Slavnostní uvedení vrtulníkové a dronové lodě TCG Anadolu do provozu

Dnes se konalo slavnostní uvedení nové turecké vrtulníkové lodě TCG Anadolu (L400), která slouží jako nová generace lodí určených pro turecké námořnictvo. Tato loď, postavená v loděnici Sedef Shipyard v městském obvodu Tuzla v Istanbulu (někdy se píše Gebze v provincii Kocaeli, to je těsně vedle). Může být použita jako klasická vrtulníková výsadková loď nebo letadlová loď pro letouny typu V/STOL (vzlet a přistání svisle nebo s krátkou dráhou). Její cílové použití je ale jako dronová letadlová loď. Turecko tvrdí, že se jedná o první loď tohoto typu na světě. Aktu se zúčastnil také prezident Turecka Recep Tayyip Erdoğan.

Loď má délku 231 metrů a šířku 32 metrů. S maximálním výtlakem plného nákladu 27 tisíc 436 tun může loď operovat maximální rychlostí minimálně 20,5 uzlů a ekonomickou rychlostí 16 uzlů.

TCG Anadolu

TCG Anadolu disponuje moderními technologiemi, jako jsou integrované systémy řízení bojových operací, výkonné radarové systémy, komunikační a datové sítě, stejně jako moderními zbraněmi a výzbrojí.

Se svou ekonomickou rychlostí a cestovním dosahem nejméně 9 tisíc námořních mil. Při plném zatížení může dopravit 4 mechanizovaná výsadková plavidla, z nichž každá nese 1 tank, vstoupit do bazénu schopného vody uvnitř TCG Anadolu.

FNSS ZAHA (zdroj: fnss.com.tr)

Loď pojme celkem 94 vozidel, včetně 13 tanků, 27 obrněných obojživelných útočných vozidel (ZAHA / MAV = zırhlı amfibi hücum aracı / Assault Amphibious Vehicle), 6 obrněných transportérů, 33 doprovodných vozidel a 15 přívěsů na palubách vozidel.

Na pilotní palubu lodi lze rozmístit 10 vrtulníků nebo 11 bezpilotních letounů a v hangáru lze přepravovat 19 vrtulníků nebo 30 bezpilotních letounů. Loď pojme až 1223 osob.

Na palubě je také plnohodnotné nemocniční zařízení a 2 operační sály.

Protože se ale jedná o poměrně univerzální loď, lze převážet různou kombinaci letecké a pozemní techniky včetně tanků či mužstva.

Španělský temperament v tureckých službách

Kořeny TCG Anadolu lze najít ve španělské letadlové lodi Juan Carlos I. (ta byla uvedena do služby pro španělské námořnictvo 24. června 2010). Turecké námořnictvo sice původně chtělo kratší verzi čistě jen pro vrtulníky, ale z toho nakonec sešlo, takže se vychází přísně z původní koncepce (s příslušnou modernizací). Právě kvůli dodržení původní španělské konstrukce je nyní loď schopna multifunkčního provozu zahrnujícího jak původně plánované vrtulníky, tak letadla a velké drony. Právě to se ukázalo cestou pro cílovou verzi. Turecko plánuje také sesterskou loď s názvem TCG Trakya. Turecko si obě lodě vyrobilo či vyrábí samo podle španělského projektu.

Turecko není jediné, kdo loď této konstrukce používá. Královské australské námořnictvo si objednalo a již provozuje vrtulníkové výsadkové lodi Adelaide a Canberra (uvedeny do služby v letech 2014 a 2015).

Turecko má ohledně lodí tohoto typu poněkud zpoždění. Itálie provozuje tři vrtulníkové výsadkové lodě třídy San Giorgio. Egypt vlastní dvě lodě třídy Mistral, které Francie původně vyráběla pro Rusko, ale po anexi části Ukrajiny (poloostrov Krym) z prodeje sešlo, což využila egyptská strana, která je od léta 2016 používá pod názvy Gamal Abdel Nasser a Anwar El Sadat.

Jak se o lodi Juan Carlos I. píše v mateřském Španělsku?

O lodi Juan Carlos I. se v posledních letech v španělském tisku psalo zejména kvůli kontroverzi ohledně financování jejího stavby a provozu.

Lod byla postavena v letech 2005 až 2010 za více než 100 milionů eur, ale náklady na její údržbu a provoz se ukázaly být vysoké. V roce 2020 bylo oznámeno, že loď bude prodána za odhadovanou cenu okolo 40 milionů eur, kvůli snižování rozpočtu pro španělskou královskou rodinu.

Některé španělské noviny, jako například El País a El Mundo, kritizovaly vysoké náklady na stavbu a údržbu lodi, zatímco jiné noviny, jako například ABC, obhajovaly investici do moderní válečné lodi jako je Juan Carlos I. a zdůrazňovaly její význam pro španělskou obranu a vliv ve světových námořních silách.

Nicméně většina zpráv v posledních letech se zaměřila na finanční skandály okolo bývalého španělského krále Juana Carlose I. V roce 2020 bylo odhaleno, že Juan Carlos I. dostal od Saúdské Arábie 65 milionů eur, které měly být použity na stavbu lodi, ale podle vyšetřování byly použity na jiné účely a Juan Carlos I. se pokusil ovlivnit soudní řízení týkající se této záležitosti. Tyto zprávy vedly k další kritice královské rodiny a jejích výdajů, včetně nákladů na lodi Juan Carlos I.

Bohužel španělský i australský tisk se vyjadřuje nepříliš lichotivě k motorům. Dokonce podle některých zdrojů z Austrálie se Španělsko k problému nechce znát.

Turecké drony hrají prim

Turecko se v posledních letech stalo jedním z nejvýznamnějších hráčů v oblasti bezpilotních letounů. Turecké firmy jako Baykar, která stojí za drony Bayraktar TB2 a TB3 a Kargu, která vyvinula letoun Kargu-2, se staly známými po celém světě. Nyní se nejen v Turecku hovoří především o modelech Bayraktar BT2, Bayraktar BT3 a Kızılelma.

Bayraktar TB2 je turecký dron s dlouhým doletem, který využívá technologie, které byly vyvinuty pro vojenské účely. V roce 2018 se Bayraktar TB2 stal prvním tureckým dronem, který byl vyslán do bojových operací. Dron byl použit v operaci Olive Branch v Sýrii a v operaci Euphrates Shield v roce 2016 a 2017.

Bayraktar TB2 může nést 4 laserem naváděné protitankové řízené střely MAM-L a 2 řízené střely pro ničení vzdušných cílů, jako jsou například drony. Dron má také vynikající možnosti průzkumu, včetně vysoce kvalitní kamery s rozlišením 720p a teploměrem.

Bayraktar TB3 je vylepšená verze dronu Bayraktar TB2. Má stejné základní parametry, ale je schopen nést více zbraní a má delší dolet. Dron byl představen na veletrhu v Istanbulu v roce 2020 a v tuto chvíli je stále ve vývoji. První vzlet je naplánován na letošní rok, roku 2024 je plánováno dokončení.

Kızılelma s vývojovým týmem a Selčukem Bayraktarem na palubě TCG Anadolu

Kızılelma je další turecký dron, který je momentálně ve vývoji. Tento dron bude mít schopnost nést větší zbraně a bude mít delší dolet než předchozí modely Bayraktar. Tento dron bude také schopen operovat v extrémních podmínkách, včetně silného větru a sněhové bouře. Do provozu má být uveden roku 2025.

Klíčovou roli dronů v ozbrojených konfliktech a válkách 21. století naplno ukázal nejdřív konflikt roku 2020 v Náhorním Karabachu na Kavkaze a poté současná ruská agrese vůči Ukrajině. Ta právě díky bezpilotním letounům Bayraktar TB2 pomohla získat vzdušnou nadvládu nad ukrajinským územím.

Pro TCG Anadolu jsou určeny právě výše popsané drony vypadající jako malé letadlo.

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík, Gerhard Pavel Turek

ZDROJ: aa.com.tr