Turisté mohou v posledních téměř třiceti letech vidět v centru Istanbulu na Třídě nezávislosti každou sobotu protesty žen s fotografiemi a karafiáty a kolem nich policejní těžkooděnce. Dnes je to již tisící sobota, po kterou se setkají. To začalo opět poutat pozornost.
Kdo jsou "sobotní matky"?
Místem jejich protestu je náměstí Galatasaray na Istiklal Cd. poblíž stejnojmenné střední školy (světově znám je původně jejich sportovní klub nesoucí jejich jméno), kde poprvé v sobotu 27. května 1995 demonstrovaly.
Jak uvádí Wikipedia, je to hnutí složené převážně z matek obětí, které jsou známé jako vzor občanské neposlušnosti, kombinují tiché sezení s komunitním bděním jako metodu protestu proti násilným zmizením a politickým vraždám v Turecku během vojenského převratu v 80. letech a OHAL (Olağanüstü Hâl Bölge Valiliği = Guvernérství regionu ve stavu nouze; jihovýchod Turecka) v 90. letech (přesněji řečeno od 19. července 1987 do 30. listopadu 2002, kdy OHAL existoval). Zde je kritickým bodem, že OHAL se dotýká PKK a Kurdů, což je v očích řady lidí i politiků problémem.
Motivaci si vzaly z Argentiny, kde tzv. Matky z Plaza de Mayo, hnutí založené roku 1976 poté, co jejich děti beze stopy zmizely za vlády vojenské diktatury v 70. letech 20. století. V roce 1992 získalo hnutí Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, Cena UNESCO za mírové vzdělávání a další ceny.
Mezi hlavní požadavky Sobotních matek patří:
- zvýšení povědomí o státem podporovaném násilí, militarizaci a militarismu v Turecku.
- zpřístupnění archivů státních dokumentů k veřejnému nahlédnutí, aby byly odhaleny státem sponzorované politické vraždy, změny tureckého trestního zákoníku, které by odstranily promlčení politických vražd a násilných zmizení
- aby Turecko podepsalo Mezinárodní úmluvu o ochraně všech násilně zmizelých osob
Již se v únoru 2011 setkaly s tehdejším premiérem Recepem Tayyipem Erdoğanem, ale bez vzájemné dohody či porozumění.
Mediální (ne)pozornost
Na rozdíl od svých argentinských vzorů nedosáhly na mezinárodním poli ani pozornosti, ani uznání. Jedním z důvodů je jak slabší komunikace s médii, tak slabší mediální výstup (mají web a účty na sociáílních médiích, jejich logo s karafiátem a dvěma ptáky je špatně čitelné a nepříliš známé). Výsledkem je, že jejich stránka na Wikipedii existuje pouze v šesti jazycích (angličtina, němčina, španělština, kurdština, nizozemština, turečtina), Matky z Plaza de Mayo mají na Wiki verzi ve 34 jazycích všech kontinentů včetně češtiny.
Jestliže v Turecku někdo k tématu Sobotních matek chce přidat své logo, tak je to spíš ze zištných důvodů, aby propagovaly sebe na úkor Sobotních matek. Na lokálním poli po tolika letech sklouzlo z protestu do slepé uličky, něco mezi neviditelným až do koloritu sobotní turistické zóny. Místo se navíc dramaticky změnilo, takže dnes namísto většiny místních je většina turistů s důrazem na arabské země.
Obrat?
Číslo tisíc je obrovské a může se stát tím, co vrátí Sobotní matky do hledáčku veřejnosti i médií. Objevil se například následující plakát i kolující po internetu.
Například velmi známý zpěvák Teoman se skupinou bANDİSTA podpořil příbuzné pohřešovaných, zazpíval píseň „Moje matka je sobota“.
A tak je to v Istanbulu se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat
Kvůli systematickému útoku porno webů bylo zrušeno anonymní vkládání komentářů. Nyní mohou komentovat jen uživatelé s účty Google. Děkuji za pochopení.