Cesty kudy převážet zboží neboli ekonomické koridory mezi Asií a Evropou jsou v posledních letech kriticky ohrožené. Turecko se domluvilo s Irákem, aby vytvořily zajímavou alternativu jak ke stávajícím, tak již plánovaným cestám.
Nejdříve si zmapujme klasické trasy, které existují, případně se plánují. Začněme čistě lodní variantou, poté to vezměme od severu k jihu.
 |
| turecký a irácký prezident 22. dubna 2024 |
Námořní koridor: Kolem Afriky
Nejstarší lodní cesta z Asie do Evropy vede kolem celého afrického kontinentu. Z toho důvodu je jak zdlouhavá, tak neekonomická, tak neekologická. Byla prakticky opuštěna po zprovoznění Suezského průplavu, takže Mys dobré naděje se stal maximálně součástí dobrodružných románů.
 |
| zdroj: republikein.com.na |
Myšlenky na archaickou cestu oživili Hútíové (vojenská skupina zajdíjských ší'itů podporovaná Íránem, operující v západní části Jemenu a podnikající pirátské útoky v Rudém moři). Velké množství přepravních společností opustilo nebezpečnou cestu Rudým mořem směrem k Suezskému průplavu, například kolem celé Afriky. Krátkodobě je to řešení, ale dlouhodobě rozhodně ne.
Námořní koridor: Suez
Tradiční cesta po dobu prakticky jeden a půl století je Rudým mořem a uměle vybudovaným kanálem zvaným Suezský průplav. Ten se stal prakticky monopolem cesty.
 |
| čs. loď Lednice (zdroj: valdpete.blogspot.com) |
První závažnou krizí této cesty v novodobé historii se staly následky šestidenní války (5. až 10. června 1967), což mělo za následek uzavření Suezského průplavu na neuvěřitelných osm let včetně všech plavidel, které tam byly v danou dobu přítomny. Kromě jiných tam zůstala československá loď Lednice.
 |
| loď Ever Given blokující Suezský průplav |
Po desetiletích se zdálo, že Suezský průplav je neohroženou cestou. Nehoda 23. března 2021 ale dokázala, že je to jen zdání. kontejnerovou lodí Ever Given se v průplavu vzpříčila, takže se na šest dnů znemožnily plavby oběma směry (obousměrný provoz je možný od 6. srpna 2015).
 |
| zdroj: nytimes.com |
Nejvážnější hrozba od šestidenní války pro tuto cestu začala, když v Mandebu (průliv mezi Rudým mořem a Adenským zálivem) a okolí začaly ostřelovat vybrané tudy plovoucí obchodní lodě Hútíové coby součást války Íránu proti Izraeli, potažmo proti západnímu světu. Ten sice do oblasti poslal řadu vojenských lodí, ale problém zcela vyřešen není.
Svět byl nucen začít přemýšlet nad dlouhodobými alternativními plány.
Pozemní koridor: Severní = přes Rusko
Cesta z Číny do Evropy může vést tradiční severní cestou, tedy z valné části přes Rusko a napříč Mongolskem (ale s možností i přímé cesty z Číny do Ruska) a poté přes Bělorusko do Polska a dál do EU, případně přes Baltické moře loděmi dál touto cestou. To ale v současné době útočí na Ukrajinu, takže západní svět se snaží Rusko jako nespolehlivého partnera vyloučit z obchodních řešení a partnerských vztahů.
Pozemní koridor: Jižní = přes Írán
Starší varianta vede na jih od Kaspického moře, tedy přes území Íránu a poté do Turecka. Tato varianta se nově nelíbí Turecku, které potřebuje mít spojení s Ázerbájdžánem. Navíc v poslední době je Írán z bezpečnostních důvodů nespolehlivou zemí.
Tato varianta byla součástí tzv. nové hedvábné stezky (anglicky Belt and Road Initiative) prosazované od roku 2013 Čínou, konkrétně pozemní variantě. Trasa má končit v Istanbulu s tím, že poté povede do Evropy bez konkrétních variant.
Iniciativa Číny má celou řadu aspektů. Koridor vedoucí přes středoasijské státy je nejenže postaví do cesty důležitého ekonomického koridoru (a mimo Rusko, kterému se to nelíbí). Navíc Rusko ztrácí pozici v zemích, které považuje za svou sféru vlivu, protože ve Střední Asii Čína se snaží čím dál víc investovat a i jinak ovlivňovat státy střední Asie, aby se ze sféry Ruska dostaly do sféry Číny.
Evropské státy pomalu tuto čínskou aktivitu opouštějí. Například Česko roku 2019 zrušilo po čtyřech letech fungování společnost Institut Nové hedvábné stezky, Itálie opustila čínský projekt na konci roku 2023.
MIMOCHODEM: Pro Čínu se jedná o win-win strategii. Buď se ekonomické trasy podaří a čínské zboží zaplaví západní Asii, Evropu i Afriku, nebo zkrachuje s tím, že chudé státy s investicemi z Číny nebudou moci splácet (protože jim účast nedovolí začít na stezce vydělávat, kvůli nevýhodným podmínkám atd.), takže se budou muset Číně zavázat jiným způsobem (věrností v mezinárodní politice, poskytnutím přístavů, dolů apod.).
Kombinovaný koridor: Střední = Zangezurský koridor
Úpravou čínské nové hedvábné stezky byla trasa z Číny přes Kyrgyzstán, Uzbekistán, Turkmenistán, Ázerbájdžán a Turecko do Evropy s tím, že se Kaspické moře překlene lodní cestou. Další možná cesta vede po hraniční čáře mezi Ázerbájdžánem, Arménií a Íránem. Bylo urputnou snahou lídrů Ázerbájdžánu a Turecka od roku 2021 tuto trasu zprovoznit, a to jak v silniční, tak železniční podobě, aby se propojil svět turkických států (dotek na nacionalistickou strunu).
 |
| zdroj: AA |
MIMOCHODEM: Zangezurský koridor je úzké místo mezi Nachičevanskou autonomní republikou (vnitrozemská exkláva Ázerbájdžánu neboli část státu, která je od něj zcela oddělena; nejznámější exklávou je Aljaška, mezi kterou a samotnými Spojenými státy je část Kanady, případně Kaliningrad oddělený od Ruska hned několika zeměmi) a samotným Ázerbájdžánem. Mezi těmito dvěma částmi jediného státu je částečně Arménie, částečně Írán. Zangezurský koridor je tedy hranice mezi Arménií a Íránem od konce Nachičevanu po počátek Ázerbájdžánu.
Součástí toho je také vytvořit mírové prostředí ve výbušném prostoru mezi Ázerbájdžánem a Arménií s klíčovým problémem zvaným Náhorní Karabach. Nově se mezi nepříliš spolehlivé partnery zařadil Írán vzhledem ke svým aktivitám v posledních letech včetně útokům na Izrael.
Kombinovaný koridor: Přes Gruzii
Další alternativou je namísto kritického Zangezurského koridoru využít severnější cestu přes Gruzii, čímž se Arménie obejde.
Pro Turecko to znamená jen drobnou úpravu, stále zůstává důležitou vstupní branou do Evropy. Ovšem z Gruzie lze také přepravovat přes Černé moře do Rumunska či Dunajem dál do Balkánu a střední Evropy včetně Slovenska nebo Rakouska.
Další obdobou je namísto Kyrgyzstán, Uzbekistán, Turkmenistán vést pouze přes jediný stát, Kazachstán severnější cestou TITR (Trans-Caspian International Transport Route).
Kombinovaný koridor: Jižní, IMEC, varianta F jako Francie
Evropská unie si již roky uvědomuje kritickou situaci ohledně Suezského průplavu, takže připravuje spolu s dalšími partnery alternativní spojení. Koridor se označuje jako IMEC (India - Middle East - Europe Corridor) a má vést (kromě jiného) přes Arabský poloostrov, konkrétně přes Saúdskou Arábii či Izrael.
Jedná se o velmi nový plán, představený 10. září 2023 s tím, že zakladateli jsou Indie, Spojené státy americké, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Evropská unie jako celek, dále samostatně Francie, Německo, Itálie a Jordánsko.
Myšlenka je následující: Zboží se v Indii naloží na dopravní lodě, přivezou do Saúdské Arábie, přepraví pozemní cestou přes Jordánsko do Izraele, opět naloží na lodě, kudy mohou putovat do Francie.
Kombinovaný koridor: Jižní, IMEC, varianta Ř jako Řecko
Tato varianta se liší od lodní trasy z Izraele do Francie tím, že namísto Francie se skončí již v Řecku a poté opět pozemní cestou. Tato varianta je příznivá pro země střední a východní Evropy včetně Balkánu.
Obě trasy mohou pracovat společně, protože rozdíl je jen v tom do kterého přístavu ve Středozemním moři lodě z Izraele doplují.
Obě verze mají ale nově slabé místo: Izrael. Důvodem je relativně nestabilní oblast kvůli útokům z okolních zemí na Íránu na Izrael v důsledku historicky konfliktní situace mezi Izraelem a Palestinou.
Řecká cesta má potenciální nevýhodu v neutěšené situaci řeckých železnic včetně nevyřešeného připojení na sever dál do Evropy.
Námořně-pozemní koridor: Střední přes Irák a Turecko
Nyní se dostáváme ke koridoru, který byl oficiálně představen minulý týden při návštěvě tureckého prezidenta v Iráku i v jeho autonomní části Kurdistán.
Trasa IMEC se logicky nelíbí Turecku, které je takto obcházeno. Za další Irák byl obcházen všemi variantami, ale také se chtěl dostat do hry. Turecko nazývá trasu přes Irák a Turecko "kalkınma yolu projesi" (rozvojový silniční projekt).
Během návštěvy tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana v Bagdádu bylo 22. dubna podepsáno čtyřstranné memorandum o porozumění týkající se spolupráce na projektu Development Road mezi Irákem, Tureckem, Katarem a Spojenými arabskými emiráty. Dohodu podepsali ministři dopravy jednotlivých zemí. Projekt o délce 1 200 km se železničními a dálničními komunikacemi, který propojí přístav Great Faw, jehož cílem je stát se největším přístavem na Blízkém východě. Plánuje se, že bude dokončen do roku 2025 až k tureckým hranicím a jeho předpokládané náklady dosáhnou 17 miliard dolarů.
 |
| zdroj: dunya.com |
MIMOCHODEM: Turecko není zrovna ideální zemí pro precizní kartografickou práci. Ve filmu Adéla ještě neveřeřela na dotaz "Praha? Kde to je?" odpověděl neslavnější detektiv Nick Carter "Ve Vídni". Turecko namalovalo Prahu přesně opačným směrem, tedy v Lužickém Srbsku (tedy v Německu).
 |
| irácká část trasy se souběžnou silnicí a železnicí |
Pro Irák je to jednoznačně skok kupředu. Trasa dlouhá přibližně 1200 kilometrů má protnout celou zemi od přístavu přes hlavní město až po turecké hranice, navíc relativně lineárně.
 |
| turecká část trasy |
Turecko nabízí několik možných cest s tím, že řada z nich je hotová nebo se buduje, jako klasická i vysokorychlostní železnice až po bulharské hranice (vysokorychlostní železnice YHT je ale pouze pro osobní dopravu).
Takový projekt ale vyžaduje nemalé ekonomické zázemí. Projekt by měl stát 20 miliard dolarů, přičemž většinu finanční podpory poskytnou Katar a Spojené arabské emiráty. Emirátská společnost AD Ports již podepsala předběžnou dohodu o společném podniku s iráckou společností General Company for Ports, která má klíčový přístav spolu s ekonomickou zónou vybudovat.
MIMOCHODEM: Spojené arabské emiráty jsou rovněž součástí konkurenční trasy IMEC. Je znát, že chtějí zůstat ve hře, ať zvítězí kterákoli varianta (ovšem nevylučuje se, že mohou fungovat obě zároveň).
A tak je to ohledně Turecka se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat