Jestliže se řeknou slova dron a Írán, vybaví se řadě lidem drony, které byly vyrobené v Íránu, zaslané do Ruska, aby útočily na Ukrajinu. K čemu Írán potřeboval turecký dron, aby hledal jejich vlastního prezidenta? Které dezinformace jsou šířeny i českými médii a odborníky?
Nejdříve si představme jednotlivou klíčovou techniku.
Bell 212
Když se řekne Bell, tak se automaticky vybaví americká společnost Bell Helicopter Textron. Ale jak se íránský prezident dostal k vrtulníku americké výroby? Jednoduše. Bylo totiž v době před islámskou revolucí.
Bell 212 je komerční vrtulník, ovšem s velmi úspěšným vojenským pozadím. UH-1N Iroquois byl vojenský vrtulník, který si svůj bojový křest odbyl ve válce ve Vietnamu. Přímo ten používá či používala celá řada armád, a to včetně turecké či íránské. První let byl proveden v dubnu 1969, výroba začala hned poté a trvala po celé 70. roky. Civilní variantou byl Bell 212, vyráběný paralelně s vojenskou verzí, ovšem vyráběl se až do roku 1998.
Vrtulníky mají dlouhou životnost a používají se dodnes, například kanadskou či japonskou pobřežní stráží, policií prakticky všech ex-jugoslávských republik, armádou Malty atd.
Dezinformace odborníků a médií
Situaci kolem smrti íránského prezidenta komentují odborníci na tuto zemi, na Střední východ. Jsou to odborníci na politiku a příbuzné obory, nikoli na technické obory, takže šíří řadu smyšlenek. Typickou je zjednodušování až zesměšňování tohoto vrtulníku Bell 212, viz Matouš Horčička, analytik Asociace pro mezinárodní otázky v dnešním rozhovoru pro pořad Vinohradská 12, podcast Českého rozhlasu: "Na jedné straně stála helikoptéra Bell 212 z roku 1968, který se dostal do Íránu ještě, když vládl šáh a když Íránci byli ještě vyzbrojováni Spojenými státy" nebo "Technika je problematická záležitost, protože jak je možné, že letěl tak starým vrtulníkem prezident země, která se sama do jisté míry stylizuje do role někoho, kdo se snaží o pokrok a vývoj technologií?"
 |
| skutečný snímek daného vrtulníku s íránským prezidentem v daném dni (zdroj: irna.ir) |
MIMOCHODEM: Média řady zemí se nevyvarovala nechtěné dezinformace v obrazové podobě. Tvůrci článku typicky chtějí kombinaci klíčových prvků, tedy dotčeného íránského prezidenta a vrtulníku (vlastně je jedno jaký je to vrtulník, hlavně když to nebude tříkolka). A tak se v médiích objevovaly například snímky sovětského / ruského vrtulníku Mil Mi-171E Baikal (exportní varianta, v SSSR označovaná jako Mi-8AMT), někdy s imatrikulací IRC-2, někdy IRC-6 (jinými slovy stejný model, ale jiný kus), který se vyrábí od roku 1975 dodnes.
Média se totiž chytla prvního vzletu vrtulníku, což je testovací kus pro testy, nikoli pro předání zákazníkům. Až po splnění všech podmínek je model homologován k nasazení, rozjíždí se výroba a až poté se předávají první kusy zákazníkům. Stroj se může následně vyrábět i desítky let, což je i případ tohoto modelu. A opravdu si lze obtížně představit, že by výrobce předal testovací kus Íránu a že ten by si v tom případě snad nejstarší kus nechal od té doby dodnes a navíc že by jej používali pro přepravu vlastní hlavy státu. První kusy pro zákazníky totiž byly vyráběny až od roku 1971, íránská revoluce byla roku 1979, poslední kusy byly vyrobeny roku 1998 (tedy před 26 lety).
MIMOCHODEM: Předchůdcem modelu Bell 212 byl Bell 206. Ten měl první let v prosinci 1962 a od zahájení výroby se produkoval až do roku 2017. Dodnes slouží v armádách či policii v řadě zemí od Finska přes Polsko a Turecko přes Írán až po Pákistán. Hrál ve filmech, jako vrtulník CIA (Tři dny kondora) nebo vojska (Útěk z planety opic), dále ve slavných bondovkách (Diamanty jsou věčné, Špion, který mě miloval) či jako vrtulník policie (Dobytí planety opic, Terminátor 2: Den zúčtování).
 |
| příklad snímku s nesprávným vrtulníkem s imatrikulací IRC 6 z tureckých médií |
Na obranu médií (do určité míry) nutno podotknout, že na samotném začátku nebyla k dispozici téměř žádná informace a naprosto žádná obrazová dokumentace. Média napříč zeměkoulí tedy začala používat zmíněné snímky s jiným modelem vrtulníku jiného výrobce. Paradoxně právě ten by zřejmě byl schopen lépe odolat problémům s počasím.
 |
| snímek původní verze zprávy (zdroj: prothomalo.com, Bangladéš) |
Íránská agentura IRNA v naprostém začátku navíc skutečně zveřejnila snímek s vrtulníkem Mil Mi-171E Baikal s imatrikulací IRC-2, což následně změnila za snímek správného kusu, správného modelu, správného výrobce, dokonce i správného okamžiku.
HESA Šáhid-136
Část o dronech začněme nejdříve íránským dronem. Íránská společnost HESA (Iran Aircraft Manufacturing Industries) vyrábí celou řadu vojenských dronů (či alespoň předvádí jejich makety), ale zřejmě nejslavnějším je HESA Šáhid-136, což je útočný dron typu kamikaze (tedy bez návratu). Kvůli použitému spalovacímu dvoutaktovému motoru (jako jsou ve starých motocyklech či sekačkách na trávu) má na Ukrajině přezdívku "létající sekačka".
Tento model se vyrábí jak v samotném Íránu, tak v Rusku. Jak naznačuje toto a ukrajinská přezdívka, používá se masově pro útoky proti Ukrajině. Írán je ale použil například v demonstračním útoku vůči Izraeli v noci z 13. na 14. dubna 2024.
Když se řekne dron, tak to automaticky znamená výkonnou a úspornou elektroniku s vyspělým softwarem. To ale Írán mít nemůže, protože je dlouhou dobu pod embargem a navíc nemá vlastní prostředky pro jejich výrobu. Proto se používají jiné způsoby jak si příslušnou embargovanou elektroniku opatřit (viz elektronika z moderních praček a další bílé techniky). Sice to není dostatečné, ale pro kamikaze hloupější drony to postačí.
Jedná se o jednoúčelové drony, jejichž cílem je se dopravit na určité místo a tam narazit a vybouchnout. Ne, tento dron se opravdu k ničemu jinému použít nedá.
Baykar Bayraktar Akıncı
Turecká společnost Baykar je dnes světově známým výrobcem vojenských dronů především díky jednomotorovému modelu Bayraktar TB2, který v prvních týdnech ruské invaze na Ukrajinu odvedl zásadní práci pro záchranu Ukrajiny.
 |
| Bayraktar Akıncı na letecké výstavě |
Dvoumotorový model Akıncı byl až doposud v mediálním stínu svého slavnějšího kolegy. Nyní se svět seznamuje s tímto modelem, který je výrazně větší, neporovnatelně rychlejší, navíc se zásadně větší nosností než Bayraktar TB2. Má délku 12,2 metru (TB2 jen 6,5 metru), rozpětí křídel 20 metrů (TB2 jen metrů), cestovní rychlost 280 km/h (TB2 jen 130 km/h), operační výškou 9100 metrů (TB2 jen 5486 m), doletem 7500 km (BT2 jen 4000 km) a maximální vzletovou hmotností 5500 kg (BT2 jen 770 kg).
Turecko tedy nasadilo pro pátrání po íránském vrtulníku právě tento model.
 |
| trasa bezpilotního letounu Bayraktar Akıncı |
Podle tureckých médií bezpilotní letoun Bayraktar Akıncı provedl navzdory obtížným povětrnostním podmínkám 7,5 hodiny pátracích a skenovacích činností v regionu a uletěl celkem 2 100 kilometrů. Při návratu "nakreslil" svými pohyby nad jezerem Van tureckou vlajku.
Rekonstrukce příběhu
Íránský a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev se 19. května 2024 setkali při inauguraci přehrady Giz Galasi (na řece Aras, která tvoří hranici mezi oběma zeměmi), protože jde o společný projekt obou států. Poté letěl vrtulník s íránskou výpravou směrem na jihozápad do íránského města Tabríz, kde necelých 60 kilometrů vzdušnou čarou od místa startu havaroval.
MIMOCHODEM: Na rozdíl od letadel jsou vrtulníky relativně nebezpečné. Z poslední doby byl obětí nehody vrtulníku například Petr Kellner (Eurocopter AS 350). Jen posledních pět let dále nepřežili nehodu vrtulníku automobilový závodník Colin McRae (Eurocopter AS 350), bývalý čilský prezident Sebastián Piñera (Robinson R44 Raven II), ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj (Eurocopter EC225 Super Puma) nebo basketbalista Kobe Bryant (Sikorsky S-76). V Československu byl snad nejznámějším případem pád vrtulníku Mil Mi-8 s manželkou prezidenta Gustáva Husáka Vierou.
Příčina pádu není přímo známa, ale spekuluje se o pravděpodobném scénáři, kdy buď šlo o technickou závadu, pochybení pilota, nepříznivé počasí (hustá mlha ve velmi hornatém terénu), případně jejich kombinace. Ani oficiální íránská média nesměřují příčinu na cizí zavinění (tedy mimo onen vrtulník), tedy sestřelení či jiné ovlivnění (dá se čistě teoreticky uvažovat například o jiném stroji nebezpečně blízko, například dron ohrožující onen vrtulník), sabotáž a spousta dalších s tím, že by za tím mohl stát například Izrael. Protože ani oficiální íránská média tímto směrem nešla, lze proto cizí zavinění s největší pravděpodobností vyloučit.
MIMOCHODEM: Na internetu se objevil vtip, že nehodu způsobil izraelský agent jménem Eli Kopter (helikopter, vrtulník). Ovšem tomu uvěřila například francouzská televize nebo ruský ruský televizní moderátor a propagandista Vladimír Solovjov.
Záchranná akce
Írán se snaží do určité míry nahrazovat západní pokročilou techniku jakýmikoli prostředky (pašování, reverzní inženýrství neboli okopírování výsledného produktu domyšlením původního výrobního postupu, vlastní vývoj a výroba apod.). Ale na dron schopný hledat v tak obtížných podmínkách, navíc rychle a na velké ploše, na to Írán při sebelepší vůli neměl.
Proto íránská vláda požádala tu tureckou o spolupráci. Poté, co turecké ministerstvo zahraničí obdrželo informaci, že vrtulník s Raisim a dalšími vysokými představiteli havaroval, předalo podle bezpečnostních zdrojů v neděli ve 20 hodin ministerstvu národní obrany žádost Íránu o pátrací a záchranný vrtulník s nočním viděním.
V návaznosti na to se vrtulník typu Cougar okamžitě přesunul z turecké východní provincie Diyarbakir do provincie Van hraničící s Íránem, uvedly zdroje pod podmínkou anonymity.
Ministerstvo národní obrany obdrželo ve 22:20 hodin souhlas prezidentské kanceláře s použitím bezpilotního letounu v zahraničí. Poté, co Írán nabídku přijal, odstartoval dron ve 23:30 z turecké východní provincie Batman a v 00:45 dorazil na místo havárie, aby zahájil svou operaci.
 |
| Bayraktar Akıncı při záchranné misi |
Během průzkumu a sledování místa havárie byly získané informace v reálném čase sdíleny s íránskými orgány. Ve 02:36 hodin byly zpozorovány trosky letadla a souřadnice vraku byly odeslány íránským orgánům.
 |
| snímek z dronu pátrajícího po vrtulníku (zdroj: baykartech.com) |
Prostřednictvím velvyslanectví byla udržována nepřetržitá koordinace se všemi státními institucemi a íránskými orgány.
Po úspěšném dokončení mise se Akıncı v pondělí v 6:45 vrátil do tureckého vzdušného prostoru.
Nyní se svět učí vyslovovat "Akıncı" [akyndžy].
A tak je to ohledně Turecka se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat