Přeskočit na hlavní obsah

QS hodnocení univerzit pro rok 2023 Turecka, Slovenska a Česka

Existuje celá řada žebříčků univerzit. Aktuální hodnocení QS World University Rankings ukazuje na obrovské rozdíly mezi státy i kontinenty a jejich finančním zázemím, prestiží, podporou ze strany firem i států a dalšími faktory, které mají velký vliv na úspěch a hodnocení univerzit. Je na tom hůř Česko, Slovensko, Turecko?

Pojďme od těch nejlepších. Jsou tři zmiňované země v první desítce?


Světová Top10

Jen málokdo by se netrefil alespoň do jedné univerzity, kdyby měl jmenovat nějakou z top (i kdyby nevěděl o školství vůbec nic):

  1. Massachusetts Institute of Technology (MIT), Cambridge, Massachusetts / USA
  2. University of Cambridge, Cambridge, Velká Británie
  3. Stanford University, Stanford, California / USA
  4. University of Oxford, Oxford, Velká Británie
  5. Harvard University, Cambridge, Massachusetts / USA
  6. California Institute of Technology, Pasadena, California / USA
  7. Imperial College London, Londýn, Velká Británie
  8. University College London (UCL), Londýn, Velká Británie
  9. ETH Zurich (Švýcarský federální technologický institut v Curychu), Curych, Švýcarsko
  10. University of Chicago, Chicago, Illinois / USA

Do světové Top10 se tedy dostaly univerzity pouze ze tří států: USA, Velká Británie, Švýcarsko.



MIMOCHODEM: Hned tři univerzity v Top10 jsou z Cambridge, přestože dvě jsou v USA a jedna ve Velké Británii. Ta americká na severovýchodě země dostala tento název roku 1638 přejmenováním z dosavadního jména Newe Towne právě na počest britského města, resp. tamní univerzity.


Top100 podle zemí, kontinentů, jazyků...

Celkově je ve světové stovce 35 evropských univerzit (zhruba třetina), tedy nejvíc ze všech kontinentů. Ovšem nebýt Velké Británie, tak je Evropa slušný propadák. A co další kontinenty?

  • 30 severní Amerika (USA 27, Kanada 3)
  • 26 Asie (Jižní Korea 6, ČLR 6, Hong Kong 5, Japonsko 5, Singapur 2, Malajsie 1, Tchaj-wan 1)
  • 8 Oceánie (Austrálie 7, Nový Zéland 1)
  • 1 latinská Amerika (Argentina 1)
  • 0 Afrika (nejlepší má na 237. místě University of Cape Town z Jihoafrické republiky; ta je na tom lépe, než nejlépe umístěná česká Univerzita Karlova na 288. místě).

MIMOCHODEM: QS World University Rankings je každoroční publikace hodnocení univerzit od britské společnosti Quacquarelli Symonds.

Jak to vypadá stát po státu v rámci Top100? Na celém světě je to záležitost pouhých 22 států:

  • (27) USA
  • (17) Velká Británie
  • (7) Austrálie
  • (6) Jižní Korea
  • (6) Čínská lidová republika
  • (5) Hong Kong
  • (5) Japonsko
  • (4) Francie
  • (3) Švýcarsko
  • (3) Německo
  • (3) Kanada
  • (2) Švédsko
  • (2) Nizozemsko
  • (2) Singapur
  • (1) Belgie
  • (1) Rusko
  • (1) Dánsko
  • (1) Irsko
  • (1) Malajsie
  • (1) Tchaj-wan
  • (1) Argentina
  • (1) Nový Zéland

Nadpoloviční množství univerzit v Top100 je v anglicky mluvících zemích (USA, Velká Británie, Austrálie, Nový Zéland, Irsko), nemluvě o zemích částečně anglofonních (jako je Kanada).



Evropská Top10

Na "starém kontinentu" je podle nejnovějšího žebříčku těchto deset nejlepších (v závorce pozice na světovém žebříčku):

  1. (2) University of Cambridge, Cambridge, Velká Británie
  2. (4) University of Oxford, Oxford, Velká Británie
  3. (7) Imperial College London, Londýn, Velká Británie
  4. (8) University College London (UCL), Londýn, Velká Británie
  5. (9) ETH Zurich (Švýcarský federální technologický institut v Curychu), Curych, Švýcarsko
  6. (15) The University of Edinburgh, Edinburgh, Velká Británie
  7. (16) EPFL, Lausanne, Švýcarsko
  8. (26) Université PSL, Paříž, Francie
  9. (28) The University of Manchester, Manchester, Velká Británie
  10. (37) King's College London, Londýn, Velká Británie


Desítka nejlepších je podobně strohá co do výčtu zemí. První čtyři jsou ve Velké Británii (a další následují), Švýcarsko a jednou Francie. Ovšem na místech od 10. do 20. místa již začíná být seznam barvitější, protože přibývají univerzity z Německa, Nizozemska. Až v další desítce (od 21. do 30. místa v Evropě) se teprve objevují další státy jako Belgie, Rusko, Švédsko či Dánsko. Až další desítky (od 31. do 40. místa) přináší první univerzity z Irska, Norska a Finska.


Počet evopských univerzit ve světové Top100

Protože evropské univerzity se na prvních stech místech vlastně stále opakují, není těžké mít seznam států s Top100 (v závorce je počet univerzit ve světové stovce):

  1. (17) Velká Británie
  2. (4) Francie
  3. (3) Švýcarsko
  4. (3) Německo
  5. (2) Švédsko
  6. (2) Nizozemsko
  7. (1) Belgie
  8. (1) Rusko
  9. (1) Dánsko
  10. (1) Irsko


Top500: Počet univerzit na stát v Evropě

Co se týče Evropy, tak jednoznačně vede Velká Británie, s velkým odstupem Německo, s dalším odstupem zbytek Evropy. Západní Evropa je na tom ale viditelně lépe. Dalším blokem jsou pobaltské státy (včetně Česka), které několik želízek v Top500 mají. A pak je jihovýchod Evropy od Balkánu po Ukrajinu včetně Slovenska, které nemají ani jednu. Samostatným ostrovem je Řecko, které by se mohlo přiřadit k pobaltským státům.




Top500 vs. Down500: Procento úspěšných univerzit v Evropě

Další úhel pohledu je spíš na školství jako celek. Kolik z hodnocených univerzit v rámci žebříčku je v horních 500? Zde je špičkou Skandinávie s Nizozemskem, které mají všechny či skoro všechny v Top500. Ostatní státy mají více, mnoho až všechny univerzity pod 500. místem (tedy od 500. do 1500. pozice). Velká Británie se ztrácí v záplavě. Má sice velké množství skvělých univerzit, ale také velké množství s horším hodnocením.



Státy v černé barvě nemají v QS hodnocení ani jednu univerzitu bez ohledu na pořadí.


Česko, Slovensko a Turecko v Top1000

Protože univerzity těchto zemí se neumístnily ani ve světové desítce, ani světové stovce, je nutné se podívat na zoubek želízkům v ohni v první tisícovce.



Tři nejlepší univerzity jsou ty české. Pak je chvilku nic, potom postupně čtyři turecké a jedna brněnská. Až od 600. místa začíná mix jak českých a tureckých, ale také slovenských univerzit.

Na jásání to není, vždy se najde někdo ještě horší. Zlepšovat je rozhodně co. Prostě "Hoštice ale nezastavujeme, máme zpoždění, vystoupíte si až ve Volyni."

Jak bychom při myšlence na univerzity mohli parafrázovat výkon československých sprinterů (předposlední, poslední) na atletickém meetingu v Berlíně, které vyhrál Manfred Kocot "Bodaj by sme aj my mali takých Kokotov!"



A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nehoda zájezdového autobusu v Turecku si vyžádala řadu obětí

[ aktualizováno v 11:51 ] Ministr vnitra Ali Yerlikaya před chvílí oznámil, že zájezdový autobus jedoucí z Balıkesiru do regionu Kappadokie po dálnici E90 ( tedy Ankara - Adana neboli D750 ) v okrese Aksaray Merkez ( střed provincie Aksaray neboli samotné město Aksaray, pozn. red. ) sjel ze silnice a převrátil se. V autobuse se nacházeli 2 řidiči, 1 průvodce a 41 cestujících. K nehodě došlo přibližně v 7 hodin ráno. Stalo se tak těsně za křížením se silnicí Ulukışla Köyü Yolu ( silnice k vesnici  Ulukışla )  v katastru obce Acıpınar na sever od města Aksaray. Při nehodě přišlo bohužel o život 7 našich občanů ( původní informace uváděla čtyři oběti ), zraněno bylo 33 našich občanů, z toho 2 těžce. Jak ministr vnitra následně dodal , jedna osoba již prohlášená za mrtvou byla lékaři přivedena zpět k životu, takže zemřelo 6 lidí a 34 bylo zraněno. Protože se jednalo o soukromý zájezd a nikoli linkový autobus, lze předpokládat, že se ho účastnili jen turečtí občané. ...

Turecká lira po čtyřech měsících mění kurs

Turecká lira letošní rok předvádí něco, co svět nezažil dlouhé roky. Po dlouhé čtyři měsíce měla turecká měna vůči euru stabilní kurs 35 lir s velmi malou odchylkou. Od 1. července se lira uvolnila, aby se z hodnoty 35,06 liry za euro dostala na dnešní ranní hodnotu 35,85 liry, aby se odpoledne dostala ještě výš. Od počátku tohoto týdne (tedy od 8. července) začala lira oproti euru klesat. Meziroční změna vůči euru byla v pátek ráno necelých 25 procent, měsíční odchylka 3,1 %, nárůst od počátku července neboli od zahájení změny kursu byla necelých 2,5 procenta. To bylo dopoledne, kdy euro dosáhlo 35,85 liry. Celý den lira klesala výrazněji než celý týden, až odpoledne snížila svou hodnotu na 36 lir za euro. Souhrn předchozího roku 11. června 2024 to byl rok, co turecká státní měna prudce poklesla, takže během 11 dnů se z kursu 21,47 liry za euro dostala na 25,35 liry. Ale od 8. března letošního roku drží kurs pod hranicí 35 lir za euro až do konce června. Minulý rok byl kurs poznamenán...

Další střední zemětřesení v Turecku dnes ráno

[ aktualizováno ve 12:27 ] Ano, Kréta nebo střední Řecko se sice otřásají častěji, ale zemětřesení zaznamenaná tento měsíc v Turecku jsou silnější. A přestože od silných zemětřesení z února 2023 uplynul jeden a půl roku, stále se tam země třese. Příkladem je dnešní ranní několikanásobné zemětřesení. Srpnová zemětřesení nad 4 Turecko za prvních sedm dnů zažilo několik zemětřesení silnější než čtyři, všechna se vešla do škály 4 až 5, takže slabší až střední. První se objevilo hned 1. srpna v 5:52:14 ráno místního času o síle 4,3 v hloubce 5 km, a to ve východním Turecku s epicentrem 22 km jižně od asi půlmilionového města Malatya. Ano, také tam byla ona katastrofální zemětřesení před rokem a půl. Tentokrát se nic vážného nestalo, pokud se nepočítá vliv na psychický stav tamních obyvatel. Ministr vnitra Ali Yerlikaya oznámil , že situaci sleduje, ale že nebylo zaznamenána žádná negativní událost. mapa zemětřesení v Turecku od počátku srpna 2024 s magnitudem nad 4 (zdroj: emsc-csem.org ) ...