Sobota 20. května je pro drtivou většinu volebních míst zřízených Tureckem startovacím dnem pro druhé kolo prezidentských voleb. Je to první kolo v historii, takže s tím ani občané ani úřady nemají zkušenost. Z toho se odvíjí řada zmatků, nařčení o nefér pravidlech atd. Voliči v cizině mají druhé kolo většinou kratší. Podle jakého klíče se zkracuje?
...nebo mě zmlať, hlavně to zkrať!*
Objevily se informace, že se v zemích s převažujícími voliči Kemala Kılıçdaroğlua zkracuje čas na druhou volbu oproti zemím s převažujícími hlasy pro Recepa Tayyipa Erdoğana. Nevyrovnanost tam byla, ale nejen v tom. Rozdílů bylo mnoho, jen nebyly na první pohled vidět.
Někomu se křivdí, hrr na něj, mor ho! Někdy postačí jen ukázat na domnělého viníka. A jestliže se jedná o Turecko či stávajícího prezidenta Erdoğana, už se ani nečeká na argumenty. Někteří novináři ztrácejí odstup a neutralitu, již neověřují zdroje, ale rovnou zveřejňují. Řečeno slovy filmového klasika, "Když jde o siňorinu, rovnou řežu!" (odpověď na otázku "Pane hrábě, radšej dvakrát měřáť a jednou řezáť!" z komedie Tajemství hradu v Karpatech).
Ačkoli v některých případech cit novináře vyjde, v tomto případě není takový problém si dokonce i z oficiálního zdroje podezření ověřit. Seznam volebních míst je veřejně k dispozici na stránkách turecké Nejvyšší volební komise YSK. Ta obdržela námitky voličů a některých politických stran, aby komise velmi pružně zareagovala a volební okno pro některé státy či města prodloužila.
Dalším nepochopením byl výpočet počtu dnů. Turecko totiž na seznam dává dva datumy. První určuje první den voleb, druhé datum den poslední. Někteří ale rozsah 20. až 24. května přepočítávali mylně na 4 dny namísto pěti dnů (ovšem některá místa měla původně opravdu jen 4 dny).
*citát z písně "Tak ať" skupiny Panika (viz Youtube)
Kolik dnů měla místa v prvním kole?
Nejdříve se podívejme na zoubek prvnímu kolu. Tam se konaly zároveň volby prezidentské a parlamentní, takže hlasující měl dva papíry (jeden měřil na délku metr), takže s tím měli voliči i volební komise mnoho práce. Také proto v zahraničí byly volby v rozpětí od 2 do 13 dnů. Přímo v Turecku měli voliči jeden jediný den (ovšem volební místnost na každém rohu).
A podle čeho se výběr odehrával? V případě větších více voličských center v zemích podle místa, nikoli podle země. Velvyslanectví i generální konzuláty navíc zřizovaly dočasné volební "místnosti" ještě v dalších místech, kde žijí turečtí občané. Rozhodně nešlo o nějaké malé místnosti jako v případě českých voleb (a stačilo to), ale dokonce o kongresové haly či sportovní stadiony.
Kolik dnů budou mít místa v druhém kole?
Po vzoru prvního kola budou i nyní mít některé volební okrsky více času a některé méně, a to v rozpětí od 1 do pěti dnů (tedy nikoli 2 nebo 4, jak se mylně uvádí). Obvyklé je tedy zkrácení přibližně na polovinu, ale nevyrovnanost je vidět.
Obvyklý klíč je následující:
Druhé kolo je v drtivé většině kratší s tím, že je obvykle poloviční (v tabulce oranžově) či lehce nadpoloviční (žlutě).
Jsou státy, kde trvají volby stejně dlouho v prvním i druhém kole (v tabulce tmavě zeleně). Tam patří některé státy, které v prvním kole měly 2 nebo 3 dny.
Rusko je na tom nejhůř. Z devíti dnů se jako jedinému státu výčet zkrátil na pouhé tři dny. Pro tak velkou zemi je to problém (navíc při aktuální situaci).
Co omezuje délku druhého kola?
Zatímco první kolo je napůl bez omezení, na druhé kolo se tlačí z obou stran. Na jedné straně je to uzavření prvního kola voleb, rozhodnutí o konání druhého kola a stanovení podmínek pro ně. Tím se definuje první možný den, kdy druhé kolo vůbec může začít.
Další okolností je víkend. Druhé kolo musí být o víkendu v dané zemí. Proto druhé kolo začíná dnes, tedy v sobotu.
Třetí okolností je trvání procedury po ukončení voleb v zahraničí přes sčítání po dopravu volebních lístků do Ankary. To trvá řadu dní, proto budou v zahraničí volby ukončeny 24. května večer, aby do 28. května večer se všechny volební lístky nacházely ve volebním centru Turecka.
To jsou důvody, které vedly k maximální délce 5 dnů, i když je to oproti 13 dnům z prvního kola relativně málo a slušelo by takovým místům 6 dnů.
Volby jediný den
Tam, kde v druhém kole bude k volbě jediný den, je tento den stanoven typicky až na zítřek, tedy neděli 21. května. Výjimkou jsou zastupitelské úřady ve městech Chartúm (Súdán) a Maskat (Omán), kde se konají jednodenní volby dnes, tedy v sobotu.
Proč v těchto dvou státech volí v sobotu a nikoli v neděli? Důvodem je většinové náboženství v obou zemích. Omán například změnil před deseti lety po vzoru Saúdské Arábie víkendové dny, takže nyní má víkend v pátek (svatý den pro islám, podobně jako neděle pro křesťanství) a v sobotu. Tak je to typicky v sunnitském světě.
Uzavřený (a šíitský) Írán má víkend ve čtvrtek a v pátek (což je vlastně přímý ekvivalent křesťanského víkendu, kdy druhý den je nábožensky nejdůležitější). Tento styl má zásadní nevýhodu při kontaktu se světem, který používá víkend v sobotu a neděli, protože se shodují jen tři pracovní dni (po zbytek týdne má víkend buď jedna nebo druhá strana).
MIMOCHODEM: Sobota je svatým dnem (v rámci týdne) pro judaismus, ale také pro Adventisty sedmého dne, které které je sobota sedmým, posledním dnem týdne.
Kolik času na to budou mít?
První kolo se typicky odehrávalo od 9 do 21 hodin. Druhé kolo bude na řadě míst od 8 do 22 hodin (tedy o dvě hodiny víc).
Už zase? Kdo mi zaplatí cestu k volbám?
Druhé kolo dělá čáru přes rozpočet těm, kteří se nacházejí daleko od plánovaných volebních okrsků i daleko od hranic Turecka (protože na řadě hraničních přechodů jsou také volební místnosti).
Turecko zažívá druhé kolo poprvé ve své historii. Zkušenosti nemá ani stát, ani příslušné orgány, ani veřejnost. Proto se cesta prošlapává. Také proto Nejvyšší volební komise obratem vyhověla stížnostem na nepříliš spravedlné rozdělení počtu dnů. Co ale je z upraveného seznamu vidět je spíš to, že již pravidla pro první kolo nebyla odpovídající pro počet hlasujících v daných místech.
Problémy při cestě k volební urně mají nejen Turci, vzpomeňme si na volbu prezidenta České republiky zkraje tohoto roku, která byla také dvoukolová. Protože síť českých zastupitelských úřadů je výrazně řidší než ta turecká, má větší procento českých občanů v zahraničí problém se dostat k volební urně.
Cestovat stovky a někdy i tisíce kilometrů dvakrát za sebou není zrovna ideální. Zatímco první volba je známa dlouho dopředu a je možné si s odstupem zajistit jízdenku či letenku, pro druhé kolo je to až podle toho jak dopadne kolo první, takže na poslední chvíli, což cenu jízdného zvyšuje.
Tyto všechny výtky patří k těm, které nahrávají k zavedení "korespondenční" volby. Ale protože je 21. století, nikdo by klasickou korespondenční metodu zavádět nechtěl (tedy papír zalepený do obálky a odeslaný poštou). Naopak jsou snahy o možnost také elektronické volby, která by právě lidem daleko od zastupitelství vlastního státu pomohla splnit svou občanskou povinnost.
Problematiku placení rozebírali i při přechodu z divadelní hry Balada z hadrů do předscény:
VH: jo: jo: jo: jo a kdopak zaplatí, kdopak zaplatí?
MH: Na co zaplatí, za co?
VH: Za noční návštěvu to je zlaťák přede:m, já jsem profesor a je noc!
MH: To by ses nestyděl peníze když de vo lidskej život...
VH: Styděl. Ale sem profesor a je noc.
MH: A já jsem ras a je noc.
JW: Hele a já sem ponocnej a jsem surovej... i ve dne...
Nejsi doma, nevol!
Pokaždé, když v nějakém státě se při volbách dostane na hlasy ze zahraničí, objeví se ti, kteří začnou tvrdit, že jestliže občan zrovna není ve své zemi, tak nemá právo hlasovat a tudíž o ní rozhodovat (v mírnějším případě pokud trvale bydlí mimo území státu).
Také tady se zapomíná řada věcí. Občanství má své povinnosti i svá práva, kam patří také právo volit. A řada států umožňuje svým občanům volit, ať jsou kdekoli. Ani Turecko vůbec nepomýšlí na vyslyšení těchto názorů.
To je takový problém mít seznam lidí?
Ano, je. Hraje zde totiž roli řada faktorů:
- svoboda občanů. Copak mají povinnost se hlásit na daném tureckém zastupitelství, že nyní bydlí a/nebo pracují v území pod jejich správou?
- migrace občanů. Lidé mají svobodu se přestěhovat z jednoho města do jiného v rámci země. Stěhování do jiné země už může být problematické vzhledem k občanství, ale není nemožné.
Zastupitelské úřady tedy mohou jednat s aktivními občany a zjišťovat jejich potřeby, vycházet z databází, ale to je vše. Proto mohlo první kolo voleb sloužit také jako test. A podle zatížení až přetížení volebních místností mohli žádat o úpravu délky pro druhé kolo.
A tak je to ohledně Turecka se vším.
Patrik Veselík
ZDROJ: YSK [PDF]
Komentáře
Okomentovat