[aktualizováno 20. června] Kdo by neznal tento večerníček, namluvený legendou Vlastimilem Brodským! Bohužel také sem pronikla protiturecká propaganda, dokonce více než je obvyklé. Ze třinácti dílů se to týká hned dvou dílů.
Tento seriál je poněkud dnes rozporuplně přijímán diváckou veřejností. Příkladem jednoho názoru je, že je to "povinná 'četba' pro odpůrce islámu, odpůrce invazivních druhů či příznivce nevázaných sexuálních vztahů." To jen potvrzuje domněnku, že večerníček není zdaleka tak nevinný a dětský, nýbrž se snaží do dětských myslí vložit nenávist a propagandu.
Kdo je Václav Čtvrtek?
Pokud někdo nezná jeho jméno (rodné jméno Václav Jan Maria Cafourek, od 15. června 1959 si je nechal změnit na Václav Čtvrtek), určitě zná jeho dílo. Patří totiž mezi legendy, protože na základě jeho díla bylo vytvořeno nemálo večerníčků, vždyť co název, to legenda
- Pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky
- O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi
- Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni
- My tři a pes z Pětipes
- Cesty formana Šejtročka
- Rumcajs, Manka, Cipísek: Pohádky z lesa Řáholce
- Česílkova vodnická knížka
- Lenka a dva kluci
- Čtyři Breberkos
- O makové panence a motýlu Emanuelovi
...a spousta dalších.
Ano, tato legenda se zasloužila nejen o spoustu krásných příběhů, ale bohužel také o nalomení vztahu mezi Českem a Tureckem díky podsunutí informací do podvědomí, navíc již v dětském věku.
O makové panence a tropickém motýlu Ibrahimovi
Tento díl má pořadové číslo 6, scénář napsala Anna Jurásková.
Česká televize o díle říká toto:
Venku je strašné horko, a tak maková panenka touží alespoň po kapce vody, aby jí neuschla sukně. V tom se objeví cizí motýl a začne se makové panence dvořit. Dělá jí slunečník a tím se jí zalíbí, až pro něj ztratí srdce. To ovšem raní Emanuela. Podaří se Emanuelovi získat zpátky její srdce?
 |
| tropický motýl Ibrahím a maková panenka |
Česká Wikipedie říká toto:
Z tropů se na makové pole dostane motýl Ibrahim. Vysmívá se Emanuelovi, že je staromódní. Emanuel odejde a maková panenka se do Ibrahima zamiluje. Jenomže během večera měsíček kropí vše studenou rosou, na kterou Ibrahim není zvyklý, takže se nastydne. Když odchází pryč, Emanuel mu nabídne hůlku.
Rozbor Ibrahima
Jméno Ibrahim je jedním z překladů jména, které je v Česku známé jako Abrahám. Hebrejská podoba zní Avraham nebo Avram. A v arabštině, kurdských či turkických jazycích (turečtina, ázerbájdžánština...) to je Ibrahim (ale persky je to Ebrahim, což vylučuje Írán nebo Afghánistán). A jsme doma. Tato postava použitím formy "Ibrahim" míří proti zemím této skupiny, tedy do Blízkého Východu.
Měsíc: Tropickej motejl tady nemá co dělat.
Postava Ibrahima je postavena jako velmi negativní, na nějž je nahlíženo xenofobně s tím, že tam onen cizí motýl nemá co dělat. Hudební podkres je také nepříjemný, připomíná orientální motivy, což potvrzuje směr xenofobie.
Už jen drobností je spojení "Ibrahim" a "tropický motýl". Turecko ani arabské země nepatří do tropů, nýbrž do subtropického pásma.
O makové panence a tureckém měsíci
Tento díl má pořadové číslo 7 (tedy hned následující), scénář napsala Anna Jurásková.
Česká televize o díle říká toto:
Maková panenka chodí od jednoho makového květu ke druhému a zavírá jim korunky, aby v noci nenastydly. Mezitím se na nebi objeví zvláštní měsíc. Je to turecký měsíc. Což vadí našemu měsíci. A tak se maková panenka s motýlem Emanuelem rozhodnou poslat turecký měsíc zpátky do Turecka. Podaří se jim to?
 |
| motýl Emanuel a "turecký měsíc" |
Český měsíc: "Fagot minaret, ať už jsi zpátky v turecký zemi!"
MIMOCHODEM: Zmínka o minaretu je narážkou na islám, kterého sakrální budovy sloužící k modlitbám a bohoslužbě zvané mešity používají minaret pro svolávání věřících k modlitbě. Vedlejší funkcí je hromosvod, protože především v posledních staletích tvoří především štíhlé a velmi vysoké osmanské minarety přirozenou ochranu pro své okolí (podobně je to v případě kostelních věží). Vraťme se ale k Makové panence, kde se to dá chápat jako součást náboženské nesnášenlivosti.
Česká Wikipedie říká toto:
Na nebi se místo našeho měsíce objeví turecký měsíc s princeznou. Maková panenka s motýlem Emanuelem se snaží turecký měsíc přinutit sestoupit z oblohy, aby na ní mohl zpátky vystoupit náš měsíc. Když nevědí jak dál, nakonec probudí všechny máky, které začnou vonět a tato příjemná vůně pomůže, aby turecký měsíc sestoupil z oblohy. Vůně tureckému měsíci zamotá hlavu natolik, že usne i s princeznou a pocestný brouk je odveze do Cařihradu.
Rozbor tureckého měsíce
Onen "turecký měsíc" viditelně symbolizuje Turecko, tedy půlměsíc včetně hvězdy. Jeho postava je na konci dílu zfetována vůní z nezralých makovic (tedy opium). To vše jsou atributy, které jsou mimo chápání dětí, ale přesto si je zapamatují.
 |
| vlajka Turecka |
Jestliže středoevropské děti si okamžitě spojnici mezi tureckým měsícem a tureckou vlajkou nevybaví (tedy grafické znázornění), tak Turci vidí podobnost na první dobrou.
Historická souvislost
První díl měl premiéru 21. prosince 1972, scénář a režie jsou tedy dílem maximálně roku 1972. Knižní předloha Václava Čtvrtka vyšla roku 1970, takže máme teoretický časový rámec pro tvorbu večerníčku.
Po pražském jaru 1968 a "osvobození" bratrskými vojsky nastalo utužování komunistické strany, obnovení cenzury, čistky v armádě (v letech 1970 až 1974) a další represivní úkony.
Je to tedy v době, kdy vznikala nejtvrdší díla normalizace s maximálním protizápadním nábojem. Klíčové dílo, které normalizaci odstartovalo, byl "Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ" z 10. prosince 1970.
Ale co s tím má dělat? Turecko? To je od roku 1953 členem NATO, což byl protipól Varšavské smlouvy. Turecko bylo tedy kapitalistickým nepřítelem. A protože se dalo jezdit na letní dovolenou do Bulharska a poměrně bezproblémově (obě země spolu sousedí), hrozilo nebezpečí emigrace. Aby to opravdu nikoho ani nenapadlo, mohl být autor knižní předlohy Václav Čtvrtek infiltrován právě touto myšlenkou (pokud to nebyla jeho osobní iniciativa). To už ale dnes těžko někdo potvrdí či vyvrátí. Jisté je, že Václav Čtvrtek (vlastním jménem Václav Cafourek) se roku 1948 stal členem KSČ, Svazu československo-sovětského přátelství a ROH, což mu vydrželo do konce života. Je otázkou, zda nehrála roli osobní tragédie (21. listopadu 1968 zemřela na rakovinu jeho druhá žena, stejně jako před lety ta první). Právě inkriminovaná knížka mu vyšla roku 1970.
Zvuková verze: Supraphon
Večerníčkem to nekončilo. Vznikla audionahrávka Supraphonu (přesněji řečeno dlouhohrající gramofonová deska), kam se vešlo nikoli všech třináct, ale jen devět příběhů. Vešly se tam také výše zmíněné upravené díly, tentokrát s názvy "Jak se líbila motýlu Ibrahímovi" a "Jak uspala turecký měsíc".
Zde je také posun v symbolice. Hvězdička na čele princezny není osmicípá, ale šesticípá, přesně ve tvaru Davidovy hvězdy.
MIMOCHODEM: Postava makové panenky je při hlubším rozboru některými velmi kritizována. Je vykreslována jako nestálá, promiskuitní a manipulativní, které na motýlu Emanuelovi příliš nezáleží, jen jeho přízeň zneužívá. On sám je vykreslován jako změkčilý a neustále frustrovaný, který si za svá trápení může do značné míry sám (někteří jej dokonce označují za homosexuála). Dalším vadí přílišná uplakanost postav. Děti proto někdy mají problém se s postavičkami ztotožňovat.
Následná podoba klasické CC kazety z roku 1978 již neměla tolik prostoru, aby se tam vešly kresby ke každému dílu, takže je na obalu jen maková panenka sama, dokonce motýl Emanuel chybí.
Text z této gramofonové desky byl přepsán do knižní podoby, která dodnes vychází pod jménem Maková panenka (autoři Václav Čtvrtek a Gabriela Dubská).
Současnost
Konec protitureckého tažení českých pohádkových postav ale neskončilo pádem komunismu, ale pokračuje dodnes.
Nakladatelství AKIM vydává samolepky na téma této pohádky. Je zde sice jak tropický motýl Ibrahím, tak turecký měsíc s princeznou, ta ale nemá na čele žádnou hvězdu.
Nakladatelství Albatros vydalo roku 2017 (třetí vydání) obrázkovou knížku, kam se sice ze 13 dílů vešly jen, tři, ale i to stačilo:
- Jak přechytračila loupežníka Buráska
- Jak je navštívil blesk Ámos
- Jak uspala turecký měsíc
V něm se děti například od toho tureckého měsíce dočtou:
Maková panenka: Máte tam asi na vašem tureckém nebi pěkný nepořádek.
Turecký měsíc: I co. Měsíc sem, Měsíc tam. U nás jsme zvyklí na nepořádek po Turecku.
Spam! (19. června 2024)
Tento článek se stal podle očekávání rozbuškou svým tématem, které netěší nikoho. Měsíc po zveřejnění 23. května Facebook oznámil, že se jedná o spam (!):
Váš příspěvek jsme odebrali.
Vypadá to, že jste se zavádějícím způsobem pokusil získat To se mi líbí, sledující, sdílení nebo zhlédnutí videa. (článek ale neobsahuje jediné video, pozn. red.)
Nepovolujeme sdílení ani posílání zavádějících odkazů nebo obsahu.
Příklady věcí, které nepovolujeme
- Přesměrování lidí na web, který se výrazně liší od původní ukázky nebo zprávy
- Přesměrování lidí na cílovou stránku, která napodobuje jiný web
- Maskování, kam vede odkaz, pomocí opakovaných přesměrování nebo kamufláže
Je také dán k dispozici odkaz na více informací. Při pokusu o otevření je vrácena strohá věta "Sorry, this content isn't available right now"
A tak je to ohledně Turecka se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat