Již je rozhodnuto, budoucí prezident již jednoznačně zvolen. Ovšem tím se vše neuzavírá. Které země lákají příznivce Andreje Babiše a které zase Petra Pavla? A jak se volilo v Istanbulu či Ankaře letos a jak v minulých prezidentských volbách?
Na začátek musíme vymezit kdo vlastně volil a co to znamená. Rozhodně nelze říct, že se jedná o názor těch českých občanů, které v daných zemích trvale bydlí, protože ti mají tyto možnosti:
- jsou na voličském seznamu v dané zemi a opravdu volili
- jsou na voličském seznamu v dané zemi, ale nevolili
- jsou na voličském seznamu svého bydliště ČR a tam volili
- jsou na voličském seznamu svého bydliště ČR, ale nevolili
- zařídili si voličský průkaz a volili
- zařídili si voličský průkaz, ale nevolili
Kromě nich mohou v daném místě volit ti, kteří:
- tam dočasně pracují (viz vojáci české armády na misi)
- tam jsou na dovolené a mají voličský průkaz
- jsou zaměstnanci českého zastupitelského úřadu
Možností je tedy více než dost, určitě by se našly i další (že splnili kdekoli svou "občanskou povinnost" a volili, ale jejich hlas byl neplatný atd).
Každopádně když někdo volil v dané zemi, tak to znamená, že má k dané zemi nějaký vztah.
Kde vyhrál Petr Pavel v druhém kole?
Sem ani mapa nepatří, protože vyhrál ve všech státech, pouze v Rusku byla plichta (17 hlasů pro Petra Pavla, 17 hlasů pro Andreje Babiše).
Kolik procent získal Andrej Babiš v druhém kole?
Zařazení do mapy podle kategorií ledacos objasňuje. Tu je detail Evropy a blízkého okolí...
...a tady je celý svět:
Které země jsou v které kategorii?
Tu je slovní popis výše uvedené mapy:
0 až 1 %. Ta nula na začátku je míněna vážně. Jsou skutečně i takové země, kde Andrej Babiš nezískal v druhém kole ani jediný hlas. Jedná se typicky o státy severních břehů Indického oceánu (od Íránu přes Indii po Myanmar), západní polovina Afriky (s výjimkou Maroka) a samostatné "ostrovy" Alžírska, Běloruska a Japonska a Tchaj-wanu.
1 až 5 %. Tato kategorie by se snadno dala označit jako evropská, protože se v ní shodli voliči od Turecka či Ukrajiny po Irsko či Portugalsko, také Izrael, Jordánsko a Spojené arabské emiráty, dále jihovýchodní Asie (Indonésie, Malajsie, Filipíny) na americkém kontinentu Kanada, Kolumbie, Brazílie a Chile.
5 až 10 %. Tato kategorie se zase dá označit jako arabská, protože se na ní shodly především arabské, také Balkán (od Černé Hory přes Bulharsko po Řecko), Norsko a Lotyšsko, dále Mexiko a USA, Peru a státy bývalé Indočíny (přesněji Vietnam s Thajskem).
10 až 20 %. Tolik procent hlasů obdržel v druhém kole Andrej Babiš dostal v do určité míry pohnutých zemích, tedy Číně, Kambodži, Sýrii, Argentině, Zambii, Jižní Koreji, Austrálii, či Moldavsku. Zaujme také řekněme státy "velkého Uherska", tedy Slovensko, Maďarsko a Chorvatsko.
20 až 40 %. Do této kategorie patří již výrazně pohnuté postsovětské státy či dodnes silně pro-ruské státy, viz Kuba, Srbsko a Kosovo, Ázerbájdžán, Kazachstán a Mongolsko.
Nad 40 %. Tolik procent získal Andrej Babiš v druhé prezidentské volbě v Rusku, Uzbekistánu a v Kuvajtu.
Proč v daném státě volili čeští občané tak či onak, to je téma na odborný rozbor, navíc týmem odborníků přes sociologii až po politologii či žurnalistiku. Má na to vliv třeba motivace občanů proč být zrovna v daném státě, jaká je úroveň tisku a obvyklého postoje v daném státě, jaké zpoždění mají zprávy z České republiky a do jaké míry jsou sledovány apod. Například v prvním kole mnozí voliči v zahraničí nezaregistrovali vlnu negativních informací o Danuši Nerudové, které viditelně snížily počty hlasů v Česku, zatímco zahraničí se to příliš nedotklo.
Kde v druhém kole Andreji Babišovi dali více hlasů?
Druhé kolo mělo jen dvě možnosti koho volit. Většina voličů nepostupujících kandidátů volila Petra Pavla, někteří volili Andreje Babiše. Dalo by se očekávat, že oba dostanou více hlasů. Voliči v některých státech ukázali i opak.
Nějaké regionální vzorce chování z mapy vidět jsou. Například ve většině afrických států nedostal Andrej Babiš ani jeden hlas ani v jednom kole (typicky západní Afrika), podobně v Íránu a Pákistánu, Myanmaru nebo na Tchaj-wanu. Východní Evropa nedala žádný hlas, nebo hlasy ubyly (Bělorusko, Ukrajina, Polsko, Litva, Lotyšsko). Jsou to státy, které mají společný nedávný či současný boj proti nesvobodě až totalitě či koloniální okupaci.
Oranžově jsou vyznačeny státy, kde Andrej Babiš získal hlasy v obou kolech, ale v druhém kole hlasy ani nepřibyly, ani neubyly (dostal stejně, měřeno v počtu hlasů).
Nárůst hlasů do 100 % (žlutě) zaznamenala svorně západní Evropa, Slovensko a Rakousko, část Balkánu (myšleno poloostrov a nikoli sýr), USA, západ jižní Ameriky nebo Čína a bývalá Indočína (Vietnam, Kambodža, Thajsko) a .
Nárůst o více než 100 % (světle zeleně) je v pruhu uprostřed Evropy ze severu na jih (Německo - Švýcarsko - Itálie), Maďarsko a Chorvatsko, Řecko, Egypt, Finsko, Rusko a Kazachstán, Portugalsko a Irsko, Kanada, Austrálie či Jižní Korea. Tyto státy jsou buď brány mezi lidem jako útočiště při emigraci hodně daleko od svých zemí / problémů / obojího (tedy Kanada, Austrálie), nebo země pod minulým či aktuálním vlivem Ruska / Sovětského svazu. Nejvyšší nárůst byl v Chorvatsku (800 %), Jižní Koreji (700 %) a Kosovo (233 %).
Zvláštní kategorií jsou státy (tmavě zeleně), kde Andrej Babiš v prvním kole nezískal ani jeden hlas, v druhém kole ano (takže nárůst nelze při počáteční nule vypočítat). Sem patří Rumunsko a Moldavsko, Albánie a Černá Hora, Maroko a Tunisko, Etopie, Gruzie, Filipíny.
Přišlo napodruhé víc lidí?
Protože není pevně dán počet potenciálních voličů, nelze jednoznačně vyvozovat závěry. Ovlivnit to mohli turisté (kteří se účastnili jen jednoho kola), přiliš neaktivní místní voliči v prvním či druhém kole atd.
Červeně jsou vyznačeny státy, kde bylo odevzdáno v druhém kole méně hlasů, než v kole prvním. Zde na první pohled vystupují dvě skupiny států. První je Lotyšsko s Estonskem, druhá a větší je pás z Evropy k Indii, tedy od Turecka přes Sýrii a Irák po Írán, potažmo přerušovaná přímka od Černé Hory po Myanmar a Kambodžu. Také zde se od svého okolí odlišují voliči v jihoafrické Zambii, stejně jako v ostatních mapách.
Oranžové státy mají nárůst do 25 %, kam patří především východ (Slovensko a Polsko), Bulharsko, Rusko, Čína, Jižní Korea či Peru.
Žluté státy mají nárůst do 50 % hlasů, což je většina amerického kontinentu, Skandinávie, Bělorusko a Ukrajina, Pákistán s Indií, Arménie s Ázerbájdžánem, dálně východní ostrovní pás od Japonska přes Tchaj-wan a Filipíny po Malajsii, pak už následují samostatné země.
Světle zelené státy mají nárůst hlasů do 100 %, tedy opět středoevropský pás Německo - Švýcarsko - Itálie (ten jsme viděli v nárůstu hlasů Andreji Babišovi v kategorii nad 100 %), Velká Británie s Irskem, severobalkánský pás (Rumunsko, Maďarsko, Bosna a Hercegovina).
Právě onen severobalkánský pás je v tmavě zelené kategorii nárůstu hlasů nad 100 % doplněn na jedné straně Moldavskem, na druhé straně Chorvatskem a Slovinskem a dole Kosovem. Podobně Saúdskou Arábii, Katar a Izrael (světle zeleně, do 100 %) doplnily Spojené arabské emiráty a Jordánsko. Mezi další státy s tak masivním nárůstem hlasů patří Thajsko a Indonésie, dále už samostatné státy jako Maroko, Etiopie (také zde bylo pro Andreje Babiše odevzdáno v druhém kole výrazně víc hlasů) a další.
Jak se volilo v Turecku?
Jak už bylo naznačeno výše, v druhém kole volilo v Turecku méně občanů. Přesněji řečeno volilo výrazně méně voličů v Istanbulu (72 > 64), v Ankaře o jednoho navíc (16 > 17). V obou kolech obdržel Andrej Babiš po jednom hlasu (v prvním kole v Istanbulu, ve druhém kole v Ankaře). Ostatní hlasy patřily buď Petru Pavlovi, nebo jiným kandidátům. Zatímco v prvním kole v Ankaře vyhrál Petr Pavel drtivě i nad Danuší Nerudovou (10 : 4), v Istanbulu to bylo těsné (35 : 27).
Že je Ankara menší a méně láká turisty oproti Istanbulu, to je docela jasné. V prvním kole voleb roku 2018 ale nastala anomálie, kdy v Ankaře nečekaně volilo dokonce víc lidí, než v Istanbulu a víc než v Ankaře kdy jindy.
Bohužel se nepodařilo získat počet hlasů z volebního seznamu v Turecku a počet hlasů s voličským průkazem, takže není možné oddělit názor turistů od těch českých občanů, kteří v Turecku žijí trvale.
Co je na hlasech z Turecka jinak oproti hlasů v z Česka? Voliči, kteří odevzdali hlas v Turecku, neslyší na populismus, neserióznost, nepravdy až lži v kampani či vyvolávání často umělého strachu. Naopak dávají důraz na serióznost kandidáta na prezidentský post. Hlasy z ostatních zemí světa mimo Česko vypadají také tak. V minulých volbách sice Miloš Zeman získal také nějaké hlasy (ale protikandidát měl vždy více), v těchto volbách v Turecku Andrej Babiš drtivě prohrál.
A tak je to na tom světě se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat