Přeskočit na hlavní obsah

Istanbul a široké okolí nebude mít co pít

Letošní zimu si v pobřežních částech Turecka velmi pochvalují turisté, ať jde o Istanbul, Bursu, Izmir a další lokality. Je tepleji než obvykle, svítí slunce, neprší, prostě turistický ráj. Ovšem místní se na jasnou oblohu mračí a sami by raději viděli mraky a déšť. Proč, když jim turisté přinášejí peníze? Situace je tragičtější, než se na první pohled zdá, a nejen pro Istanbul, ale i pro Turecko a značnou část Evropy.

Protože peníze nejsou všechno. Zimní období je typické většími srážkami, kdy naprší či nasněží obvykle dost na to, aby se ze zásob v nádržích vydrželo do dalšího období dešťů. Jenže letošní zima má tak málo srážek, že hrozí problémy s dodávkami pitné vody ve vodovodním řadu a případná omezování spotřeby.


jedna z nádrží pro evropskou stranu Istanbulu (stav z ledna 2023; zdroj: DHA)


Problém nemá pouze Istanbul, ale také Bursa nebo Izmir. Podívejme se na situaci ve zmíněných třech největších městech severozápadního Turecka.


Istanbul

Následné grafy ukazují současný stav v porovnání s minulými lety a jen dokazují neutěšený stav. Minulý rok byly nádrže na konci února naplněny z 84,01 %. Ovšem nyní, k 22. únoru 2023, jsou naplněny jen z 35,04 %. To je pro 15. největší velkoměsto na světě (podle OSN z roku 2018) příliš málo.


stav nádrží k 22. 3. 2022 pro Istanbul na konci každého měsíce za poslední rok


Níže uvedený graf uvádí stav k 22. únoru v posledních deseti letech. Na grafu je poměrně jasně patrný sestupný stav v minulých zhruba šesti letech kvůli stále nižšímu množství zimních srážek (výjimkami byly roky 2019 a 2022).



Istanbulské vodovody a kanalizace se pustily do mohutné přestavby distribuční sítě, aby se zamezilo únikům vody ještě z rozvodného potrubí. Také občané jsou nabádáni ke snižování spotřeby. Počet obyvatel Istanbulu neustále stoupá, takže adekvátně stoupá také spotřeba vody.



Plýtvají občané Istanbulu vodou? Porovnejme to s Prahou. Zatímco v Istanbulu byl roku 2021 spotřeba 67,8 m³, v Praze to bylo ve stejném roce asi 41,2 m³ (Istanbul tedy má spotřebu na hlavu o 64 % vyšší). Istanbulčané tedy mají oproti Praženům přece jen nějaké rezervy.


Bursa

Celá provincie má 3,2 milionu obyvatel, samotné město Bursa více než 2 miliony, tedy asi jako kubánská Havana, belgický Brusel, běloruský Minsk nebo japonská Hirošima.

Istanbul je na tom velmi špatně, ale oproti Burse je na tom ještě dobře. Burse zbývá už jen 11,4 % vody.



Naplnění dvou nádrží (obě na jih od města, na západ od hory Uludağ) k 22. únoru v posledních devíti letech nastiňuje letošní katastrofu. Nejenže nádrž Doğancı-1 je na velmi nízkém stavu (nižší byl jen roku 2014; letos bude slavit 40 let od spuštění), nádrž Nilüfer (též jako Doğancı-2 Barajı, uvedená do chodu v srpnu 2007) je v grafu tmavou modrou také i pro rok 2023, ačkoli to není na první pohled vidět. Její stav totiž poklesl pod 1 %, přesněji řečeno uvádějí čistou nulu.


Izmir

Toto velkoměsto má více než 3 milionu obyvatel (a 4,4 milionu v celé provincii), má tedy přibližně stejný počet obyvatel jako řecké Atény, italské Miláno nebo ukrajinský Kyiv.



Situace je horší, než byla v minulém roce, někde je i jen poloviční množství vody.


stav půdy 0-100 cm v Turecku (zdroj: intersucho.cz)


Severní pobřeží Turecka je na tom tradičně skvěle, ovšem zbytek země na tom dobře není. Nejhůř je střední a potom východní Anatolie.

Podle nejnovějších zpráv čelí Turecko nejhoršímu suchu na základě lednových úhrnů srážek za posledních 22 let. Meteorologové, vodohospodáři i zemědělci začínají bít na poplach.

MIMOCHODEM: Svět se dostává do paradoxní situace. Na jednu stranu se hrozí toho, že bude vody moc málo (sladké), na druhou stranu se hrozí toho, že bude vody mnoho (slané).


A co Evropa?

Nečekaně nízké srážky v této zimě (myšleno roční období) trápí nejen Turecko, ale mnohé lokality na severní polokouli. Dokonce i Česko má letošní zimu výrazně nižší úhrn srážek.


stav půdy 0-100 cm ve střední a jižní Evropě (zdroj: intersucho.cz)


To ale není nic oproti zemi, která je vodou obklopena. Ministr životního prostředí Francie Christophe Bechu oznámil, že Francie čelí od suché zimy roku 1959 nejhoršímu suchu (tedy po 64 letech), proto hodlá od března zavést v části země omezení odběru vody. To je obvyklejší v létě, ale rozhodně ne v zimě.


Maroko 18. února 2023 (zdroj: atalayar.com)


Na jih od Francie leží (kromě jiného) také na severoafrickém pobřeží Maroko. A právě tam by neznalý člověk spíš čekal poušť a teplejší a sušší počasí. Ale právě tam sněhová bouře zasypala 87 vesnic a odřízla je tak od okolí sněhovou pokrývkou, místy až 2,2 metrů silnou.


situace v Benátkách 20. února 2023 (zdroj: ilgazzettino.it)


Italské Benátky jsou městem, které zažívá ekologickou katastrofu a ještě je na to pyšné. Město se dlouhou dobu propadá do země, takže je zaplavováno vodou, na což si za staletí zvyklo a vodní dopravu má jako základní. Letošní únor ale zažívají něco neuvěřitelného. Není voda, hladina poklesla o 66 centimetrů. Mnohé kanály jsou na suchu, lodní doprava kolabuje. To je právě v době karnevalu (4. až 21. února 2023) obchodně velmi nepříjemné. Hladina vody je rozkolísaná, jak ukazuje následující graf.


zdroj: VeneziaToday.it


Takto si asi "suchý únor" málokdo představoval...

Patrik Veselík

ZDROJE:

Istanbul: www.iski.istanbul
Bursa: www.buski.gov.tr
Izmir: www.izsu.gov.tr

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě zemětřesení v Turecku o síle nad 5

[ AKTUALIZACE V 23:24 ] Dnes zažilo Turecko dvě nezávislá zemětřesení, která ovlivnila různá místa země. Vyděsily jak místní, tak turisty. Ministr zdravotnictví Fahrettin Koca při prvotní informaci neuvedl žádné případy zranění či úmrtí. Následně byla informace aktualizována. Zemětřesení v 16:16 tureckého času První zemětřesení se odehrálo sice mimo území Turecka, ale ovlivnilo široké území celého Antalyjského zálivu včetně turistických regionů Antalya, Side či Alanya, stejně tak jako Kypru. Toto zemětřesení mělo epicentrum mimo velké zlomy. Podle serveru EMSC zemětřesení mělo pocítit 34 milionu lidí. Později byla síla zemětřesení snížena na 4,7. Také vzdálenost asi 100 kilometrů od tureckých břehů snížila vliv na úroveň jen pocitovou, někdy ani to ne. 177 osob nahlásilo svůj pohled na zemětřesení Zemětřesení ve 20:48 tureckého času Druhé zemětřesení s magnitudem 5,2 se odehrálo na východě Turecka. Epicentrum se nacházelo 11 km od města Malatya (v okrese Yešilyurt), poblíž zlomu, na

Jaká je aktuální kvalita vody na tureckých plážích?

Dovolenkáře bažící po čisté vodě i pláži nejvíc zajímají právě tyto informace. Ale jak se k nim dostat? Ptát se po různých skupinách na sociálních sítích je jedna možnost, ale ještě lepší je mít jeden zdroj pro všechny pláže v celém Turecku. Zde velmi pomáhá turecké Ministerstvo zdravotnictví. To nejenže nechává pravidelně na všech veřejných plážích testovat kvalitu, ale také informace shromažďuje a zveřejňuje ve veřejně dostupné mapě. zdroj:  https://yuzme.saglik.gov.tr/ Čísla na mapě značí počet pláží v daném místě, které jsou pod kontrolou ministerstva. Po přiblížení je možné pro přiblížení kliknout na modře orámovanou oblast daného regionu, případně rolovat kolečkem na myši do té míry, až nebude k dispozici žádné číslo ( tedy budou vidět všechny pláže jednotlivě ). Mapa má problém s vykreslováním ikon u konkrétních pláží ( testováno na Windows i Androidu, Google Chrome, Mozilla Firefox, MS Edge či Samsung Internet, všude stejný výsledek ), což kazí záměr rychle se zorientovat ve de

Jak vidí USA bezpečnost v Evropě? Doporučují jezdit do Turecka?

[ AKTUALIZACE 4. 8. 2023 ] Snad každý stát na světě sleduje bezpečnostní situaci v ostatních zemích a doporučuje svým občanům kam jezdit, kde si dávat větší pozor a kam nejezdit vůbec. Spojené státy americké to samozřejmě dělají také. Jaký je jejich úhel pohledu na bezpečnost napříč Evropou a okolím? Ano, je to překvapení. Typicky od 4. či 5. října 2022 platí aktuální situace, zveřejněná na stránce https://travelmaps.state.gov/TSGMap/ . Písková barva (či chcete-li světle žlutá) znamená nejlepší hodnocení, tedy normální situaci. Je to překvapivě nejen Irsko, Portugalsko nebo Uzbekistán, ale celý pás podél bojujících stran, tedy od Skandinávie přes pobaltské státy, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Žlutá barva znamená zvýšenou opatrnost. Sem spadá celá západní Evropa včetně Česka, dále západní Balkán, Turecko, Kazachstán, Turkmenistán, dále Maroko, Tunisko a další. Co je na Česku špatně? To lze zjistit po rozkliknutí Česka na dané mapě. Ale překvapení poté trvá,