Turecká ekonomika sice není z nejideálnějších, ale vývoj posledního roku přesvědčilo špičkové ratingové agentury razantně zvýšit hodnocení Turecka (například náš článek Turecko dostalo opět zvýšený rating, letos již podruhé). Přesto se v posledních dnech začaly šířit zvěsti, že údajně v řadě zemí se píše o tom, že Turecko krachuje, ale lidé o tom nevědí. Je to fakt, nebo jde o hoax nebo dezinformaci?
Co se sdílí?
Nyní následuje onen text, přeložený do češtiny:
Situace v Turecku;
Evropa na nás žárlí...
Nizozemský tisk:
(Turecko zkrachovalo, ale jediní lidé, kteří to nevědí, jsou Turci)
Ruský tisk:
(Evropu zasáhne bankrot Turecka)
Švédský tisk:
Indigo (bankrot Turecka je nyní nevyhnutelný..)
Více méně ve stejné podobě to sdílí desítky účtů.
Déjà vu po pěti letech
Šílenství posledních několika dnů má svůj předobraz. Touto dobou před pěti lety se totiž šířil naprosto stejný text (následně si jej někteří upravili).
Situace Turecka nyní a z před pěti lety je prostě jiná (kromě jiného před obnovenou válkou Izraele proti Hamásu a před útokem Ruska na Ukrajinu), je prakticky nemožné, aby se dělo přesně totéž ("dvakrát nevstoupíš do stejné řeky", jak říkal Hérakleitos z Efesu v dnešním Turecku).
Prapůvodní zdroj se zdál být v článku "Bunlar varken düşmana ihtiyaç yok!" (S nimi není třeba mít žádné nepřátele!) z 17. listopadu 2019. Ten ale naopak čerpá ze sociálních médií, kdy zřejmě nejstarší zpráva je o deset dnů starší, takže prvenství získal on.
Cože je dezinformace?
Dezinformace, neboli falešné informace, mohou mít vážné důsledky. Mohou poškozovat důvěru ve veřejné instituce, ovlivnit volby, šířit strach a paniku, a dokonce ohrozit veřejné zdraví. Zdroje dezinformací mohou být různé, od šíření falešných zpráv na sociálních sítích až po konspirace a manipulace masovými médii.
Motivace k šíření dezinformace může být různá a často závisí na kontextu. Některé běžné důvody zahrnují:
- Politické a/nebo ideologické důvody: Někdo může šířit dezinformaci, aby podpořil určitou politickou stranu nebo ideologii.
- Finanční zisk: Některé osoby nebo organizace mohou šířit dezinformaci za účelem zisku peněz, například prostřednictvím clickbait článků nebo podvodných kampaní.
- Manipulace veřejným míněním: Dezinformace může být použita k manipulaci veřejným míněním, aby vytvořila určitý obraz nebo vytvořila napětí.
- Osobní zvědavost nebo znechucení: Někdo může šířit dezinformaci z osobní zvědavosti nebo znechucení, aby způsobil problémy jiným lidem.
- Propagace konspirací: Některé dezinformace mohou být šířeny jako součást konspirací, aby věřící lidé zpochybňovali oficiální verze událostí.
Je důležité být kritický a ověřovat informace z důvěryhodných zdrojů, aby se minimalizovalo šíření dezinformace.
Jaký je rozdíl mezi dezinformací a hoaxem?
Dezinformace a hoax jsou často zaměňovány, ale mají rozdílné významy a účely:
Dezinformace jsou to úmyslně vytvořené falešné nebo zavádějící informace, které mají za cíl manipulovat, ovlivnit názory lidí nebo poškodit jednotlivce či skupiny. Jsou šířeny záměrně s úmyslem způsobit škodu nebo získat nějaký prospěch, jako je politický vliv nebo finanční zisk.
Příklad: Nepravdivé zprávy o volbách, které mají za cíl ovlivnit výsledek hlasování.
Hoaxy jsou to podvodné nebo falešné zprávy, které často mají podobu poplašných zpráv nebo vtipů. Hoax je často šířen za účelem vyvolání paniky nebo zmatení, ale nemusí mít vždy škodlivý záměr.
Příklad: Řetězové e-maily, které varují před neexistujícími viry, nebo falešné zprávy o celebrity, které jsou vytvořeny jako žert. New York Sun zveřejnil roku 1835 falešné zprávy o objevu života na Měsíci, což byl jedno z prvních velkých hoaxů v novinářství.
Čas
Existuje také hoax, která původně hoaxem nebyl (případně "jen" nebyla přesná apod.). Klíčovým je také čas.
Pokud bychom dnes vydávali dříve správné informace dnes, nebyly by pravdou, takže by byly hoaxem až dezinformací, pokud by nebyly doplněny klíčovým doplňkem (tedy datem):
- Německá armáda napadla Polsko (což se stalo 1. září 1939)
- USA svrhly atomovou bombu na cizí území (což se stalo 6. srpna 1945 v japonské Hirošimě)
- Byl sestřelen dopravní letoun, všech 269 pasažérů zahynulo (1. září 1983, Korean Airlines)
- Helča má zlatou! (Helena Fibingerová mistryně světa v roce 1983 v hodu koulí)
Dnes by neznalí původních událostí je mohli vzít jako aktuální, se všemi následky (utrpět mozkovou příhodu z výhledu války opít se na úspěch sportovkyně apod.).
Podobná dezinformace vznikla před lety při upřímné snaze pomoci opětovným rozesláním emailu se starým textem. Šlo o úpěnlivé volání jedné nemocnice o krev konkrétní skupiny pro nemocného chlapce. Ten ale nedlouho po původní výzvě zemřel (jiný chlapec z jiného hoaxu se zase uzdravil, jak se vyjádřili ošetřující lékaři dané nemocnice), takže několik let poté již informace nebyla pravdivá. Omluvou bylo, že řada lidí šla skutečně darovat krev, která tak pomohla jiným pacientům. Pro představu kolik takových hoaxů bylo se podívejte na výsledek hledání slova "krev" na serveru hoax.cz.
...takže?
Zmíněný text šířený jako lavina sociálními médii má za prvé ten problém, že se odkazuje na konkrétní média, ale bez vazby na konkrétní článek (na nizozemský tisk je navíc jen obecný odkaz, nikoli na konkrétní noviny či televizi). Za další to nejsou ani titulky článků, spíš jen vybraná myšlenka. Navíc je to pět let staré, takže i kdyby to tehdy byla pravda, nyní to pravda být nemůže (protože má jít o shodu médií tří zemí).
Jestli to je jen hoax (například z legrace posláno kamarádům, ti zase dál a dál) nebo zda je to již dezinformace (například šířená Ruskem v rámci asymetrické války s cílem znejistět obyvatele Turecka a obrátit je proti vlastní vládě), to těžko zjistíme. Ale ono je to jedno, z našeho úhlu pohledu.
Je jedno, jestli to je hoax, dezinformace, Pepa z depa nebo Máňa, Máňa z Čáslavi. Nevěřte všemu, co se objevuje především na sociálních médiích. Informace si ověřujte. Mějte podezření na pokus o manipulaci až dezinformaci, jestliže neexistuje zdroj informace, případně se vám nedaří se ji najít. Pokud opravdu onu informaci hledáte, nechte si text přeložit do světových jazyků a hledejte dál. Buďte také odpovědní. Nešiřte záměrně vyvolané vlny typu "podívejte se, co politik XY zase řekl / oblékl si". Uvědomte si, že často děláte přesně to, co onen politik zamýšlel, tedy aby zahltil sociální média i mysl lidí.
A co aktuálně šířené informace o krachujícím Turecku? Ne, šířené informace se nezakládají na pravdě.
A tak je to ohledně dezinformací se vším.
Patrik Veselík
Komentáře
Okomentovat