Po volbách všechny zajímá kolik hlasů ta která strana získala, což se v zápětí transformuje do otázky kolik mandátů neboli kolik křesel v parlamentu to přineslo. Po přepočtu je vždy nějaké to mrzení. Jak je to možné, že to není férové?
Vládní Lidová aliance řízená stranou AKP získala i nadále většinu v tureckém parlamentu, alespoň podle předběžných výsledků (finální zveřejní Nejvyšší volební komise až tuto neděli či příští týden). To je hořkou pilulkou pro opoziční politiky i pro jejich příznivce. Kde nastala chyba?
Možná nikde. Turecko totiž stejně jako Česko, Polsko, Rakousko nebo Nizozemsko používá pro přepočet D'Hondtovu metodu, kdy se silnějším stranám přidává, slabším stranám zase ubírá, malým stranám bere vše.
D'Hondtova metoda v provincii Sakarya
Na příkladu jedné menší turecké provincie si ukažme přepočet podle D'Hondtovy metody. Právě Sakarya byla vybrána, protože má pro tento rok 8 křesel (tedy pro přepočet tak akorát).
Každý krok se porovná počet hlasů pro danou stranu. Největší číslo dostává jedno křeslo a počet hlasů pro danou stranu se příslušně podělí. Je-li to první křeslo, tak dvěma, po přiděleném druhém křesle se celkový počet hlasů podělí třemi, při třetím křesle čtyřmi atd. Provádí se tolik kroků, kolik je k dispozici křesel. Zde se po přidělení pátého křesla pro AKP již nedělí šesti, protože už další křeslo k dispozici není.
Provincie Sakarya má k dispozici pro letošní volby 8 poslaneckých mandátů. Musí tedy podělit 8 křesel mezi politické strany. D'Hondtova metoda stanovila, že vítězná strana s 48,77 % hlasů získala 62,50 % křesel (tedy pět z osmi).
Přepočtem se zužitkovalo 89,29 % hlasů, což je součet hlasů pro všechny strany, které křeslo získaly. Zbylých 10,71 % hlasů propadlo, takže jako kdyby jejich voliči k volbám vůbec nešli. A jedná se přitom součtem o 75 697 hlasů.
Jak získat nejvíc křesel pro koalici?
Ideální je mířit na nejsilnějšího člena koalice v daném obvodu / okrese / kraji / provincii / župě / blabla. Ta ale přebere svým koaličním partnerům naprosto vše, což není koaličně ideální. Proto příznivci opozice vybízeli k volení tak, aby na koalici dopadaly nevýhody D'Hondtovy metody co nejméně (i když zcela nevýhody vynulovat nemohou, vzhledem k velikosti voličstva vládní AKP).
Protože tyto návody se k mnoha voličům nedostala, klička na D'Hondtovu metodu se nedostala do širšího povědomí a nebyla uplatňována.
Největší extrémy Turecka
Mezi provincie s nejmenším počtem hlasů patří Tunceli [tundželi], kde je jen lehce nad 80 tisíc obyvatel. Vedle toho je Istanbul s 16 miliony lidí, který se proto ještě dělí na tři skupiny. Zatímco v případě Istanbulu se rozděluje 98 poslaneckých křesel, Tunceli má pro tento rok jediné.
A čím méně křesel je k dispozici, tím méně se dostane na menší strany. V případě provincií s jediným mandátem tedy vítěz bere vše.
Tomuto tématu se budeme věnovat v samostatném článku.
Jak získat nejvíc křesel pro sebe?
Na to existuje několik možných receptů:
- největší počet hlasů v daném volebním obvodě. To přihrává díky přepočtu D'Hondtovou metodou víc, než prostým podílem hlasů
- nejmenší počet voličů na obvod. To eliminuje menší strany, které tak nezískají ani jednoho poslance.
- největší počet obvodů. To říká jinými slovy totéž, co v předchozím případě, jen z jiného úhlu pohledu.
Proto se velké strany vždy snaží o změnu volebního systému tak, aby nahrával jim, například dělením na mnoho volebních obvodů. Naopak snahou malých stran je mít co nejméně volebních obvodů, aby v těch nejlidnatějších získali alespoň nějaké poslanecké křeslo.
Koalice mají byť dočasně možnost se sloučit do jediného celku tak, aby byl pravidly daného státu brána jako jediná politická síla. Potom nejde o prostý součet hlasů jednotlivých stran, protože zde již notně pomáhá D'Hondtova metoda.
Výsledek
Kdyby strany potlačily soustředění na sebe sama a naopak viděli stejný cíl vyhrát coby koalice volby (tedy doporučit i volit jinou stranu, ale z koalice), mohly by výsledky vypadat jinak. Sice by po volbách vznikly třenice stran jak mezi sebou, tak i mezi nimi a voliči, ale vítězství by bylo na jejich straně. Takhle musejí spolknout hořký výsledek všichni.
A tak je to ohledně nejen tureckých voleb se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat
Kvůli systematickému útoku porno webů bylo zrušeno anonymní vkládání komentářů. Nyní mohou komentovat jen uživatelé s účty Google. Děkuji za pochopení.