Protože volit prezidenta se milostivě povolilo také na zastupitelských úřadech České republiky, možnost v Turecku využily desítky lidí. Jsou čeští voliči v zahraničí opravdu tak mohutnou silou? Je ještě něco, co brání českým občanům volit v zahraničí? Vyhrál by první kolo Petr Pavel i bez hlasů z ciziny?
Máme spoustu otázek, tak si na ně postupně odpovězme.
Ovlivnily volbu hlasy ze zahraničí?
Nejdříve se podívejme, kolik hlasů získali jednotliví kandidáti v prvním kole v Česku a kolik v zahraničí. Pomohly Petr Pavlovi, poškodily Andreje Babiše?
MIMOCHODEM: Turecko zná Babiše velmi dobře, skoro každé dítě jeho jméno vyřkne (aniž tuší, že nějaký Babiš opravdu existuje). V mluveném tureckém slovu ale není vidět, že se to píše s malým B. Znamená to zdrobnělinu slova "otec" (baba), takže se říká babiš nebo babiško (tatínek). V Česku se příjmení Babiš objevilo údajně tak, že se postupně zkomolilo z Fabián > Pabián > Pabiš > Babiš. Podle jiné teorie může jít o upravené slovo "babisch", které má v němčině znamenat "kotě", podle jiného zdroje zase německé slovo "dítě". Němčina toto zná Babisch také jako příjmení. V Polsku znají také formu příjmení Babisz, takže jméno Andeje Babiše v polštině zní Andrej Babisz (což lze v polském tisku vidět). Slovenské zdroje zase uvádějí, že příjmení "Babiš" vzniklo odvozením ze slova "baba" (stará žena).
 |
| platné hlasy prvního kola: zvlášť Turecko, zvlášť zbytek ciziny, zvlášť Česko |
Za stávajícího systému hlasování bylo platných hlasů ze zahraničí celkem 15.881 a hlasů z České republiky bylo 5.578.585. Už při letmém porovnání čísel je vidět nepoměr. Hlasů ze zahraničí bylo pouhých 0,285 %.
Oproti Česku dostala největší procento hlasů Danuše Nerudová, poté Petr Pavel. Nejméně hlasů oproti Česku získal s odstupem Andrej Babiš.
MIMOCHODEM: Za poslední roky znamenala velká písmena AB osobu jménem Andrej Babiš, ale jindy či v minulosti to znamenalo či znamená také (filmové) Ateliéry Barrandov, Adam Bernau (postava ze seriálu Návštěvníci) nebo třeba Air Berlin, Andrea Bocelli, Antonio Banderas nebo Anders Breivik. Až v poslední době se objevující PP (Petr Pavel) může mít jiný význam polypropylen, pápá, pracovní poměr, průkaz původu (třeba u psa), power play, po prodloužení (oboje ze sportu), poštovní přihrádka (ve tvaru p. p.), postavy viz Paulina Pořízková, Priscilla Presley, Pablo Picasso... Označit někoho pouze pomocí iniciálů může být podobný nesmysl, jako chtít pod písmeny UK vidět Ukrajince (protože UK je zkratka z United Kingdom, proto jsou obě písmena velká).
A nyní se pusťme do přímého porovnání hlasů pro oba postupující kandidáty. Modrý pruh jsou hlasy z území České republiky, oranžové ze zahraničí. Protože hlasů ze zahraničí je mizivě málo, nebylo by vidět nic, pokud by na počátku bylo nula hlasů. Proto se pro lepší viditelnost rozdílu posunul začátek tak, aby byl vidět pouze detail rozdílu. Z něho je jasné, že přestože získal Petr Pavel ze zahraničí výrazně víc hlasů, než Andrej Babiš (8884 versus 646, tedy 13,75x více), na jeho vítězství v prvním kole postačily jen hlasy z Česka.
Jak se volilo v Turecku?
Na území Turecké republiky jsou dvě možná hlasovací místa, Velvyslanectví ČR v Ankaře a Generální konzulát ČR v Istanbulu.
Zdaleka nejvíce hlasů získal Petr Pavel, poté Danuše Nerudová. Potom je obrovský rozestup, zbytek ani po sečtení všech dohromady nedá ani polovinu hlasů, které získala "druhá" Danuše Nerudová. Zatímco v Česku se kandidát Andrej Babiš dostal na těsné druhé místo za Petra Pavla, v Turecku byl na šestém místě (třetím místě od konce).
Srovnání volebních okrsků mezi sebou je nutné brát s mírnou rezervou vzhledem k tomu, že počet hlasů je pro seriózní statistické srovnání příliš nízký.
Voliči, kteří odevzdali své hlasy v Istanbulu, podpořily Danuši Nerudovou víc, než v Ankaře. Tam obdržel víc procent Petr Pavel. Překvapily dva hlasy pro Jaroslava Baštu z Ankary.
Zajímavostí při porovnání Česka, ciziny a Turecka je například Pavel Fischer, který obdržel zhruba stejné procento hlasů všude. Obdobné je to u dvou nejslabších kandidátů (Karel Diviš a Tomáš Zima). Jaroslav Bašta získal v Ankaře vyšší procento, než v Česku (Istanbul se nijak neodlišuje od zbytku zahraničí). Další zajímavostí je, že Danuše Nerudová si získala nejvyšší procento hlasů u voličů v Istanbulu, zatímco Ankara se neliší od hlasů v zahraničí. Největší rozdíl Česka a zahraničí (bez ohledu na lokalitu) je u Andreje Babiše, který je u Čechů trvale či aktuálně v zahraničí prakticky nevolitelný.
MIMOCHODEM: V minulých prezidentských volbách roku 2018 kandidoval také Pavel Fisher, který v prvním kole získal 10,23 %, podobně Marek Hilšer získal 8,83 %. Letos ani jeden nezískal ani tolik, co před pěti lety.
Do volebních místností v Turecku přišli nejen ti, co v Turecku bydlí, ale také čeští turisté s volebním průkazem. Proto nelze brát výsledky jako názor české komunity v Turecku už z toho důvodu, že ze vzdálenějších lokalit se voličům moc do Istanbulu či Ankary nechtělo (a z domova zatím volit nelze).
Ovlivňuje zahraničí české volby?
Ano, spíš bohužel ano, dokonce se tím i veřejně chlubí. A nejde o spekulace či jen obvinění, ale přímé přiznání viníka ("...a ještě to drze přiznává", jak bylo řečeno v divadelní hře Vražda v salonním coupé). Rusko oficiálně oznámilo, že prostřednictvím hackerské skupiny #NoName057(16) v prvním kole útočilo na webový portál Ministerstvo zahraničních věcí, kontrolní web a weby a účty na sociálních médiích těch kandidátů, kteří rozhodně nejsou pro-ruští, především Petra Pavla:
- edit.mzv.cz
- sz-home.mzv.cz
- prezident2023.programydovoleb.cz
- www.hlidacstatu.cz
- texty.hlidacstatu.cz
- tomaszima.cz
- generalpavel.cz
Není to zdaleka poprvé, co byl pokus ovlivnit volby také tímto způsobem. Jeden z velkých útoků byl na podzim 2017 ve volbách do parlamentu.
MIMOCHODEM: Jak mohou hackeři zaútočit na servery? Znamená to, že jsou špatně zabezpečené? Použitý útok typu DDoS neznamená průlom do serveru, případně odcizení přihlašovacích údajů. Tento útok využívá běžného přístupu na server, jen požadavků na přístup pošle v jediný okamžik tolik, že server tak "obrovský zájem" už nezvládá.
Naopak na server Volby.cz napadený nebyl a ani nemohl (což tvrdila agentura ČTK). Český statistický úřad oznámil, že "V minulých dnech jsme zaznamenali zvýšený počet přístupů na naše webové stránky, který stále trvá. Z preventivních důvodů jsme proto omezili přístup ze zahraničních internetových adres." Lze tedy očekávat, že také tentokrát budou servery statistického úřadu nepřístupné ze zahraničí, takže jak pro hackerské skupiny, tak pro nás, co v zahraničí žijeme.
Poslední událostí je falešné oznámení o úmrtí kandidáta Petra Pavla z falešné stránky a emailové adresy hromadkova@generalpavel2023.com (správná adresa webu je https://www.generalpavel.cz). Ta vede několika kroky do Ruska a freemail Yandexu. Přesněji řečeno ona doména byla registrována před pouhými 5 dny s adresou ve městě Charlestown, stát Svatý Kryštof a Nevis (ostrovní stát v Karibském moři v Malých Antilách), hosting je ve Švédsku, vlastníkem IP adresy 80.78.27.85 je Peter Kolmisoppi, kde až MX záznamy vedou do Ruska.
Jaký je rozdíl mezi korespondenční volbou a volbou ze zastupitelského úřadu?
Obě možnosti umožňují volit ze zahraničí. Korespondenční volby (hlasování) vyžadují počítač a příslušné technické vybavení. Využívá to řada států, Česká republika bohužel stále ne.
Volba ze zastupitelského úřadu vyžaduje návštěvu českého velvyslanectví či konzulátu (ale nikoli honorární!) a po splnění příslušných náležitostí lze odvolit klasickou "papírovou" metodou.
MIMOCHODEM: Na co se čekalo, když bylo sečteno 99,9 % okrsků? Jednalo se o jediný okrsek, Londýn (tedy Velvyslanectví ČR ve Velké Británii). Tam byl i v předchozích volbách velký zájem, takže zpracování a doručení výsledků trvalo delší dobu. Zároveň hraje svou roli časové pásmo, kdy se může hlasovat o hodinu déle, než v České republice.
Kdy a jak se může volit ze zahraničí?
Česko bohužel patří mezi země, kde pro mnohé volby musí být volič na území České republiky, aby mohl volit. Volby obecně upravuje řada zákonů:
- Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů
- Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů
- Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů
- Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů v hlavě I, § 2 se píše v bodu 4 se píše "Hlasování do Evropského parlamentu probíhá na území České republiky ve stálých volebních okrscích vytvořených podle zvláštního právního předpisu"
- Zákon č. 275/2012 Sb., kde v hlavě I, § 2 se píše v bodu 2 se píše "Hlasování při volbě prezidenta mimo území České republiky probíhá ve zvláštních stálých volebních okrscích vytvořených podle jiného právního předpisu) (dále jen „zvláštní volební okrsek“)"
Existují snahy o změnu, ovšem je to běh na dlouhou trať a úkolů pro přechod k opravdové demokracii je mnoho.
Jednou za pět let snad může každý dojet do Česka / konzulát / velvyslanectví. Nebo ne?
Toto je demagogie z opačného směru. Při poznámce o pěti letech je jasné, že se jedná o prezidentský post. Ovšem ten se volí dvakrát: nejdřív výběr dvou nejlepších, poté finální výběr jednoho z nich o dva týdny později.
Další problém je v tom, že se zdaleka nemusí jednat o snadnou cestu. Například účastníci fotozájezdu na Havajské ostrovy měli k nejbližšímu českému zastupitelství tisíce kilometrů. Ve výsledku je skoro jedno, jestli se jedná o velvyslanectví v japonském Tokiu, konzulát v australském Sydney, nebo Los Angeles v USA (pod které Havajské ostrovy patří). Podobné to je pro všechny ostrovy v Tichém oceánu, dokonce včetně Nového Zélandu (nejbližší je Sydney, vzdálené více než 2000 kilometrů, což je vzdušnou čarou víc než z Prahy do Ankary či do Alžíru v Africe).
Řada dalších zemí to tak snadné nemá. Jsou to například středoamerické či africké země, kde český občan musí cestovat do některé další země, kde nemusí mít bezvízový styk. Potom musí žádat příslušnou cestou o vízum, zaplatit cestu tam a zpět (a navíc dvakrát, v případě prezidentských voleb).
Není to až přílišná buzerace občanů v 21. století?
Korespondenční volba
Jestliže se použije česká fráze "korespondenční volba", zavání klasickou poštou, papírem, vlastnoručním podpisem (skoro i vlastní krví). Realita v 21. století je ale přece jen výrazně odlišná, protože jde o elektronickou volbu s využitím internetu, šifrovaného spojení a přihlášení bezpečně vázané na daného občana.
Proti tomu je hned několik vln odporu. První poukazuje na možné zneužití, které je víc teoretické, než aby to bylo možné ve skutečnosti realizovat. Ono podvádět je možné i u klasických voleb, zde není riziko větší. Elektronická forma ovšem na druhou stranu maže vzdálenosti, takže škodit může nejen někdo přímo ve volební místnosti (v případě klasických voleb), ale odkudkoli na světě (hacker, podsvětí, nepřátelský stát atd.). Do zdárného konce to zatím dotáhlo legendární Estonsko, dále Belgie, Bulharsko nebo třeba Bangladéš (když se držíme jen států na písmeno B). Některé státy použití podmiňují tím, že občan je v zahraničí (jako Francie). Je Česko na tom hůř než Bangladéš, který elektronické hlasování zavedl již roku 2010?
Dalším protiargumentem je fakt, že podobný způsob se používá například u internetového bankovnictví, případně u státních služeb občanům (e-government). Pokud věříme internetovému bankovnictví ve "své" bance, není důvod nevěřit elektronickým volbám. Potom je možné volit třeba z Marsu (pokud nebudou odezvy dané vzdáleností mezi planetami příliš dlouhé).
Další z protiargumentů je to, že kdo nežije v Česku, nemá právo volit. To ovšem odporuje principu občanství a návazným zákonným ustanovením.
Koho se volba mimo ČR týká?
Kdo vlastně je v danou chvíli v zahraničí? Opravdu to nejsou jen turisté. Patří mezi ně také studenti zahraničních středních a vysokých škol.
A v neposlední řadě to jsou státní zaměstnanci, kteří jsou pracovně trvale v zahraničí, například všichni čeští zaměstnanci všech velvyslanectví a konzulátů po celém světě. A nesmíme zapomínat, že to nejsou sami zaměstnanci, ale často i jejich rodiny. A to není zas tak málo.
Přijďte k volbám!
Ať chcete volit AA, AB, AC a tak dále, PO, PP, PTP, nebo třeba ABBA, AC/DC nebo ZZ Top, přijeďte či přileťte do Istanbulu nebo do Ankary volit (tedy Generální konzulát ČR či Velvyslanectví ČR). Můžete si při té příležitosti také projít město jako turisté, sejít se s přáteli, či jen nakoupit. A jste-li blíž kterémukoli jinému zastupitelství České republiky, udělejte totéž. Stále nic není rozhodnuto. Má to smysl.
 |
| podpora českých voličů v Sydney, NSW, Austrálie |
A tak je to v Česku se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat