Dnes je to právě sto let, kdy se byl zrušen sultanát v rámci přeměny Osmanské říše v Tureckou republiku. Hlavou říše tedy již není sultán, říše zároveň přestává být říší Osmanskou. Území Turecka zažila krátké období prudkých změn.
Vysvětleme si nejdřív základní pojmy.
Sultán je titul vládce muslimského státu, který je na stejné úrovni jako evropský vladařský titul císař (odvozený od Julia Cézara), nebo perský pádišáh.
small.jpg) |
| znak Osmanské říše z odbobí 1882 až 1922 |
Je nutné si vysvětlit ještě další titul, chalífa, což je muslimská obdoba katolického papeže. Této funkce se Turecká republika zbavila až 3. března 1924 tím, že aktuálního chalífu (Abdulmecid II.) této funkce zbavila. Osmanská dynastie držela titul chalífa od roku 1517, kdy Selim I. dobyl Egypt (kromě jiného).
MIMOCHODEM: Nástupcem Selima I. na trůnu byl Sulejman Zákonodárce zvaný též Sulejman I. Nádherný / Velkolepý tři roky poté, co jeho rod získal titul chalífy. On sám do Osmanské říše přinesl nový zákonodárný systém, který byl výrazně spravedlivější jak pro většinu, tak pro menšiny včetně náboženských. Do té doby se soudilo podle práva šaría podle výkladu jedné z řady náboženských škol (madhab).
Klíčové kroky z Osmanské říše do Turecké republiky:
- 1918, 10. února: umírá bývalý sultán Abdulhamit II. ve věku 75 let (ten vládl od 31. srpna 1876 a byl 27. dubna 1909 sesazen a poslán do vyhnanství do tehdy ještě osmanské Soluně; protože ta byla od roku 1912 řecká, byl bývalý sultán odeslán zpět do Istanbulu; právě za jeho podivné vlády se jemu začalo říkat "nemocný muž na Bosporu"; on pod nátlakem zrušil absolutní monarchii a přetvořil ji 23. prosince 1876 na konstituční monarchii = meşruti monarşi, byť do roku 1878 kdy po porážce v rusko-turecké válce, a poté opět od 24. července 1908)
- 1918, 3. července: sultán Mehmed V. Rešád umírá (vládl od 27. dubna 1909 poté, co byl jeho předchůdce Abdulhamit II. sesazen a poslán do vyhnanství do tehdy ještě osmanské Soluně; protože ta byla od roku 1912 řecká, byl bývalý sultán odeslán zpět do Istanbulu).
- 1918, 4. července: Mehmet VI. se stává sultánem a zároveň chalífou Osmanské říše; Abdulmecid II. se stává korunním princem (získává titul Jeho císařská výsost Korunní princ)
- 1918, 18. listopadu: mocnosti a Řecko začínají okupovat Istanbul
- 1920, 19. března: osmanský vojenský velitel maršál Mustafa Kemal prohlásil, že „se shromáždí v Ankaře shromáždění, které bude disponovat mimořádnými pravomocemi“ s prodrobnosti volby členů a následných voleb nejpozději do 15 dnů.
- 1920, 11. dubna: osmanský parlament v Istanbulu byl z příkazu sultána Mehmeta VI. zrušen.
- 1920, 23. dubna: ustavující zasedání Velkého Národního shromáždění, de facto parlamentu Turecké republiky (ještě před jejím vyhlášením)
- 1920, 21. června: Fracouzská armáda opustila severoturecké přístavní město Zonguldak poté, co je rok předtím obsadila pod záminkou ochrany; Francie okupovala de facto polovinu současného východního Turecka (jihoturecké město Maraš za hrdinství svých občanů získalo titul hrdina = kahraman, takže od té doby je to Kahramanmaraš).
- 1920. 10. srpna: Mehmet VI. za Osmanskou říši podepsal s vítěznými mocnostmi po skončení 1. světové války Smlouvu ze Sèvres, takže říše ztratila čtyři pětiny území, takže byla viditelně menší i než současné Turecko. Tuto smlouvu odmítla osmanská vláda ratifikovat.
- 1922, 1. listopadu: funkce sultána je Velkým Národním shromážděním zrušena (Mehmet VI. tedy byl sultánem 4 roky a 120 dnů). To je konec Osmanské říše, protože jí již nevládne člen Osmanské dynastie. Turecku de facto již půl roku vládne právě Velké Národní shromáždění v Ankaře. Zároveň Velké Národní shromáždění prohlásilo, že konstantinopolská vláda sultanátu již není zákonným zástupcem. Velké národní shromáždění také rozhodlo, že Konstantinopol nebyl hlavním městem národa od jeho okupace spojenci.
- 1922, 11. listopadu: Mírová konference v Lausanne uznala suverenitu Velké Národní shromáždění Turecka.
- 1922, 17. listopadu: Mehmet VI. prchá z Istanbulu na britské válečné lodi HMS Malaya (jméno není podle tureckého města Malatya, ale podle Britského Malajska = British Malaya); na tehdy ještě britskou Maltu připlul 9. prosince téhož roku. Zemřel o čtyři roky poté 16. května 1926 v italském San Remu (poblíž francouzských hranic, tedy poblíž Nice, dále Cannes, ještě dál Saint-Tropez, což může potvrdit strážmistr Ludovic Cruchot).
- 1922, 18. listopadu: chalífou se stává Abdulmecid II. z vůle Tureckého národního shromáždění (parlament nové turecké republiky), získává titul "Komandér věrný zemi, Chalífa věřících a Služebník Mekky a Medíny, Suverén císařského rodu Osmanů"
- 1923, 6. října: okupační vojska opustila Istanbul
- 1923, 29. října: vyhlášena Turecká republika
- 1924. 3. března: chalífát zrušen, členové Osmanské dynastie vykázáni z Turecka (nežádoucí osoba, persona non grata)
 |
| příjezd bývalého sultána Mehmeta VI. na Maltu 9. prosince 1922 |
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat