Přeskočit na hlavní obsah

Istanbul a široké okolí nebude mít co pít

Letošní zimu si v pobřežních částech Turecka velmi pochvalují turisté, ať jde o Istanbul, Bursu, Izmir a další lokality. Je tepleji než obvykle, svítí slunce, neprší, prostě turistický ráj. Ovšem místní se na jasnou oblohu mračí a sami by raději viděli mraky a déšť. Proč, když jim turisté přinášejí peníze? Situace je tragičtější, než se na první pohled zdá, a nejen pro Istanbul, ale i pro Turecko a značnou část Evropy.

Protože peníze nejsou všechno. Zimní období je typické většími srážkami, kdy naprší či nasněží obvykle dost na to, aby se ze zásob v nádržích vydrželo do dalšího období dešťů. Jenže letošní zima má tak málo srážek, že hrozí problémy s dodávkami pitné vody ve vodovodním řadu a případná omezování spotřeby.


jedna z nádrží pro evropskou stranu Istanbulu (stav z ledna 2023; zdroj: DHA)


Problém nemá pouze Istanbul, ale také Bursa nebo Izmir. Podívejme se na situaci ve zmíněných třech největších městech severozápadního Turecka.


Istanbul

Následné grafy ukazují současný stav v porovnání s minulými lety a jen dokazují neutěšený stav. Minulý rok byly nádrže na konci února naplněny z 84,01 %. Ovšem nyní, k 22. únoru 2023, jsou naplněny jen z 35,04 %. To je pro 15. největší velkoměsto na světě (podle OSN z roku 2018) příliš málo.


stav nádrží k 22. 3. 2022 pro Istanbul na konci každého měsíce za poslední rok


Níže uvedený graf uvádí stav k 22. únoru v posledních deseti letech. Na grafu je poměrně jasně patrný sestupný stav v minulých zhruba šesti letech kvůli stále nižšímu množství zimních srážek (výjimkami byly roky 2019 a 2022).



Istanbulské vodovody a kanalizace se pustily do mohutné přestavby distribuční sítě, aby se zamezilo únikům vody ještě z rozvodného potrubí. Také občané jsou nabádáni ke snižování spotřeby. Počet obyvatel Istanbulu neustále stoupá, takže adekvátně stoupá také spotřeba vody.



Plýtvají občané Istanbulu vodou? Porovnejme to s Prahou. Zatímco v Istanbulu byl roku 2021 spotřeba 67,8 m³, v Praze to bylo ve stejném roce asi 41,2 m³ (Istanbul tedy má spotřebu na hlavu o 64 % vyšší). Istanbulčané tedy mají oproti Praženům přece jen nějaké rezervy.


Bursa

Celá provincie má 3,2 milionu obyvatel, samotné město Bursa více než 2 miliony, tedy asi jako kubánská Havana, belgický Brusel, běloruský Minsk nebo japonská Hirošima.

Istanbul je na tom velmi špatně, ale oproti Burse je na tom ještě dobře. Burse zbývá už jen 11,4 % vody.



Naplnění dvou nádrží (obě na jih od města, na západ od hory Uludağ) k 22. únoru v posledních devíti letech nastiňuje letošní katastrofu. Nejenže nádrž Doğancı-1 je na velmi nízkém stavu (nižší byl jen roku 2014; letos bude slavit 40 let od spuštění), nádrž Nilüfer (též jako Doğancı-2 Barajı, uvedená do chodu v srpnu 2007) je v grafu tmavou modrou také i pro rok 2023, ačkoli to není na první pohled vidět. Její stav totiž poklesl pod 1 %, přesněji řečeno uvádějí čistou nulu.


Izmir

Toto velkoměsto má více než 3 milionu obyvatel (a 4,4 milionu v celé provincii), má tedy přibližně stejný počet obyvatel jako řecké Atény, italské Miláno nebo ukrajinský Kyiv.



Situace je horší, než byla v minulém roce, někde je i jen poloviční množství vody.


stav půdy 0-100 cm v Turecku (zdroj: intersucho.cz)


Severní pobřeží Turecka je na tom tradičně skvěle, ovšem zbytek země na tom dobře není. Nejhůř je střední a potom východní Anatolie.

Podle nejnovějších zpráv čelí Turecko nejhoršímu suchu na základě lednových úhrnů srážek za posledních 22 let. Meteorologové, vodohospodáři i zemědělci začínají bít na poplach.

MIMOCHODEM: Svět se dostává do paradoxní situace. Na jednu stranu se hrozí toho, že bude vody moc málo (sladké), na druhou stranu se hrozí toho, že bude vody mnoho (slané).


A co Evropa?

Nečekaně nízké srážky v této zimě (myšleno roční období) trápí nejen Turecko, ale mnohé lokality na severní polokouli. Dokonce i Česko má letošní zimu výrazně nižší úhrn srážek.


stav půdy 0-100 cm ve střední a jižní Evropě (zdroj: intersucho.cz)


To ale není nic oproti zemi, která je vodou obklopena. Ministr životního prostředí Francie Christophe Bechu oznámil, že Francie čelí od suché zimy roku 1959 nejhoršímu suchu (tedy po 64 letech), proto hodlá od března zavést v části země omezení odběru vody. To je obvyklejší v létě, ale rozhodně ne v zimě.


Maroko 18. února 2023 (zdroj: atalayar.com)


Na jih od Francie leží (kromě jiného) také na severoafrickém pobřeží Maroko. A právě tam by neznalý člověk spíš čekal poušť a teplejší a sušší počasí. Ale právě tam sněhová bouře zasypala 87 vesnic a odřízla je tak od okolí sněhovou pokrývkou, místy až 2,2 metrů silnou.


situace v Benátkách 20. února 2023 (zdroj: ilgazzettino.it)


Italské Benátky jsou městem, které zažívá ekologickou katastrofu a ještě je na to pyšné. Město se dlouhou dobu propadá do země, takže je zaplavováno vodou, na což si za staletí zvyklo a vodní dopravu má jako základní. Letošní únor ale zažívají něco neuvěřitelného. Není voda, hladina poklesla o 66 centimetrů. Mnohé kanály jsou na suchu, lodní doprava kolabuje. To je právě v době karnevalu (4. až 21. února 2023) obchodně velmi nepříjemné. Hladina vody je rozkolísaná, jak ukazuje následující graf.


zdroj: VeneziaToday.it


Takto si asi "suchý únor" málokdo představoval...

Patrik Veselík

ZDROJE:

Istanbul: www.iski.istanbul
Bursa: www.buski.gov.tr
Izmir: www.izsu.gov.tr

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Mapa Turecka s aktuální pozicí požárů

 Agentura AA zveřejnila souhrn aktuálních informací k současné vlně požárů, tedy počínaje 28. červencem, tedy z před šesti dny. Dosavadní skóre po půl dnech je následující: 85 požárů, 74 pod kontrolou, 11 hoří (30.7.) 98 požárů, 88 pod kontrolou, 10 hoří (31.7., viz  článek s detailním seznamem ) 107 požárů, 98 pod kontrolou, 9 hoří (31.7. v noci) 112 požárů, 107 pod kontrolou, 5 hoří (1.8. dopoledne) 129 požárů, 122 pod kontrolou, 7 hoří (v noci z 1. na 2. srpna) 132 požárů, 125 pod kontrolou, 7 hoří (2. srpna) zdroj: hurriyet.com.tr Jen v okresu Manavgat shořelo 30632 hektarů, jak bylo změřeno ze satelitních snímků. Teplota na povrchu dosahovala 95 stupňů. Snímky pořídily satelity Landsat-8 OLI (Operational Land Imager) z USA a Sentinel-2 (EU) 31. července 2021. Přestože na mapě není zakreslen požár v Manavgatu, jiné zdroje hovoří o tom, že požár stále není dohašen (včetně informací samotného ministerstva). Kde je neustále aktuální mapa požárů v Turecku, Řecku a okolí? ...

Dvě budovy se v Istanbulu po výbuchu zřítily, hlášena zranění a pohřešovaní

[ aktualizováno v 20:28 ] Opět v Istanbulu se zřítily dokonce dva sousední domy najednou. Stalo se v oblasti, kde domy padají každoročně ( za poslední rok je dnešní případ dokonce již třetí ). Stalo se tak dnes v neděli 22. března 2026 v poledne. Informace o výbuchu plynu coby pravděpodobné příčiny neštěstí dokreslují snímky z okolí, kde řada budov má rozbitá okna. Na místě jsou záchranné složky. Prozatím bylo podle oficiálních informací do nemocnic dopraveno 7 osob ( nyní již devět ). Pátrání po dalších osobách pokračuje. Prozatím nejsou informace o tom, že by se v daných budovách nacházeli cizinci. Finální zpráva říká, že bylo z trosek zachráněno 9 osob s lehkým zraněním, 1 s těžkým zraněním, jedna osoba bohužel nepřežila. Záchranné práce ztěžují podmínky. Uličky v dané oblasti jsou z velkých kostek a navíc velmi úzké, takže se záchranná technika k místu dostává obtížně. Navíc již několik dnů prší a teploty se pohybují jen pod +10 stupni. zdroj: GazeteOksijen.com Guvernér Davut Gül ...

Kouzlo tureckých příjmení: Jak poznat jméno a příjmení?

Velmi neznámé jazyky dovedou zamotat hlavu. Co je jméno, co je příjmení? Jak oslovovat danou osobu? Sice se říká "neber jméno Boží nadarmo", ale toto pravidlo dnes porušíme tím, že použijeme všem známé jméno tureckého prezidenta i jména jeho konkurenta v boji o prezidentský post. Jméno + příjmení Turečtina sice patří s maďarštinou mezi turkické jazyky, ale přece jen jsou mezi nimi opravdu velké odlišnosti. Turečtina na rozdíl od maďarštiny používá stejné pořadí, jaké máme také my, tedy jméno + příjmení ( maďarština má příjmení + jméno, například Orbán Viktor ). Ale zatímco z maďarštiny přece jen řadu křestních jmen známe a rozpoznáme tedy co je jméno a co příjmení, u turečtiny selháváme. Naštěstí ale příjmení bývá na konci. MIMOCHODEM : Protože je řada příjmení příliš častých, volí někteří rodiče pro své děti dvě jména pro lepší rozpoznání. Například turecký prezident se jmenuje Recep Tayyip Erdoğan. Odlišení příjmení Aby se ale přece jen neudělala chyba, používají Turci čast...