví v Ašchabadu. Turecko rovněž podporuje trvalý neutrální status Turkmenistánu.
Obě země, které spojuje společná historie, jazyk, náboženství a kultura, mají vyvážené zvláštní vztahy založené na vzájemném respektu, spolupráci a zásadě "jeden národ, dva státy". Obě země spolupracují v oblasti zahraniční politiky, obchodu, hospodářství, kultury a vzdělávání.
Za posledních pět let navštívili oba prezidenti své země pětkrát, všichni v letech 2014 a 2015. Jedenáctý turecký prezident Abdullah Gül navštívil Turkmenistán u příležitosti jezdeckého festivalu v červnu 2014. Turkmenský prezident Gurbanguly Berdimuhamedow navštívil oficiálně Ankaru a zúčastnil se 4. Zasedání summitu Turkické rady. Následně se prezident Berdimuhamedow v srpnu 2014 zúčastnil slavnostní inaugurace prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Prezident Erdoğan vykonal ve dnech 6.-7. listopadu 2014 oficiální návštěvu Turkmenistánu v rámci své první prezidentské návštěvy ve Střední Asii. V roce 2015 navštívil prezident Berdimuhamedow Turecko, aby absolvoval oficiální jednání a zúčastnil se VI. Turkmenistánského investičního fóra ve dnech 3.-4. března; aby se 24. dubna zúčastnil oslav stého výročí pozemních bitev v Çanakkale a nakonec aby 7. srpna vykonal oficiální návštěvu. Prezident Erdogan se zúčastnil mezinárodní konference s názvem "Politika neutrality: Mezinárodní spolupráce pro mír, bezpečnost a rozvoj", která se konala 12. prosince 2015 v Ašchabadu u příležitosti 20. výročí neutrálního statusu Turkmenistánu.
Naposledy se oba prezidenti bilaterálně setkali během 13. vrcholného zasedání Organizace pro hospodářskou spolupráci, které se konalo 1. března 2017 v Islámábádu.
Turkmenistán se stal pro turecké dodavatelské společnosti přední zemí ve Střední Asii. Od získání nezávislosti Turkmenistánu do současnosti realizovaly turecké dodavatelské společnosti více než 1 400 projektů v hodnotě 50 miliard USD. Dalším oborem, ve kterém jsou turecké společnosti v Turkmenistánu poměrně aktivní, je textilní průmysl.
MINULOST TURKMENISTÁNU V PÁR VĚTÁCH: Turkmeni přišli na území současného Turkmenistánu počínaje 10. stoletím spolu s přijetím islámu. Postupně se staly součástí uzbeckých chanátů. Turkmenské kmeny byly obávanými bojovníky i obchodníky s otroky. Odolaly útoku perské armády, ale také Chivského chanátu (jeden z oněch dvou uzbeckých chanátů). Turkmenské kmeny ale nakonec podlehly ruské armádě po bitvě roku 1881, poté Rusko vytvořilo Turkestán. Po rozpadu Ruska roku 1917 vznikl samostatný Turkmenistán, aby byl poté zničen ruskou sovětskou armádou, takže vznikla Turkmenská oblast, transformovaná do Turkmenské SSR. Při rozpadu SSSR 22. srpna 1990 vyhlásila samostatnost, uznaná 26. prosince 1991.
 |
| mapa Turecka a Turkmenistánu (zdroj: trthaber.com) |
Jak napovídá mapa, obě země jsou vlastně nedaleko od sebe, ačkoli spolu přímo nesousedí. Mají porovnatelnou rozlohu, ale neporovnatelný objem obchodu i rozdílný počet obyvatel. Zatímco Turecko může pomýšlet na členství v EU (byť teoreticky), Turkmenistán nemůže být přijat už z prostého principu, že není evropskou zemí (ačkoli toto nevadilo ani při přijímání severoafrické Malty, ani asijského Kypru.
A tak je to v politice se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat