Květy (tím není myšlen ten časopis) jsou nedílnou součástí jara. Ovšem jsou druhy stromů, které si drze vykvetou v listopadu, aby byly poté obaleny pyluchtivým hmyzem. A které stromy mají poněkud přetočené biologické hodiny? Není snad to vliv globálního oteplování?
Loňský podzim byl pro Istanbul spíš podprůměrný, takže to není reakce na příval teplého vzduchu, nebo výrazně slunečné počasí (ani jedno se nekonalo). Jedná se totiž o druhy, které se tak chovají odjakživa (co lidstvo existuje). Letošní byl teplejší i slunečnější, ale přesto k velkému veselí místních stromů to zrovna nebylo. Tak proč kvetou, stejně jako loni?
Lokvát
Toto jméno je ve střední Evropě poměrně povědomé, ale na druhou stranu je si málokdo spojí s něčím konkrétním. Zřejmě pochází z řečtiny, viz μέσπιλον (mespilon). Turecky se jmenuje muşmula [mušmula], nebo jen zkráceně muş [muš], hlavně na tržnicích. Ale pod názvem mušmula je znají i v jiných zemích resp. jazycích, jako je ruština, běloruština, ukrajinština, chorvatština / srbština (kdysi jeden jazyk, srbochorvatština), bulharština apod.
 |
| kvetoucí lokvát japonský (Istanbul, 11. listopadu 2022; archiv autora) |
Latinský název je Eriobotrya japonica, lokvát japonský též zvaný mišpulník japonský. Jak název napovídá, pochází z Japonska, ale vyskytuje se v subtropickém pásmu od Japonska po Evropu. Ovoce tohoto stromu se používá jak pro přímé požití, ale také na marmelády, ale také v lidovém léčitelství. Největším producentem na světě je Čína, pak Španělsko, Pákistán a Turecko.
Turecký název je ještě divočejší. Na tržnicích je možné najít ovoce pod názvem Yenidünya (nový svět, ačkoli z "nového světa" neboli Ameriky nepochází), případně Malta eriği (ačkoli nepochází ani z ostrova Malta). Geograficky neutrální je další pojmenování, sarıkız (žlutá dívka). Plody jsou žluté jen chvíli, poté zhnědnou. Paradoxem tohoto ovoce je, že ačkoli strom kvete teď (tedy v listopadu), dozrává přes zimu a na jaře.
Mišpule
Lokvát lze zaměnit s nepříliš příbuznou rostlinou zvanou Mespilus germanica (ačkoli s Německem nemá nic společného), česky mišpule obecná (kdysi též nišpule / nyšpule / myšpule). Dalším paradoxem je, že přestože pochází z oblasti Malé Asie (tedy dnešní Turecko), oblasti Kavkazu a severního Íránu (s důrazem na pobřeží Černého moře - tedy kromě východního Kavkazu a Íránu). Pro Istanbul se tedy jedná o plně domácí rostlinu, protože také leží na pobřeží Černého moře (kromě jiného).
Jak je rozpoznat? Nejsnadnější je to od podzimu do jara. Lokvát japonský je stálezelený, kvete na podzim a plody zrají přes zimu, zatímco mišpule je "evropsky spořádaná" rostlina, která kvete na jaře, přes léto zrají plody a na podzim opadá; plody se sbírají po prvních mrazících.
MIMOCHODEM: Proč se nám zdá jméno mišpule známé? Je to třeba tím, že motivovalo ke vzniku jména kresleného hrdiny Čtyřlístku, a to Myšpulína.
 |
| zdroj: novinky.cz |
Arálie = prodara japonská
Latinsky se jmenuje Fatsia japonica = Aralia japonica. Jak už název této rostliny napovídá, z lokální flóry nepochází. Turecky se řekne Japon Çınarı [žapon činary].
 |
| kvetoucí prodara japonská (Istanbul, 15. listopadu 2021; archiv autora) |
Proč obě dřeviny kvetou na podzim? Jedná se o zajímavý trik japonské přírody. Zima ještě nezačala a blízké moře otepluje natolik, že se na to příroda spolehla. Včely a jiní opylující hmyz má o potravu nouzi, a tak zmíněné dřeviny našly místo na trhu k oboustranné spokojenosti jak dřevin, tak včel.
...a tu jsou obě japonské dřeviny pěkně pohromadě:
 |
| kvetoucí prodara japonská a lokvát japonský (Istanbul, 11. listopadu 2022; archiv autora) |
A tak je to v Istanbulu se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat