Turecké radnice i veřejnost bojkotují izraelské zboží

Dnes jako povel se jedna radnice za druhou vyhlašují bojkot izraelskému zboží. Volba dnešního dne a času navíc zřejmě není náhodná. Reagují tak na výzvy k bojkotu zboží, které je údajně spojeno s Izraelem ať přímo, nebo podporou Izraele, které kolují po tureckých sociálních médiích již nějakou dobu.

Veřejné výzvy

Nejdřív se podívejme na grafiky, které se tureckým prostorem šíří zhruba týden.

Následující výzva kombinuje bojkot s doporučením nákupu tureckých značek.

Čorum

Zřejmě první radnicí, která zahála bojkot, byla radnice města Čorum, která zakázala izraelcům vstup do své čajovny.

zdroj: twitter.com/HibrahimASGIN/; corum.bel.tr

Stalo se tak již ve středu 1. listopadu 2023.

Sakarya

Dnes dopoledne radnice města Sakarya zveřejnila následující prohlášení:

Pozornost věnovaná našim spoluobčanům,

Od prvního dne útoků se v našich pobočkách a zařízeních Sakarya Metropolitan Municipality neprodávají výrobky izraelských značek.

My, jako Radnice velkoměsta Sakarya, také poskytujeme potřebnou podporu bojkotu prováděnému naším národem s velkou péčí.

zdroj: twitter.com/Sakaryabld/

Gaziantep

Radnice tohoto města se vzápětí přidala, poté i další...

zdroj: twitter.com/GaziantepBeld/

Ağrı

zdroj: twitter.com/agribelediye/

Esenler

zdroj: twitter.com/esenlerbelediye/

Palandöken

Tokat

zdroj: twitter.com/TokatBelediye/

Ordu

Tím seznam nekončí, jen není třeba vkládat další a další grafiky.

Také se na sociálních médiích objevují tagy #BoykotaDevam #Boykotisrail #Boykot #Filistin #Dayanışma

Proč zrovna dnes a zrovna před polednem?

Dnes je pátek, v Česku tento den chápeme jako skoro víkendový den, případně přidáváme přívlastek "pátek, blázni mají svátek" narážející na ty, kteří se radují, že bude víkend. Muslimský svět ale chápe pátek jako den největšího svátku v rámci týdne (tedy podobně, jako křesťané chápou neděli). Největší modlitba týdne je ta polední, která se odehrává přibližně ve 13 hodin.

A co to má společného s těmito prohlášeními? Se zapojením imámů v mešitách a debatami věřících mezi sebou se oněm bojkotům přidá silný náboženský podtext. Pro největší dopad nemůže být zvolená lepší doba.

Pálení mostů?

Jedna věc je souhlasit či nesouhlasit s chováním té či oné strany v tragickém konfliktu v Pásmu Gazy, další věc je chtít podpořit vlastního prezidenta v postojích v onom konfliktu. Je otázkou nakolik tím rozhodnutím poškodí Izrael, pomůžou Palestině, Pásmu Gazy, případně poškodí turistický ruch ve vlastním městě, v Turecku, poškodí turecké zboží v zahraničí, partnerská města (též zvaná sesterská) mohou přerušit spolupráci atd.

Turecká móda bojkotů

Není to poprvé, co radnice bojkotují zboží skutečně či údajně údajně nějak spojené s Izraelem. Stalo se tak například v červnu 2012, v červenci 2014, srpnu 2018 atd.

Naopak odpůrci vlády prezidenta Erdogana na základě zkušeností z tzv. událostí v Gezi parku z června 2013 (kvůli letošnímu desetiletému výročí se také posouval termín voleb) bojkotují například řetězec Mado či naopak podporují produkty a služby rodiny Koč.

Turci dovedou obratně obchodovat, prodej a nákup je pro řadu z nich základ života. Proto je pro ně zásah právě do tohoto řetězce známý a klíčový. Navíc výběr toho či onoho zboží není trestné, je na vůli zákazníka co si koupí. Naopak i v Turecku je trestné ničit cizí majetek, dokonce i když se jedná o pobočku McDonalds, Starbucks a dalších.

Paradoxem je, že právě ti, kteří nejhlasitěji křičí a demonstrují, jsou častými konzumenty zahraničního rychlého občerstvení, kolových nápojů a dalšího nepříliš zdravého způsobu stravování.

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík