Od chvíle, kdy stávající prezident Erdogan zveřejnil své prohlášení včetně možného scénáře z 15. července, začali se někteří Turci bát o svobodu slova ve větší míře, takže svou komunikaci chtějí skrýt pomocí VPN. Jsou také obavy o přerušení internetu i mobilní sítě pro zrušení komunikace opozice.
Mobilní síť a internet má dopad na všechny, nebo ne?
Opozice používá typicky to, co je pro 21. století běžné. Jsou to klasické komunikační prostředky jako IM aplikace WhatsApp, Telegram, Signal a další, sociální sítě Facebook, Twitter atd. Ty mají sílu v lecčem, ale mají jednu slabinu. Potřebují mít přístup k internetu.
Události z noci 15. na 16. července 2016 názorně předvedla alternativní způsoby komunikace. Mešity vzájemně propojené vzburcovaly svými reproduktory na minaretech na výzvu prezidenta celý Istanbul, takže i lidé bez internetu, počítače nebo dokonce mobilu byli informováni.
Proč jsou obavy z rušení sociálních sítí, IM nebo internetu jako celku?
Turecko již mnohokrát předvedlo, že je vládcem a pánem internetu v zemi. Existuje "filtrační zákon" se zakázanými slovy a slovními spojeními, omezení přístupu na stránky určitého typu (a zdaleka to není jen porno). Do nelibosti se dostala dokonce i Wikipedia na několik let.
Turecko naposledy předvedlo co dovede 6. února letošního roku. Při zemětřesení lidé neměli řadu hodin možnost komunikovat mezi sebou, takže se zmatek a zmar zvýšily.
Turecko dovede následně tyto zásahy aplikovat selektivně osobám, regionu či celé zemi.
Omezíte mě, a odcházím!
Turkcell jako nejsilnější mobilní operátor je pro pokrytí, výkon a stabilitu oblíbený (tedy v rámci turecké reality). Jejich zákazníci v posledních hodinách houfně říkají, že jestliže Turkcell opravdu udělá nějakou protidemokratický únon, tak přejdou k jinému operátorovi. Někteří si již dopředu raději pořizují předplacené karty jiných, například tureckého Vodafonu.
VPN, heslo posledního dne
Od prohlášení prezidenta i od informace o údajném plánu Turkcellu na ovlivňování přenosových tras se dramaticky zvýšilo používání zkratky VPN. To není slovenské "Verejnosť proti násiliu", i když v turecké realitě to nemá daleko do reality. Zkratka "Virtual Private Network" znamená, že mezi počítačem uživatele a vzdáleným serverem služby VPN se vytvoří šifrovaný tunel. To má dva následky:
- Celá trasa je šifrována, takže to znesnadňuje až znemožňuje čtení celé komunikace. Turecký stát tak nemá šanci zjistit o čem daný uživatel píše.
- Servery služby VPN jsou mimo Turecko, takže uživatel má svobodný přístup k internetu bez případných omezení aplikovaných tureckou stranou.
Turci si nyní horečně vyměňují informace o jednotlivých VPN zdarma, diskutuje se které jsou lepší a které horší.
MIMOCHODEM: Protože se sami nacházíme trvale v centru dění, v Turecku, může se stát to, co se turecký stát rozhodne udělat. Můžeme ztratit připojení k internetu, ale i daleko víc. Jsme s vámi, buďte s námi.
Naposledy se tato debata rozbujela 8. února, tedy dva dny poté, co v oblasti zemětřesení přestaly fungovat sociální sítě (i když internet fungoval). V ten den řada tureckých médií zveřejnila žebříčky VPN a jejich hodnocení (například WebTekno). Další se objevily například v polovině dubna (jako DonanimHaber.com).
Nabití všech akumulátorů a powerbank
Někteří mají obavy dokonce o výpadky elektrické energie, proto doporučují nabít vše, co nabít lze (myšleny elektrické spotřebiče a nikoli palné zbraně). V turecké realitě je toto ovšem doporučeno vždy. Jednak některé přístroje prostě dlouhou dobu bez nabíjení nevydrží, jednak zde hrozí zemětřesení. Obavy z výpadků elektřiny z politických důvodů jsou zřejmě velmi přehnané.
Valutové šílenství
Směnárny jsou v tomto týdnu stále více zavaleny náporem lidí kupujících eura, dolary nebo zlato. Směnárny reagovaly neobvyklým zvýšením cen těchto komodit, přesto lidé nakupují. Při oficiálním kursu eura kolem 21,4 liry se prodává tato měna za více než 24 lir.
Protože turecká lira je "tradičně" inflační a v poslední době až hyperinflační, je národním zvykem po desetiletí mít své rodinné úspory právě v tom, co bylo jmenováno, tedy eura, dolary či zlato. To je znát také v darech novorozencům nebo novomanželům, kdy právě tyto tři komodity jsou nejčastější (bez ohledu na aktuální hlavu státu nebo aktuální volby).
Že by turecká (byť problematická) měna padla, to nehrozí snad ani při nejhorších scénářích. Dokonce ani při a po pokusu o převrat 15. července 2016 se měna téměř ani nezachvěla, natož, aby padala. Turecká lira je sice velmi inflační, stojí ale stále nohama na zemi.
Obecně ale mít hotovost je v Turecku rozumná věc. Nejde jen o mimořádné události z politických důvodů (viz extrémní nápor na bankomaty večer 15. července 2016 při onom puči), ale také o případné přírodní katastrofy, o které není v této zemi nouze. V obou případech totiž nemusí internet fungovat, tudíž elektronické platby nejsou možné, obchodníci mohou platební karty odmítat, takže přijde slovo na staré dobré mince a papírové bankovky.
A tak je to v Turecku se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat