Když se řekne procesor, vybavíme si počítač, špičkové technologie, vybavíme si značky jako AMD Fujitsu, IBM nebo Intel (v abecedním pořadí), jejich chlazení, továrny na jejich výrobu, zastarávání toho všeho a řadu dalších. A teď se dozvídáme, že také Turecko se o něco takového snaží. Jakože cože?
Oním "pachatelem" je společnost Yongatek Microelectronics, sídlící v istanbulském Teknoparku İstanbul, procesor se má jmenovat "Kırmık".
Procesor nemá být čistě obecným procesorem, které známe z našich počítačů (typicky značek Intel nebo AMD), ale specializovaným procesorem na zpracování videa (dříve by se řeklo DSP, digitální signálový procesor). To jej předurčuje pro průmysl a řadu návazných odvětví (tedy tam, kde sice je uvnitř procesor, ale celek nenazýváme počítač, ale třeba auto, lokomotiva, raketa, myčka nádobí...). Je založen na příkazové sadě RISC-V, která je pro zájemce k dispozici zdarma (není třeba platit za licenci, což je obvyklé pro drtivou většinu rodin, viz x86/x64 Intelu, dále ARM atd.).
Klíčovou součástí Kırmıku = systému na čipu (SoC, system-on-chip; nepoužívejte prosím familiární označení "socka") specializovaného na video je H.264 koder / dekoder (Elmas™), další je šifrování pro video bezpečnost (VISEC™), vše pod taktovkou 64bitového RISC-V jádra. Pro vnější komunikaci je určeno rozhraní Gigabit Ethernet, sériové rozhraní, SD karta coby úložiště dat.
Vzorky vystavené na veletrhu Teknofest 2022 v Istanbulu (viz snímky) byly vyrobeny stařičkou 65nm technologií v tchaj-wanské společnosti TSMC. 65nm technologií byly vyráběny pod roce 2005 například procesory AMD Athlon 64, první modely Intel Core 2 Duo apod.
 |
| schéma SoC čipu Kırmık (zdroj: yongatek.com/kirmik-soc) |
První turecký národní čip pro zpracování videa "Kırmık", vyvinutý společností Yongatek Microelectronics, úspěšně prošel prvními testy a provozními testy. Cílové datum pro druhou verzi, jejíž sériová výroba je plánována, je rok 2023. „Kırmik“ se má používat v mnoha odvětvích, jako je automobilový průmysl, bílá technika, chytrá města a automatizace, ale zejména obranný průmysl (firma je partnerem pro řešení předních společností obranného průmyslu, jako jsou ASELSAN a TAI). Bude tedy učiněn velmi důležitý krok lokalizace, vývoj na místě namísto dosavadního nákupu ze zahraničí. Druhým cílem společnosti Yongatek Microelectronics je realizace národní a domácí výroby FPGA čipů a karet používaných v mnoha různých oblastech vojenského i civilního průmyslu.
 |
| Yongatek Kırmık (zdroj: teknoparkistanbul.com.tr) |
Kdo či co je Yongatek?
Společnost Yongatek Microelectronics, kterou založili turečtí inženýři Ali Baran a Rifat Demircioğlu, provádí výzkum a vývoj softwaru a hardwaru v různých oblastech. Společnost z velké části dokončila proces vývoje IP čipů pro použití v rámci 5G a satelitní komunikace.
CEO Yongateku pan Ali Baran v listopadu 2022 prohlásil, že "druhá verze našeho čipu bude vyrobena na konci roku 2023 nebo na začátku roku 2024".
Yongatek Microelectronics je jednou ze společností Teknopark İstanbul, což je je největší turecký vědecký park se specializuje na deep tech v istanbulském městském obvodu Pendik poblíž "druhého letiště" Sabihy Gökčen. A co je zase to deep tech? Deep technology (deep tech) nebo hard tech je (podle Wikipedie) klasifikace organizace, nebo typičtěji začínající společnosti, s vyjádřeným cílem poskytovat technologická řešení založená na podstatných vědeckých nebo technických výzvách. Yongatek patří mezi výrobce čipů, kteří nemají vlastní továrnu. Na vysvětlení toho je nutné se trošku rozepsat.
Výrobce bez továrny
Společnost Yongatek Microelectronics patří mezi vývojové kanceláře bez vlastních výrobních prostředků (Fabless semiconductor company). To byla dříve kategorie "těch menších / alternativních" (Broadcom, Chips and Technologies, Cirrus Logic, Cyrix, Exponential Technology, Realtek, S3 Graphics, VIA Technologies...), ale dnes jsou to téměř všichni (včetně značek Amazon, AMD, Apple, Google, Nvidia apod.).
MIMOCHODEM: Projekt Yongateku připomíná například francouzskou společnost Atos, která vede projekt evropského procesoru EPI (European Processor Initiative). Také ten má mířit do automobilového průmyslu, další model je určen pro budoucí evropské superpočítače. Také Evropa nemá vlastní výrobní prostředky (zde Evropa trestuhodně zaspala), a tak zatím bude vyrábět na Tchaj-wanu, stejně jako jmenovaný turecký čip.
Výrobce s továrnou
V minulosti bylo vlastnictví továrny na čipy jednoduché, proto existoval dokonce v Československu (Rožnov pod Radhoštěm). Stoupající úroveň miniaturizace znamenala stoupající nároky, takže méně a méně firem bylo schopno docílit takové úrovně. Nejblíž Česka byly takové továrny například v německých Drážďanech (AMD) nebo v irském Leixlipu (Intel). Náročnost výroby vygradovala do té míry, že je jen velmi málo společností, které jsou schopny vyrábět nejnovější technologií a navíc masově. Dokonce giganti jako Intel či AMD jsou ve velkých problémech. Intel zaostal, AMD zaostal do té míry, že vlastní výrobu zrušil a vyrábí jinde (TSMC na Tchaj-wanu, Samsung v Jižní Koreji, Fujitsu v Japonsku). V Evropě mají být továrny do pěti let v německém Magdeburgu či v Itálii (oboje Intel).
A tak je to v Istanbulu se vším.
Patrik Veselík
ZDROJE: teknoparkistanbul.com.tr, Yongatek
Komentáře
Okomentovat