Může turecký prezident zrušit výsledky prezidentských voleb?

Jak se blíží termín voleb v Turecku, sílí také otázka zda by v případě nepříznivého vývoje mohl stávající prezident tyto volby z nějakého důvodu anulovat. Poukazuje se na volby starosty Istanbulu, které byly zrušeny, takže se volilo znovu. Je to vůbec možné?

Jak to bylo s Istanbulem?

31. května 2019 se konaly volby istanbulského starosty. Z mezinárodního hlediska se jedná o lokální záležitost. Vládní AKP vybrala jako svého kandidáta bývalého premiéra Turecka, což byl Binali Yıldırım. Opoziční CHP navrhla svého "korunního prince" Ekrema İmamoğlua, který získal 4.159.650 hlasů, protikandidát získal 4.156.036. Rozdíl byl opravdu nepatrný.

AKP se rozhodla, že nechá přepočítat hlasy, protože přece není možné, aby taková osobnost prohrála. Po přepočítání se opravdu přišlo na to, že hlasy byly sečteny chybně. Dopadlo to ale přesně obráceně, než čekali. Poškozenou stranou totiž byla opozice a její kandidát.

volební lístek červnových voleb 2019 na starostu Istanbulu (zroj: wikimedia.org)

Následně vládní koaliční partner MHP podal k Nejvyšší volební komisi stížnost, jejich silnější partner AKP se přidala o něco později. Komise 6. května 2019 rozhodla, že volby opravdu podle jejich názoru zaslouží anulovat a stanovily 23. června jako náhradní termín.

MIMOCHODEM: Na tento krok reagovala řada státu a státních uskupení rozhořčeně. USA reagovaly následovným prohlášením: Svobodné a spravedlivé volby a přijetí legitimních volebních výsledků jsou zásadní pro každou demokracii. Turecká nejvyšší volební rada se po potvrzení výsledků voleb starosty v Istanbulu z 31. března rozhodla tyto volby opakovat.

My, stejně jako ostatní přátelé Turecka, bereme toto mimořádné rozhodnutí na vědomí. Turecko má dlouhou, hrdou demokratickou tradici. Vyzýváme turecké úřady, aby provedly tyto volby v souladu se svými zákony a způsobem, který je v souladu s jejími závazky OBSE, jejím statusem jako spojence NATO a jejími aspiracemi na členství v Evropské unii.

V nových volbách byl náskok Ekrema İmamoğlua tak jasný, že zvítězil bez nejmenších pochyb. Získal 4.742.082 hlasů (tedy 54,22 %), zatímco Binali Yildirim jen 3.936.068 (tedy na 45 %).

Přestože výsledky vypadají, jako kdyby voliči vybírali jen z těchto dvou osobností, kandidátů bylo víc. Příznivci vládních stran i opozice si uvědomili, že to jsou volby pro výběr jediné osoby (tedy systém "vítěz bere vše") a tudíž hlasy ostatním kandidátům jsou ztracené.

Proč je anulování výsledku téměř nemyslitelné?

Turecko je zemí, která se nachází na místě, kde musí už z principu věci spolupracovat se mnoha státy a státními uskupeními, které se navíc nacházejí často na opačných pólech mocenského, náboženského či demokratického měřítka. Přestože se prezident někdy staví k Evropské unii či některým jejím členům odmítavě až nepřátelsky, nemůže si v až tak důležité věci jako jsou volby pomýšlet na jejich zneplatnění (navíc dvojí, prezidentské a parlamentní).

Vedle vnějšího efektu by anulování výsledku voleb je efekt vnitřní. Část voličů současného prezidenta a strany AKP by se s tak brutálním zásahem do demokratických procesů v následných volbách změnili názor a buď by k následným druhým volbám nešli, nebo by volili jiného prezidentského kandidáta a jinou stranu.

A co změna termínu voleb, odložení?

Odložení voleb je něco, co v Turecku obzvlášť nyní je nemožné. Znamená to totiž jak porušení ústavy (odložením voleb se totiž nelegálně prodlužuje funkční období jak parlamentu, tak prezidenta). Turecko rozhodně tímto směrem nepůjde, což již opakovaně prokázalo.

MIMOCHODEM: Turecko změnu termínu voleb zná. Stávající prezident již několikrát volby posunul, tedy zkrátil stávající volební období. Současné volby se odehrávají o měsíc dřív než byly původně plánovány. Původní termín byl 18. června, ale v lednu prezident Erdogan prohlásil, že je posouvá na 14. května.

Zkrácení volebního období míří paradoxně proti tvůrcům takového řešení, protože potom vládnou kratší dobu. Existuje pro takové rozhodnutí několik důvodů:

• volby se mohou posunout do období, kdy je strana či osobnost nejsilnější.
• dřívější termín voleb zkrátí možnost opozici účinně ovlivnit voliče (omezené finance, nemohou dělat permanentní volební kampaň)

MIMOCHODEM: Evropská unie sama má v nedávné době opakování referenda, protože se zpochybňovalo referendum o přijetí nové Smlouvy o Ústavě pro Evropu. Roku 2005 se ve Francii nebo Nizozemsku konalo referendum o ústavní smlouvě, přičemž proti hlasovalo 55 % francouzských občanů, podobné to bylo i jinde. Proto se vytvořila smlouva nová (dnes známá jako Lisabonská). Případný nový nesouhlas v referendech se již obešel hlasováním v parlamentech a odsouhlasením premiérem či prezidentem. V Irsku se konalo referendum v červnu 2008, byla odmítnuta. Po garancích všech států EU vůči Irsku a nové a lepší kampani se voliči Irska podvolili a v druhém referendu v říjnu 2009 již souhlasili. Protože nešlo o zcela identickou smlouvu (pro Irsko byl přepracován článek 29.4 s garancí všech států EU), nelze nové hlasování považovat za prostou revizi předchozího nesouhlasu. Pachuť ale zůstává.

Prezident a vláda se rozhodli posunout volby na 14. května, protože je to pro tureckou demokracii slavné výročí. Dne 14. května 1950 se totiž konaly první demokratické parlamentní volby, kdy o přízeň voličů bojovaly Národní strana, Demokratická strana a doposud monopolní strana CHP (Republikánská lidová strana). Ta zcela prohrála, zvítězila Demokratická strana (a již podle názvu zvítězila demokracie). Prezident Erdogan chce oslavit toto výročí svým vítězstvím. Volba právě tohoto data se pro něj může stát nešťasným propojením.

MIMOCHODEM: Také Spojené státy americké se potýkaly s teoretickou možností, jestli může Donald Trump odložit prezidentské volby. Na rozdíl od primárek, které se řídí státním právem a konají se v různých datech v celé zemi, federální zákon stanovil 3. listopad 2020 jako datum všeobecných voleb. Prezident nemá pravomoc toto datum měnit, to může změnou federálního zákona pouze Kongres. Ústava také výrazně omezuje možnost Kongresu odkládat výběr příštího prezidenta, i kdyby si to přál. Za žádných okolností nemohlo být funkční období žádného prezidenta prodlouženo přes poledne 20. ledna 2021, aniž by došlo ke změně Ústavy. Proto se o to Donald Trump ani nemohl pokusit.

Prezident měl ale k posunu ještě další důvody. Koncem května a v červnu jsou dvě výročí, která jsou pro něj velmi nevhodná. Nejdřív se jedná o výročí (navíc kulaté desetileté) takzvaných událostí v Gezi parku. Původní ekologická šarvátka o zachování podoby parku se po zprávě o údajné smrti aktivisty změnila v boj o spravedlnost, svobodu vyjadřování a demokracii proti policii a vládě. Protest se přelil do desítek měst napříč Tureckem.

Dalším nevhodným výročím je 23. června, kdy se roku 2019 konaly "opravné" volby na post istanbulského starosty. Také tentokrát zvítězil Ekrem İmamoğlu, navíc s ještě větším náskokem, než ve volbě březnové.

Možnost, že se turecký prezident přímou či nepřímou cestou pokusil zneplatnit výsledky voleb, je nepravděpodobná.

Je naivní si myslet, že se jedná o férové a čisté volby za spravedlivého politického zápolení politiků a politických stran. Současný prezident Erdoğan a jeho lidé již řadu praktik ukázali, takže opozice je velmi poučená a nedává příliš manévrovací možnosti kudy z férové bitvy uniknout.

A tak je to ohledně obcházení demokracie se vším.

Patrik Veselík