Přeskočit na hlavní obsah

Turecké volby 2023: Jak vypadá samotný průběh voleb?

Český volič zná situaci, kdy dostane sadu hlasovacích lístků. Z nich si vybere jeden, případně zakroužkují, vloží do obálky a tu vhodí do volební urny. Při některých volbách dostanou jediný, na něm zaškrtnou možnost a opět do obálky, tu do urny. Turecké volby jsou odlišné.

Do voleb uvnitř Turecka zbývají dva dny, řekněme si tedy jak takové hlasování vypadá.


Kdo může volit?

Jedná se o osobu starší 18 let s občanstvím Turecké republiky, jejíž jméno se nachází na volebním seznamu. Takový potenciální volič obdrží na adresu trvalého pobytu "volební poukaz", což je malý proužek papíru, kterým se spolu s občanským průkazem prokáže ve volební místnosti.

Je nutné podotknout, že voliči mají MOŽNOST volit a nikoli povinnost. Povinné je to například v Austrálii (kromě těch, kteří jsou "za mořem" neboli v zahraničí). Potom nikdo nemůže říct, že "to oni, já ne".


Kde se volí?

Organizace je podobná jako v řadě jiných zemí včetně Česka. Typicky se volí na základních školách, kde v jednotlivých třídách jsou volební okrsky, takže volič si musí najít do které třídy vlastně patří.

Do samotné volební místnosti mohou vstoupit jen voliči (tedy bez doprovodu) a jen na vyzvání volební komise, nesmějí mít s sebou mobilní telefon.


Co a kdo se volí?

Tyto volby jsou dvojí. Na jeden hlasovací lístek se volí strana do parlamentu, na druhý se vybírá prezident. Oboje volby se tedy odehrají jedinou volební akcí za jediný den (tedy uvnitř Turecka).


Na co se volí?

První odlišností je fakt, že vše tradičně se nachází na jediném hlasovacím lístku, který je ve tvaru pruhu (při té velikosti se o proužku hovořit nedá). Další je fakt, že nejsou černobílé (resp. černý potisk na papíru). Loga politických stran jsou barevně, při volbě mezi osobnostmi jsou umístěny jejich barevné fotografie. Je to přístup lidštější, méně byrokratický.


hlasovací sada: obálka, hlasovací razítko, hlasovací lístky pro oboje volby


Vzhled hlasovacího lístku je velmi vstřícný jak lidem, kteří mají problém se čtením (dyslexie), s rychlým pochopením psaného textu (dysortografie) nebo dokonce i pro ty, kteří číst neumějí vůbec (analfabetismus neboli negramotnost). Těm barevná loga politických stran a fotografie lidí pomáhají.

MIMOCHODEM: Negramotnost se týká nejen zaostalých zemí Afriky nebo Indie, ale také vyspělých zemí včetně Česka (jen se o tom nemluví). Například roku 2022 při sčítání obyvatel Český statistický úřad zjistil, že v Česku počet negramotných stoupl a že nejvíce jich je na Ústecku.

Při pohledu na obálku a na hlasovací lístky je jasné, že se do obálky prostě nevejdou. Je nutné je před vložením do obálky přeložit. Hlasovací pruh s politickými stranami je tak dlouhý, že je nutné jej přeložit čtyřikrát (alespoň pro tento rok). Hlasovací lístek pro volbu prezidenta je menší, ten se nepřekládá.

MIMOCHODEM: Česko má podobně nepříjemné hlasovací lístky, jako například v okolních zemích střední Evropy, Chorvatsku nebo USA. Naproti alespoň černobílé logo mají u politických stran na lístcích například Velká Británie, Portugalsko nebo Maďarsko. Barevná loga dovedou tisknout například ve Slovinsku nebo Itálii. Hlasovací lístky (či jeden velký list) s barevnými logy a navíc fotografiemi má například Nigérie, která má kromě toho navíc také možnost elektronické volby. Pak je otázka která země má volební systém moderní či zaostalý.


Jak se volí?

Dalším rozdílem je způsob hlasování. Hlasovací lístky volič nemá v ruce dopředu, nýbrž je dostává až ve volební místnosti. Volič dostane od volební komise kromě nich také speciální razítko s nápisem EVET (turecky "ano"). Ta si komise urputně hlídá, proto je také jejich počet velmi omezen, aby nad nimi měla komise kontrolu.

Volič s nimi odejde za plentu, kde příslušně vyjádří svůj názor a poté vloží do hlasovací urny. Od volební komise si případně převezme zpět mobilní telefon a odchází.

Volební urna je průhledná, takže je vidět detailně její obsah (stejně jako například ve Francii). Tím se například předchází podvodům typu, že se do urny vloží falešné hlasy ještě před začátkem voleb.

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě budovy se v Istanbulu po výbuchu zřítily, hlášena zranění a pohřešovaní

[ aktualizováno v 20:28 ] Opět v Istanbulu se zřítily dokonce dva sousední domy najednou. Stalo se v oblasti, kde domy padají každoročně ( za poslední rok je dnešní případ dokonce již třetí ). Stalo se tak dnes v neděli 22. března 2026 v poledne. Informace o výbuchu plynu coby pravděpodobné příčiny neštěstí dokreslují snímky z okolí, kde řada budov má rozbitá okna. Na místě jsou záchranné složky. Prozatím bylo podle oficiálních informací do nemocnic dopraveno 7 osob ( nyní již devět ). Pátrání po dalších osobách pokračuje. Prozatím nejsou informace o tom, že by se v daných budovách nacházeli cizinci. Finální zpráva říká, že bylo z trosek zachráněno 9 osob s lehkým zraněním, 1 s těžkým zraněním, jedna osoba bohužel nepřežila. Záchranné práce ztěžují podmínky. Uličky v dané oblasti jsou z velkých kostek a navíc velmi úzké, takže se záchranná technika k místu dostává obtížně. Navíc již několik dnů prší a teploty se pohybují jen pod +10 stupni. zdroj: GazeteOksijen.com Guvernér Davut Gül ...

Kouzlo tureckých příjmení: Jak poznat jméno a příjmení?

Velmi neznámé jazyky dovedou zamotat hlavu. Co je jméno, co je příjmení? Jak oslovovat danou osobu? Sice se říká "neber jméno Boží nadarmo", ale toto pravidlo dnes porušíme tím, že použijeme všem známé jméno tureckého prezidenta i jména jeho konkurenta v boji o prezidentský post. Jméno + příjmení Turečtina sice patří s maďarštinou mezi turkické jazyky, ale přece jen jsou mezi nimi opravdu velké odlišnosti. Turečtina na rozdíl od maďarštiny používá stejné pořadí, jaké máme také my, tedy jméno + příjmení ( maďarština má příjmení + jméno, například Orbán Viktor ). Ale zatímco z maďarštiny přece jen řadu křestních jmen známe a rozpoznáme tedy co je jméno a co příjmení, u turečtiny selháváme. Naštěstí ale příjmení bývá na konci. MIMOCHODEM : Protože je řada příjmení příliš častých, volí někteří rodiče pro své děti dvě jména pro lepší rozpoznání. Například turecký prezident se jmenuje Recep Tayyip Erdoğan. Odlišení příjmení Aby se ale přece jen neudělala chyba, používají Turci čast...

Je Turecko stále ostrovem bezpečí na Blízkém východě? Co poslední íránské rakety?

Snad není zprávařské médium, které by poslední týden dokola nepoužilo slova Blízký východ či Střední východ ve spojitosti s válkou, útoky, raketami, výbuchy, oběťmi, útěky do krytů či pryč ze zemí, repatriačními lety. Zmiňuje se skoro deset zemí, ale Turecko ne. Jak je na tom tato země? Změnila středeční a pondělní íránské rakety ( sestřelené silami NATO, jejich trosky dopadly na turecké území ) situaci také pro Turecko? Všechny níže uvedené informace pocházejí z oficiálních stránek ministerstev zahraničních věcí dotčených států. Kde je Střední a Blízký východ? Na tuto otázku nachází odpověď náš více než pět let starý článek  Zeměpisné anomálie Turecka: Střední východ je i v Evropě . National Geographic Society ( Národní zeměpisná společnost ) označuje pojmy Blízký východ a Střední východ stejná území a " obecně se přijímá, že zahrnují země Arabského poloostrova, Kypr, Egypt, Irák, Írán, Izrael, Jordánsko, Libanon, palestinská území, Sýrii a Turecko ". Kde je nebezpečí? Írán ...