Kouzlo tureckých příjmení: Kaya

Každý jazyk má sám pro sebe jiné kouzlo v porovnání s pocitem cizinců. Spadají sem také příjmení, která jsou odrazem kombinace jazyka, kultury a historie. Turecká příjmení mají sice krátkou historii, ale některá nám jsou nečekaně povědomá.

Kaya znamená v turečtině kámen nebo skála. První česká reakce po setkání s tímto příjmením je "hele, Kája!". To si nejstarší ročníky spojují s knihou "Kája Mařík", starší s legendárním kreslířem (Kája Saudek, bratr Jana Saudka), další s familiárním označením Karla Gotta, nejmladší s pořadem pro děti "Kája a Bambuláček" (tam je ale Kája zdrobnělinou ženského jména Karla; turecké slovo "karla" znamená "zasněžený" nebo "se sněhem").

MIMOCHODEM: České "Kája" je zdrobnělinou slova Karel, jak všichni víme. V Turecku jméno Karel znají, někteří velmi dobře. Je to totiž poměrně slavná značka komunikační elektrotechniky, tedy stolních telefonů i telefonních centrál.

Příjmení Kaya patří ke "svaté trojici" nejčastějších příjmení v Turecku (Yılmaz, Kaya a Demir). V létě 2021 bylo v Turecku 1.580.313 osob s příjmením Yılmaz, 1.154.158 lidí s příjmením Kaya a 1.105.381 osob s příjmením Demir. Mezi další nejpoužívanější příjmení patří Çelik, Şahin, Yıldız, Yıldırım, Öztürk, Aydın a Özdemir. Pro představu v Turecku je 85 milionu lidí, takže příjmení Yılmaz má 1,86 % obyvatel, příjmení Kaya 1,35 % a příjmení Demir 1,3 procenta. To je výrazně víc než nejpoužívanějšího českého příjmení Novák (potažmo Nováková), které nosí jen 0,63 % obyvatel Česka. To bližší je Slovensko, kde nejčastější příjmení Horváth a Horváthová mají 1,26 procenta občanů Slovenska.

Spojení s dalšími

Turecké příjmení může mít jak základní podobu Kaya, tak i být součástí spojení s dalším slovem vyjadřujícím vlastnost kamene, jako Četinkaya znamenající tvrdý kámen (dokonce může existovat v podobě jméno + příjmení, Četin Kaya), Čankaya (zvonivá skála), Yerlikaya, místní nebo domácí kámen (Ali Yerlikaya byl guvernérem Istanbulu, nyní ministr vnitra), Seslikaya (hlučný kámen), Esenkaya (větrný kámen) nebo Uzunkaya (vzdálený kámen).

Řada dalších je spojeno s barvou kamene, jako Sarıkaya (v překladu žlutý kámen), jehož nejslavnější nositelkou je Serenay Sarıkaya, herečka a modelka, Mavikaya (modrý kámen), Yeşilkaya (zelený kámen), Gökkaya (duhový kámen), Karakaya (černý kámen), Akkaya (bílý kámen), nebo Açıkkaya (světlý kámen).

Zajímavé je, že co se týče barev, neexistuje vazba mezi slovy kámen a oranžový. Podobné je to se slovem růžový (pembe), ovšem v provincii Kocaeli v sousedství Istanbulu existuje přírodní rezervace jménem "Pembe Kayalıklar" (růžové útesy).

Pembe Kayalıklar (zdroj: hurriyet.com.tr)

Další skupinou jsou jména odvozená od jmen zvířat, jako Atkaya (koňský kámen), Koyunkaya (ovčí kámen), Balıkkaya (rybí kámen) nebo Kuşkaya (ptačí kámen). Příjmení Yılankaya (hadí kámen) má ale nepříjemné spojení s hadem, zřejmě proto se často upravuje zápis na Yilankaya (jeden z prvních případů dodatečné úpravy příjmení).

Jsou také spojení s rostlinnou říší, jako Kirazkaya (třešňový kámen), Erikkaya (švestkový kámen)

MIMOCHODEM: Před lety jsme byli svědky, že slovo končící "kaya" zaplavilo svět. Nebylo to jméno osoby, ale jméno fiktivního kmene Omatikaya. Ano, jedná se o kmen ze slavného filmu Avatar.

Jestliže se řekne příjmení a koncovka neboli sufix *kaya, tak si spíš starší ročníky vybaví, že se jedná o součást ruského jazyka, latinkou napsáno russkij, russkaya (ruský, ruská).

MIMOCHODEM: Existuje například spojení, které se vyskytuje víc jako jméno místa než příjmení. Do této kategorie patří Kartalkaya (orlí kámen) nebo Kedikaya neboli kočičí kámen (obec v provincii Bursa), Aslankaya neboli lví kámen (jméno chrámu v provincii Afyonkarahisar), Elmakaya (jablečný kámen), podle barev zase Morkaya neboli fialový kámen (obec v provincii Artvin poblíž hranic s Gruzií) nebo Kızılkaya neboli červený kámen (obec v provincii Sakarya).

A tak je to v Turecku se vším.

Patrik Veselík