Když se řekne komár, tak se vybaví nepříjemné pískání, nepříjemné bodnutí a případně i nepříjemné nemoci, jako horečka dengue, žlutá zimnice, Zika virus a další. To vše nám dovede vpravit do těla komár tygrovaný (Aedes albopictus). Jak se šíří Evropou? Je v místě vaší dovolené, je v místě vašeho bydliště, tedy v Česku či na Slovensku? A co jiní komáři, kteří také mohou roznášet smrtelné nemoci?
Nejdřív si jej představme. Komár tygrovaný je druh komára, který patří mezi invazivní druhy a původně pochází z Asie. Dorůstá velikosti 2-10 mm a má charakteristické černobílé pruhy na těle a nohách. Samci mají oproti samicím delší tykadla a menší tělo. Komár tygrovaný se živí nektarem a často se vyskytuje v blízkosti lidských obydlí, kde krví potřebnou pro snesení vajec získávají ze savců včetně člověka. Komáři tygři jsou také významnými přenašeči mnoha chorob, jako například horečka dengue, chikungunya [čikunguňa], Zika virusu a dalších.
 |
| zdroj: wikimedia.org (CDC) |
Kde se komár tygrovaný v Evropě vyskytuje?
Níže uvedené mapy pocházejí z oficiálních zdrojů EU. První je z října 2021:
 |
| výskyt k říjnu 2021 (zdroj: ecdc.europa.eu) |
Jak se rozšíření změnilo přes zimu do března (!) 2022?
 |
| výskyt k březnu 2022 (zdroj: ecdc.europa.eu) |
Jak se rozšíření změnilo přes zimu do března (!) 2023?
 |
| výskyt k březnu 2023 (zdroj: ecdc.europa.eu) |
Mapa výskytu v Evropě jednoznačně ukazuje, že komár tygrovaný úspěšně obsadil celou Maltu a Itálii, západní Balkán od Slovinska přes Chorvatsko až po Albánii, téměř celé Řecko a Itálie (tedy celé pobřeží Jadranu), značný kus Francie a část Španělska. Turecko je téměř nedotčeno; vyskytuje se v Istanbulu a okolí, jižní části Egejského pobřeží a v západní části Kavkazského černomořského pobřeží od severovýchodu Turecka přes Gruzii po Rusko, nově i ukrajinský Krym (to ovšem není jediný problém Krymu).
 |
| detail území Česka až Turecka (březen 2023) |
Střední Evropa se sice brání chladnějším počasím, ale také to se mění. Komár tygrovaný se například usídlil v částech Německa (dokonce také poblíž Česka), byl ale již zpozorován ve značné části Česka a v části Slovenska, příznivé je mu nově skoro celé Maďarsko a Bulharsko.
Jak je to s komáry na jižní Moravě?
Rok od roku se může lišit (letos "pomohlo" velké sucho), ale před deseti lety hodnotil tým odborníků (Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje, Ústav biologie obratlovců AV ČR, Státní zdravotní ústav, Praha) situaci následovně, viz část souhrnu článku z časopisu Hygiena z března 2012 (komplet v PDF):
Jižní Morava patří dlouhodobě k oblastem s velmi vysokým výskytem komárů. Vážné problémy nastávají především v době jejich přemnožení, kdy za 1 minutu může zaútočit na člověka často i několik desítek až stovek samiček. Za kalamitní výskyt se přitom považuje situace, kdy je v intravilánu obce zaznamenáno mimo čas nejvyšší aktivity 10 a více útoků za minutu. Zcela opomíjet zde nelze ani komáry jako vektory onemocnění člověka. Na jižní Moravě bylo izolováno několik druhů virů přenášených komáry (moboviry), především virus Ťahyňa (TAHV) a virus západonilské horečky (WNV). Do poloviny minulého století se zde vyskytovala endemicky malárie. Během výzkumu, který zde probíhá od roku 1995, nalezli autoři 32 druhů komárů náležejících do 7 rodů.
Média a v poslední době sociální média pomáhají filtrovat a šířit informace obrovskou silou. Informovala média samostatného Československa / protektorátu Böhmen und Mähren / socialistického Československa o výskytu malárie na jižní Moravě (když se uvádí "do poloviny minulého století", tedy dvacátého)? Mimochodem se tehdy opravdu nejednalo o následek masového přívalu zboží z Číny (kde komár by byl černým pasažérem), případně o následek masového turismu do exotičtějších krajin díky levnému létání (když hovoříme o první polovině 20. století, tedy období dvou světových válek).
"Ty nemoci jsou vždy ze zahraničí"
Mnozí tvrdí, že kdyby lidé nejezdili do ciziny, tak se kdejakou nemocí nenakazí. Nemoci ale nemusejí vždy pocházet z tropických zemí, deštných pralesů nebo trojměstí Wu-chan (hlavní město čínské provincie Chu-pej, ze které přišel v minulosti jak ve 14. století mor, tak na konci roku 2019 COVID-19 neboli SARS-CoV-2).
Výše uvedený článek hovoří o viru s podivným jménem Ťahyňa. Bylo nebylo, roku 1958 byli v obcích Ťahyňa a Križany u československo-sovětských hranic odchyceni komáři, ze kterých byl izolován virus, pojmenovaný po oné východoslovenské vsi (ta byla dva roky poté sloučena s obcí Pavlovce nad Uhom, okres Michalovce).
Co má neexistující obec u hranic s Ukrajinou společného s Českem? Má. Onen virus totiž způsobuje nemoc zvanou "valtická horečka", která byla poprvé vědecky zjištěna právě v okolí jihomoravských Valtic (okres Břeclav) od hranic s Rakouskem.
MIMOCHODEM: Lokalita má architektonický i místopisný muslimský vliv. Poblíž je zámek Lednice se slavným minaretem, dále katastrem obce Valtice (kromě jiných) protéká potok jménem Allah, aby dále pokračoval do Allahových rybníků a vlil se do Prostředního rybníku (jeden z Lednických rybníků).
Dalším "dárečkem" je virus, který byl detekovaný na různých částech zeměkoule, kromě jiného v jihoslovenské vsi Čalovo (od roku 1990 Veľký Meder) v okrese Dunajská Streda. Proto také měl název Čalovo-virus, ovšem časem se zjistilo, že jde o stejný virus, který byl detekován i na jiných místech pod jinými jmény (Batai virus nebo Chittoor virus). Podle NCBI jde tedy o jediný virus s výsledným názvem Batai orthobunyavirus, zkráceně Batai virus (BATV).
MIMOCHODEM: Klimatická změna, oteplování planety a další termíny z poslední doby jsou pro řadu lidí pojmy vysloveně abstraktní. Ale mezi konkrétní následky patří například posouvání výskytu tropických a subtropických živočichů a rostlin směrem na sever, což zahrnuje také nemoci, které se s nimi šíří. Takže Boj proti klimatickým změnám znamená tedy také boj proti tropickým chorobám na území států v mírném pásmu (včetně Česka).
Jak v Turecku bojují proti komárům a spol.?
Města pravidelně ve večerních hodinách stříkají insekticidy. Tou dobou již včely a jiný užitečný hmyz není aktivní, takže je postřikem postižen jen minimálně (na rozdíl od obtížného hmyzu typu komáři).
MIMOCHODEM: Ve tureckých pobřežních městech se lze jen málo setkat s mouchami či komáry, ačkoli jsou pro ně podmínky velmi příznivé. Je to důsledek důslednému boji místních radnic proti tomuto hmyzu.
Například v Istanbulu se postřik proti larvám komárů se provádí od května do září. Provádí se na všech místech, která mohou být zdrojem komárů. V letních měsících se navíc jednou týdně provádí noční postřik ulic a tříd v každé čtvrti (ULV postřik = Ultra Low Volume).
Proč je to právě mezi květnem a zářím? Znamená to, že komáři v Istanbulu ani před květnem, ani po září? Ne. Je to totiž doba, kdy v Istanbulu neprší (či jen minimálně). Déšť by mohl jednak likvidační efekt snížit, jednak by se látky dostaly tam, kam by neměly.
Tento rok se vymyká z mnoha úhlů pohledů. Nejde jen o téměř neexistující srážky, ale také o nezvykle vysoké teploty. Na konci února měl Istanbul tak vysoké teploty, že odpovídaly spíš dubnu až počátku května než na únor. To způsobilo, že některé stromy vykvetly, ale také se vyrojili komáři. Je otázkou, jestli se počátek postřiků letos neposune z května na dřívější dobu.
Tedy nic proti vědeckým rozborům, ale když ve tmě plácnu něco pískavého, co mi přistálo na ruce, jak poznám co to bylo, když po tom zbyl jenom flek?
No to asi nepoznáš.
Taky si nedovedu představit, že by se po půl hodině hledání komára objevil na stěně a rodinná rada by se sešla a rokovala by který druh komára to je.
To určitě ne. Spíš se ozve 'honem ho zab, než uletí!', no ne?
A tak je to ohledně komárů se vším.
Patrik Veselík
ZDROJ: https://www.ecdc.europa.eu/en/disease-vectors/surveillance-and-disease-data/mosquito-maps
Komentáře
Okomentovat