Přeskočit na hlavní obsah

Do Turecka přišlo polotučné a tříčtvrteční máslo. A co v Česku?

Známe polotučné mléko nebo jogurt, to ano, ale polotučné máslo? Opravdu je možné mít v másle jen polovinu tuku? Ano, opravdu to existuje. Na tureckém trhu se takový produkt objevil a hned se stal terčem posměchu na sociálních médiích.

České označení polotučné máslo lze nahradit označením "s nízkým obsahem tuku", "nízkotučné" nebo "light". Anglicky se to řekne half-fat butter, francouzsky demi-beurre, německy halbfettbutter, turecky yarım yağlı tereyağı. Výraz "třičtvrtětučný" je možné nahradit výrazem "se sníženým obsahem tuku".

Terminologie a kategorie je definována před téměř třiceti lety Evropskou unií v rámci 31994R2991 neboli Nařízení Rady (ES) č. 2991/94. ze dne 5. prosince 1994, kterým se stanovují normy pro roztíratelné tuky.


Tříčtvrtinové máslo

Začněme společností Talat Özakpinarlar Gida San. Ve Tic. A.Ş., která tuto specialitu začala vyrábět pod svou značkou Akpaš pod názvem "3/4 Yağlı Tereyağı"


zdroj: akdagtereyaglari.com


Balení je pro českého zákazníka nezvyklé, ale v Turecku se vedle klasického 250g balení vyskytuje řada alternativ, například takovéto válce s hmotností 1 nebo 1,5 kilogramu.


Polotučné máslo

Tato specialita rozbouřila v posledních dnech turecká sociální média. Objevil se snímek polotučného másla značky Yunus hmotnosti 1 kg.


zdroj: twitter.com/voiceofworldco/


Řetězec obchodů Yunus Marketler se vyskytuje ve středním Turecku, řekněme Ankara a okolí. Ovšem v žádné současné ani minulé nabídce není možné najít zmíněné máslo. Jestli to je minulá, současná nebo budoucí nabídka, jestli to je falešný snímek, není možné jednoznačně určit. Proto je nutné se k této informaci stavět zdrženlivě.


Právní podklad

Od ministerstva zemědělství a venkova pochází Komuniké o výrobcích z tučného tuku a přepuštěném másle (Číslo ​​komuniké: 2005/19). Ve článku 4 se uvádějí zmíněné kategorie:

Roztíratelné výrobky na bázi mléčného tuku, podle jejich prezentace na trhu a jejich složení;

a) Máslo: Výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 80 % a nejvýše 90 % hmotnostních, s obsahem odstředěné mléčné sušiny nejvýše 2 % a s obsahem vody nejvýše 16 %,

b) tříčtvrteční máslo: Výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 60 % a nejvýše 62 % hmotnostních,

c) polotučné máslo: Výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 39 % a nejvýše 41 % hmotnostních,

d) ".... %" roztíratelný výrobek na bázi mléčného tuku: Výrobky s obsahem mléčného tuku v následujících poměrech;

  • obsah mléčného tuku vyšší než 10 % a nižší než 39 % hmotnostních
  • obsah mléčného tuku více než 41 % a méně než 60 % hmotnostních
  • obsah mléčného tuku vyšší než 62 % a nižší než 80 % hmotnostních

e) přepuštěné máslo: Máslo získané použitím jogurtu jako suroviny při jeho výrobě,


MIMOCHODEM: Turecké předpisy vycházejí stejně jako ty české nebo slovenské z legislativy Evropské unie, takže jsou shodné.


A co v Česku?

Ano, toto ani pro Českou republiku není nic nového, ba naopak, tuto specialitu zná daleko déle, než v Turecku. Na trhu se vyskytuje například:

  • Máslo polotučné Olma (39 % mléčného tuku, 200 g)
  • Semix Půlmáslo (polotučné máslo se 41 % tuku)

Společnost Olma se odvážně pustila do "alternativní" cesty, takže snížila obsah tuku z obvyklých 82 na 39 % a zároveň snížila velikost balení z obvyklých 250 gramů na 200 g. Kupující, kteří nestudují příliš popis výrobku, se chvíli mohli radovat, že jim Olma přinesla máslo za super cenu, aby poté zjistili, že nejenže je tam méně než polovina mléčného tuku, ale navíc je balení ještě o 50 gramů lehčí.

Před deseti lety se objevily například takovéto články (e15.cz, 25. září 2013):

Jedna z největších mlékáren v Česku, olomoucká Olma ze skupiny Agrofert miliardáře a nyní i politika Andreje Babiše, spouští novou linku za sto milionů korun. Jejím prostřednictvím začne mimo jiné vyrábět máslo s nižším obsahem tuku, které se v posledních letech v Česku nevyrábělo a dováželo se ze zahraničí. Na trhu by se mělo objevit do konce roku.

MIMOCHODEM: Pojďme si porovnat jedno klasické máslo v klasickém balení (tedy 250 gramů, 82 % mléčného tuku) a výše zmíněné Máslo polotučné Olma 39 % 200 g (nebo ekvivalent od jiného výrobce). Klasické máslo má v jednom balení 205 gramů mléčného tuku, zatímco zmíněné polotučné máslo Olma pouze 78 gramů, tedy jen o něco víc než třetinu. Aby zákazník získal oněch 205 gramů tuku, musel by si koupit 2,6 balení polotučného másla (a protože se máslo prodává jen po celých baleních, pak to jsou tři kusy). Otázka na konec: Co je vlastně oněch 61 % onoho polovičního másla? V případě klasického másla se jedná o pouhých 18 %...

Odborník se k polovičním a tříčtvrtinovým máslům vyjádřil následovně:

"V chladicích boxech se můžete setkat také s másly se sníženým obsahem tuku. Jedná se např.  o 'máslo třičtvrtětučné' s obsahem tuku 60–62 %, popř. o 'máslo polotučné' nebo 'light' s 39–41 % tuku," upřesňuje Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda Českomoravského svazu mlékárenského.

"Pokud mají výrobky obsah mléčného tuku nižší než cca 39 %, jedná se o mléčné roztíratelné tuky, kam patří i výrobek dnes označovaný jako 'Tradiční pomazánkové' (to obsahuje obvykle 31 % mléčného tuku)."

"Na trhu však existují produkty vyrobené kombinací mléčného a nemléčného (např. rostlinného) tuku. V tomto případě se jedná o směsné tuky s celkovým obsahem tuku. Tento výrobek nemůže být označen jako máslo."


Hlídá si zákazník zdraví nebo peněženku?

Při tomto porovnání na tom vychází při porovnání Česka a Turecka bohužel Česko výrazně hůř. Příkladů lze přednést nepřeberné množství. Například u sýra typu Eidam / taze kašar peyniri je turecký standard sýr s obsahem 45 % tuku v sušině (v Turecku se ještě navíc někdy kombinuje kravské mléko s ovčím a kozím pro silnější chuť). Český standard je 30 % s tím, že řada výrobců nabízí "super výhodné" nebo "specializované" výrobky jako sýr na smažení, "česká chuť" (to je dobře nebo špatně?) a podobné triky, kde je tuku jen 20 %. A zákazníci na to skáčou, často s rozběhem. Originální holandský (městečko Edam je součástí nizozemské provincie Severní Holandsko) vzor "Edammer kaas" má přitom standardně 40 % a někdy až tuku v sušině.

Výsledek svádí k tvrzení, že co se na jedné straně ušetří nákupem ošizených levných výrobků, to se na straně druhé dává na léky a podpůrné prostředky, které si tělo živené čímsi vyžádá.

A tak je to ohledně jídla se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě zemětřesení v Turecku o síle nad 5

[ AKTUALIZACE V 23:24 ] Dnes zažilo Turecko dvě nezávislá zemětřesení, která ovlivnila různá místa země. Vyděsily jak místní, tak turisty. Ministr zdravotnictví Fahrettin Koca při prvotní informaci neuvedl žádné případy zranění či úmrtí. Následně byla informace aktualizována. Zemětřesení v 16:16 tureckého času První zemětřesení se odehrálo sice mimo území Turecka, ale ovlivnilo široké území celého Antalyjského zálivu včetně turistických regionů Antalya, Side či Alanya, stejně tak jako Kypru. Toto zemětřesení mělo epicentrum mimo velké zlomy. Podle serveru EMSC zemětřesení mělo pocítit 34 milionu lidí. Později byla síla zemětřesení snížena na 4,7. Také vzdálenost asi 100 kilometrů od tureckých břehů snížila vliv na úroveň jen pocitovou, někdy ani to ne. 177 osob nahlásilo svůj pohled na zemětřesení Zemětřesení ve 20:48 tureckého času Druhé zemětřesení s magnitudem 5,2 se odehrálo na východě Turecka. Epicentrum se nacházelo 11 km od města Malatya (v okrese Yešilyurt), poblíž zlomu, na

Jaká je aktuální kvalita vody na tureckých plážích?

Dovolenkáře bažící po čisté vodě i pláži nejvíc zajímají právě tyto informace. Ale jak se k nim dostat? Ptát se po různých skupinách na sociálních sítích je jedna možnost, ale ještě lepší je mít jeden zdroj pro všechny pláže v celém Turecku. Zde velmi pomáhá turecké Ministerstvo zdravotnictví. To nejenže nechává pravidelně na všech veřejných plážích testovat kvalitu, ale také informace shromažďuje a zveřejňuje ve veřejně dostupné mapě. zdroj:  https://yuzme.saglik.gov.tr/ Čísla na mapě značí počet pláží v daném místě, které jsou pod kontrolou ministerstva. Po přiblížení je možné pro přiblížení kliknout na modře orámovanou oblast daného regionu, případně rolovat kolečkem na myši do té míry, až nebude k dispozici žádné číslo ( tedy budou vidět všechny pláže jednotlivě ). Mapa má problém s vykreslováním ikon u konkrétních pláží ( testováno na Windows i Androidu, Google Chrome, Mozilla Firefox, MS Edge či Samsung Internet, všude stejný výsledek ), což kazí záměr rychle se zorientovat ve de

Jak vidí USA bezpečnost v Evropě? Doporučují jezdit do Turecka?

[ AKTUALIZACE 4. 8. 2023 ] Snad každý stát na světě sleduje bezpečnostní situaci v ostatních zemích a doporučuje svým občanům kam jezdit, kde si dávat větší pozor a kam nejezdit vůbec. Spojené státy americké to samozřejmě dělají také. Jaký je jejich úhel pohledu na bezpečnost napříč Evropou a okolím? Ano, je to překvapení. Typicky od 4. či 5. října 2022 platí aktuální situace, zveřejněná na stránce https://travelmaps.state.gov/TSGMap/ . Písková barva (či chcete-li světle žlutá) znamená nejlepší hodnocení, tedy normální situaci. Je to překvapivě nejen Irsko, Portugalsko nebo Uzbekistán, ale celý pás podél bojujících stran, tedy od Skandinávie přes pobaltské státy, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Žlutá barva znamená zvýšenou opatrnost. Sem spadá celá západní Evropa včetně Česka, dále západní Balkán, Turecko, Kazachstán, Turkmenistán, dále Maroko, Tunisko a další. Co je na Česku špatně? To lze zjistit po rozkliknutí Česka na dané mapě. Ale překvapení poté trvá,