Přeskočit na hlavní obsah

Bosporský most slaví 50 let

Záplava událostí posunula do pozadí jedno kulaté výročí. Dne 30. října 1973 byl spuštěn do provozu most přes Bospor. To je první mezikontinentální most na světě, který poprvé spojil asijskou a evropskou část Istanbulu, aniž by se musela použít lodní doprava.

Po dokončení se stal 4. nejdelším visutým mostem na světě.


Jméno mostu

15 Temmuz Şehitler Köprüsü neboli Most obětí 15. července se původně jmenoval Boğaziçi Köprüsü neboli Bosporský most. Ale po pokusu o převrat 15. července 2016 se tento most stal symbolem, takže byl briskně přejmenován právě takto. Protože se jednalo o první most, také se mu tak někdy neformálně říká (turecky Birinci Köprü).


Kdyže byl spuštěn?

Datum trošku napovídá, že to může souviset s výročím založení Turecké republiky. Most byl totiž spuštěn do provozu 30. října 1973, což bylo 50 let a jeden den poté, co vznikla Turecká republika.


slavnostní otevření 30. října 1973 (zdroj: eskiistanbul.net)


To tedy budiž odpovědí těm, kteří si například na české Wikipedii přečetli, že "stavba byla dokončena 30. října 1973, v den 50. výročí založení Turecké republiky". To výročí sice bylo, ale těsně vedle, protože jinak by celé Turecko slavilo rok co rok výročí předčasně neboli 29. října.


zdroj: twitter.com/UABakanligi/


Most se stal jedním ze symbolů moderního Istanbulu. Stal se také součástí kultury, viz film Zaman Makinesi 1973 (stroj času 1973), film z roku 2014. Dnes historické turecké sportovní auto Anadol STC-16 právě zemřelého otce přenese právě tento most hlavního hrdinu právě do roku 1973.


Kolik mostů přes Bospor vlastně je?

První most jsme si již výše popsali. Ten vyřešil lokální provoz v Istanbulu. Pojďme tedy na další.

Druhý most (İkinci Köprü) se od svého postavení do dnešních dnů jmenuje Fatih Sultan Mehmet Köprüsü, což se často zkracuje na FSM. Byl slavnostně dokončen 3. července 1988, kdy se stal pátým nejdelším visutým mostem na světě. V češtině se tento most jmenuje Most sultána Mehmeda Dobyvatele. Od jeho vzniku se z prvního mostu stal spíš most pro lokální provoz, zatímco druhý most byl navržen pro dálkové spoje. Stal se součástí celé řady mezinárodních dálnic:

  • evropská dálnice E80
  • asijská dálnice AH1 (Asian Highway 1)
  • asijská dálnice AH5 (Asian Highway 5
  • turecká dálnice O2 (Otoyol 2)

Třetí most se jmenuje Yavuz Sultan Selim Köprüsü byl slavnostně dokončen 26. srpna 2016. V češtině se tento most jmenuje Most sultána Selima I. Hrozného. Po jeho dostavění se také druhý most stal spíš místem přepravy mezi asijskou a evropskou částí Istanbulu, zatímco třetí most se stal vysloveně mostem pro dálkovou přepravu mimo samotný Istanbul (resp. zástavbu).

Správná odpověď je tedy určena pro ty, kteří umějí napočítat do tří. A ať je tu odpověď dřív, než napočítám do tří...

...a mezitím se můžete podívat na výše zmíněný film (v turečtině)



A tak je to v Istanbulu se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nehoda zájezdového autobusu v Turecku si vyžádala řadu obětí

[ aktualizováno v 11:51 ] Ministr vnitra Ali Yerlikaya před chvílí oznámil, že zájezdový autobus jedoucí z Balıkesiru do regionu Kappadokie po dálnici E90 ( tedy Ankara - Adana neboli D750 ) v okrese Aksaray Merkez ( střed provincie Aksaray neboli samotné město Aksaray, pozn. red. ) sjel ze silnice a převrátil se. V autobuse se nacházeli 2 řidiči, 1 průvodce a 41 cestujících. K nehodě došlo přibližně v 7 hodin ráno. Stalo se tak těsně za křížením se silnicí Ulukışla Köyü Yolu ( silnice k vesnici  Ulukışla )  v katastru obce Acıpınar na sever od města Aksaray. Při nehodě přišlo bohužel o život 7 našich občanů ( původní informace uváděla čtyři oběti ), zraněno bylo 33 našich občanů, z toho 2 těžce. Jak ministr vnitra následně dodal , jedna osoba již prohlášená za mrtvou byla lékaři přivedena zpět k životu, takže zemřelo 6 lidí a 34 bylo zraněno. Protože se jednalo o soukromý zájezd a nikoli linkový autobus, lze předpokládat, že se ho účastnili jen turečtí občané. ...

Turecká lira po čtyřech měsících mění kurs

Turecká lira letošní rok předvádí něco, co svět nezažil dlouhé roky. Po dlouhé čtyři měsíce měla turecká měna vůči euru stabilní kurs 35 lir s velmi malou odchylkou. Od 1. července se lira uvolnila, aby se z hodnoty 35,06 liry za euro dostala na dnešní ranní hodnotu 35,85 liry, aby se odpoledne dostala ještě výš. Od počátku tohoto týdne (tedy od 8. července) začala lira oproti euru klesat. Meziroční změna vůči euru byla v pátek ráno necelých 25 procent, měsíční odchylka 3,1 %, nárůst od počátku července neboli od zahájení změny kursu byla necelých 2,5 procenta. To bylo dopoledne, kdy euro dosáhlo 35,85 liry. Celý den lira klesala výrazněji než celý týden, až odpoledne snížila svou hodnotu na 36 lir za euro. Souhrn předchozího roku 11. června 2024 to byl rok, co turecká státní měna prudce poklesla, takže během 11 dnů se z kursu 21,47 liry za euro dostala na 25,35 liry. Ale od 8. března letošního roku drží kurs pod hranicí 35 lir za euro až do konce června. Minulý rok byl kurs poznamenán...

Další střední zemětřesení v Turecku dnes ráno

[ aktualizováno ve 12:27 ] Ano, Kréta nebo střední Řecko se sice otřásají častěji, ale zemětřesení zaznamenaná tento měsíc v Turecku jsou silnější. A přestože od silných zemětřesení z února 2023 uplynul jeden a půl roku, stále se tam země třese. Příkladem je dnešní ranní několikanásobné zemětřesení. Srpnová zemětřesení nad 4 Turecko za prvních sedm dnů zažilo několik zemětřesení silnější než čtyři, všechna se vešla do škály 4 až 5, takže slabší až střední. První se objevilo hned 1. srpna v 5:52:14 ráno místního času o síle 4,3 v hloubce 5 km, a to ve východním Turecku s epicentrem 22 km jižně od asi půlmilionového města Malatya. Ano, také tam byla ona katastrofální zemětřesení před rokem a půl. Tentokrát se nic vážného nestalo, pokud se nepočítá vliv na psychický stav tamních obyvatel. Ministr vnitra Ali Yerlikaya oznámil , že situaci sleduje, ale že nebylo zaznamenána žádná negativní událost. mapa zemětřesení v Turecku od počátku srpna 2024 s magnitudem nad 4 (zdroj: emsc-csem.org ) ...