Přeskočit na hlavní obsah

Bezvětří a lodos, dvě pohromy počasí pro Istanbul

Počasí je v Istanbulu obvykle stálé, velmi stálé. Vane vítr od severovýchodu, tedy od Černého moře přes Bospor a směrem na Dardanely, který přináší stále čerstvý a stále vlhký vzduch, rozdíl ranních a odpoledních teplot malý. Ale několikrát ročně se tato klasika "rozbije" a přinese dva podobné i velmi odlišné stavy, které nejsou v Istanbulu vůbec oblíbené a jsou zdrojem problému. Bezvětří a lodos.


Bezvětří

Nejdřív se podíváme na zoubek tomuto jevu. Ten vypadá nevinně. Vždyť nefouká, nic nemůže spadnout na hlavu, tak co je špatně?

Je. Hodně špatně. Ale vezměme to postupně. Zpočátku je bezvětří opravdu nevinné. Prostě přestane foukat. Nejdřív bývá jasné či polojasné počasí, sluníčko ohřívá zemi i vzduch, teploty stoupají. To může být super na jaře nebo na podzim, ale ne uprostřed léta, kdy je i tak dost horko. A máme tu první problém.

Druhý problém přichází pozvolna. Jak se nehýbe vzduch, veškeré exhalace se nerozfoukávají, zůstávají na místě. Nad Istanbulem se postupně začíná tvořit stále hustší vrstva smogu, viditelná už z dálky. To samozřejmě není nic zdravého, astmatikům, starším osobám a některým osobám s určitými typy nemocí může způsobovat i závažné problémy.

Postupně se začíná objevovat další fenomén, který Istanbul prakticky nezná. Jsou to ranní mlhy, obzvlášť kolem Bosporu. Starší obyvatelé severočeské uhelné pánve si mohou vzpomenout co to znamená kombinace smogu a mlhy. Je to ta nejvražednější kombinace. Nezdravé nečistoty v suchém vzduchu jsou na lidské zdraví málo účinné. Ale jestliže se ony nečistoty mají šanci přidat k mikroskopickým kapičkám vody, ze kterých je mlha tvořena, škodí organizmu daleko účinněji.


mlha nad Bosporem (zdroj: bbc.com/turkce/)


MIMOCHODEM: Pro místní je to sice malá pohroma, ale pro fotografy je to zdroj úžasných fotek, kdy z mlhy vystupují vršky mostů (tedy přesněji řečeno jednoho z "těch" dvou přes Bospor), věžička Dívčí věže nebo Galatské věže či jiné atraktivní vysoko čnějící budovy.


mlha na Galatském mostě nad zálivem Zlatý roh (zdroj: bbc.com/turkce/)


Mlhy znamenají často příchod dalšího stavu, jehož jméno místní prakticky neznají, a to je inverze. V nižších polohách neboli kolem Bosporu je chladno, ve vyšších polohách či dál od Bosporu je teplo, protože tam mlha není a slunce může hřát.

Mlhy znamenají také něco, co Istanbul normálně nezná, což je ranní rosa. To je ale i na vzácné mlhy vzácností, protože obvykle teplá mořská voda drží teploty nahoře, hlavně podél Bosporu. Ranní rosa se tedy může vyskytovat spíš v zimě a na jaře, ale nikoli na podzim (či opravdu výjimečně).

Mlhy typicky znamenají problémy v lodní a případně i letecké dopravě. Jestliže je na Bosporu leží mlha, nemohou lodě vidět co je před nimi, takže se lodní doprava zastaví. To se týká jak velké námořní dopravy, tak místní přepravy přes Bospor. Typický symbol Istanbulu se zastaví. Také cestující v letecké dopravě nemusejí být příliš nadšeni, když v extrémním případě jsou dopraveni nikoli na jedno ze dvou istanbulských letišť, ale třeba do Bursy, Ankary nebo nedej Bože nebo Izmiru (odtamtud je do Istanbulu špatné pozemní spojení, na rozdíl od Ankary, kam vede z Istanbulu vysokorychlostní železnice).

Jak přibývá mlha, tak původně vysoké teploty začínají pomalu klesat. To už není problém, ale příznak bezvětrného počasí po několika dnech. Původně jasné až polojasné počasí se začíná kazit, začíná být čím dál častěji skoro zataženo až zataženo.


Lodos

Výše jsme si krásně řekli, že bezvětří je špatně. Tak co je špatně na tom, když fouká a obvykle opravdu pořádně? Právě to, ale nejen to. Ale opět si to postupně rozeberme.

Lodos se nazývá vítr až vichr, který vane přesně opačným směrem v porovnání s obvyklým směrem větru. Vane tedy od jihozápadu, přes Dardanely směrem na Bospor.

MIMOCHODEM: Lodos je pojmenování v turečtině, které vychází z řeckého Notos (řecky Νότος), jména boha jižního větru.

Protože je to přesně opačný směr větru než obvykle, tak onen špinavý a vydýchaný vzduch opět přivane zpět do Istanbulu. Zároveň to obvykle znamená prudkou změnu tlaku vzduchu, což má obvykle za následek bolení hlavy.

A do třetice se budeme věnovat směru lodosu. Někdy se stává, že je součástí většího pohybu masy vzduchu ze Sahary, takže lodos je typicky horký vítr. Někdy také přináší prach. Souhrn znepříjemňuje dýchání.


zdroj: ispartahaber.com.tr


MIMOCHODEM: Silný vítr není pro fotografy tak atraktivní, jako výše popsaná mlha. Maximálně se nafotí nějaká křehce vypadající mladá žena, která bojuje s deštníkem, který je obrácený, případně si drží pokrývku hlavy nebo jí vlaje kabát a vlasy. A protože jde o Istanbul, tak jsou atraktivní snímky stříkající mořské vody po nárazu na nábřeží, zpěněné vlny v kombinaci s dívčí věží nebo s lodí přívozu. Pokud je lodos opravdu silný, potom zcela jiný typ fotografů dokumentuje spadlé střechy a poškozená auta jak pro noviny, tak pro pojišťovny.


zdroj: politikahaber.com


Lodos coby silný vítr typicky znamená problémy v lodní a případně i letecké dopravě. Moment, nepsali jsme totéž o bezvětří? Silný vítr je přece opak bezvětří, nebo ne? Ano, to ano. Jenže je to přesun lidově zvaný "od zdi ke zdi". Bezvětří je jeden extrém, silný až velmi silný vítr je druhý extrém. Příliš silný vítr totiž dokáže hýbat loděmi i letadly, takže oba typy dopravy čelí problémům. Lodní doprava se zastavuje častěji než letecká, ale také u ní se mohou některé linky přesunout na jiné letiště (pro přílety), nebo se odložit (pro odlety). Lodní dopravu ovlivňuje totiž vítr jak přímo, tak nepřímo. Vítr vytvoří i velké vlny, které lodní dopravu znepříjemňují stejně jako vítr sám.

Lodos někdy znamená tak silný vítr, že jde o vichřici až téměř orkán. To znamená, že mohou z balkonů a střech padat předměty (nebo i součásti střech), některé domy se mohou zhroutit. Problémy nemá jen lodní a letecká doprava, ale dokonce i pozemní. Nezřídka se stává, že po takové bouři zůstane v Istanbulu několik obětí na životech.

Nyní přidáme další součást lodosu. Tento vítr přichází typicky jako součástí cyklóny. S tím spojené problémy s tlakem vzduchu, s nárazy větru a náhlým oteplením mohou mít tragické následky k místě, kde bychom to nejméně čekali. Vítr totiž může fouknout do komínů tak silně, že zhasne plamen některých plynových kamen, takže to ohrožuje zdraví a životy tamních obyvatel. Nebezpečí je natolik reálné, že dodavatelé plynu před takovými situacemi varují, takže to následně přebírají média. Dokonce doporučují na noc v takových kritických dnech vypínat topení, aby bylo neustále pod kontrolou.

Lodos je nejtypičtější v listopadu a prosinci, případně v okolí těchto měsíců s důrazem na zimní období.


Slovníček

Tentokrát je slovníček poněkud delší:

  • sis = mlha
  • pus = opar (míněno stav počasí; s pusou to nemá nic společného)
  • rosa = çiy
  • mrholení = çisenti, çiseleme
  • bezvětří = sakin
  • vítr = rüzgâr
  • vichr = fırtına

Následující značení odpovídá staré Beufortově škále pro sílu větru:

  • bezvětří = limanlık sakin (Beaufort 0)
  • vánek = sakin (Beaufort 1)
  • větřík = hafif rüzgâr (Beaufort 2)
  • slabý vítr = latif rüzgâr (Beaufort 3)
  • mírný vítr = mutedil rüzgâr (Beaufort 4)
  • čerstvý vítr = fırışka rüzgâr (Beaufort 5)
  • silný vítr = kuvvetli rüzgâr (Beaufort 6)
  • mírný vichr = mutedil fırtına (Beaufort 7)
  • čerstvý vichr = fırtına (Beaufort 8)
  • silný vichr = kuvvetli fırtına (Beaufort 9)
  • plný vichr = büyük fırtına (Beaufort 10)
  • vichřice = bora (Beaufort 11)
  • orkán = kasırga (Beaufort 12)

Podle příručky pro nastavení anemometrů (měří rychlost větru) vydané v Ankaře státním meteorologickým ústavem roku 1982 se používají následující termíny s překlady odpovídajícími slovnímu překladu:

  • bezvětří = sakin (Beaufort 0)
  • vánek = esinti (Beaufort 1)
  • slabý vítr = hafif rüzgâr (Beaufort 2)
  • mírný vítr = tatlı rüzgâr (Beaufort 3)
  • dosti čerstvý vítr = mutedil rüzgâr, též orta rüzgâr (Beaufort 4)
  • čerstvý vítr = sert rüzgâr (Beaufort 5)
  • silný vítr = kuvvetli rüzgâr (Beaufort 6)
  • bouřlivý vítr = fırtınamsı rüzgâr (Beaufort 7)
  • vichr = fırtına (Beaufort 8)
  • silný vichr = kuvvetli fırtına (Beaufort 9)
  • plný vichr = tam fırtına (Beaufort 10)
  • velmi silný vichr = çok şiddetli fırtına (Beaufort 11)
  • hurikán (orkán) = harikeyn (orkan) (Beaufort 12)

A tak je to v Istanbulu se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě zemětřesení v Turecku o síle nad 5

[ AKTUALIZACE V 23:24 ] Dnes zažilo Turecko dvě nezávislá zemětřesení, která ovlivnila různá místa země. Vyděsily jak místní, tak turisty. Ministr zdravotnictví Fahrettin Koca při prvotní informaci neuvedl žádné případy zranění či úmrtí. Následně byla informace aktualizována. Zemětřesení v 16:16 tureckého času První zemětřesení se odehrálo sice mimo území Turecka, ale ovlivnilo široké území celého Antalyjského zálivu včetně turistických regionů Antalya, Side či Alanya, stejně tak jako Kypru. Toto zemětřesení mělo epicentrum mimo velké zlomy. Podle serveru EMSC zemětřesení mělo pocítit 34 milionu lidí. Později byla síla zemětřesení snížena na 4,7. Také vzdálenost asi 100 kilometrů od tureckých břehů snížila vliv na úroveň jen pocitovou, někdy ani to ne. 177 osob nahlásilo svůj pohled na zemětřesení Zemětřesení ve 20:48 tureckého času Druhé zemětřesení s magnitudem 5,2 se odehrálo na východě Turecka. Epicentrum se nacházelo 11 km od města Malatya (v okrese Yešilyurt), poblíž zlomu, na

Jaká je aktuální kvalita vody na tureckých plážích?

Dovolenkáře bažící po čisté vodě i pláži nejvíc zajímají právě tyto informace. Ale jak se k nim dostat? Ptát se po různých skupinách na sociálních sítích je jedna možnost, ale ještě lepší je mít jeden zdroj pro všechny pláže v celém Turecku. Zde velmi pomáhá turecké Ministerstvo zdravotnictví. To nejenže nechává pravidelně na všech veřejných plážích testovat kvalitu, ale také informace shromažďuje a zveřejňuje ve veřejně dostupné mapě. zdroj:  https://yuzme.saglik.gov.tr/ Čísla na mapě značí počet pláží v daném místě, které jsou pod kontrolou ministerstva. Po přiblížení je možné pro přiblížení kliknout na modře orámovanou oblast daného regionu, případně rolovat kolečkem na myši do té míry, až nebude k dispozici žádné číslo ( tedy budou vidět všechny pláže jednotlivě ). Mapa má problém s vykreslováním ikon u konkrétních pláží ( testováno na Windows i Androidu, Google Chrome, Mozilla Firefox, MS Edge či Samsung Internet, všude stejný výsledek ), což kazí záměr rychle se zorientovat ve de

Jak vidí USA bezpečnost v Evropě? Doporučují jezdit do Turecka?

[ AKTUALIZACE 4. 8. 2023 ] Snad každý stát na světě sleduje bezpečnostní situaci v ostatních zemích a doporučuje svým občanům kam jezdit, kde si dávat větší pozor a kam nejezdit vůbec. Spojené státy americké to samozřejmě dělají také. Jaký je jejich úhel pohledu na bezpečnost napříč Evropou a okolím? Ano, je to překvapení. Typicky od 4. či 5. října 2022 platí aktuální situace, zveřejněná na stránce https://travelmaps.state.gov/TSGMap/ . Písková barva (či chcete-li světle žlutá) znamená nejlepší hodnocení, tedy normální situaci. Je to překvapivě nejen Irsko, Portugalsko nebo Uzbekistán, ale celý pás podél bojujících stran, tedy od Skandinávie přes pobaltské státy, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Žlutá barva znamená zvýšenou opatrnost. Sem spadá celá západní Evropa včetně Česka, dále západní Balkán, Turecko, Kazachstán, Turkmenistán, dále Maroko, Tunisko a další. Co je na Česku špatně? To lze zjistit po rozkliknutí Česka na dané mapě. Ale překvapení poté trvá,