Přeskočit na hlavní obsah

QS hodnocení univerzit pro rok 2023 Turecka, Slovenska a Česka

Existuje celá řada žebříčků univerzit. Aktuální hodnocení QS World University Rankings ukazuje na obrovské rozdíly mezi státy i kontinenty a jejich finančním zázemím, prestiží, podporou ze strany firem i států a dalšími faktory, které mají velký vliv na úspěch a hodnocení univerzit. Je na tom hůř Česko, Slovensko, Turecko?

Pojďme od těch nejlepších. Jsou tři zmiňované země v první desítce?


Světová Top10

Jen málokdo by se netrefil alespoň do jedné univerzity, kdyby měl jmenovat nějakou z top (i kdyby nevěděl o školství vůbec nic):

  1. Massachusetts Institute of Technology (MIT), Cambridge, Massachusetts / USA
  2. University of Cambridge, Cambridge, Velká Británie
  3. Stanford University, Stanford, California / USA
  4. University of Oxford, Oxford, Velká Británie
  5. Harvard University, Cambridge, Massachusetts / USA
  6. California Institute of Technology, Pasadena, California / USA
  7. Imperial College London, Londýn, Velká Británie
  8. University College London (UCL), Londýn, Velká Británie
  9. ETH Zurich (Švýcarský federální technologický institut v Curychu), Curych, Švýcarsko
  10. University of Chicago, Chicago, Illinois / USA

Do světové Top10 se tedy dostaly univerzity pouze ze tří států: USA, Velká Británie, Švýcarsko.



MIMOCHODEM: Hned tři univerzity v Top10 jsou z Cambridge, přestože dvě jsou v USA a jedna ve Velké Británii. Ta americká na severovýchodě země dostala tento název roku 1638 přejmenováním z dosavadního jména Newe Towne právě na počest britského města, resp. tamní univerzity.


Top100 podle zemí, kontinentů, jazyků...

Celkově je ve světové stovce 35 evropských univerzit (zhruba třetina), tedy nejvíc ze všech kontinentů. Ovšem nebýt Velké Británie, tak je Evropa slušný propadák. A co další kontinenty?

  • 30 severní Amerika (USA 27, Kanada 3)
  • 26 Asie (Jižní Korea 6, ČLR 6, Hong Kong 5, Japonsko 5, Singapur 2, Malajsie 1, Tchaj-wan 1)
  • 8 Oceánie (Austrálie 7, Nový Zéland 1)
  • 1 latinská Amerika (Argentina 1)
  • 0 Afrika (nejlepší má na 237. místě University of Cape Town z Jihoafrické republiky; ta je na tom lépe, než nejlépe umístěná česká Univerzita Karlova na 288. místě).

MIMOCHODEM: QS World University Rankings je každoroční publikace hodnocení univerzit od britské společnosti Quacquarelli Symonds.

Jak to vypadá stát po státu v rámci Top100? Na celém světě je to záležitost pouhých 22 států:

  • (27) USA
  • (17) Velká Británie
  • (7) Austrálie
  • (6) Jižní Korea
  • (6) Čínská lidová republika
  • (5) Hong Kong
  • (5) Japonsko
  • (4) Francie
  • (3) Švýcarsko
  • (3) Německo
  • (3) Kanada
  • (2) Švédsko
  • (2) Nizozemsko
  • (2) Singapur
  • (1) Belgie
  • (1) Rusko
  • (1) Dánsko
  • (1) Irsko
  • (1) Malajsie
  • (1) Tchaj-wan
  • (1) Argentina
  • (1) Nový Zéland

Nadpoloviční množství univerzit v Top100 je v anglicky mluvících zemích (USA, Velká Británie, Austrálie, Nový Zéland, Irsko), nemluvě o zemích částečně anglofonních (jako je Kanada).



Evropská Top10

Na "starém kontinentu" je podle nejnovějšího žebříčku těchto deset nejlepších (v závorce pozice na světovém žebříčku):

  1. (2) University of Cambridge, Cambridge, Velká Británie
  2. (4) University of Oxford, Oxford, Velká Británie
  3. (7) Imperial College London, Londýn, Velká Británie
  4. (8) University College London (UCL), Londýn, Velká Británie
  5. (9) ETH Zurich (Švýcarský federální technologický institut v Curychu), Curych, Švýcarsko
  6. (15) The University of Edinburgh, Edinburgh, Velká Británie
  7. (16) EPFL, Lausanne, Švýcarsko
  8. (26) Université PSL, Paříž, Francie
  9. (28) The University of Manchester, Manchester, Velká Británie
  10. (37) King's College London, Londýn, Velká Británie


Desítka nejlepších je podobně strohá co do výčtu zemí. První čtyři jsou ve Velké Británii (a další následují), Švýcarsko a jednou Francie. Ovšem na místech od 10. do 20. místa již začíná být seznam barvitější, protože přibývají univerzity z Německa, Nizozemska. Až v další desítce (od 21. do 30. místa v Evropě) se teprve objevují další státy jako Belgie, Rusko, Švédsko či Dánsko. Až další desítky (od 31. do 40. místa) přináší první univerzity z Irska, Norska a Finska.


Počet evopských univerzit ve světové Top100

Protože evropské univerzity se na prvních stech místech vlastně stále opakují, není těžké mít seznam států s Top100 (v závorce je počet univerzit ve světové stovce):

  1. (17) Velká Británie
  2. (4) Francie
  3. (3) Švýcarsko
  4. (3) Německo
  5. (2) Švédsko
  6. (2) Nizozemsko
  7. (1) Belgie
  8. (1) Rusko
  9. (1) Dánsko
  10. (1) Irsko


Top500: Počet univerzit na stát v Evropě

Co se týče Evropy, tak jednoznačně vede Velká Británie, s velkým odstupem Německo, s dalším odstupem zbytek Evropy. Západní Evropa je na tom ale viditelně lépe. Dalším blokem jsou pobaltské státy (včetně Česka), které několik želízek v Top500 mají. A pak je jihovýchod Evropy od Balkánu po Ukrajinu včetně Slovenska, které nemají ani jednu. Samostatným ostrovem je Řecko, které by se mohlo přiřadit k pobaltským státům.




Top500 vs. Down500: Procento úspěšných univerzit v Evropě

Další úhel pohledu je spíš na školství jako celek. Kolik z hodnocených univerzit v rámci žebříčku je v horních 500? Zde je špičkou Skandinávie s Nizozemskem, které mají všechny či skoro všechny v Top500. Ostatní státy mají více, mnoho až všechny univerzity pod 500. místem (tedy od 500. do 1500. pozice). Velká Británie se ztrácí v záplavě. Má sice velké množství skvělých univerzit, ale také velké množství s horším hodnocením.



Státy v černé barvě nemají v QS hodnocení ani jednu univerzitu bez ohledu na pořadí.


Česko, Slovensko a Turecko v Top1000

Protože univerzity těchto zemí se neumístnily ani ve světové desítce, ani světové stovce, je nutné se podívat na zoubek želízkům v ohni v první tisícovce.



Tři nejlepší univerzity jsou ty české. Pak je chvilku nic, potom postupně čtyři turecké a jedna brněnská. Až od 600. místa začíná mix jak českých a tureckých, ale také slovenských univerzit.

Na jásání to není, vždy se najde někdo ještě horší. Zlepšovat je rozhodně co. Prostě "Hoštice ale nezastavujeme, máme zpoždění, vystoupíte si až ve Volyni."

Jak bychom při myšlence na univerzity mohli parafrázovat výkon československých sprinterů (předposlední, poslední) na atletickém meetingu v Berlíně, které vyhrál Manfred Kocot "Bodaj by sme aj my mali takých Kokotov!"



A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě budovy se v Istanbulu po výbuchu zřítily, hlášena zranění a pohřešovaní

[ aktualizováno v 20:28 ] Opět v Istanbulu se zřítily dokonce dva sousední domy najednou. Stalo se v oblasti, kde domy padají každoročně ( za poslední rok je dnešní případ dokonce již třetí ). Stalo se tak dnes v neděli 22. března 2026 v poledne. Informace o výbuchu plynu coby pravděpodobné příčiny neštěstí dokreslují snímky z okolí, kde řada budov má rozbitá okna. Na místě jsou záchranné složky. Prozatím bylo podle oficiálních informací do nemocnic dopraveno 7 osob ( nyní již devět ). Pátrání po dalších osobách pokračuje. Prozatím nejsou informace o tom, že by se v daných budovách nacházeli cizinci. Finální zpráva říká, že bylo z trosek zachráněno 9 osob s lehkým zraněním, 1 s těžkým zraněním, jedna osoba bohužel nepřežila. Záchranné práce ztěžují podmínky. Uličky v dané oblasti jsou z velkých kostek a navíc velmi úzké, takže se záchranná technika k místu dostává obtížně. Navíc již několik dnů prší a teploty se pohybují jen pod +10 stupni. zdroj: GazeteOksijen.com Guvernér Davut Gül ...

Kouzlo tureckých příjmení: Jak poznat jméno a příjmení?

Velmi neznámé jazyky dovedou zamotat hlavu. Co je jméno, co je příjmení? Jak oslovovat danou osobu? Sice se říká "neber jméno Boží nadarmo", ale toto pravidlo dnes porušíme tím, že použijeme všem známé jméno tureckého prezidenta i jména jeho konkurenta v boji o prezidentský post. Jméno + příjmení Turečtina sice patří s maďarštinou mezi turkické jazyky, ale přece jen jsou mezi nimi opravdu velké odlišnosti. Turečtina na rozdíl od maďarštiny používá stejné pořadí, jaké máme také my, tedy jméno + příjmení ( maďarština má příjmení + jméno, například Orbán Viktor ). Ale zatímco z maďarštiny přece jen řadu křestních jmen známe a rozpoznáme tedy co je jméno a co příjmení, u turečtiny selháváme. Naštěstí ale příjmení bývá na konci. MIMOCHODEM : Protože je řada příjmení příliš častých, volí někteří rodiče pro své děti dvě jména pro lepší rozpoznání. Například turecký prezident se jmenuje Recep Tayyip Erdoğan. Odlišení příjmení Aby se ale přece jen neudělala chyba, používají Turci čast...

Je Turecko stále ostrovem bezpečí na Blízkém východě? Co poslední íránské rakety?

Snad není zprávařské médium, které by poslední týden dokola nepoužilo slova Blízký východ či Střední východ ve spojitosti s válkou, útoky, raketami, výbuchy, oběťmi, útěky do krytů či pryč ze zemí, repatriačními lety. Zmiňuje se skoro deset zemí, ale Turecko ne. Jak je na tom tato země? Změnila středeční a pondělní íránské rakety ( sestřelené silami NATO, jejich trosky dopadly na turecké území ) situaci také pro Turecko? Všechny níže uvedené informace pocházejí z oficiálních stránek ministerstev zahraničních věcí dotčených států. Kde je Střední a Blízký východ? Na tuto otázku nachází odpověď náš více než pět let starý článek  Zeměpisné anomálie Turecka: Střední východ je i v Evropě . National Geographic Society ( Národní zeměpisná společnost ) označuje pojmy Blízký východ a Střední východ stejná území a " obecně se přijímá, že zahrnují země Arabského poloostrova, Kypr, Egypt, Irák, Írán, Izrael, Jordánsko, Libanon, palestinská území, Sýrii a Turecko ". Kde je nebezpečí? Írán ...