Právě v tyto dny rozkvetla spousta stromů v Istanbulu do růžovo-fialkové barvy. Jde o zmarliku Jidášovu, která kvete i přímo z kmene, protože patří mezi kauliflorické dřeviny. Strom má vazbu na Bibli, dvě říše, dvě odlišná hlavní města.
Zmarlika Jidášova je podle legendy prý vázána na apoštola Jidáše, protože se na něm po své zradě Ježíše oběsil právě Jidáš Iškariotský, načež se měl strom zbarvit do ruda (asi se oběsil těsně před rozkvětem stromu, což by odpovídalo době, kdy byl Ježíš Nazaretský ukřižován). Může ovšem jít také o špatný překlad z francouzštiny, kde to znamená "Arbre de Judée" neboli strom z Judska (dnes Izrael), a to díky podobnosti slov Judée / Judas, tedy Judsko / Jidáš (stále francouzština).
Také se označuje jako zmarlika luštinatá (protože plodí až 10 cm dlouhé lusky), což nezní rozhodně tak poeticky až skandálně jako spojení s Jidášem, a tak se moc nepoužívá. Angličtina kromě Judas tree zná také lidová pojmenování Love tree či European redbud. Latinské jméno zní Cercis siliquastrum, kdy "cercis" dal stromu řecký filozof Theofrastos (narozen na ostrově Lesbos). Zatímco jeho učitel Aristotelés se věnoval zoologii, on sám se pustil do botaniky. Turecky se řekne erguvan.
MIMOCHODEM: Zmarlika Jidášova znamená pro Istanbul má podobný význam, jako rozkvetlá třešeň nebo šeřík pro Prahu (nebo Petřín, prostě láska je láska). Význam šeříku byl komunistickou propagandou svázán s příchodem Rudé armády roku 1945.
Byzantská a Osmanská říše a zmarlika
Fialová květu zmarliky se podobá barvě používané v oděvech byzantských panovníků. Byla to známka bohatství a moci, protože to byla nejobtížněji vyrobitelná barva tehdejšími prostředky. Kromě byzantského císaře nikdo jiný nemohl fialovou barvu nosit.
Ještě za doby Osmanské říše se v sousední Osmanské říši v tehdejším hlavním městě Burse začaly od 14. století pořádat zmarlikové festivaly. Zeť sultána Osmanské říše Bayezida I. a jeden z muslimských anatolských světců Mutasavvıf Emir Sultan (Šemseddin Muhammed) se každý rok v době kvetení zmarliky setkával se svými stoupenci v Burse. Festivaly pokračovaly jako tradice až do 19. století, protože měly kladný vliv na ekonomiku města (tedy celkem půl tisíciletí).
 |
| zdroj: erguvanbayrami.com |
V současnosti existuje snaha tyto slavnosti oživit, což vyvrcholilo ve vznik Zmarlikového svátku. Ten se letos bude konat tuto neděli a následné pondělí a úterý. Protože Bursa je historicky velmi zbožné město a tento svátek je navíc spojený s muslimským světcem, je náboženství v oslavách velmi znát. Hlavní roli hraje Korán, sama zmarlika je mimo hru.
Výlety lodí po Istanbulu za zmarlikou
Společnost Šehir Hatları pořádala loni výlety za zmarlikou, tedy jízdy lodí po Bosporu od 9. do 31. května na trase Eminönü-Bešiktaš-Üsküdar s plným jízdným 21,90 TL.
Letos se provozují plavby za zmarlikou již od druhého do posledního května jinou trasou a za nižší cenu (to je v Turecku nevídané).
.jpg)
Vedle těchto tras podporovaných městem i finančně existují také soukromé plavby pro turisty, kteří musí zaplatit stovky lir.
Zde je krátký záznam z plavby z ročník 2017
Zmarlika v literatuře a hudbě
Zmarliku nelze v Istanbulu přehlédnout, což se také projevuje ve spoustě nejen místní, ale i zahraniční literatury. Irský novinář Francis McCullagh krásy stromů a bezpočetného počtu květů popsal v dubnu 1909, kdy záplavu květoucích stromů spatřil v istanbulském Hvězdném parku (Yıldız Parkı; neplést s Hvězdným městečkem, městečkem v Rusku= Звёздный Городок). Mezi další patří například kniha "Istanbul - Křižovatka cest" amerického spisovatele Josepha Kanona, nebo přímo do titulu knihy, jako "Brána ze zmarliky" (Erguvan Kapısı; 2004) významné turecké spisovatelky jménem Oya Baydar (do češtiny nebylo bohužel přeloženo jediné její dílo). Stopy najdeme ale také v hudbě, viz britské dílo The Ballad of the Judas Tree, jehož autorem není americký kytarista Richard Lloyd, nýbrž se objevuje ve sbírce kostelních skladeb jeho britského jmenovce. Zde jsou slova:
In Hell there grew a Judas Tree
Where Judas hanged and died
Because he could not bear to see
His master crucified.
Our Lord descended into Hell
And found his Judas there
For ever hanging on the tree
Grown from his own despair.
So Jesus cut his Judas down
And took him in his arms.
"It was for this I came," he said,
"And not to do you harm.
My Father gave me twelve good men
And all of them I kept,
Though one betrayed and one denied,
Some fled and others slept.
In three days' time I must return
To make the others glad,
But first I had to come to Hell
And share the death you had.
My tree will grow in place of yours.
Its roots lie here as well.
There is no final victory
Without this soul from Hell."
So when we all condemn him
As of every traitor worst,
Remember that, of all his men,
Our Lord forgave him first.
Jeden z kultivarů zmarliky byl pojmenován Afghan Deep Purple. Ovšem skupina Deep Purple má album Made in Europe. Ani s tím nemá nic společného jazzová píseň Deep Purple z roku 1934 (autor Peter De Rose, viz Youtube), podle které se výše jmenovaná skupina jmenuje.
Patrik Veselík
POZNÁMKA: Skvělý článek o zmarlice vydal bohužel již zrušený měsíčník Skylife Tureckých aerolinií, a to v květnovém čísle roku 2010. PDF archiv aerolinky zlikvidovaly tak, že je strejda Gůgl nenašel. A tak je to na internetu se vším.
Komentáře
Okomentovat