Konflikt mezi kyperskými Turky a mezi slovenskými a britskými vojáky pod taktovkou OSN

Nepříjemně vyhrocená situace nastala v bezpečnostním nárazníkovém pásmu mezi severní a jižní částí Kypru. Severní Kypr tam potřebuje postavit silnici na trase Pile (Pyla)-Yiğitler, vojáci  mírových jednotek UNFICYP tomu bránili tím, že tam postavili vlastní auta a žiletkový drát. Turecká strana se to rozhodla vyřešit buldozerem. Konflikt je vyvrcholením 50 let trvajícího experimentu, který se nepovedl, jak se zdá.

Slovenská strana

Ministr zahraničních věcí Miroslav Wlachovský komentoval situaci na Twitteru:

Důrazně odsuzuji útoky na OSN mírové síly UNFICYP a poškození vozidel OSN ze strany kyperských Turků dnes ráno. Je to nepřijatelný čin proti členům mírové mise. 

Slovenské Ministerstvo zahraničních věcí vyzývá, aby byli pachatelé postaveni před soud.

Zpráva o incidentu byla uvedená ve slovenských denících a webech Aktualitzy,sk, DennikN.sk, Noviny.sk, KosiceOnline.sk a TVnoviny.sk:

Ještě ve čtvrtek mise OSN varovala úřady v Tureckem okupované části Kypru před "nepovolenými stavebními pracemi v nárazníkové zóně OSN". Uvedla, že mírové jednotky byly v pátek napadeny, když se snažily zablokovat výstavbu silnice, která zasahuje do demilitarizované zóny.

zdroj: philenews.com

Při pátečním fyzickém útoku kyperských Turků na členy UNFICYP (mírové mise OSN na Kypru) nebyl zraněn žádný slovenský příslušník mírových sil. Informovaly o tom slovenské ozbrojené síly (OS) na sociální síti. Kyperská vláda uvedla, že turecké okupační síly napadly slovenské a britské členy mírové mise.

Nikósie útok v demilitarizované zóně rozdělující středomořský ostrov ve svém prohlášení odsoudila. Podle agentury AFP uvedla, že turecké síly provedly "organizované incidenty", píše TASR.

Již dříve mírové síly OSN na Kypru oznámily, že turecké síly zaútočily na příslušníky UNFICYP, kteří se snažili zabránit výstavbě silnice v demilitarizované zóně. K incidentu došlo poblíž vesnice Pyla, jejíž část leží v demilitarizované zóně nedaleko Larnaky.

"Příslušníci mírových sil UNFICYP zablokovali vozidly nepovolenou stavbu v oblasti nárazníkové zóny a následně došlo k incidentu, při němž byl poškozen majetek OSN," uvedly ozbrojené síly. K útoku došlo v ranních hodinách.

Slovenské ozbrojené síly rovněž odsoudily jakékoli kroky vedoucí k eskalaci napětí a vyzvaly k respektování mandátu mise OSN na Kypru. Slovensko je jejím členem od roku 2001. V současné době se podle internetových stránek slovenského ministerstva obrany očekává nasazení 240 slovenských vojáků.

Počínání kyperských Turků v nárazníkové zóně OSN na Kypru odsoudily také EU, Velká Británie, Francie a Spojené státy. Ve společném prohlášení vyjádřily "vážné znepokojení nad nepovolenou výstavbou" silnice.

Co je / kde je Pyla / Pile?

Nachází se na břehu Larnackého zálivu na jižní části ostrova Kypr. Pyla je jediná vesnice v nárazníkové zóně mezi severem a jihem, kde kyperští Řekové a Turci žili společně dlouho před tureckou invazí v roce 1974 a od té doby žijí v míru. Na obou stranách centrálního náměstí se nachází turecká a řecká kavárna a panoramatu dominuje impozantní kostel a nedaleký minaret vesnické mešity.

obec Pyla / Pile na Kypru (zdroj: barrons.com)

Obyvatelstvo je rozděleno zhruba stejně jako samotný ostrov, přibližně 67 % tvoří kyperští Řekové a 33 % kyperští Turci, policejní dohled zajišťují civilní jednotky OSN a z přilehlých kopců na ně dohlíží strážní věže turecké armády. O zajímavé vesnici psala před téměř 20 lety BBC (krátký úsek byl převzat a přeložen viz výše).

hranice Severokyperské turecké republiky poblíž obce Pyla včetně Yiğitler

Obec leží severní částí v nárazníkovém pásmu, jižní částí v řecké oblasti. Na východě sousedí s velkou britskou základnou Dekelia s rozlohou 130,8 km² (pro srovnání krajské město České Budějovice mají plochu 55,71 km²). Dekelia je východní část zámořského území Spojeného království zvaného "Akrotiri a Dekelia". Dá se tedy říct, že obec leží na státní hranici s Velkou Británií.

hranice obce Pyla

Detailní mapa ukazuje, že od Pyly směrem na Severokyperskou tureckou republiku nevedou žádné silnice ani cesty. Jediné dvě mířící oním směrem byly v minulosti zničeny (jejich zbytky jsou stále vidět).

detail mapy Pyly s krátkou hranicí se Severním Kyprem (vpravo nahoře, zelená plocha)

Tato obec, jak bylo řečeno, je jedná smíšená (tedy řecko-turecká) obec na celém ostrově Kypr. Ostatní jsou striktně odděleny na řecké (tedy součástí Kyperské republiky, člena EU) a turecké (součástí Severokyperské turecké republiky, uznávané jen Tureckem). Nerovnoprávný vztah o oběma republikám se tedy chtě nechtě odráží také na obci Pyla. Její obyvatelé sice spolu žijí v relativním míru a klidu, ale přesto jsou ovlivňováni informacemi "svých" republik.

Zatímco řečtí obyvatelé mají bezproblémový a snadný kontakt s řeckou komunitou (veřejná doprava, silnice atd.), turecká nemá ani silnici. To se turecká strana snaží změnit. Zcela jiná otázka je která strana je v případě stavby a bráněním ve stavbě v právu či nikoli, stejně tak jako v případě použití násilí.

Smutná historie Kypru

Celý konflikt sice vydá na celé svazky knih, pokusme se jej zestručnit do krátkého textu. Řekové a Turci vedle sebe žili po celá staletí, kdy ostrov spadal pod Osmanskou říši. Samostatný Kypr vytvořil vzácně vyrovnané politické soužití mezi oběma etniky tak, aby 

MIMOCHODEM: Politická rovnováha připomíná Československo, kdy prezident z jedné země znamenal premiéra ze země druhé. Bohužel příliš krátká společná cesta nedokázala vyrovnat i přesto přetrvávající rozpory a rozdíly.

Soužití sice nebyl příslovečný ráj na zemi, ale přesto se pokračovalo v relativně klidném soužití obou etnik, přestože ta byla ovlivněna vztahy Osmanské říše a Řecka (Balkánské války, 1. světová válka, válka o samostatnost Turecka). Turecký prezident Atatürk a řecký premiér Venizelos se po ukončení válečného běsnění snažili o mírové soužití jak obou etnik, tak obou států (Řecka a Turecka) a zasypávání obřích příkopů mezi nimi.

POZNÁMKA PRO NETRPĚLIVÉ: Pořád není ani slovo o Kypru? Laskavý čtenáři, ještě chvíli počkej, skládačka se skládá. Vydržaj, pijaňér. Dočkej času jako husa klasu.

Jenže historie Řecka je plná převratů a válek. Startovacím bodem byla 2. světová válka a mocenský boj velmocí o Řecko. Zatímco Sovětský svaz se snažil využít (či zneužít) společné náboženství, západní mocnosti zase se snažily o demokratické vazby (vždyť slovo demokracie pochází právě z řečtiny). Výsledkem byla řecká občanská válka, která zmítala zemi v letech 1946 až 1949. Právě komunističtí uprchlíci byli přijati kromě jiného Československem, které bylo čerstvě po "vítězném únoru" (komunistickém převratu). Řečtí komunisté byli věrni Stalinovi, zatímco od léta 1948 byla Titovova Jugoslávia v konfliktu se sovětským diktátorem, takže také v konfliktu s řeckými komunisty, což urychlilo jejich konec a tedy konec občanské války.

MIMOCHODEM: Ruská a poté sovětská a poté opět ruská propaganda již několikrát nahnala důvěřivé Řeky do svých intrik. Stalo se tak například v Krymské válce (1853–1856) mezi carským Ruskem a Osmanskou říší, kdy se z Řeckého království zformovala legie řeckých dobrovolníků. Přitom na straně Osmanské říše stály evropské mocnosti Velká Británie a Francie (tehdy světová impéria).

Poválečné Řecko se zmítalo v politické nestabilitě. A jestliže je stát nestabilní (a především politicky), jsou to body pro extrémistická hnutí a strany, což se také ukázalo řeckou realitou. Dney 21. dubna 1967 provedla řecká armáda státní převrat, aby nastolila nacionalistickou extrémně pravicovou vládu.

MIMOCHODEM: Diktátorská radikalizace "svého" etnika na území jiného státu s cílem připojení onoho území ke svému známe i z vlastní historie. Podobně Hitler popouzel německy hovořící obyvatelstvo Československa, až nakonec dosáhl svého v Mnichovské dohodě (která, jak víme, stejně nepomohla).

A nyní již konečně nastupuje do příběhu Kypr. Řecká vojenská junta měla totiž v plánu ovlivňování dění na Kypru a radikalizaci řeckého obyvatelstva, což se podařilo. Nakonec 15. července 1974 byl do té doby samostatný stát Kypr připojen k Řecku a začalo vyvražďování tureckého obyvatelstva. Na to rychle zareagovala turecká armáda, která 20. července (tedy za pouhých 5 dnů) vstoupila na ostrov s cílem chránit tamní Turky (a jejich majetek).

POZNÁMKA K DIPLOMACII: Turecko mělo na výběr mezi velmi dlouhou cestou přesvědčování světa o tom jak Řekové vraždí na Kypru Turky (což trvá i celé roky, i desetiletí, což zvolila dnešní Ukrajina), nebo okamžitě zasáhnout bez ohledu na následky, tedy na mínění obyvatelstva Země. Turecko zvolilo druhou cestu. A svět (navíc v době dovolených) ani nepostřehl, že pět dnů byl Kypr nezákonně připojen k Řecku a tamní Turci vražděni, ale viděl měsíce a měsíce trvající zásah turecké armády. Pro svět je tedy původcem zla a agresorem Turecko.

Kypr se rozdělil na dvě části, severovýchodní tureckou a jihozápadní řeckou. Také komunity se přestěhovaly či byly přestěhovány tak, aby to odpovídalo danému rozdělení (nebo se vytvořily exklávy neboli území zcela obklopená jiným státem jako Erenköy).

Od počátku roku 2000 se konala jednání pod patronací OSN a nakonec se na území celého Kypru konalo referendum o znovusjednocení ostrova z 24. dubna 2004, aby bylo odsouhlaseno kyperskými Turky (64,9 % bylo pro), ale odmítnuto kyperskými Řeky (75,83 % bylo proti). Přesto je dodnes turecká strana obviňována z toho, že brání sloučení ostrova. Tehdejší turecký ministr zahraničí Abdullah Gül (AKP) po zveřejnění výsledků referenda prohlásil, že je „zděšen“ výsledky referenda na jihu ostrova (míněn Kypr). Šéf turecké diplomacie požádal o zrušení mezinárodních sankcí proti Severokyperské turecké republice, která podle něj "prokázala svou vůli dosáhnout urovnání rozdělení tím, že bude hlasovat 'ANO'".

Nestalo se tak, takže Turecko i nadále podporuje samostatnost Severního Kypru. A přestože se hovořilo o tom, že sloučení ostrova by mohlo podmínkou vstupu Kypru do EU, nakonec se na to zapomnělo. Navíc je to spolu s Maltou další mimoevropský stát, který se stal součástí Evropské unie. Ze stejného důvodu ale byla kandidatura na členství zamítnuta Maroku. A právě umožnění vstupu jižní části Kypru do EU (se všemi výhodami členství) a naopak pokračující mezinárodní izolace severní části Kypru mají za následek ještě větší rozdělení ostrova a dávají do budoucna ještě menší šanci na znovusjednocení.

Svět je rozdělen na ty, kteří zapomněli na veškeré řecké kroky (či se o nich ani nedozvěděli) a pro které je Turecko nepřítelem číslo jedna, a na ty, kteří nemají selektivní paměť a berou historii komplexně, tedy jak tureckou, tak řeckou.

MIMOCHODEM: Kde udělali "soudruzi z Turecka chybu"? Diplomacie z pozice napadeného je běh na dlouhou trať s tím, že je nutné trpělivost a schopnost vysvětlovat a přesvědčovat. To jsou přesně ty vlastnosti, které Turkům chybí. Naopak tuto část skvěle zvládla řecká strana kyperského konfliktu. Proto celý svět zná "řeckou pravdu", ale o té turecké ví jen málokdo.

Turecko-kyperská strana

Ministr zahraničí TRNC Tahsin Ertuğruloğlu prohlásil, že z projektu silnice Pile-Yiğitler, který byl uveden do praxe s cílem zajistit snadný přístup ze Severokyperské turecké republiky do vesnice Pile, která se nachází na Zelené linii kontrolované Organizací spojených národů (OSN), nebude cesty zpět.

Ve svém písemném prohlášení Ertuğruloğlu uvedl, že projekt silnice Pile-Yiğitler byl připraven pro mimořádně humánní účely a bez jakýchkoli postranních úmyslů, a řekl: "Takový projekt byl realizován s cílem usnadnit život kyperským Turkům, kteří byli ponecháni na pospas kyperským Řekům a britským základnám."

zdroj: AA

Ertuğruloğlu zdůraznil, že Severokyperská turecká republika nemá v úmyslu nikde ukrást půdu: "Z projektu silnice Pile-Yiğitler nebude cesty zpět. Tento projekt je zcela humanitární a neobsahuje žádné postranní úmysly. Čelíme spiknutí. OSN by se nám v tom neměla snažit zabránit. My tuto silnici postavíme. Je hotová. Od svého odhodlání neustoupíme."

Turecká strana

Z prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana po zasedání vlády:

"Fyzický zásah vojáků mírových sil OSN na svrchovaném území TRNC pro nás není nikdy přijatelný.

Není ani legální, ani humanitární bránit kyperským Turkům žijícím ve vesnici Pile v přístupu na půdu jejich vlasti.

Mírové síly svým fyzickým zásahem proti obyvatelům vesnice i následnými nešťastnými prohlášeními vrhly stín na svou nestrannost a dále poškodily svou pošramocenou pověst.

Od OSN se očekává, že místo destabilizujícího chování přispěje k řešení humanitárních potřeb všech stran na ostrově tím, že bude dělat čest svému jménu."

A tak je to ohledně Turků se vším.

Patrik Veselík