Je zvykem, že hlavní město se nachází ideálně uprostřed země. Jednak je přístup až od hranic zhruba stejný jak pro občany, tak pro případného nepřítele. Tím může být vojsko, ale také příroda, případně příroda na základě obvykle nezodpovědné lidské činnosti. Které země stěhovaly hlavní město a proč?
Co ohrožovalo tehdejší či dnešní hlavní města?
Důvodů je celá řada. Probereme si je jedno po druhém.
Vojenské nebezpečí. Přesun hlavního města kvůli vojenskému nebezpečí byl v historii často používaný krok. Například po druhé světové válce se Německo a Japonsko musely vypořádat s důsledky porážky a obsazení svých hlavních měst spojeneckými vojsky. Německo přesunulo své hlavní město z Berlína do Bonnu v roce 1949, když se východní a západní Německo rozdělily. Japonsko přesunulo své hlavní město z Kjóta do města Edo roku 1868 (to bylo přejmenováno na Tokio), aby bylo Tokio pojmenováno jako hlavní město roku 1941. A letos, roku 2023, se první státní úřad přestěhoval zpět do Kjóta (Agentura pro kulturní záležitosti). Vláda považuje Tokio za hlavní město politiky a ekonomiky, zatímco Kjóto za hlavní město kultury. Vládce Rovníkové Guiney se v obavě o vlastní bezpečnost rozhodl roku 2012, že přestěhuje hlavní město z ostrova Bioko do vnitrozemí země (nové město "na zelené louce" se stále buduje).
 |
| Istanbul ještě v roli hlavního města |
Přírodní katastrofy. Několik zemí přesunulo svá hlavní města kvůli riziku hurikánů. Například v roce 1740, když zničující hurikán zasáhl Antiguu, bylo rozhodnuto přesunout hlavní město z Saint John's na západním pobřeží do vnitrozemí do města Liberta.
Hurikán Hattie zasáhl Belize City 31. října 1961 a přinesl s sebou silný vítr, bouřlivé moře a obrovské vlny, které způsobily značné škody. Vítr dosahoval rychlosti až 240 km/h a vlny se zvedaly až do výše 5 metrů nad normální hladinu. Zničeno bylo mnoho budov a přibližně 275 lidí zemřelo. Poté bylo rozhodnuto přesunout hlavní město Belize do vnitrozemí do města Belmopan.
V roce 2005, když hurikán Katrina způsobil velké škody v New Orleansu, bylo některým lidem navrženo přesunout hlavní město USA zpět do Filadelfie, které bylo hlavním městem USA v období 1790-1800. Nicméně, toto rozhodnutí nebylo přijato a Washington D.C. zůstalo hlavním městem USA.
Nemusí jít vždy o hurikán, ale o jinou přírodní katastrofu. Například v roce 1991 Uzbekistán přesunul své hlavní město z Taškentu do Šachrisabzu, které se nachází dále od hranic s Kazachstánem a méně ohrožuje seismická aktivita.
Přelidněnost velkoměst je problémem, kterému čelí mnoho zemí po celém světě. Tento problém způsobuje mnoho problémů, jako jsou zhoršená kvalita života, dopravní zácpy, nedostatek bydlení a další problémy. Některé země se proto rozhodly přesunout svá hlavní města z velkoměst do menších, méně přelidněných oblastí.
Příkladem může být Brazílie, která v roce 1960 přesunula své hlavní město z Rio de Janeira do vnitrozemí země do města Brasília. Podobně i Nigérie v roce 1991 přesunula své hlavní město z Lagosu do nově vystavěného města Abuja. Další příklady zahrnují Kazachstán, který v roce 1997 přesunul své hlavní město z Almaty do Astany, nebo Indonésii, která v roce 2019 oznámila plány přesunout své hlavní město z Jakarty do vnitrozemí země do města s názvem Nusantara.
Propadání města do moře a hrozící zaplavení. Propadání měst do moře je dlouhodobým a závažným problémem, který čelí několik zemí. Způsobují ho různé faktory, jako jsou geologické změny, eroze pobřeží a lidská činnost. To může vést ke změnám území a zvýšenému riziku zaplavení při extrémních přírodních událostech, jako jsou třeba vlny tsunami.
Jedním z příkladů města, které čelí hrozícímu propadání do moře, je Jakarta v Indonésii. Město se nachází na pobřeží a trpí silnou erozí a výrazným poklesem hladiny spodních vod. Zároveň je vystaveno pravidelným záplavám, které způsobují velké materiální škody a ztráty na životech.
Všechna bývalá hlavní města mohla čelit (byť některá velmi teoreticky) vlně tsunami. Ta není doménou Tichého oceánu, ale může být prakticky kdekoli. O tom se již několikrát přesvědčil například Istanbul či řada měst v Egejském moři. A příčinou nemusí být zemětřesení, ale třeba výbuch sopky (či jiný následek sopečné činnosti, Minojská civilizace na Krétě by mohla vyprávět), nebo prostý sesuv půdy (viz záliv Lituya Bay na Aljašce či jezero Lovatnet v Norsku). Tsunami může vyvolat například pád meteoritu (dinosauři by také mohli vyprávět). Dokonce nemusí jít o oceán či moře, ale jezero či přehradu (viz jezero Tahoe v USA či přehrada Vajont v Itálii).
Které země to udělaly či udělají?
Zde jsou příklady:
- Belize: Belize City > Belmopan (1970)
- Brazílie: Rio de Janeiro > Brasília (1960)
- Indonésie: Jakarta > Capital City of Nusantara (v přípravě; inaugurace 17. srpna 2024)
- Izrael: Tel Aviv > Jeruzalém (2018)
- Myanmar: Rangún > Neipyijta (2006)
- Nigérie: Lagos > Abuja (1991)
- Pobřeží slonoviny: Abidžan > Yamoussoukro (1983)
- Rovníková Guinea: Malabo > Ciudad de la Paz (2022; dodnes nesplněno)
- Rusko / Sovětský svaz: Petrohrad > Moskva (1918)
- Tanzánie: Dar es Salaam > Dodoma (1974)
- Osmanská říše / Turecká republika: Istanbul > Ankara (1923)
Je třeba poznamenat, že některé z těchto změn nebyly provedeny zcela dobrovolně a byly motivovány politickými a strategickými důvody.
MIMOCHODEM: Nebyla Praha nakrátko hlavním městem Rakouské monarchie? Císař Rudolf II. sídlil v Praze ačkoliv to není stejné jako změna hlavního města Rakousko-Uherska. Rudolf II. byl významným patronem umění a vědy, a v letech 1583 až 1611 si vybudoval v Praze významné sídlo. V době jeho vlády se Praha stala důležitým kulturním a intelektuálním centrem, a to díky jeho podpoře a finančním investicím. Během Rudolfova panování v Praze se také konaly významné kulturní akce, jako například slavnostní přijetí anglického básníka a dramatika Williama Shakespeara v roce 1601 (o této části historie je příliš málo důkazů a spíš nepřímých). Pod Rudolfovým patronátem se Praha stala jedním z nejvýznamnějších kulturních center Evropy a město si uchovalo svou významnou kulturní a historickou hodnotu dodnes.
Příběh přesunu Petrohrad > Moskva
Přesun hlavního města Ruska z Petrohradu do Moskvy v roce 1918 byl proveden z několika důvodů. Prvním z nich byla geografická poloha Moskvy, která se nacházela v centru země a byla tak vhodnější pro správní centrum země. Druhým důvodem byla skutečnost, že Moskva byla historicky považována za starobylé a posvátné město, které hrálo důležitou roli v ruské historii a kultuře. Navíc, poté co se bolševici chopili moci, chtěli přestěhováním hlavního města z Petrohradu do Moskvy posílit svou politickou moc, centralizovat správu a oddělit carskou minulost také touto formou.
Příběh přesunu Istanbul > Ankara
Turecko přesunulo své hlavní město z Istanbulu do Ankary v roce 1923, když Mustafa Kemal Atatürk založil moderní Turecko. Důvodem byla snaha o odstranění starého řádu a tradic Osmanské říše a vytvoření nového, sekulárního a západně orientovaného státu. Istanbul byl spojován s minulostí a islámem, zatímco Ankara byla považována za moderní, průmyslové a politické centrum země. Navíc, po vypuknutí řecko-turecké války v roce 1919 byl Istanbul okupován a jeho kontrola byla nejistá. Proto se Turecko rozhodlo přesunout své hlavní město do Ankary, která se nacházela v blízkosti strategických oblastí a měla větší stabilitu. Celkově lze říci, že přesunutím hlavního města z Istanbulu do Ankary chtělo Turecko posílit svou pozici jako moderního, sekulárního a politicky stabilního státu.
A tak je to ohledně hlavních měst se vším.
Patrik Veselík, Gerhard Pavel Turek
Komentáře
Okomentovat