Přeskočit na hlavní obsah

Den pro kočku

V obřím suterénu přestupu mezi Marmaray a metrem je občas k vidění rezavý kocour typu 'požehnej pán Bůh' (turecky 'mașallah'). Do kamery bez problémů pózuje, davů lidí si nevšímá. Najednou ale přichází 'krmič – dobrovolník' s denním přídělem. A kdo by pohrdnul kusem žvance zdarma!

To jsem viděl včera. Ale včera je včera, dnes je dnes. Takže dole na nástupišti Marmaray. Je kocour stejný? Kdo ví. Není ale večer ale půl osmé ráno, není to starší krmič, ale mladší krmička. To jsem ale nevěděl ve chvíli, kdy jsem začal fotit. Kocour najednou začal vrnět tak nahlas, že jsem to slyšel i přes přijíždějící vlak Marmaraye. Najednou se ke mně otočil zadkem a začal se otírat o sloup. To už to začalo být jasné.

YENIKAPI: kocour a jeho krmiči

A ještě jedna momentka. Opět jsem viděl rezavého monstrózního kocoura ve stanici Yenikapi. Tentokrát byl přímo u ochranky u bezpečnostních rámů při vstupu do Marmaray. Ležel u nich na koberečku a bylo mu dobře. Rozhodl jsem se, že to musím stůj co stůj vyfotit. Obcházím stolek ochranky – a ona je tam ještě jedna kočka, tentokrát taková ‚bešiktašská‘ (černobílá). Ale proboha, to je rozdíl! Rezavý kocour sám o sobě vypadal normálně. Ale když se jeho tělo porovnalo s tou černobílou, byl dvojnásobný.

YENIKAPI: Velký kocour a malá kočka v ochraně ochranky (plexisklo, aby na ně netáhlo)

Ale zpátky k focení. Měl jsem pocit, že cítím pohyb. Tedy viděl jsem pohyb, někde mezi koutkem oka a ještě dál. Ochranka viděla, že si fotím ‚ty jejich‘ kočky, tak velmi ochotně uhýbali, abych nedejbože neměl zkažený záběr. Když jsem dílo dokončil, ještě se na mě mile usmáli a popřáli mi šťastnou cestu. Přitom bylo docela brzo ráno, takové ‚dej mi kafe a hlavně mlč!‘ a foukalo tam a moc teplo nebylo a oni tam chudáci museli stát a pozorovat každého. Musel jsem v duchu smeknout.

Kočky v Izmiru
Když jsem pozoroval toho 'těhotného' kocoura, vzpomněl jsem si na tři další. První byly kočky v okolí Izmiru. Pokud tam přijedete odkudkoliv, tak – tak nic. Ale když tam přijedete z Istanbulu, tak začnete tamní chudinky kočičky litovat, jak jsou podvyživené (a určitě mají i kruhy pod očima). Ne, nejsou. Jsou normální. Jen ty istanbulské, živené až překrmované snad dvaceti miliony lidí, jsou na tom prostě jinak. Ale v Izmiru při pohledu na cosi poloviční velikosti máte pocit, že jde o dva různé živočišné druhy.

Murtaza
Druhým kocourem je (či asi byl) Murtaza (tak mu říkali). Objevil se najednou na dvoře jedné televize. Zrzavý, obrovský, bezedný žaludek. Asi vyrůstal někde se psy, protože je mnohým chováním připomínal. Tak Murtaza se jednou přežraný kolébal od misky pryč. Z legrace myšlenou připomínku 'Tak to snad dojíš, ne?' se opravdu vrátil a porci jako pro bernardýna dojedl. Tomu všemu je ale snad deset let. Pokud je Murtaza ještě naživu, tak v kočičím důchodu.

datum: 23.11.2019
Kocour před cukrárnou (zeštíhlující póza)

Cukrárenský kocour
Třetí je maskot jedné pekárny a cukrárny v jednom. Na rozdíl od jiných prodejen s hejnem koček měl tento kocour tuto pekárnu jen pro sebe. Jednou mu dokonce postavili dvoupatrovou rezidenci (resp. přízemí, otevřená terasa, střecha). Ten jednou i 'adoptoval' nějaké odrostlé kotě. A i u toho platilo, že snad každý dvacátý kolemjdoucí ho pohladil či podrbal. Bohužel jsem ho už pár týdnů (či měsíců?) neviděl. Snad je v pořádku.

Novinka z dneška: viděl jsem ho! Vypadal sice ještě těhotnější, než obvykle, ale vypadal spokojeně.

Lékárna
Dnes jsem zrovna byl v lékárně, bylo to v době obědů. Paní lékárnice vyšly zezadu, ještě dožvýkávaly. Najednou se od kdesi ozvalo maaaaau. Ptal jsem se na to, co jsem v lékárně potřeboval. Najednou se maaaaau ozvalo mě u nohy. Na moji češtinu ta turecká viditelně březí kočka reagovala dalším maaaaau a upřeným pohledem do očí. Velmi rychle poznala, že asi nejsem ten pravý, nechala toho a svoje maaaaau vyzkoušela ne nejbližší lékárnici:
Maaaaau!
Ale vždyť jsi hamala? Ještě chceš?
Maaaaau!
Ta pojď...
(a teď ke mně)
Víte, ona je březí...
Obě odešly k výkladní skříni, kde dostala nějaké kočičí dlabání.

Další zajímavá kočka (či kocour) žije v obchodním domě Hilltown, ale o té zatím nemám detaily.

Ale proč já, milovník psů, píšu už poněkolikáté o kočkách? Toto všechno není o kočkách; je to o lidech.

A tak je to v Istanbulu se vším.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Turecko, korona, pátek: To snad ne...

Dnešní smutné povídání pokračuje. Skvělá myšlenka alespoň zdravotníkům v devět večer zatleskat byla definitivně zadupána. Několik předchozích večerů se začalo po výzvě k večerní modlitbě ozývat z mešit modlitba, která se z reproduktorů mešit nikdy neozývala. Veřejnost čekala, až to přešlo, pak pár minut po deváté se pustili do tleskání. Včera se ale modlitba posunula, dnes to vypadalo, jako by mělo ‚vysílání z měšit‘ dohromady přes 20 minut. Dnes to vypadalo, jako když je povinná a volitelná část. Po skončení té povinné může každá mešita zvolit dobrovolnou. Někde se modlitby opakovaly, jinde se zpívalo, jiné mešity ztichly. Veřejnost byla připravena v oknech a na balkonech (resp. ten zbytek, ti nejvytrvalejší), aby čekali, čekali (venku vítr, vlhko, 8 stupňů), aby nakonec zase zmizeli v teplech svých domovů.

Lékárny si stěžují, že nemají roušky ani respirátory sami pro sebe, natož pro zákazníky. To je situace, která je známá v mnoha zemích. Prosakují rovněž informace, že Čína skupoval…

Jak velké je Turecko?

Syndrom školního atlasu asi postihl každého z nás. Poměřujeme velikost zemí podle toho, jak velké byly ve školním atlase v zeměpisu na základní škole. Tam bylo Turecko přes celou dvojstranu, stejně jako Česko, Austrálie, nebo Asie. Ale jak je doopravdy velké?

Již před časem jsme pátrali po sousedech Turecka a prali jsme se s pojmem Malá Asie (viz článek Kdo jsou sousedé Turecka?). Čísla porovnat matematicky umíme, ale dovedeme si doopravdy představit velikost? Ale když porovnáme velikost Turecka s dalšími zeměmi, jak dopadne? A co vzdálenosti při porovnání s tím, co z České republiky známe?

Pro následující porovnání byl použit server TheTrueSize.com. Začněme vpravením Česka do Turecka. Praha je přibližně na stejném místě, jako centrum Istanbulu. Z Istanbulu do Ankary pak vypadá podobně, jako z Prahy do Žiliny.


A jak to dopadne obráceně? z Istanbulu do městečka Posof je přibližně tak, jako z Prahy do Kyjiva. Nebo z Istanbulu do města Şırnak je asi jako z Prahy do Oděsy.


A co Turecko a …

COVID-19: Je důvod se bát jet do Turecka?

Debaty ohledně cestování směřují mnoha směry. Porovnávají se mantinely definované státy, možnosti dané leteckými společnosti, cestovkami, nebo přímo hotely či ubytovacími zařízeními obecně. Klíčová je ale otázka korony. Je Turecko strašák, nebo jen je to jen řadový pěšák?

Někteří porovnávají Turecko s Německem, jiní s Řeckem, další se zeměmi Balkánu. Pojďme porovnat Turecko ve skupině 60 zemí z různých koronových úhlů pohledu.

Nakažených na milion Následující graf porovnává počet nakažených na milion obyvatel pro 60 nejpostiženějších zemí světa. Červeně je vyznačeno Turecko a Česko (Slovensko se do šedesátky nedostalo).

Hned první řádek šokuje. Katar překonává druhé Španělsko hned několikanásobně. Třetí je Bahrajn, pátý je Kuvajt. Vypadá to, že Perský záliv je světové centrum COVID-19 v nakaženosti při přepočtu na počet obyvatel (státy zálivu vyznačeny zeleně).

Země západní Evropy jsou vyznačeny žlutě. Ty patří do druhé skupiny nejnakaženějších zemí světa. Pokud se cestovatel či turis…