Přeskočit na hlavní obsah

QS hodnocení univerzit pro rok 2024 Turecka, Slovenska a Česka

Existuje celá řada žebříčků univerzit. Aktuální hodnocení QS World University Rankings ukazuje na obrovské rozdíly mezi státy i kontinenty a jejich finančním zázemím, prestiží, podporou ze strany firem i států a dalšími faktory, které mají velký vliv na úspěch a hodnocení univerzit. Je na tom hůř Česko, Slovensko, Turecko?

Pojďme od těch nejlepších. Jsou tři zmiňované země v první desítce?


Světová Top10

Jen málokdo by se netrefil alespoň do jedné univerzity, kdyby měl jmenovat nějakou z top (i kdyby nevěděl o školství vůbec nic). V závorce je umístění z minulého roku, pod čarou ti, kteří v Top10 byli ještě loni:

  1. ( - ) Massachusetts Institute of Technology (MIT), Cambridge, Massachusetts / USA
  2. ( - ) University of Cambridge, Cambridge, Velká Británie
  3. (+1) University of Oxford, Oxford, Velká Británie
  4. (+1) Harvard University, Cambridge, Massachusetts / USA
  5. (-2) Stanford University, Stanford, California / USA
  6. (+1) Imperial College London, Londýn, Velká Británie
  7. (+2) ETH Zurich (Švýcarský federální technologický institut v Curychu), Curych, Švýcarsko
  8. (+3) National University of Singapore, Singapur
  9. (-1) University College London (UCL), Londýn, Velká Británie
  10. (+17) University of California, Berkeley, California / USA
  11. (-1) University of Chicago, Chicago, Illinois / USA



  12. (-9) California Institute of Technology, Pasadena, California / USA

Do světové Top10 se minulý rok dostaly univerzity pouze ze tří států: USA, Velká Británie, Švýcarsko, letos přibyl Singapur. Pod čáru spadly dvě univerzity (obě z USA), naopak do Top10 se nově dostala jedna z USA a jedna ze Singapuru.



První dvě místa zůstala stejná (MIT si drží první příčku již 12 let!), ovšem poté se již místa promíchala. Obrovkým skokem z 27. místa se do Top10 dostala Kalifornská univerzita v Berkeley.


Co je QS?

Podle jejich slov se jedná o žebříček QS World University Rankings 2024: Nejlepší světové univerzity.

Dvacáté vydání žebříčku QS World University Rankings zahrnuje 1 500 institucí ve 104 lokalitách a je jediným žebříčkem svého druhu, který klade důraz na zaměstnatelnost a udržitelnost (stále jejich slova).

V letošním roce jsme provedli naše historicky největší metodické vylepšení a zavedli tři nové metriky: Udržitelnost, Výsledky zaměstnanosti a Mezinárodní výzkumná síť. 

Výsledky vycházejí z analýzy 17,5 milionu akademických prací a odborných názorů více než 240 000 akademických pracovníků a zaměstnavatelů.


Evropská Top10

Na "starém kontinentu" je podle nejnovějšího žebříčku těchto deset nejlepších (v kulatých závorkách pozice na světovém žebříčku [v hranatých závorkách rozdíl oproti roku 2023]):

  1. [ - ] (2 [-]) University of Cambridge, Cambridge, Velká Británie
  2. [ - ] (3 [-1]) University of Oxford, Oxford, Velká Británie
  3. [ - ] (6 [+1]) Imperial College London, Londýn, Velká Británie
  4. [+1] (7 [+2]) ETH Zurich (Švýc. federální technologický institut v Curychu), Curych, Švýcarsko
  5. [-1] (9 [-1]) University College London (UCL), Londýn, Velká Británie
  6. [ - ] (22 [-7]) The University of Edinburgh, Edinburgh, Velká Británie
  7. [+1] (24 [+2]) Université PSL, Paříž, Francie
  8. [+1] (32 [-4]) The University of Manchester, Manchester, Velká Británie
  9. [-2] (36 [-20]) EPFL, Lausanne, Švýcarsko
  10. [+2] (37 [+12]) Technical University of Munich, Německo
  11. [-1] (40 [-3]) King's College London, Londýn, Velká Británie


Oproti světovému žebříčku se zde konaly spíš jen posuny o jednu pozici. Jediný významný vzestup učinila Technická univerzita v Mnichově, jediný významný sestup švýcarská EPFL. Celkově zaznamenala evropská nejlepší desítka náznak zhoršení pozice.


Bitva kontinentů v Top100

Některé obory rády dělí svět na kontinenty, pusťme se tedy do tohoto úhlu pohledu.



Evropa se drží stále na první pozici, počet umístění za poslední tři roky zhruba stejný. Americký kontinent si polepšil, stejně tak jako Austrálie a Oceánie. Afrika má (zatím) stále stejnou nulu. Jediný, kdo si tedy pohoršil je Asie. To může někoho překvapit, protože Asie začíná být viděna a dokonce i porážet Evropu či Ameriku. Jsou to ovšem typicky obchodní či firemní záležitosti, zatímco akademický svět je přece jen stranou.


Nejlepší univerzity v zemi v rámci EU

Každý stát má svou nejlépe hodnocenou univerzitu. Zde jsou státy EU srovnané pohle pozice svých nejlepších univerzit

  1. Francie 24. místo
  2. Německo 37. místo
  3. Nizozemsko 47. místo
  4. Belgie 61. místo
  5. Švédsko 73. místo
  6. Irsko 81. místo
  7. Dánsko 107. místo
  8. Finsko 109. místo
  9. Itálie 123. místo
  10. Rakousko 130. místo
  11. Španělsko 149. místo
  12. Česko 248. místo
  13. Portugalsko 253. místo
  14. Polsko 262. místo
  15. Řecko 347. místo
  16. Estonsko 358. místo
  17. Kypr 368. místo
  18. Lucembursko 381. místo
  19. Litva 473. místo
  20. Maďarsko 601-610. místo
  21. Slovinsko 621-630. místo
  22. Bulharsko 741-750. místo
  23. Lotyšsko 751-760. místo
  24. Chorvatsko 751-760. místo
  25. Slovensko 771-780. místo
  26. Rumunsko 801-850. místo
  27. Malta 851-900. místo

Ze zemí "sedmadvacítky" skončilo Česko na 12. místě (ovšem je to vydřená pozice, protože na krk dýchají Portugalsko a Polsko), Slovensko na 25. místě. A můžeme být rádi, že v Evropské unii již není Spojené království, protože bychom všichni byli automaticky o stupínek hůř (ale jako celek bychom byli naopak daleko lépe). Mezi Českem a Španělskem je propast 99 míst. Česko vede první trojici v kategorii pod 250. místem, pak je propast 85 míst a následuje těsná skupina Řecka, Estonska, Kypru a Lucemburska. Poté je se ztrátou skoro 100 míst Litva, skok, dvojice Maďarsko a Slovinsko, skok, těsná skupina Bulharsko, Lotyšsko, Chorvatsko, pak těsně Slovensko, pak těsně Rumunsko a pak se zpožděním Malta. Tu je totéž znázorněno v mapě


Nejlepší univerzity v zemi v rámci EU v hodnocení QS 2024


Přidejme také ostatní státy, které jsou na mapě znázorněny


Nejlepší univerzity v zemi v rámci Evropě a okolí v hodnocení QS 2024


Zde je vidět na jedné bloky podle sousedících zemí. Nejlepší umístění má severozápadní Evropa (Švýcarsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Velká Británie). Poté to jsou státy v nejbližším okolí západní a severní Evropy (Irsko, Belgie, Švédsko, popř. o kategorii níž Španělsko, Itálie, Rakousko, Dánsko, Norsko, Finsko a Rusko). Nejhorší je Balkánský pooostrov, tedy od Ukrajiny až po státy bývalé Jugoslávie (včetně Slovenska a Maďarska). Severovýchodní Střední Evropa je na tom o kategorii hůř (oranžový pruh Česka, Polska, Běloruska a Litvy).

Pro někoho překvapivě dobře je na tom Blízký / Střední Východ / Východní Středomoří. Dokonce tamní nejhorší státy jako Sýrie, Arménie nebo Ázerbájdžán skončily ve stejné kategorii jako Island. V oranžové kategorii skončily (tedy spolu s Českem či Polskem) státy jako Turecko, Írán, Izrael, Libanon nebo Jordánsko. V červené kategorii (tedy spolu se Slovenskem nebo Maďarskem) skončil Irák nebo Gruzie, případně severoafrické Tunisko.


Česko, Slovensko a Turecko v Top1000

Protože univerzity těchto zemí se neumístily ani ve světové desítce, ani světové stovce, je nutné se podívat na zoubek želízkům v ohni v první tisícovce.

Pohled na pořadí univerzit v první tisícovce potěší Turecko, rozesmutní Česko i Slovensko. Zatímco turecké univerzity si notně polepšily, české tak napůl a slovenské houfem padaly dolů.



Polovina českých univerzit z loňského Top1000 si polepšila, a to včetně doposud nejlepší Univerzity Karlovy (loni 288., letos 248. místo). Bohužel z Top1000 vypadly tři české, tři slovenské univerzity, žádná turecká.

MIMOCHODEM: Univerzita Karlova je z celé zeměkoule na 248. místě, v Evropě na 22. místě, ve východní Evropě na 1. místě (a tudíž v Česku je také na 1. místě).

Zatímco loni se v Top1000 umístily tři české, jedna turecká a žádná slovenská univerzita, letos to jsou tři české, tři turecké a žádná slovenská.

Oproti roku 2023 se všechny turecké univerzity v Top1000 zlepšily. Z českých univerzit se 5 zlepšilo, jedna je na tom stejně, 5 se zhoršilo. Všechny slovenské univerzity v loňském Top1000 se zhoršily.

MIMOCHODEM: Zhoršení pozice nemusí znamenat, že se univerzity zhoršily, jen, že se jiné zlepšily, případně zlepšily víc.

A tak je to ohledně školství se vším.

Patrik Veselík

ZDROJ: topuniversities.com

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě budovy se v Istanbulu po výbuchu zřítily, hlášena zranění a pohřešovaní

[ aktualizováno v 20:28 ] Opět v Istanbulu se zřítily dokonce dva sousední domy najednou. Stalo se v oblasti, kde domy padají každoročně ( za poslední rok je dnešní případ dokonce již třetí ). Stalo se tak dnes v neděli 22. března 2026 v poledne. Informace o výbuchu plynu coby pravděpodobné příčiny neštěstí dokreslují snímky z okolí, kde řada budov má rozbitá okna. Na místě jsou záchranné složky. Prozatím bylo podle oficiálních informací do nemocnic dopraveno 7 osob ( nyní již devět ). Pátrání po dalších osobách pokračuje. Prozatím nejsou informace o tom, že by se v daných budovách nacházeli cizinci. Finální zpráva říká, že bylo z trosek zachráněno 9 osob s lehkým zraněním, 1 s těžkým zraněním, jedna osoba bohužel nepřežila. Záchranné práce ztěžují podmínky. Uličky v dané oblasti jsou z velkých kostek a navíc velmi úzké, takže se záchranná technika k místu dostává obtížně. Navíc již několik dnů prší a teploty se pohybují jen pod +10 stupni. zdroj: GazeteOksijen.com Guvernér Davut Gül ...

Kouzlo tureckých příjmení: Jak poznat jméno a příjmení?

Velmi neznámé jazyky dovedou zamotat hlavu. Co je jméno, co je příjmení? Jak oslovovat danou osobu? Sice se říká "neber jméno Boží nadarmo", ale toto pravidlo dnes porušíme tím, že použijeme všem známé jméno tureckého prezidenta i jména jeho konkurenta v boji o prezidentský post. Jméno + příjmení Turečtina sice patří s maďarštinou mezi turkické jazyky, ale přece jen jsou mezi nimi opravdu velké odlišnosti. Turečtina na rozdíl od maďarštiny používá stejné pořadí, jaké máme také my, tedy jméno + příjmení ( maďarština má příjmení + jméno, například Orbán Viktor ). Ale zatímco z maďarštiny přece jen řadu křestních jmen známe a rozpoznáme tedy co je jméno a co příjmení, u turečtiny selháváme. Naštěstí ale příjmení bývá na konci. MIMOCHODEM : Protože je řada příjmení příliš častých, volí někteří rodiče pro své děti dvě jména pro lepší rozpoznání. Například turecký prezident se jmenuje Recep Tayyip Erdoğan. Odlišení příjmení Aby se ale přece jen neudělala chyba, používají Turci čast...

Je Turecko stále ostrovem bezpečí na Blízkém východě? Co poslední íránské rakety?

Snad není zprávařské médium, které by poslední týden dokola nepoužilo slova Blízký východ či Střední východ ve spojitosti s válkou, útoky, raketami, výbuchy, oběťmi, útěky do krytů či pryč ze zemí, repatriačními lety. Zmiňuje se skoro deset zemí, ale Turecko ne. Jak je na tom tato země? Změnila středeční a pondělní íránské rakety ( sestřelené silami NATO, jejich trosky dopadly na turecké území ) situaci také pro Turecko? Všechny níže uvedené informace pocházejí z oficiálních stránek ministerstev zahraničních věcí dotčených států. Kde je Střední a Blízký východ? Na tuto otázku nachází odpověď náš více než pět let starý článek  Zeměpisné anomálie Turecka: Střední východ je i v Evropě . National Geographic Society ( Národní zeměpisná společnost ) označuje pojmy Blízký východ a Střední východ stejná území a " obecně se přijímá, že zahrnují země Arabského poloostrova, Kypr, Egypt, Irák, Írán, Izrael, Jordánsko, Libanon, palestinská území, Sýrii a Turecko ". Kde je nebezpečí? Írán ...