Přeskočit na hlavní obsah

Protiizraelské demonstrace a nálady v Turecku

Oblast dnešního Izraele a Palestiny bývaly po staletí součástí Osmanské říše, v Turecku se tento region sleduje často pod drobnohledem. Také média informují o této části světa výrazně víc, než ve střední Evropě. Situace posledních dnů donutila Turky k mohutným protestům proti Izraeli.

Jedna taková demonstrace se konala v centru Istanbulu poblíž mešity Sultanahmet. Řada účastníků i pořadatelé onen protest nevzali jen na základě aktuálních události, ale také nábožensky (proto byl protest právě na tomto místě).

Demonstrace se konala v odpoledních hodinách v sobotu 14. října 2023, a to s plným souhlasem guvernéra Istanbulu Davuta Güla. Ten také nařídil dopravnímu podniku Metro Istanbul, aby přerušil v okolí demonstrace dopravu tramvaje T1 Kabataş-Bağcılar tak, aby i tato část se mohla použít k protestům. Jak se společnost vyjádřila, doprava byla zachována "mezi stanicemi Kabataş-Eminönü a Yusufpaşa-Bağcılar preventivně, na základě rozhodnutí guvernéra Istanbulu." Od 20. hodiny večerní byl provoz opět plně obnoven.

Začínají se objevovat také trička s nápisem "Katil Israel" (vrah Izrael) a podobnými.


zdroj: karamanhabercisi.com



Protestní pochod z Kayseri do Jeruzaléma

Členové Platformy solidarity Kayseri pro Palestinu se vydali na podporu Palestiny s heslem "Mlčení k útlaku je útlak". Členové platformy chtějí pro podporu dojít do Jeruzaléma asi tisíc dvě stě kilometrů.



Také zde nelze přehlédnout náboženský podtext této akce.


"To jsou Turci slepí?"

Všichni jsou někdy slepí, všichni jsou někdy manipulovatelní. Turecká média ale zhusta informují po léta o dění v regionu. Na rozdíl od českých či slovenských informuje o soustavné porušování rezolucí OSN vůči Izraeli.

MIMOCHODEM: Když se řekne, že "Izrael hodlá postavit další osadu na okupovaném území", tak si pod tím nic konkrétního obvykle nevybavíme. Používá se totiž slovo osada, což evokuje od Osady havranů po trampskou osadu, tedy cosi dočasného pro pár desítek lidí. Ovšem osadou se v izraelské realitě rozumí regulérní město s paneláky, věžáky a časem i desítkami tisíc obyvatel. Také fráze okupované území už bereme podobně, jako třeba "plzeňsko", neboli jako neutrální označení místa. Slovo "okupované" (tedy nelegálně zabrané) se z toho vytrácí. A protože máme velmi zkreslené představy o základních údajích, obtížně si můžeme udělat pravdivější obrázek ve velmi složité situaci.

Turecký prezident se vyjádřil neutrálně, když neadresně odsoudil násilí v Izraeli a Palestině, jinými slovy ať se ono násilí páchá z kterékoli strany a vůči komukoli.

Turci citlivě vnímají, když věhlasná a uznávaná média manipulují veřejnost Čapkovským způsobem (tento český spisovatel kdysi perfektně vystihl pointu podobné manipulace ve větě "Nepřítel se pokusil zákeřně střílet na naše letadla, pokojně svrhující pumy na jeho město" nebo "Zpráva. Naše letectvo bombardovalo s pronikavým úspěchem nepřátelské síly. Byl zabit jeden voják, sedmdesát žen a sto dětí.").

Turci poukazují na to, že když byl region pod jejich nadvládou (tedy pod nadvládou Osmanské říše), tak byl v regionu klid, Arabové i Židé vedle sebe žili bez velkých problémů. Svatá místa v Jeruzalémě byla pod patronací nějakého křesťanského státu (Francie, Rusko). V regionu byl takový klid, že se do Jeruzaléma po staletí pořádaly křesťanské poutě.

Právě někdejší nadvláda také nad územím dnešního Izraele včetně Židů i Palestinců paradoxně pomáhá v budování přátelství s oběma stranami, tedy jak dnešním státem Izrael, tak dnešní Palestinou včetně pásma Gaza.


Co je za problém?

Cosi, co se zjednodušeně označuje jako izraelsko-palestinský konflikt, by si zasloužil neutrální a detailní rozbor rozsahu, že i takový Alois Jirásek nebo František Palacký by byli nařčeni, že se vyjadřují příliš zkratkovitě. Pojďme s rizikem přílišného zkrácení a vynechání řady informací pustit do velmi stručného nástinu situace.

Izrael je stát, který vznikl na základě mixu regulérního tlaku židovských komunit, ale také teroristických útoků na úřady Britského mandátu Palestina. Součástí temné minulosti jsou i nelidské způsoby vyhánění arabských obyvatel z míst, kde měl budoucí stát Izrael vzniknout. Od vzniku státu samotný Izrael porušuje řadu mezinárodních zákonů a rezolucí. Kruté křivdy si ale vyhnaní, zranění či příbuzní zavražděných pamatují. Arabský svět se vůči Izraeli nejednou choval krutě, což si zase pamatuje Izrael a Izraelci.

Politici Izraele nejsou žádná neviňátka a jsou obzvlášť poslední dobou pod kritikou samotných Izraelců, což dokazovaly obří demonstrace napříč Izraelem. Politická situace je narůstajícím problémem Izraele.

Dalším vnitřním problémem přilévajícím oheň do ohně jsou Charedim neboli příslušníci nejkonzervativnějšího směru ortodoxního judaismu i judaismu vůbec. Ti vlastně bojují proti současnému modernímu Izraeli, jednou ze zbraní jsou dělohy jejich žen (uvádí se průměr 6 dětí na rodinu), čímž mění poměr obyvatel jak v samotném Izraeli, tak v židovských komunitách po světě. Udržují svou komunitu v izolaci po generace, takže například v USA stále někteří neumějí anglicky, protože navštěvují pouze vlastní školy ješivy. Pomáhají radikalizaci již tak vyhroceného stavu.

MIMOCHODEM: Ačkoli je to těžko uvěřitelné, Charedim mají původ především ve východní Evropě, jejich vůdce Moše Schreiber zvaný Chatam Sofer pak na dnešní Moravě a Slovensku. Roku 1782 se stal rabínem v Boskovicích, roku 1794 rabínem ve Strážnici, , aby se nakonec roku 1806 stal talmudistou a vrchním rabínem v Bratislavě (resp. Pressburgu, jak se tehdy jmenovala) až do své smrti roku 1839. Založil Pressburgskou ješivu, židovskou školu vyššího vzdělání, určenou zejména pro studování Talmudu a židovského náboženského práva. Byla nejvýznamnější v celém Uhersku. Jeho práce a názory se staly základem dnešního ultraortodoxního judaismu.

Palestina je rozdělena na několik území, která se nedotýkají, rozděluje je stát Izrael. Také proto lze Palestinu rozdělit na dva státy se dvěma vládami. Jedna s vládou strany Fatah vládne východní a větší části. Malinká část zvaná Gaza nebo Pásmo Gaza je pod nadvládou Hamásu.

MIMOCHODEM: Turecko má stále ještě v živé paměti příběh turecké lodi Mavi Marmara z 31. května 2010, která vezla do pásma Gaza humanitární pomoc. V mezinárodních vodách blíž Kypru než pásma Gaza a zároveň asi 130 až 150 km od Izraele byla loď přepadena izraelským komandem, deset aktivistů bylo komandem zabito, ostatní včetně novinářů byli nelegálně odvlečeni do Izraele (přítomen byli reportér České televize Petr Zavadil a kameraman Jan Línek) včetně dalších nelegálních úkonů. Na lodi byla skutečně humanitární pomoc a žádné zbraně, což se izraelská strana snažila bagatelizovat tím, že ona pomoc nebyla dobře zabalena a že některým lékům již končila spotřební lhůta. Loď sama stále kotví v istanbulském přístavu na asijské straně města. Tři roky po incidentu se Izrael oficiálně omluvil Turecku a souhlasil s vyplacením odškodnění rodinám těch, kteří při útoku přišli o život.

Pásmo Gaza je svým způsobem koncentrační tábor s volnějším režimem. Koncentrace lidí vysoce převyšuje hustotu obyvatel v Izraeli a dokonce i hustotu Prahy. Napříč mezi nejvzdálenějšími body je pouhých 46,5 kilometrů. Praha na ploše 496,2 km² má 1,3 milionu obyvatel, pásmo Gaza má na ploše 365 km² asi 2,3 milionu obyvatel. Zatímco Praha má hustotu obyvatel 2700 osob na km², Gaza má 6507 osob na km², tedy více než dvojnásobek.

Ve 20. století se na tomto malém místě vystřídala celá řada států, které Gaze vládly. Na počátku 20. století to stále byla Osmanská říše. Gaza byla poté okupována na třicet let Spojeným královstvím (1918-1948), v průběhu kterých se situace velmi zradikalizovala. Následně Gaze vládl Egypt (1948-1967) a poté Izrael, který v roce 1993 na základě dohod z Osla udělil Palestinské samosprávě v Gaze omezenou samosprávu. Od roku 2007 je pásmo Gazy de facto spravováno hnutím Hamás, které tvrdí, že zastupuje Stát Palestina a palestinský lid.

Samotná politická strana Hamás je cokoli, jen ne demokratická a umírněná. Krutě a nemilosrdně vládne pásmu Gaza, takže si obtížně můžeme představit, že tamní volby (ve kterých Hamás vyhrál) probíhaly férově a čestně. Hamás je svými skutky regulérní teroristická organizace, která terorizuje jak vlastní obyvatelstvo, tak občany v Izraeli. A tento týden Hamás neuvěřitelně krutě zaútočil na Izrael, vyvraždil spoustu lidí (bez ohledu na národnost, státní příslušnost či náboženství), některé unesl do pásma Gaza. Po uchopení moci samozřejmě Hamás volby zakázal.

Hamás s evidentní podporou Íránu začal páchat zvěrstva i na vlastním obyvatelstvu. Výzvy Izraele o opuštění severní části pásma označoval za dezinformaci a vyzýval k setrvání. Když se statisíce lidí vydaly směrem na jih, silnice byly často blokovány Hamásem.

Každý útok Hamásu na Izrael utvrzuje Izraelce, že Hamás (případně všichni z Gazy, případně všichni Palestinci, případně všichni Arabové) jsou vinni. Každý útok Izraele na Gazu utvrzuje Gazánce potažmo Palestince potažmo sunnitské muslimy potažmo všechny muslimy, že Izrael (případně všichni Židé, případně Izrael a USA, případně celý západ) jsou vinni. Tato spirála vzájemné radikalizace roztočené před mnoha a mnoha desítkami let je s každou generací radikálnější, protože se názory otců, dědů a pradědů jen potvrzují a posilují. Hlasy volající po přerušení nekonečného sporu jsou při každém útoku potlačeny a umlčeny, protože to jsou hlasy zrádců Izraele / Palestiny.

A teď si ty základní stavební kameny dejme dohromady. Na bezprecedentní, brutální teroristický útok Hamásu na Izrael odpověděl ten řadou akcí (v rámci legálního práva se bránit). Ovšem poté uzavřel celé pásmo Gaza s tím, že vypíná vodu, elektřinu a dodávky potravin. To postihlo nejen Hamás, ale všechny, kteří se v tu dobu v pásmu Gaza nacházejí.

Všichni ze severní části Gazy dostali ultimátum se přesunout na jih, dostali na to jeden den. Znamenalo to přesun více než milionu lidí (ekvivalent všech lidí v Praze), což je logisticky extrémně náročné při vší podpoře (například nejvytíženější trasa pražského metra C má rekord přepravy čtvrt milionu pasažérů za den). Ovšem bez podpory, což je místní realita, je toto nemožné. Navíc Hamás přesunu aktivně bránil jak výzvami, tak zábranami na hlavních tazích ze severu na jih. Řada lidí se tedy rozhodla "že to riskne" a zůstane.

Návazným problémem je "nerudovská otázka" tedy kam s nimi. Pásmo Gazy rozhodně nemá kapacitu na přijetí milionu uprchlíků, navíc bez předchozí přípravy a během 24 hodin. Na řadě míst je uprchlíků tolik, že již nezbývá na zemi místo k ležení, mezi spacáky ani nejde projít.

Občané pásma Gazy nemohou pásmo po dlouhé roky opustit, protože hraniční přechody jsou většinou zavřené.

Izrael začal útočit na vybraná místa v Gaze, kde měli být teroristé z Hamásu, případně jejich pomocníci. Ovšem použité střely si v husté zástavbě opravdu nevybírají, takže zahynuly i tisíce civilistů, poškozeny byly také školy, nemocnice nebo mešity (nutno podotknout, že Hamás se někdy poblíž či uvnitř těchto zařízení skrývá záměrně).

Izrael ale neútočí jen na pásmo Gaza. Zaútočilo také na mezinárodní letiště ve městě Aleppo, které se nachází asi 50 kilometrů od turecké hranice a necelých 100 kilometrů od tureckého města Gaziantep. Letiště je vzdálené necelých 350 kilometrů od Izraele.

Nakonec vyšlo najevo proč Hamás unášel lidi. Chce je vyměnit za 6000 palestinských vězňů v izraelských věznicích.

Ano, s teroristy se nevyjednává. Tady ale nejsou stovky rukojmí v rukou Hamásu, ale celé pásmo Gazy. Izraelské protiakce pouze vyrábějí z dětí, mládeže, příbuzných a známých obětí další radikální protiizraelsky smýšlející lidi, žhavé kandidáty pro vstup do některé z nabízených teroristických organizací.


Karel Čapek

Připomeňme si část díla geniálního českého spisovatele, který byl mnohokrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu, ale hitlerovské Německo udělalo vše proto, aby ji právě on nedostal.


TYTO DOBY

Mír. My válku nechceme. Proti slabším stačí trestná výprava.

Žádná válka. Důkaz, že opravdu nechceme válku: bojujeme bez vypovězení války.

Mezinárodní smlouvy. …ano, zajisté; ale s kým válčíme, to je naše vnitřní věc.

Zpráva. Dosadili jsme do útoku dvě nové divize s tanky a letadly. Nepřítel prchá za těžkých ztrát. Mír trvá.

Nóta. Na důkaz naši mírumilovnosti projevujeme ochotu k tomu, aby se nám nepřítel vzdal na milost a nemilost.

Protest. Žalujeme civilizovanému světu, že náš barbarský nepřítel, místo aby přijal naše podmínky, nechává dál od našich letců pobíjet své ženy a děti.

Zpráva. Naše letectvo bombardovalo s pronikavým úspěchem nepřátelské síly. Byl zabit jeden voják, sedmdesát žen a sto dětí.

Důkaz. Na důkaz našeho úsilí, abychom se dohodli se sousedním státem, zahájili jsme bombardování jeho otevřených měst.

Zpráva. Nepřítel se pokusil zákeřně střílet na naše letadla, pokojně svrhující pumy na jeho město. 

Dobrá vůle. Jsme ochotni předložit náš konflikt mezinárodní konferenci, ovšem s podmínkou, že bude dáno za pravdu nám.

Pokrok civilizace. Střílí se účinněji, ale teď už se tomu aspoň neříká válka.

A tak je to ve světě se vším.

Patrik Veselík

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dvě zemětřesení v Turecku o síle nad 5

[ AKTUALIZACE V 23:24 ] Dnes zažilo Turecko dvě nezávislá zemětřesení, která ovlivnila různá místa země. Vyděsily jak místní, tak turisty. Ministr zdravotnictví Fahrettin Koca při prvotní informaci neuvedl žádné případy zranění či úmrtí. Následně byla informace aktualizována. Zemětřesení v 16:16 tureckého času První zemětřesení se odehrálo sice mimo území Turecka, ale ovlivnilo široké území celého Antalyjského zálivu včetně turistických regionů Antalya, Side či Alanya, stejně tak jako Kypru. Toto zemětřesení mělo epicentrum mimo velké zlomy. Podle serveru EMSC zemětřesení mělo pocítit 34 milionu lidí. Později byla síla zemětřesení snížena na 4,7. Také vzdálenost asi 100 kilometrů od tureckých břehů snížila vliv na úroveň jen pocitovou, někdy ani to ne. 177 osob nahlásilo svůj pohled na zemětřesení Zemětřesení ve 20:48 tureckého času Druhé zemětřesení s magnitudem 5,2 se odehrálo na východě Turecka. Epicentrum se nacházelo 11 km od města Malatya (v okrese Yešilyurt), poblíž zlomu, na

Jaká je aktuální kvalita vody na tureckých plážích?

Dovolenkáře bažící po čisté vodě i pláži nejvíc zajímají právě tyto informace. Ale jak se k nim dostat? Ptát se po různých skupinách na sociálních sítích je jedna možnost, ale ještě lepší je mít jeden zdroj pro všechny pláže v celém Turecku. Zde velmi pomáhá turecké Ministerstvo zdravotnictví. To nejenže nechává pravidelně na všech veřejných plážích testovat kvalitu, ale také informace shromažďuje a zveřejňuje ve veřejně dostupné mapě. zdroj:  https://yuzme.saglik.gov.tr/ Čísla na mapě značí počet pláží v daném místě, které jsou pod kontrolou ministerstva. Po přiblížení je možné pro přiblížení kliknout na modře orámovanou oblast daného regionu, případně rolovat kolečkem na myši do té míry, až nebude k dispozici žádné číslo ( tedy budou vidět všechny pláže jednotlivě ). Mapa má problém s vykreslováním ikon u konkrétních pláží ( testováno na Windows i Androidu, Google Chrome, Mozilla Firefox, MS Edge či Samsung Internet, všude stejný výsledek ), což kazí záměr rychle se zorientovat ve de

Jak vidí USA bezpečnost v Evropě? Doporučují jezdit do Turecka?

[ AKTUALIZACE 4. 8. 2023 ] Snad každý stát na světě sleduje bezpečnostní situaci v ostatních zemích a doporučuje svým občanům kam jezdit, kde si dávat větší pozor a kam nejezdit vůbec. Spojené státy americké to samozřejmě dělají také. Jaký je jejich úhel pohledu na bezpečnost napříč Evropou a okolím? Ano, je to překvapení. Typicky od 4. či 5. října 2022 platí aktuální situace, zveřejněná na stránce https://travelmaps.state.gov/TSGMap/ . Písková barva (či chcete-li světle žlutá) znamená nejlepší hodnocení, tedy normální situaci. Je to překvapivě nejen Irsko, Portugalsko nebo Uzbekistán, ale celý pás podél bojujících stran, tedy od Skandinávie přes pobaltské státy, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Žlutá barva znamená zvýšenou opatrnost. Sem spadá celá západní Evropa včetně Česka, dále západní Balkán, Turecko, Kazachstán, Turkmenistán, dále Maroko, Tunisko a další. Co je na Česku špatně? To lze zjistit po rozkliknutí Česka na dané mapě. Ale překvapení poté trvá,