Přeskočit na hlavní obsah

Prezidentské volby v Turecku: v červnu, o měsíc dřív, o rok později?

Turecko se v řadě úhlů pohledů vymyká běžným postupům a praktikám. Letos se mají konat volby do tureckého parlamentu a zároveň prezidentské volby, protože se Turecko změnilo na prezidentskou republiku před krátkou dobou. Během jediného měsíce se radikálně mění názor na termín trvání voleb, až do podle některých odporuje ústavě.

Volby se mají konat v neděli 18. června (tedy první kolo), druhé kolo dva týdny poté. Současný prezident ale uvažuje, že by se volby konaly o měsíc dříve, tedy 14. května (první kolo).

MIMOCHODEM: Volba právě 14. května má více účelů. Jednak se zkracuje opozici čas na kampaň (vládní strany mají již nyní mnoho prostoru v médiích, takže jim to nijak neuškodí), jednak to má být odkaz na 14. května 1950, kdy skončila v Turecku vláda jedné strany.


emblém prezidenta Turecké republiky



Proč by se to mělo měnit? Navíc opět?

Protože člověk míní, zemětřesení mění. Lednový přesun termínu o měsíc dřív (takže namísto 5 měsíců mají běžné politické strany najednou jen 4 měsíce na kampaň) se najednou nehodí. Proč? Jedna stránka je zcela lidská až humánní. Lidé v řadě provincií mají opravdu jiné starosti než volby. Na druhou stranu právě titíž lidé by rádi vyjádřili svou volbou názor na některé politiky. Lze si tedy představit, že právě ti dotyční politici si turecké "zúčtujem spolu" nemohou a nechtějí dovolit, takže jsou hlasy o posunutí květnového termínu voleb o jeden rok.

MIMOCHODEM: Poslední zásadní změnou ve volbách do parlamentu (Velké národní shromáždění) bylo roku 1995 snížení minimálního věku z 20 na 18 let a zvýšení počtu členů parlamentu na 550 z dosavadních 450 (to bylo stanovenou novou ústavou z roku 1961). Také se umožnilo volit vězňům a osobám v celách předběžného zadržení. A tak se stalo, že tentýž rok se na premiérský post dostal za prvé mladší ročník, za druhé žena (poprvé v Turecku), kterou byla Tansu Čiller (ročník 1946), ekonomka z Istanbulu (v okamžiku zvolení jí nebylo ani 50 let). V té době byl i v Česku premiérem jednak ekonom, jednak původem z největšího města země, Václav Klaus (ročník 1941). Dalším premiérem těsně pod 50 let se roku 2003 stal Recep Tayyip Erdoğan. Tento týden mu bude 69 let (26. února). Ale zpět k parlamentu. Referendum roku 2017 a následné volby roku 2018 přinesly menší změnu, kdy se počet členů zvýšil z 550 na 600.

Jenže volby do parlamentu není volba jestli rohlíky nebo housky (i když...) a nelze s termínem házet sem tam. Posunutí voleb totiž znamená, že se prodlouží funkční období jak parlamentu, tak prezidenta. A to logicky odporuje tureckým zákonům.


Odvolávám co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil

Představitelé vlády nyní jednoznačně uvádějí, že termín voleb platí (ovšem ten již změněný, květnový) a že se měnit nebude (tedy znovu).

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Mapa Turecka s aktuální pozicí požárů

 Agentura AA zveřejnila souhrn aktuálních informací k současné vlně požárů, tedy počínaje 28. červencem, tedy z před šesti dny. Dosavadní skóre po půl dnech je následující: 85 požárů, 74 pod kontrolou, 11 hoří (30.7.) 98 požárů, 88 pod kontrolou, 10 hoří (31.7., viz  článek s detailním seznamem ) 107 požárů, 98 pod kontrolou, 9 hoří (31.7. v noci) 112 požárů, 107 pod kontrolou, 5 hoří (1.8. dopoledne) 129 požárů, 122 pod kontrolou, 7 hoří (v noci z 1. na 2. srpna) 132 požárů, 125 pod kontrolou, 7 hoří (2. srpna) zdroj: hurriyet.com.tr Jen v okresu Manavgat shořelo 30632 hektarů, jak bylo změřeno ze satelitních snímků. Teplota na povrchu dosahovala 95 stupňů. Snímky pořídily satelity Landsat-8 OLI (Operational Land Imager) z USA a Sentinel-2 (EU) 31. července 2021. Přestože na mapě není zakreslen požár v Manavgatu, jiné zdroje hovoří o tom, že požár stále není dohašen (včetně informací samotného ministerstva). Kde je neustále aktuální mapa požárů v Turecku, Řecku a okolí? ...

Dvě budovy se v Istanbulu po výbuchu zřítily, hlášena zranění a pohřešovaní

[ aktualizováno v 20:28 ] Opět v Istanbulu se zřítily dokonce dva sousední domy najednou. Stalo se v oblasti, kde domy padají každoročně ( za poslední rok je dnešní případ dokonce již třetí ). Stalo se tak dnes v neděli 22. března 2026 v poledne. Informace o výbuchu plynu coby pravděpodobné příčiny neštěstí dokreslují snímky z okolí, kde řada budov má rozbitá okna. Na místě jsou záchranné složky. Prozatím bylo podle oficiálních informací do nemocnic dopraveno 7 osob ( nyní již devět ). Pátrání po dalších osobách pokračuje. Prozatím nejsou informace o tom, že by se v daných budovách nacházeli cizinci. Finální zpráva říká, že bylo z trosek zachráněno 9 osob s lehkým zraněním, 1 s těžkým zraněním, jedna osoba bohužel nepřežila. Záchranné práce ztěžují podmínky. Uličky v dané oblasti jsou z velkých kostek a navíc velmi úzké, takže se záchranná technika k místu dostává obtížně. Navíc již několik dnů prší a teploty se pohybují jen pod +10 stupni. zdroj: GazeteOksijen.com Guvernér Davut Gül ...

Kouzlo tureckých příjmení: Jak poznat jméno a příjmení?

Velmi neznámé jazyky dovedou zamotat hlavu. Co je jméno, co je příjmení? Jak oslovovat danou osobu? Sice se říká "neber jméno Boží nadarmo", ale toto pravidlo dnes porušíme tím, že použijeme všem známé jméno tureckého prezidenta i jména jeho konkurenta v boji o prezidentský post. Jméno + příjmení Turečtina sice patří s maďarštinou mezi turkické jazyky, ale přece jen jsou mezi nimi opravdu velké odlišnosti. Turečtina na rozdíl od maďarštiny používá stejné pořadí, jaké máme také my, tedy jméno + příjmení ( maďarština má příjmení + jméno, například Orbán Viktor ). Ale zatímco z maďarštiny přece jen řadu křestních jmen známe a rozpoznáme tedy co je jméno a co příjmení, u turečtiny selháváme. Naštěstí ale příjmení bývá na konci. MIMOCHODEM : Protože je řada příjmení příliš častých, volí někteří rodiče pro své děti dvě jména pro lepší rozpoznání. Například turecký prezident se jmenuje Recep Tayyip Erdoğan. Odlišení příjmení Aby se ale přece jen neudělala chyba, používají Turci čast...